Reportér naivně věřil vládě USA. Fatálně selhala, sama přispěla k jeho popravě. Jeho kolega zuří

"Jde o prozatím nejasnější důkaz, jak diametrálně odlišný přístup evropských vlád a USA k únosům zachraňuje evropská rukojmí, ale pečetí osud Američanů. Zajatci a jejich rodiny si to plně uvědomují, veřejnost zatím ne," konstatuje publicista.

"Přeju si, abych měl naději, že budu svobodný a ještě jednou spatřím svou rodinu, ale ta loď již odplula," cituje Rhode Foleyho poslední slova, než byl zabit na drastickém videu zveřejněném včera militantní skupinou. "Po tom všem si myslím, že bych raději nebyl Američan," připomíná novinářovo poselství."Foley očividně mluvil pod nátlakem. Ale jeho litování toho, že je zajatý Američan, ať si to doopravdy myslel, či ne, odráží chmurnou skutečnost," uvádí komentář.

Evropští novináři byli propuštěni

"Letos v létě byli osvobození čtyři francouzští a dva španělští novináři, které drželi extremisté z Islámského státu, poté, co francouzská a španělská vláda skrze zprostředkovatele zaplatila výkupné. Americká vláda v případě Foleye a dalších amerických rukojmí odmítla vyjednávat a zaplatit. Týkalo se to i mého únosu Talibanem před pěti lety," připomíná novinář.

"S pomocí afghánského reportéra uneseného spolu se mnou, jsem měl to štěstí, že se mi podařilo utéct. Foley je ale dnes mrtvý a Islámský stát nyní tvrdí, že Steven Sotloff, novinář magazínu Time, kterého skupina rovněž unesla, bude zabit, pokud Spojené státy nepřestanou bombardovat její bojovníky v Iráku," píše Rhode.

"Neexistuje jednoduchá odpověď, jak v případech únosů postupovat. Spojené státy nemohou teroristům dovolit kontrolovat svou zahraniční politiku. Jediným jasným poučením, které se v průběhu posledních let ukázalo, je to, že bezpečnostní hrozby jsou efektivněji potírány pokud Američané a Evropané postupují společně. Rozdíl v přístupu USA a Evropy vůči únosům nedokázal ani odradit únosce, ani důsledně chránit oběti," domnívá se reportér.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

"Minulý měsíc New York Times zjistil, že Al-Káida a její přidružené organizace od roku 2008 obdržely nejméně 125 milionů dolarů (zhruba 2,5 miliardy korun) na výkupném za zajatce. Většinu z této sumy zaplatily evropské vlády. Jen v posledním roce to bylo 66 milionů dolarů (zhruba 1,4 miliardy korun)," připomíná komentář.

"Únosy a braní rukojmích jsou snadná kořist, kterou bych měl nazvat výnosným obchodem a pokladem," připomíná Rhode slova Nasíra al-Vuhajšího, vůdce Al-Káidy na Arabském poloostrově, která napsal v roce 2012 v dopise vůdcům přidružených teroristických organizací v severní Africe.

"Evropské vlády veřejně odmítají, že by se uchylovaly k těmto platbám. Bývalí diplomaté však potvrdili listu Times, že výkupné je vypláceno skrze prostředníky. Únosy jako cesta k zisku financí bují a jsou na vzestupu. V roce 2003 činilo výkupné za jednoho zajatce 200 tisíc dolarů (zhruba 4 miliony korun), zjistil deník. Dnes se za rukojmí platí v řádech milionů," uvádí Rhode.

"Únosy se staly natolik lukrativními, že vůdci Al-Káidy v Pákistánu pomáhají vyjednávat přidruženým organizacím. Militantní skupiny působící v severní Africe, na Blízkém východě a v jižní Asii nyní následují tento hrubý postup. Braní rukojmích extremistickými skupinami je v současnosti tak rozšířené, že přinejmenším jedna velká humanitární organizace přestala vysílat americké pracovníky do oblastí, kde mohou být uneseni. Namísto toho posílají občany evropských zemí, jejichž vlády případně zaplatí výkupné," poukazuje reportér.

"Tyto případy získaly pochmurnou šablonu: Rukojmí jsou unesena, uplynou měsíce, kdy se pachatelé neozvou, a následně pošlou výhružné video, nebo email jejich rodinám. V některých případech militanti žádají, aby nebylo zveřejněno a výkupné mohlo být zaplaceno v tichosti. Tak tomu bylo i s Foleyho mučivým 21 měsíců trvajícím zadržováním. Prvních 16 měsíců poté, co byl zajat, o něm jeho rodina neměla žádné informace. To, že je naživu, se dozvěděla od dvou španělských novinářů, kteří byli v březnu propuštění Islámským státem poté, co za ně bylo zaplaceno výkupné," uvádí Rhode.

Foley naivně věřil své vládě

"V následující emailové zprávě únosci instruovali rodinu, aby o případu veřejně nemluvila a neidentifikovala Islámský stát jako únosce. V obavách o Foleyho život rodina poslechla. Další rodiny, jejichž blízcí byli uneseni militanty, učinily to samé. V soukromí byly Foleyovi a další stále více frustrováni neochotou amerických úřadů vyjednávat s únosci. Představitelé americké vlády také odmítli jakkoliv koordinovat svůj postup s evropskými vládami," podotýká komentář.

"V nacházejících dnech a týdnech bude Foleyho rodina hovořit o svém utrpení. Ale platba výkupného za unesené cizince se musí vynořit ze stínu. Musí se o ni veřejně hovořit. Stratégové v Americe i v Evropě musí být nuceni vysvětlovat svůj postup. Podle prohlášení rodiny Foley věřil své vládě, že mu pomůže. Ve zprávě, která nebyla zveřejněna, se uvádí, že Foley věřil v pomoc Washingtonu natolik silně, že si odmítal připouštět pobídky svého amerického spoluvězně, aby na vládu nespoléhali," uvádí Rhode.

"Systematická odpověď na únosy ze strany Spojených států i Evropy je životně nezbytná. Současný hazardní přístup selhává. James Foley nemusel zbytečně zemřít," uzavírá publicista.