Reportér naivně věřil vládě USA. Fatálně selhala, sama přispěla k jeho popravě. Jeho kolega zuří

"Někde v poušti východní Sýrie militant z Islámského státu tento týden sťal amerického novináře Jamese Foleyho. Vrah a jeho teroristická skupina jsou zodpovědní za Foleyho smrt. Veřejná zloba by měla dopadnout na ně. Ale Foleyho poprava je zároveň mrazivým budíčkem pro americké a evropské politiky, stejně jako pro americká média a humanitární organizace," uvádí reportér a publicista David Rhode, dvojnásobný vítěz Pulitzerovy ceny, v komentáři pro server Reuters.

"Jde o prozatím nejasnější důkaz, jak diametrálně odlišný přístup evropských vlád a USA k únosům zachraňuje evropská rukojmí, ale pečetí osud Američanů. Zajatci a jejich rodiny si to plně uvědomují, veřejnost zatím ne," konstatuje publicista.

"Přeju si, abych měl naději, že budu svobodný a ještě jednou spatřím svou rodinu, ale ta loď již odplula," cituje Rhode Foleyho poslední slova, než byl zabit na drastickém videu zveřejněném včera militantní skupinou. "Po tom všem si myslím, že bych raději nebyl Američan," připomíná novinářovo poselství."Foley očividně mluvil pod nátlakem. Ale jeho litování toho, že je zajatý Američan, ať si to doopravdy myslel, či ne, odráží chmurnou skutečnost," uvádí komentář.

Evropští novináři byli propuštěni

"Letos v létě byli osvobození čtyři francouzští a dva španělští novináři, které drželi extremisté z Islámského státu, poté, co francouzská a španělská vláda skrze zprostředkovatele zaplatila výkupné. Americká vláda v případě Foleye a dalších amerických rukojmí odmítla vyjednávat a zaplatit. Týkalo se to i mého únosu Talibanem před pěti lety," připomíná novinář.

"S pomocí afghánského reportéra uneseného spolu se mnou, jsem měl to štěstí, že se mi podařilo utéct. Foley je ale dnes mrtvý a Islámský stát nyní tvrdí, že Steven Sotloff, novinář magazínu Time, kterého skupina rovněž unesla, bude zabit, pokud Spojené státy nepřestanou bombardovat její bojovníky v Iráku," píše Rhode.

"Neexistuje jednoduchá odpověď, jak v případech únosů postupovat. Spojené státy nemohou teroristům dovolit kontrolovat svou zahraniční politiku. Jediným jasným poučením, které se v průběhu posledních let ukázalo, je to, že bezpečnostní hrozby jsou efektivněji potírány pokud Američané a Evropané postupují společně. Rozdíl v přístupu USA a Evropy vůči únosům nedokázal ani odradit únosce, ani důsledně chránit oběti," domnívá se reportér.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

"Minulý měsíc New York Times zjistil, že Al-Káida a její přidružené organizace od roku 2008 obdržely nejméně 125 milionů dolarů (zhruba 2,5 miliardy korun) na výkupném za zajatce. Většinu z této sumy zaplatily evropské vlády. Jen v posledním roce to bylo 66 milionů dolarů (zhruba 1,4 miliardy korun)," připomíná komentář.

"Únosy a braní rukojmích jsou snadná kořist, kterou bych měl nazvat výnosným obchodem a pokladem," připomíná Rhode slova Nasíra al-Vuhajšího, vůdce Al-Káidy na Arabském poloostrově, která napsal v roce 2012 v dopise vůdcům přidružených teroristických organizací v severní Africe.

"Evropské vlády veřejně odmítají, že by se uchylovaly k těmto platbám. Bývalí diplomaté však potvrdili listu Times, že výkupné je vypláceno skrze prostředníky. Únosy jako cesta k zisku financí bují a jsou na vzestupu. V roce 2003 činilo výkupné za jednoho zajatce 200 tisíc dolarů (zhruba 4 miliony korun), zjistil deník. Dnes se za rukojmí platí v řádech milionů," uvádí Rhode.

"Únosy se staly natolik lukrativními, že vůdci Al-Káidy v Pákistánu pomáhají vyjednávat přidruženým organizacím. Militantní skupiny působící v severní Africe, na Blízkém východě a v jižní Asii nyní následují tento hrubý postup. Braní rukojmích extremistickými skupinami je v současnosti tak rozšířené, že přinejmenším jedna velká humanitární organizace přestala vysílat americké pracovníky do oblastí, kde mohou být uneseni. Namísto toho posílají občany evropských zemí, jejichž vlády případně zaplatí výkupné," poukazuje reportér.

"Tyto případy získaly pochmurnou šablonu: Rukojmí jsou unesena, uplynou měsíce, kdy se pachatelé neozvou, a následně pošlou výhružné video, nebo email jejich rodinám. V některých případech militanti žádají, aby nebylo zveřejněno a výkupné mohlo být zaplaceno v tichosti. Tak tomu bylo i s Foleyho mučivým 21 měsíců trvajícím zadržováním. Prvních 16 měsíců poté, co byl zajat, o něm jeho rodina neměla žádné informace. To, že je naživu, se dozvěděla od dvou španělských novinářů, kteří byli v březnu propuštění Islámským státem poté, co za ně bylo zaplaceno výkupné," uvádí Rhode.

Foley naivně věřil své vládě

"V následující emailové zprávě únosci instruovali rodinu, aby o případu veřejně nemluvila a neidentifikovala Islámský stát jako únosce. V obavách o Foleyho život rodina poslechla. Další rodiny, jejichž blízcí byli uneseni militanty, učinily to samé. V soukromí byly Foleyovi a další stále více frustrováni neochotou amerických úřadů vyjednávat s únosci. Představitelé americké vlády také odmítli jakkoliv koordinovat svůj postup s evropskými vládami," podotýká komentář.

"V nacházejících dnech a týdnech bude Foleyho rodina hovořit o svém utrpení. Ale platba výkupného za unesené cizince se musí vynořit ze stínu. Musí se o ni veřejně hovořit. Stratégové v Americe i v Evropě musí být nuceni vysvětlovat svůj postup. Podle prohlášení rodiny Foley věřil své vládě, že mu pomůže. Ve zprávě, která nebyla zveřejněna, se uvádí, že Foley věřil v pomoc Washingtonu natolik silně, že si odmítal připouštět pobídky svého amerického spoluvězně, aby na vládu nespoléhali," uvádí Rhode.

"Systematická odpověď na únosy ze strany Spojených států i Evropy je životně nezbytná. Současný hazardní přístup selhává. James Foley nemusel zbytečně zemřít," uzavírá publicista.

Související

Americké námořnictvo (U.S. Navy SEALs)

USA pošlou na Blízký východ 2500 mariňáků námořní pěchoty

Spojené státy se rozhodly k výraznému posílení své vojenské přítomnosti na Blízkém východě. Ministr obrany Pete Hegseth v pátek večer schválil vyslání expediční jednotky námořní pěchoty čítající přibližně 2 500 mariňáků. Toto rozhodnutí přichází v reakci na stupňující se íránské útoky na civilní plavidla v oblasti strategického Hormuzského průlivu.
Hormuzský průliv

CNN: Pentagon Írán podcenil. Nevěřil, že zablokuje Hormuzský průliv

Podle informací CNN z několika zdrojů obeznámených se situací Pentagon a Rada pro národní bezpečnost při plánování současné operace výrazně podcenily ochotu Íránu uzavřít Hormuzský průliv. Tým Donalda Trumpa pro národní bezpečnost nedokázal plně zhodnit potenciální následky scénáře, který někteří úředníci nyní označují za nejhorší možnou variantu, jíž administrativa čelí.

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) Islámský stát (IS) James Foley (popravený americký novinář islámsity)

Aktuálně se děje

před 39 minutami

Íránské drony revolučních gard během cvičení v říjnu 2023.

Spojené arabské emiráty, Saúdská Arábie a Katar opět sestřelovaly íránské rakety a drony

Ozbrojené útoky proti spojencům Spojených států v Perském zálivu i nadále pokračují. Spojené arabské emiráty a Saúdská Arábie oznámily, že v sobotu v brzkých ranních hodinách místního času zaznamenaly na svém území úspěšné sestřely útočných prostředků. Bahrajnské úřady v souvislosti s přetrvávajícími íránskými údery v celém regionu naléhavě vyzvaly své obyvatele, aby si vyhledali bezpečný úkryt.

před 2 hodinami

Počasí

Počasí o víkendu rozdělí Českou republiku napůl

Víkendové počasí přinese do Česka výrazné rozdíly mezi východem a západem území, přičemž sobota bude pocitově mnohem teplejší než neděle. Během sobotního dne očekávají meteorologové převážně oblačno až zataženo. Morava a Slezsko si však zpočátku užijí polojasnou až jasnou oblohu, než se i zde začne během odpoledne projevovat přibývání oblačnosti.

včera

Carina Edlingerová

Hrdinky z paralympiády. Edlingerová se postarala o první zlato pro Česko po 24 letech, Bubeníčková po dvou stříbrech bere i bronz

Česká paralympijská výprava zažívá jednu z nejúspěšnějších paralympiád, o což se v těchto dnech postarala především dvojice reprezentantek Carina Edlingerová a Simona Bubeníčková. Prvně jmenovaná paralympionička ke svému stříbru ze sprintu přidala biatlonistka v pátek první zlatou paralympijskou medaili po dlouhých 24 letech pro českou výpravu. Stalo se tak v parabiatlonové stíhačce, kde se neztratila ani druhá česká biatlonistka Bubeníčková. Ta nakonec v tomto závodě získala bronz a navázala tak na svá dvě stříbra, která na této paralympiádě, jež obdržela za své výkony v biatlonovém individuálním závodě a v běžeckém desetikilometrovém závodě.

včera

Čína

Příprava invaze na Tchaj-Wan? Podivné formace čínských rybářských člunů nedokáží vysvětlit ani experti

Východočínské moře se v posledních měsících stalo dějištěm neobvyklých manévrů, které vyvolávají vážné obavy bezpečnostních expertů po celém světě. Tisíce čínských rybářských člunů se zde shromažďují v přesných geometrických útvarech, což podle analytiků není náhodný jev ani důsledek bohatého úlovku. Tato koordinovaná aktivita je interpretována jako nácvik Pekingu na potenciální regionální konflikt, zejména v souvislosti s dlouhodobým napětím kolem Tchaj-wanu.

včera

Americké námořnictvo (U.S. Navy SEALs)

USA pošlou na Blízký východ 2500 mariňáků námořní pěchoty

Spojené státy se rozhodly k výraznému posílení své vojenské přítomnosti na Blízkém východě. Ministr obrany Pete Hegseth v pátek večer schválil vyslání expediční jednotky námořní pěchoty čítající přibližně 2 500 mariňáků. Toto rozhodnutí přichází v reakci na stupňující se íránské útoky na civilní plavidla v oblasti strategického Hormuzského průlivu.

včera

Alexandr Lukašenko

O nic se nepokoušejte, koupili jsme od Ruska Orešniky, vzkázal Západu Lukašenko

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko v pátek oficiálně potvrdil, že jeho země zakoupila od Ruska nejmodernější raketové komplexy Orešnik. Tento krok představuje významný posun v obranné strategii Minsku a dále upevňuje vojenské spojenectví mezi oběma státy. Lukašenko zdůraznil, že nákup tohoto vysoce vyspělého systému byl umožněn především díky osobnímu přispění ruského prezidenta Vladimira Putina.

včera

Indie, ilustrační foto

Válku proti Íránu vedou nejbohatší státy. Největší cenu za ni ale platí nejchudší země

Válečný konflikt na Blízkém východě, vedený nejbohatšími zeměmi světa, začíná drtivě dopadat na ty, kteří si to mohou nejméně dovolit. Zatímco Spojené státy podle odhadů vynakládají na vojenské operace přibližně 890 milionů dolarů denně, miliony lidí v Asii čelí drastickému nedostatku paliv a energií. V bangladéšské metropoli Dháce se tvoří nekonečné fronty u čerpacích stanic a vláda byla nucena zavést limity na nákup benzinu, což přímo ohrožuje živobytí řidičů a kurýrů.

včera

Předseda vlády Andrej Babiš

„Atomová bomba tržního hospodářství.“ Vláda řeší, co s rostoucími cenami paliv

Vláda Andreje Babiše aktuálně řeší, jakým způsobem čelit prudkému nárůstu cen pohonných hmot, který vyvolal válečný konflikt mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem. Kabinet se v tuto chvíli drží strategie „nešíření paniky“ a primárně se zaměřuje na monitoring marží u čerpacích stanic. Podle premiéra je cílem porovnat současné zisky prodejců s obdobím před začátkem bojů a zjistit, zda nedochází k jejich nepřiměřenému navyšování.

včera

Francouzské námořnictvo

Francouzský jaderný deštník u expertů narazil. Sloužit má jako pojistka, pokud selže jednotné evropské odstrašení

V březnu 2026 stanul francouzský prezident Emmanuel Macron na pobřeží Bretaně před jadernou ponorkou, aby pronesl projev, který se zapíše do dějin jako konec jedné éry strategické nejednoznačnosti. Macron oznámil, že Francie hodlá přetvořit svůj jaderný arzenál v ústřední pilíř evropské bezpečnosti. Toto rozhodnutí reaguje na posun americké pozornosti směrem k Asii a na masivní rozšiřování jaderných kapacit Ruska a Číny.

včera

Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Macron chce nad Evropou vybudovat jaderný deštník. S Českem se nepočítá

Francouzský prezident Emmanuel Macron ohlásil zásadní obrat v jaderné politice země. V ostře sledovaném projevu na námořní základně Île Longue u Brestu oznámil, že Francie navýší svůj jaderný arzenál a rozšíří svou odstrašující strategii tak, aby kryla i další evropské spojence. Tento krok je přímou reakcí na rostoucí nestabilitu ve světě a hrozby plynoucí především z agresivní politiky Ruska.

včera

U.S. Air Force F-22 Raptor

Počet obětí války v Íránu roste. USA ztratily tankovací letoun, zemřeli čtyři vojáci

Americká armáda potvrdila tragickou smrt čtyř svých příslušníků po havárii tankovacího letounu KC-135 Stratotanker, k níž došlo v západním Iráku. Podle oficiálního prohlášení amerického centrálního velitelství CENTCOM nebyl incident způsoben nepřátelskou ani spojeneckou palbou. Na palubě stroje se v době neštěstí nacházelo celkem šest osob, přičemž po zbývajících dvou členech posádky záchranné týmy stále pátrají.

včera

Ilustrační foto

Na nové ceny si zvykejme, pohonné hmoty jen tak nezlevní, varují analytici

Ačkoliv se administrativa prezidenta Donalda Trumpa snaží veřejnost uklidnit sliby o brzkém konci války s Íránem, odborníci varují, že energetický trh se z tohoto šoku jen tak nevzpamatuje. Zatímco Bílý dům označuje současné skokové zdražování paliv za dočasnou záležitost, která potrvá spíše týdny než měsíce, analytici podle webu Politico identifikovali pět klíčových důvodů, proč zůstanou ceny benzínu vysoké po velmi dlouhou dobu.

včera

Prezident Trump

Trump vyzval posádky tankerů, aby projevily odvahu a proplouvaly průlivem i přes íránské útoky

Evropská unie hodlá přehodnotit bezpečnost svých dodávek ropy a plynu, pokud by blokáda Hormuzského průlivu trvala delší dobu. Vyplynulo to z jednání koordinačních skupin pro ropu a plyn, která proběhla ve čtvrtek. Ačkoliv unijní představitelé zatím nevidí bezprostřední ohrožení dodávek, omezování námořní dopravy v tomto klíčovém uzlu vyvolává značnou nejistotu na světových trzích. Mezi tím americký prezident Donald Trump vyzval posádky tankerů, aby projevily odvahu a průlivem proplouvaly i přes pokračující íránské útoky.

včera

Hormuzský průliv

CNN: Pentagon Írán podcenil. Nevěřil, že zablokuje Hormuzský průliv

Podle informací CNN z několika zdrojů obeznámených se situací Pentagon a Rada pro národní bezpečnost při plánování současné operace výrazně podcenily ochotu Íránu uzavřít Hormuzský průliv. Tým Donalda Trumpa pro národní bezpečnost nedokázal plně zhodnit potenciální následky scénáře, který někteří úředníci nyní označují za nejhorší možnou variantu, jíž administrativa čelí.

včera

12. března 2026 21:58

12. března 2026 21:04

Stanislav Křeček

Ombudsman se zastal ženy, které na výdaje zbývalo 2500 korun měsíčně

Česko rozčaroval případ, o kterém informovala kancelář veřejného ochránce práv a ochránce práv dětí. Mladá matka musela po přechodu na superdávku a zaplacení nájmu sama měsíčně hospodařit s pouhými 2500 korunami. Zažádala si sice o mimořádnou dávku, ale byla odmítnuta. Úřad práce uznal chybu až po zásahu ombudsmana. 

12. března 2026 20:13

12. března 2026 19:22

12. března 2026 18:46

Pavel a Babiš budou jednat o rozpočtu či bezpečnostní situaci

Prezident Petr Pavel a premiér Andrej Babiš (ANO) se příští týden setkají na Pražském hradě, informovali spolupracovníci hlavy státu. Politici spolu budou řešit například státní rozpočet či zahraniční cesty.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy