Proč je dohoda o Sýrii tajná? Analytik upozornil na závažný problém USA

Zájmy v Sýrii se kříží

Navzdory skutečnosti, že v Sýrii platí od pondělí příměří, v mnoha částech země pokračuje ostřelování. Spojené státy a Rusko se navzájem neshodnou, kdo za útoky stojí. Washington ukazuje na syrské vládní jednotky, Moskva na Amerikou podporované povstalecké skupiny.

"Myslím, že to, co probíhá na bojišti, je soupeření takzvaných umírněných, které podporují Spojené státy, o silnější pozice," domnívá se expert. Soudí, že povstalci využívají klidu a příměří, aby znovuzískali dříve ztracená postavení.  

Podle Maloofa chtějí povstalci získat Aleppo a na tom se nic nemění, přičemž jejich snaha je podporována z vnějšku, například Saudskou Arábií či Katarem. "Lidé, kteří toto sponzorují nechtějí urovnání se syrským prezidentem Asadem. Chtějí, aby odešel," deklaruje odborník.    

Rozhovor v originálním znění si můžete přečíst zde.  

V Sýrii se kříží různé zájmy, poukazuje analytik. Vysvětluje, že Spojené státy jsou rozpolcené, jelikož na jednu stranu podporují Saúdy a zároveň mají zájem na udržení příměří. Washington navíc stále nesdílí s dalšími stranami zpravodajské informace o tom, kdo takzvaní umírnění ve skutečnosti jsou, připomíná bývalý zaměstnanec Pentagonu. Přístup USA v tomto směru označuje za "divadlo".  

"Předně, nedokážeme identifikovat, kdo ti umírnění vlastně jsou," odpovídá Maloof na dotaz, zda v Sýrii nastal čas, aby Spojené státy a Rusko společně zaútočily na teroristické skupiny, jako je například Fronta An-Nusrá bez obav, že se budou ostřelovat navzájem.

Expert také pochybuje o tom, že Washington disponuje účinnými pákami ke kontrole povstalců. V té souvislosti připomíná, že humanitární pomoc, jejíž dodávky do obležených syrských měst jsou součástí americko-ruské dohody, ve skutečnosti zatím nedorazila. "Problémem je, že lidé, kteří se humanitární pomocí zabývají, se bojí, že budou napadeni, jelikož se tyto skupiny snaží soupeřit o pozice a sílu," tvrdí analytik. Tato situace dle jeho názoru může fakticky ukončit poslední mírové iniciativy dříve, než se o nich vůbec začne jednat.  

Problém jménem Asad

Kdy se humanitární pomoc skutečně dostane ke zbídačeným civilistům, podle Maloofa záleží na tom, zda se podaří dosáhnout nějaké dohody s většinou povstaleckých skupin, které v příslušných oblastech operují.

"Otázka zní: Kdo je kontroluje?" konstatuje odborník. Tvrdí, že Rusko v současnosti naléhá na Spojené státy, aby mu sdělily, kdo jimi podporované skupiny ve skutečnosti jsou, prosazuje princip plné odpovědnosti a chce odtajnit dohodu o příměří. Svět podle Maloofa především netuší, co je vlastně utajováno, přičemž i spojenec Washingtonu, Francie, žádá zveřejnění dokumentu, aby bylo jasné, koho USA podporují a s kým má Západ v Sýrii spolupracovat.

Občanská válka v Sýrii zuří již pět let a vyžádala si životy 430 tisíc lidí. Může podle bývalého analytika amerického ministerstva obrany aktuální příměří vydržet a případně i vést ke skutečné debatě o ukončení konfliktu?  

"To jsou naděje a očekávání," odpovídá Maloof. Poukazuje na předchozí obdobné dohody, které se po týdnu, či dvou týdnech zhroutily. Analytik se tedy obává, že ani toto příměří nevydrží, ale z principu je nezbytné pokračovat ve snaze protlačit ho, už jen z důvodu, že zmocněnci OSN pro Sýrii skutečně chtějí pokračovat v ženevském procesu a dosáhnout s povstalci jistého konsensu na transformační vládě.  

Za klíčový, neustále se opakující problém považuje expert otázku, zda Asad během této transformace setrvá v úřadu, či odejde. Připomíná, že i Turecko nyní souhlasí s tím, že Asad nemusí odejít ihned a pouze by měl být kontrolován z vnějšku a zahraničí by na něj mělo vytvářet jistý tlak. "Ještě si musíme počkat, jak se to vyvine a co vyjde najevo," uzavírá Maloof.