Biden poslal Ukrajině další silnou zbraň. Je zakázaná a vysoce kontroverzní

Americký prezident Joe Biden povolil dodávky protipěchotních min Ukrajině. Uvedl to server SkyNews s tím, že jde o kontroverzní zbraň, která je v řadě zemí zakázána.

Protipěchotní miny jsou výbušná zařízení, která se skrytě instalují na zem a explodují, když je někdo přejde nebo se k nim přiblíží. Tyto zbraně jsou určené především ke zranění nebo zabití nepřátelských vojáků a mohou být použity v různých vojenských strategiích, jako je ochrana důležitých zařízení, zpomalování postupu nepřítele nebo krytí ústupu. Na rozdíl od protitankových min, které jsou zaměřeny na vozidla, jsou protipěchotní miny zaměřeny na lidi.

I přes jejich vojenské využití jsou protipěchotní miny vysoce kontroverzní kvůli jejich nevybíravým účinkům. Zranění způsobená těmito minami jsou často devastující, s dlouhodobými následky pro přeživší. Mezinárodní výbor Červeného kříže zdůrazňuje, že protipěchotní miny nejen ohrožují životy, ale také dlouhodobě znepřístupňují rozsáhlé oblasti půdy, čímž ničí zemědělskou produkci a obživu místních komunit.

Dlouhodobý problém představují zejména starší typy min, které mohou zůstat funkční desítky let. I "chytré" moderní miny, které se samy deaktivují po určité době, zůstávají během své aktivní fáze rizikem pro civilisty, protože nerozlišují mezi vojáky a běžnými obyvateli.

Použití, výroba a skladování protipěchotních min jsou zakázány podle Ottawské úmluvy z roku 1997, kterou podepsalo více než 150 zemí, včetně Velké Británie a většiny států světa. Klíčové mocnosti, jako Spojené státy, Rusko a Čína, se však k této úmluvě nepřipojily. Ukrajina je signatářem, avšak zvažuje odstoupení z dohody kvůli vojenským potřebám v současné válce s Ruskem.

Válka na Ukrajině přinesla obrovský nárůst používání min obou typů. Od roku 2022 Rusko nasadilo minimálně 13 druhů protipěchotních min, včetně těch zakázaných podle mezinárodního práva. Ukrajina již během konfliktu použila protitankové miny, ale nově schválené americké dodávky zahrnují i protipěchotní miny, což značí změnu ve strategii.

Protipěchotní miny poskytované Spojenými státy jsou údajně "neperzistentní" a deaktivují se po určité době. I tak ale zůstávají kontroverzní, protože ohrožují civilní obyvatelstvo a komplikují poválečnou obnovu zaminovaných oblastí.

Proč se tedy USA rozhodly poskytnout protipěchotní miny? Tento krok prezidenta Bidena přichází v době, kdy Spojené státy zvyšují vojenskou podporu Ukrajině v jejím boji proti ruské invazi. Protipěchotní miny mohou poskytnout Ukrajině významnou taktickou výhodu, například zpomalení ruského postupu nebo ochranu strategických pozic.

Rozhodnutí však vyvolává otázky týkající se morálních a právních důsledků. I když Spojené státy nejsou vázány Ottawskou úmluvou, poskytování těchto zbraní může posílit mezinárodní kritiku a přinést nové výzvy pro poválečnou rekonstrukci.

Historie ukazuje, že miny zůstávají aktivní dlouho po skončení konfliktu a zanechávají za sebou lidské i ekonomické ztráty. Přestože moderní technologie mohou snížit riziko, problém min zůstává jedním z nejvýraznějších příkladů konfliktu mezi vojenskou efektivitou a ochranou civilistů.

Související

Summit NATO 2024 ve Washingtonu

NATO: Putin zneužívá zimu jako zbraň a Ukrajinu jako testovací pole. Nikdo nevěří, že Putin Kyjevu vrátí území

Odcházející americký ministr zahraničí Antony Blinken na tiskové konferenci v Bruselu zdůraznil, že administrativa Joea Bidena bude stát pevně za Ukrajinou až do konce svého mandátu. Blinken na setkání ministrů zahraničí NATO uvedl, že cílem je zajistit, aby Ukrajina měla vše potřebné nejen na bojišti, ale také pro zvládnutí útoků na svou energetickou infrastrukturu.
Letadla, ilustrační foto

Rusko použilo k deportaci dětí z Ukrajiny Putinova letadla. Zbavilo je identity a rozmístilo do rodin

Podle výzkumu podpořeného americkou vládou bylo prezidentské letadlo Vladimira Putina využito k deportacím ukrajinských dětí do Ruska. Tento výzkum, zpracovaný Yaleovou školou veřejného zdraví a financovaný americkým ministerstvem zahraničí, tvrdí, že ruský prezidentský letecký park a státní finance byly zapojeny do programu, který přemisťoval děti z okupovaných ukrajinských území do Ruska.

Více souvisejících

válka na Ukrajině Joe Biden

Aktuálně se děje

před 52 minutami

Jun Sok-jol

Nejskloňovanější jméno týdne. Kdo je Jun Sok-jol?

Jun Sok-jol, celým jménem Yoon Suk-yeol, je jednou z nejvýznamnějších postav současné jihokorejské politiky. Tento právník a politik, narozený 18. prosince 1960 ve městě Soul, se v roce 2022 stal prezidentem Jižní Koreje. Jeho kariéra, názory i rozhodnutí však vyvolávají jak obdiv, tak kontroverze.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Zimní mrazy, ilustrační foto

Počasí o víkendu nebude tak teplé, jak se čekalo. Naopak

Ačkoliv původně meteorologové z ČHMÚ.cz předpovídali na nadcházející neděli teploty místy až kolem 10 stupňů, aktualizovaná předpověď ukazuje, že takové teplo nebude. Teploty sice v sobotu vyrostou až k osmi stupňům, v neděli se ale citelně ochladí.

včera

Jun Sok-jol

Prezident Jižní Koreje Sok-jol zrušil stanné právo

Prezident Jižní Koreje Jun Sok-jol oznámil, že na základě hlasování parlamentu zruší vyhlášené stanné právo. Rozhodnutí přišlo po jednomyslném odmítnutí tohoto kroku Národním shromážděním, které hlasovalo v poměru 190:0 proti dekretu, uvedl server CNN.

včera

jihokorejský prezident Jun Sok-jol

Krize v Jižní Koreji se stupňuje. Parlament stanné právo zrušil, na Sok-jola tlačí i vlastní strana

Politická krize v Jižní Koreji se prohlubuje. prezident Jun Suk-jol čelí nejen silnému odporu opozice, ale i tlaku z vlastní strany, aby stáhl své rozhodnutí o vyhlášení stanného práva. Vládnoucí strana People’s Power Party (PPP) se během mimořádného zasedání usnesla, že prezident by měl respektovat rozhodnutí parlamentu, který stanné právo označil za neplatné, a okamžitě jej zrušit. 

včera

jihokorejský prezident Jun Sok-jol

Sok-jol se potácí na hranici politického kolapsu. Proč Jižní Korea vyhlásila stanné právo?

Jižní Korea zažila jeden z nejdramatičtějších politických okamžiků za poslední desetiletí, když prezident Jun Sok-jol nečekaně vyhlásil stanné právo. Tento krok, první svého druhu za více než 50 let, byl oznámen v úterý večer v přímém televizním vysílání, kde prezident argumentoval ochranou národní bezpečnosti a hrozbou ze Severní Koreje. Avšak skutečné důvody tohoto rozhodnutí byly spíše politické než vojenské.

včera

Michel Barnier

EU sleduje s obavami dění ve Francii. Barnierova vláda se rozpadá

Rozpad vlády Michela Barniera, který je na postu francouzského premiéra jen velmi krátce, se zdá nevyhnutelný. Jeho kabinet se blíží k hlasování o vyslovení nedůvěry, které pravděpodobně prohraje již tento týden. Tento vývoj by mohl vést k finanční krizi v druhé největší ekonomice eurozóny a vyvolat obavy v celé Evropské unii, uvedl server Politico.

včera

Summit NATO 2024 ve Washingtonu

NATO: Putin zneužívá zimu jako zbraň a Ukrajinu jako testovací pole. Nikdo nevěří, že Putin Kyjevu vrátí území

Odcházející americký ministr zahraničí Antony Blinken na tiskové konferenci v Bruselu zdůraznil, že administrativa Joea Bidena bude stát pevně za Ukrajinou až do konce svého mandátu. Blinken na setkání ministrů zahraničí NATO uvedl, že cílem je zajistit, aby Ukrajina měla vše potřebné nejen na bojišti, ale také pro zvládnutí útoků na svou energetickou infrastrukturu.

včera

Letadla, ilustrační foto

Rusko použilo k deportaci dětí z Ukrajiny Putinova letadla. Zbavilo je identity a rozmístilo do rodin

Podle výzkumu podpořeného americkou vládou bylo prezidentské letadlo Vladimira Putina využito k deportacím ukrajinských dětí do Ruska. Tento výzkum, zpracovaný Yaleovou školou veřejného zdraví a financovaný americkým ministerstvem zahraničí, tvrdí, že ruský prezidentský letecký park a státní finance byly zapojeny do programu, který přemisťoval děti z okupovaných ukrajinských území do Ruska.

včera

včera

Izraelská armáda

Libanon není jen Hizballáh? Pokud příměří padne, bude nám to jedno, varuje Izrael

Izraelský ministr obrany Izrael Katz varoval, že pokud dojde ke zhroucení příměří v Libanonu, izraelské síly přestanou rozlišovat mezi Libanonem jako státem a militantní skupinou Hizballáh. Toto prohlášení přichází uprostřed stále napjatější situace na severní izraelské hranici, kde konflikt mezi Izraelem a Hizballáhem pokračuje od 7. října 2023. Uvedl to server The Guardian.

včera

Bílý dům, Washington D.C., USA

Proč Biden omilostnil syna? Bílý dům odráží rostoucí kritiku

Prezident Joe Biden čelí ostré kritice za rozhodnutí omilostnit svého syna Huntera Bidena, které přichází krátce před jeho plánovaným odsouzením ve dvou federálních případech. Bílý dům toto rozhodnutí hájí s tím, že bylo nezbytné k ochraně Huntera před politicky motivovanými útoky, které mohly být podněcovány odcházející administrativou a jejími spojenci, uvedl server BBC.

včera

včera

Praha

Doprava v Praze zkolabovala. Policie řeší desítky nehod a přejetých chodců

Pražskou dopravu dnes ráno ochromilo více než 20 dopravních nehod, přičemž dvě z nich byly vážné a zahrnovaly srážky s chodci. Situaci navíc komplikoval silný déšť, který přispěl k četným nehodám na klíčových komunikacích. Policie i záchranné složky apelují na řidiče, aby zvážili použití hromadné dopravy, pokud směřují do hlavního města.

včera

Angela Merkelová

Merkelová: Trumpa fascinuje Putin a Kim. Chtěl po jejich vzoru vládnout sám

Angela Merkelová, bývalá německá kancléřka, ve svých pamětech přiblížila svůj pohled na Donalda Trumpa, Vladimira Putina a výzvy, kterým čelila během svého šestnáctiletého působení ve funkci. Rozhovor s CNN a její nová memoárová kniha "Svoboda" otevírají téma vztahů mezi západními lídry a autoritářskými režimy, stejně jako dilemata, která se Merkelová snažila řešit.

včera

včera

včera

včera

včera

Trump přiletí do Evropy. Zúčastní se otevření katedrály Notre-Dame

Nově zvolený prezident Spojených států amerických se chystá na svou první zahraniční cestu od prezidentských voleb, a to do Paříže. V sobotu se zde zúčastní slavnostní ceremonie při příležitosti znovuotevření katedrály Notre-Dame, která byla vážně poškozena požárem v roce 2019.  

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy