Česko nám udělilo život zachraňující lekci, píše prestižní americký server

Každý, kdo by chtěl jakýmkoliv způsobem zpochybňovat smysluplnost nošení roušek v rámci prevence proti nákaze novým typem koronaviru, se o svém omylu může velice snadno přesvědčit v Praze. Ta tuto povinnost zavedla ihned na začátku pandemie, a to dokonce ještě dřív, než se k tomu odhodlalo celé Česko. Možná právě díky tomu se v ní teď život vrací zcela do normálu.

Všechny pražské obchody, restaurace i kanceláře se otevřely, česká vláda zrušila poslední ze zbývajících protikoronavirových restrikcí týkající se veřejných shromáždění. Ekonomika i obchod opět vzkvétají. Je tedy vidět, že se roušky neosvědčily pouze v Asii, nýbrž i Evropě.

Česko bylo na začátku pandemie první zemí, která s povinností zakrývání úst a dýchacích cest při pohybu mimo bydliště začala. Teprve až později se k němu postupně připojily některé postkomunistické země a nakonec částečně i západní státy. Velká Británie například nedávno nařídila mít zakrytý nos a ústa v obchodech.

Chválou směrem k zemi, kterou si spousta Američanů dodnes plete s Čečenskem, nešetřil Steve Kashkett, Američan žijící v Praze a působící na Anglo-americké univerzitě, ve svém článku pro americký server USA Today. Dodal, že "Česko udělilo Americe v otázce covidu život zachraňující lekci."

Díky včasnému přijetí velmi přísných opatření v rámci boje proti epidemii koronaviru si Pražané mohli užít oslav konce pandemie u 515 metrů dlouhého stolu na Karlově mostě, kde se navečeřelo přes 2000 lidí. Jelikož je epidemiologická situace dobrá, nedodržovali ani dříve známé pravidlo sociálního distancování. Člověk by býval ani nepoznal, že vůbec nějaký virus v Česku je.

"Na začátku dubna jsem jako Američan žijící v Praze popsal ve svém článku pro USA Today, jak se český národ dokázal ze dne na den proměnit. Stal se z něho doslova evropský premiant, nejen co se týče řádného dodržování pravidel. Lidé se dokonce sami zapojili do domácí výroby roušek," řekl Kashkett.

I politici šli příkladem. Sami si nasadili roušky

Kashkett připomíná, že smysl pro disciplínu projevili dokonce i samotní čeští politici, včetně premiéra, ministrů vnitra a zdravotnictví. Ti nejenže vystupovali před televizními kamerami zásadně se zakrytým nosem a ústy, ale dokázali přesvědčit národ o smysluplnosti tohoto opatření, a to pod heslem "Moje rouška chrání tebe, tvoje rouška chrání mě."

Lidé podle zástupce univerzity reagovali celkem pozitivně. Z roušek se nakonec stal i jakýsi národní symbol kolektivního boje s pandemií. Během března, dubna a většiny května bylo v pražských ulicích možné spatřit maximálně 10-15 % lidí bez obličejové masky. Jejich nenošení bylo postižitelné pokutou až ve výši 20 tisíc korun.

Stačily pouhé dva týdny od poloviny března, kdy se zavedlo povinné nošení roušek, aby začal počet nových případů koronaviru v Česku klesat. V Praze, která byla původním epicentrem, z něhož se nákaza šířila, spadl už v dubnu denní počet nových infekcí na dvojciferná a často i jednociferná čísla.

Navzdory dvěma lokálním ohniskům ve východních regionech, které mají za následek růst celonárodních čísel, je na tom Praha poměrně dobře. Od začátku dubna je v ní zaznamenáváno v průměru 16 nových případů denně.

Z dnešního hlediska, když už něco o koronaviru víme, lze konstatovat, že se nic neosvědčilo více než plošné nošení obličejových masek. Žádná z dalších restrikcí přijatých českou vládou, včetně lockdownu ekonomiky, zákazu vycházení, uzavření hranic a dodržování sociálních odstupů, se neukázala jako tolik účinná.

Ihned po uvolnění byly česká města a parky opět plné lidí. A Češi, kteří jsou světově známí svojí zálibou k pivu, se opět mohou hromadně scházet a užívat si návratu do starého života se svým oblíbeným nápojem, a to i bez sociálních odstupů, které se v poslední době už moc nedodržují.

Pokud jde o další opatření spočívající v masovém testování lidí a trasování kontaktů nakažených, tak v tomhle směru byla dle Kashketta česká vláda poměrně laxní. Otestovat se mohli všichni, kdo cítili příznaky, ale nikdo k tomu například nenutil asymptomatické případy, kteří by mohli být potenciálními šiřiteli. V samotném počtu provedených testů na milion populace jsou Češi padesátí. Ani zamýšlená inteligentní karanténa se momentálně nesetkává s přílišným úspěchem.

Ze strany českých politiků se dle jeho názoru jednalo o velký hazard. Nikdo si nemohl být jistý, že jenom obličejové masky budou pomyslnou zbraní, který dokáže s covidem-19 zatočit. Nyní je vidět jasné vítězství. Česko se svými 11 miliony obyvatel má momentálně jednu z nejnižších úmrtností na nový typ koronaviru ve srovnání se Spojenými státy, které jsou na tom padesátinásobně hůř.

I tak by ale Praha neměla usínat na vavřínech, jelikož by v důsledku znovuotevřených hranic a přílivu zahraničních turistů mohly vzniknout další ohniska. Nelze vyloučit, že s úplným zrušením restrikcí půjde ruku v ruce obávaná druhá vlna epidemie. Češi si s tím ale podle Američana zatím hlavu nelámou a plnými doušky si užívají postpandemické euforie.

Tři lekce pro Američany

Z pražské zkušenosti vyplývají pole serveru tři důležitá ponaučení pro Američany:

Díky odpovědnému přístupu k nošení roušek lze rychle zastavit nekontrolované šíření koronaviru, a tím pádem se pak i moct rázem vrátit k normálnímu životu, a zbavit se veškerých omezení. Čili jednoduše řečeno schopnost se dočasně vzdát svého pohodlí sklízí své ovoce. Odmítat nosit obličejové masky z politických důvodů je hloupé a navíc škodlivé z hlediska ochrany veřejného zdraví. Vláda, která dokáže v dlouhodobém časovém horizontu předvídat, a která dokáže přimět svůj lid k disciplíně a bezpodmínečnému dodržování opatření spočívajícím v zakrývání nosu a úst, napomáhá všeobecnému dobru. 

"Je smutné, že na druhé straně Atlantiku to tak dlouho trvalo," uzavřel Kashkett. 

Související

Mark Rutte v Praze

Česko nesplnilo svůj závazek vůči NATO, potvrdil Rutte

Ministři obrany zemí Severoatlantické aliance se sejdou v Bruselu na svém posledním zasedání před červencovým summitem v Ankaře. Generální tajemník NATO Mark Rutte před tímto jednáním oznámil, že program zahájí schůzka Skupiny pro jaderné plánování za účasti dotčených spojenců. Následovat bude zasedání Severoatlantické rady v kompletním složení třiceti dvou států, které se zaměří na závěrečné přípravy summitu. Odpolední část bude patřit jednání kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny, kterému společně předsedají Velká Británie a Německo.
Organizace spojených národů

Česká diplomacie si opět trhla ostudu. Jako jediná z EU nepodpořila rezoluci OSN k ochraně klimatu

Valné shromáždění Organizace spojených národů schválilo rezoluci zaměřenou na ochranu globálního klimatu. Tento krok navazuje na dřívější snahy, kdy bylo uznáno právo na čisté a zdravé životní prostředí jako lidské právo a soud byl požádán o vyjasnění povinností jednotlivých zemí. Nově přijatý dokument má za cíl převést dřívější právní závěry do konkrétní politické a praktické roviny, což by mělo zintenzivnit celosvětové úsilí v boji proti klimatickým změnám.

Více souvisejících

Česká republika USA (Spojené státy americké) Roušky a respirátory Praha Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

včera

Zuzana Mrázová

Babiš zatrhnul Mrázové cestu na konferenci o Ukrajině. Naštvala ho

Premiér Andrej Babiš vystoupil na konferenci o obnově poválečné Ukrajiny v severopolském Gdaňsku. Na tuto čtvrteční akci měla původně v delegaci odletět i ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová. Ta měla vézt memorandum o spolupráci zaměřené mimo jiné na podporu turistického ruchu a lázeňství po skončení konfliktu. Premiér jí však pouhých několik hodin před odletem oznámil, že nikam nepojede, přestože Úřad vlády ještě ve středu dopoledne její účast oficiálně potvrdil.

včera

Venezuela

Venezuela vyhlásila zónu katastrofy. Na místo zemětřesení míří záchranné týmy

Záchranné týmy naléhavě směřují k poničenému severnímu pobřeží Venezuely, kde téměř současná zemětřesení proměnila desítky budov v trosky. Panují obavy, že si katastrofa vyžádala tisíce lidských životů. Americký ministr zahraničí Marco Rubio oznámil, že ministerstvo obrany pomůže s nasazením vyhledávacích a záchranných složek v zasaženém regionu. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Jaderná elektrárna, ilustrační foto

Francie vypíná jaderné elektrárny, Londýn představil krizový plán. Vlna extrémního počasí má už stovky mrtvých

Hlavní francouzský dodavatel energie, společnost EDF, musel přistoupit k dočasnému odstavení dvou jaderných reaktorů. Tento krok byl vynucen jako preventivní ekologické opatření v reakci na vlnu extrémních veder. Cílem je zabránit tomu, aby do koryt řek, jejichž teplota již tak dosahuje rekordních hodnot, byla vypouštěna příliš horká voda. Jaderné elektrárny totiž využívají říční vodu k nezbytnému chlazení reaktorů, což vede k jejímu ohřívání před následným návratem zpět do vodního toku.

včera

Ilustrační foto

Ropa už je levnější než před válkou. Trump obvinil čerpadláře z umělého zdražování, v Česku ceny zůstávají vysoké

Světové ceny ropy zaznamenaly zásadní zlom, když v reakci na postupné obnovování námořní dopravy v Hormuzském průlivu klesly na úroveň před vypuknutím íránského konfliktu. Globální benchmark pro ropu Brent krátce sestoupil pod hranici 72,48 dolaru za barel, což představuje cenu z období těsně předtím, než Spojené státy a Izrael zahájily 28. února raketové útoky na Írán. Po tomto krátkém poklesu se cena mírně stabilizovala na hodnotě 72,63 dolaru za barel.

včera

Zemětřesení, ilustrační foto

Počet mrtvých po zemětřesení ve Venezuele dramaticky roste

Počet obětí ničivého dvojitého zemětřesení ve Venezuele dramaticky vzrostl. Úřadující prezidentka Delcy Rodríguezová oznámila, že katastrofa si vyžádala nejméně 164 mrtvých a 971 zraněných. Tyto bilance znamenají prudký nárůst oproti předchozím zprávám, které hovořily o 32 obětech. Úřady navíc vyjadřují vážné obavy, že počty porostou s tím, jak pokračují záchranné práce v sutinách. Otřesy o síle 7,2 a 7,5 stupně patří k nejsilnějším, jaké zemi zasáhly za poslední více než století.

včera

včera

Hormuzský průliv

Lodě našly novou cestu Hormuzským průlivem. Nepřijatelné, bez našeho svolení už nikdo nepropluje, zuří Írán

Íránské revoluční gardy ve čtvrtek oznámily, že podniknou odpovídající opatření proti všem plavidlům, která se pokusí proplout Hormuzským průlivem bez povolení Teheránu. Podle prohlášení gard je bezpečný průjezd touto strategickou trasou možný pouze po trasách určených Íránem. Nově ohlášenou trasu, která nebyla s Teheránem zkoordinována, označily íránské síly za nepřijatelnou a za bezpečnostní riziko s tím, že zasáhnou proti lodím, které nesplní jejich požadavky.

včera

včera

Zemětřesení, ilustrační foto

Nejsou to otřesy, co zabíjí. Experti vysvětlili, proč bylo zemětřesení ve Venezuele tak ničivé

Středeční zemětřesení se podle údajů americké geologické služby USGS zapsalo jako nejsilnější ve Venezuele za více než jedno století. Dosud největší zaznamenané otřesy postihly zemi v roce 1900, kdy severní pobřeží nedaleko Caracasu zasáhlo zemětřesení o síle 7,7 stupně. Epicentrum nynější katastrofy se přitom nacházelo jen několik set kilometrů od tohoto historického místa.

včera

včera

Andrej Babiš

Macinka akredituje Pavla na summit NATO, potvrdil Babiš

Premiér Andrej Babiš potvrdil, že šéf diplomacie Petr Macinka odešle požadavek na doplnění české delegace pro alianční summit v Ankaře o prezidenta Petra Pavla. Hlava státu se akce zúčastní společně se svým doprovodem. Babiš tato slova pronesl před svým odletem do Polska, kde se koná konference zaměřená na obnovu Ukrajiny. Záležitostmi technického rázu, které s přítomností prezidenta souvisejí, se bude kabinet zabývat během svého pondělního zasedání.

včera

Venezuela

Venezuelu zasáhla nejsilnější zemětřesení za posledních sto let. Obětí může být přes 100 000

Severní pobřeží Venezuely zasáhla dvojice mimořádně silných zemětřesení, která po sobě následovala v rozmezí pouhých čtyřiceti sekund. První otřes dosáhl síly 7,2 magnitudy, přičemž vzápětí následoval ještě silnější hlavní otřes o síle 7,5 magnitudy. Podle dostupných seismických záznamů se jedná o nejničivější živelnou pohromu tohoto druhu v zemi za více než jedno století. BBC s odkazem na seismology uvádí, že existuje třicetiprocentní šance, že by ztráty na životech mohly překročit hranici sta tisíc lidí.

včera

24. června 2026 22:00

Rusku se na bojišti nedaří. Rusko ve svých prohlášeních přehání

Ruská armáda pokračuje v pomalém postupu v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, kde soustředila většinu svých sil se záměrem obklíčit klíčová města Kosťantynivka a Lyman. Podle nezávislých odborníků oslovených webem CNN i samotných ukrajinských vojáků jsou však prohlášení Moskvy o zásadních úspěších přehnaná. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy