Ve Venezuele se dnes konají parlamentní volby, jejichž legitimitu už předem zpochybnila řada zemí včetně USA a na něž i EU odmítla vyslat pozorovatele kvůli nerovným podmínkám hlasování. Jako nesvobodné odmítla volby i velká část místní opozice, která je bojkotuje a místo nich organizuje příští týden on-line referendum o pokračování vlády autoritářského prezidenta Nicoláse Madura.
Kvůli bojkotu a pandemii covidu-19 se dnes očekává nízká volební účast. Madurova socialistická strana se voliče snažila v kampani přimět, aby šli k volbám, i výhrůžkami, že přijdou o potravinové balíčky. Těmi vláda supluje nedostatek zboží v obchodech. V zemi chybí i léky, ale například i benzin, ač Venezuela má největší zásoby ropy na světě. Kvůli ekonomické krizi a represím režimu emigrovalo už na pět milionů Venezuelanů. Z porušování lidských práv viní Madurovu vládu i úřad vysoké komisařky OSN pro lidská práva či organizace Amnesty International.
Bojkot voleb odmítla část opozice vedená Henriquem Caprilesem, který v roce 2013 těsně prohrál s Madurem v prezidentských volbách a podle něhož bojkot nic neřeší. Voleb se jako opozice účastní i nová levicová koalice Revoluční lidová alternativa (APR), tvořená příznivci někdejšího prezidenta Huga Cháveze, po jehož smrti v roce 2013 nastoupil do nejvyššího úřadu v zemi Maduro. Mnozí takzvaní chavisté začali později Madurovu politiku kritizovat.
Téměř třicet opozičních stran vyhlásilo bojkot voleb poté, co členy ústřední volební komise jmenoval nejvyšší soud, ač to podle ústavy měl udělat parlament. Do vedení těchto stran pak soud dosadil stranické odpadlíky nakloněné současné vládě. Takže ve volbách teď kandidují i příznivci Madura pod hlavičkou bojkotujících opozičních stran.
Poslední parlamentní volby ve Venezuele v prosinci 2015 vyhrála opozice a většinu v parlamentu tak po 16 letech ztratila socialistická strana vedená Chávezem a posléze Madurem. Jenže ještě před zasedáním nového parlamentu nominoval ten starý do nejvyššího soudu Madurovy příznivce a tento soud pak už od roku 2016 činnost parlamentu blokoval.
V čele bojkotující opozice stojí Juan Guaidó (37), jenž se loni v lednu z pozice šéfa parlamentu prohlásil prozatímním prezidentem poté, co poslanci neuznali nový Madurův prezidentský mandát vzešlý z nesvobodných voleb. Guaidóa uznalo za prezidenta šest desítek zemí včetně USA. Ani široká diplomatická podpora a americké sankce vůči představitelům režimu ale nepřiměly Madura k demisi. Madura dál podporuje mimo jiné Rusko, Čína či Írán a u moci se tento osmapadesátiletý politik drží i díky velení armády, které si udržuje na své straně uplácením i strachem z represí.
Související
Z USA se zase létá do Venezuely. Proběhl první přímý let po sedmi letech
Trump se chválil a vyjmenovával úspěchy. Írán označil za největšího sponzora teroru
Aktuálně se děje
před 3 minutami
Žádné podávání rukou ani pohřby, mrtvé odváželi v pytlích. Přeživší vzpomínají na dosud nejhorší epidemii eboly
před 1 hodinou
V Číně došlo k nejhoršímu důlnímu neštěstí za patnáct let. Po výbuchu více než 90 mrtvých
před 2 hodinami
Soud poslal vraha studentky v Pardubicích do vazby
před 3 hodinami
Pavel v rozhovoru pro zahraniční tisk vyzval NATO, aby Rusku ukázalo zuby a začalo konečně reagovat
před 4 hodinami
Brněnský pochod smrti provází komplikace. Vandal poničil památník, policie zasahuje proti odpůrcům
před 5 hodinami
Vztah Pavla s Babišem už se rozebírá i ve světě. Prezident je připraven podniknout právní kroky, píše Politico
před 6 hodinami
Proč se ebolu nedaří zastavit? Na vině je hned několik faktorů
před 7 hodinami
Rusku se na Ukrajině nedaří. Putinovi dochází čas, varuje rozvědka
před 9 hodinami
Počasí se po víkendu zásadně nezmění. Teplá epizoda bude pokračovat
včera
Princ William odložil dekorum. Záběry z fotbalu obletěly celý svět
včera
Politici zareagovali na tragédii v Pardubicích. Ozval se i premiér Babiš
včera
Recidivista míří k soudu. Policie navrhla jeho obžalobu za vraždu v Mírově
včera
Moravec představil pořady nového projektu. Otázky oprášil a přejmenoval
včera
OBRAZEM: Druhý den se sudetskými Němci v Brně. K jednomu stolu přišli i protestující
včera
Svědci mohou stále mluvit o bývalém princi Andrewovi, připomněla policie
včera
Policie vznesla obvinění z vraždy v případu čtvrtečního napadení v Pardubicích
včera
Půl roku od prvního zákazu sociálních sítí: Jak se žije mladým v Austrálii dnes?
včera
Turecko a Austrálie odhalily ústřední téma letošního klimatického summitu COP31
včera
Projekt mucholapka: Jak americká armáda trénuje obranu před drony z Běloruska?
včera
NATO by se nakonec mohlo podílet na znovuotevření Hormuzského průlivu, připustilo Švédsko
Švédsko nevylučuje možný podíl Severoatlantické aliance na znovuotevření strategického Hormuzského průlivu. Před ministerským zasedáním NATO ve městě Helsingborg to v rozhovoru uvedla švédská ministryně zahraničí Maria Malmer Stenergard. Podle jejího vyjádření je zachování volné plavby v této oblasti klíčovým zájmem Švédska i celé Evropy, a Teherán by neměl mít možnost využívat vodní cestu jako zbraň. Ministryně proto vyjádřila otevřenost k diskusím o různých formátech řešení této krize.
Zdroj: Libor Novák