Válka na Ukrajině se stává pro Kyjev stále těžší. S Putinem ale nechce jednat, dokud za ni Rusko nezaplatí

Situace na východě Ukrajiny se dramaticky mění, jak uvedl ruský prezident Vladimir Putin na své prosincové tiskové konferenci. Podle jeho slov probíhá pohyb na celé frontové linii každý den. V regionu Donbas ruská válečná mašinérie pomalu, ale jistě postupuje otevřenými poli, přičemž obsazuje a ničí vesnice i města. Pro místní obyvatele to znamená buď útěk před hrozbou bojů, nebo zoufalou evakuaci ve chvíli, kdy už granáty dopadají v jejich blízkosti.

Navzdory asymetrickým útokům Ukrajiny na ruské cíle, které získaly mezinárodní pozornost, Rusko dosahuje nejrychlejšího postupu od začátku invaze v únoru 2022. Po třech letech války, která si vyžádala milion obětí, Ukrajina ztrácí. Zatímco na bojišti dochází ke ztrátám, v USA se připravuje převzetí úřadu Donaldem Trumpem, jehož vztah k Ukrajině a jejímu prezidentovi Volodymyru Zelenskému je nejednoznačný.

Trumpova slova o ukončení konfliktu během 24 hodin po převzetí úřadu mohou být považována za velkohubá prohlášení, ale odráží jeho netrpělivost vůči pokračování války a nákladům, které to přináší Spojeným státům. Podle analytiků však nový prezident zdědí válku v negativní fázi a bez jasné strategie, jak dosáhnout úspěchu.

Ukrajinská vláda zatím odmítá jakékoliv náznaky, že Trumpova administrativa povede k mírovým rozhovorům. Podle poradce prezidenta Zelenského, Mychajla Podoljaka, nemůže být vyjednávání možné, dokud Rusko nezaplatí vysokou cenu za tuto válku, uvedl server BBC.

Prezident Zelenskyj se snaží situaci obrátit ve svůj prospěch. Po Trumpově vítězství ve volbách rychle navázal kontakt s jeho týmem a zajistil si osobní setkání při příležitosti obnovení katedrály Notre Dame v Paříži. Ukrajina zároveň předložila takzvaný "Plán vítězství", který zahrnuje například využití ukrajinských přírodních zdrojů a bojově zkušených ukrajinských jednotek v Evropě po válce.

Nicméně návrh na členství Ukrajiny v NATO zůstává pro mnoho západních spojenců problémem. I přes loňské prohlášení NATO, že Ukrajina směřuje k integraci, nejsou USA ani Německo připraveny vydat pozvánku.

Kyjev zdůrazňuje, že jakékoliv příměří musí být doplněno silnými bezpečnostními zárukami. Bez konkrétního mechanismu, který by odstrašil Rusko od dalších agresí, se ukrajinská vláda obává opakování scénáře z minulosti, kdy dohody jako Budapešťské memorandum nebo Minské dohody selhaly. Podle Podoljaka je klíčové, aby Rusko čelilo okamžitým a výrazným vojenským odpovědím na jakoukoliv další agresi.

Západní spojenci mezitím pokračují v podpoře Ukrajiny. NATO zvažuje další systémy protivzdušné obrany, zatímco Velká Británie nabízí výcvikové mise. Odcházející Bidenova administrativa se snaží dodat co nejvíce vojenské pomoci, ale čas se krátí. Trump naopak naznačuje, že pomoc Ukrajině bude podmíněna zvýšením výdajů evropských členů NATO na obranu.

Rusko čelí nejen vojenským, ale i ekonomickým tlakům. Sankce západních zemí, v kombinaci s vysokou inflací a klesajícím rublu, oslabují jeho ekonomiku. I přes ztrátu 1500 mužů denně na bojišti si však Kreml stále drží tvrdý postoj.

Otázkou zůstává, kolik dalších území Ukrajina ztratí a kolik životů bude obětováno, než se konflikt přiblíží ke svému možnému konci.

Související

Více souvisejících

válka na Ukrajině Mychajlo Podoljak

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Aktualizováno včera

Vladimír Putin a Donald Trump

Trump a Putin dokončili telefonát. Rusko přestane útočit na energetickou infrastrukturu

Telefonický rozhovor mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem skončil po zhruba 90 minutách, oznámili podle informací BBC představitelé Bílého domu. Bílý dům a Kreml následně zveřejnily podrobnosti telefonátu. Oba lídři diskutovali o současné situaci na Ukrajině a shodli se na potřebě dosažení trvalého míru.

včera

včera

Friedrich Merz (CDU)

Trumpova hrozba mění německou politiku. Merz ruší léta zavedené pořádky

Budoucí německý kancléř Friedrich Merz se rozhodl k radikální změně hospodářské strategie země. Po letech přísné rozpočtové kázně přichází s plánem, který by mohl uvolnit až bilion eur na obranu a infrastrukturu. Hlavním důvodem je zhoršující se transatlantická spolupráce a obavy z politiky amerického prezidenta Donalda Trumpa, tvrdí Politico.

Aktualizováno včera

včera

Panamský průplav

Trumpův plán získat kontrolu nad Panamským průplavem se výrazně zkomplikoval

Plán Donalda Trumpa získat kontrolu nad přístavy v Panamském průplavu se setkal s tvrdým odporem z Pekingu a Hongkongu. V úterý čínští a hongkongští představitelé vystoupili proti návrhu prodat přístavy americké investiční skupině vedené společností BlackRock. Následkem toho prudce klesly akcie hongkongského konglomerátu CK Hutchison, který přístavy vlastní.

včera

včera

včera

včera

Petr Fiala

Svět se nezměnil, Evropu destabilizuje migrace, prohlásil Fiala

Předseda vlády Petr Fiala v úterý 18. března vystoupil na 12. ročníku konference Naše bezpečnost není samozřejmost, která se konala v Míčovně Pražského hradu. Ve svém projevu zdůraznil nutnost posilování obrany, ochrany vnitřní bezpečnosti a ekonomické stability České republiky.

včera

Gökhan Bacik

Bacik pro EZ promluvil o obnoveném konfliktu v Gaze. Bylo logické takový vývoj očekávat, míní

Izraelské nálety v noci na úterý zasáhly Pásmo Gazy a připravily o život stovky lidí. Podle Gokhana Bacika, experta na blízkovýchodní politiku z olomoucké Univerzity Palackého, bylo možné eskalaci očekávat, příměří s Hamásem totiž umožňuje Izraeli jednostranné akce. Mezitím USA útočí na Husíje v Jemenu, ale podle Bacika je bez širší strategie konflikt neukončitelný.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Jak Trump mění Evropu? EU čelí zásadnímu přehodnocení bezpečnostní politiky

Evropská unie čelí zásadnímu přehodnocení své bezpečnostní politiky, a to především v důsledku nového přístupu prezidenta Donalda Trumpa a neustálé hrozby ze strany Ruska. V této souvislosti roste podle serveru Politico podpora společného zadlužení, které by mohlo sloužit k financování zbrojních investic. Tento krok má potenciál přiblížit EU k dlouhodobému cíli větší politické a fiskální integrace.

včera

Nemocnice v Pásmu Gazy čelí přetížení. Zranění umírají, většinu tvoří děti, v šoku jsou i Izraelci

Nemocnice v Pásmu Gazy čelí naprostému přetížení a zoufalému nedostatku lékařského vybavení a zásob, uvedl ředitel největší nemocnice v oblasti. Podle Muhammada Abú Salmíji z nemocnice Al-Šifá v Gaze jsou všechna oddělení přeplněná a mnoho zraněných umírá bez možnosti ošetření.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy