Zesnulý ruský opoziční politik Alexej Navalnyj ve vězení před svým skonem přemýšlel o smrti, každodenním životě, rodině, politice či válce na Ukrajině. Vyplývá to z úryvků z knihy, která v říjnu vyjde v angličtině pod názvem Patriot: a Memoir. Úryvky zveřejnil časopis New Yorker.
"Strávím zbytek svých dnů ve vězení a zemřu tady," psal Navalnyj do deníku již v únoru 2022, tedy dva roky před smrtí. "Nebude se s kým rozloučit. Všechny narozeniny se budou slavit beze mě. Nikdy neuvidím svá vnoučata. Nebudu součástí rodinné historie. Nebudu na žádné fotce," pokračoval o měsíc později.
Opozičník řešil v textech i osud Ruska. Občané by se podle něj měli bát, že vlast bude ponechána "napospas drancování bandy lhářů, zlodějů a pokrytců".
Navalnyj také popsal typický den v trestanecké kolonii. Budíček byl v šest ráno, o dvacet minut později následovala snídaně a za dalších dvacet minut nástup do práce. "V práci sedíte sedm hodin u šicího stroje na stoličce nižší než je výška kolen. Po práci ještě několik hodin sedíte na dřevěné lavici pod portrétem Putina," uvedl.
V deníku nechybí také zápisky o hladovce z dubna 2021. Opoziční politik zároveň vtipkoval o okolnostech vydání memoárů. "Autora knihy zavraždil nechvalně známý prezident. Co víc by si mohlo marketingové oddělení přát?" poznamenal si.
Poslední záznam pochází z letošního ledna a je o tom, že se spoluvězni i dozorci podivovali slavnému trestanci, že se vrátil do Ruska. "Nechci opustit svou zemi ani ji zradit. Jestli vaše přesvědčení za něco stojí, musíte být připraveni ho bránit a v případě potřeby přinést oběti," vysvětlil Navalnyj.
Navalnyj byl jedním z nejvýraznějších kritiků prezidenta Putina a jeho vlády, organizoval různé protesty a kampaň proti korupci, což vedlo k jeho opakovaným zatčením a obviněním. Stal se také terčem několika útoků, včetně jednoho, který vedl k otravě nervovým jedem v srpnu 2020. Po otravě byl převezen do Německa, kde byl léčen. Do Ruska se vrátil v lednu 2021, ihned po příletu byl zatčen. V dubnu téhož roku byl odsouzen k trestu odnětí svobody a následně uvězněn. Zemřel letos v únoru.
Související
EU uvalila sankce na vědce podezřelé z otravy Navalného
První vyjádření z USA: Washington nemá důvod zpochybňovat, že byl Navalnyj zavražděn, prohlásil Rubio
Aktuálně se děje
včera
Sarah následuje Harryho a Meghan. Exmanželka Andrewa se má vrátit domů
včera
Návrat ztraceného syna. Českou ligu si opět zahraje bývalý reprezentant Čvančara
včera
Česko se připravuje na povodňová rizika. Pracuje se na novém plánu
včera
Důchody se v lednu zvýší. Okamura chce zatlačit na Schillerovou ohledně valorizace
včera
Statisíce Čechů si stále musí do konce roku vyměnit řidičák
včera
Blanár si předvolává ruského velvyslance. Důvody jsou jiné než v Česku
včera
Tramvaje se v Praze vrátily za Národní muzeum. Kvůli chodcům se zavedla novinka
včera
Američané raketou zasáhli tanker, tvrdí Teherán
včera
Putin nařídil přerušení ruských útoků na ukrajinský Kyjev
včera
Policie objasnila výbuch bankomatu v Praze. Pachatele zadrželi v zahraničí
včera
Rusové zaútočili na letiště v Kyjevě. Zelenskyj má jasno, proč k tomu došlo
včera
Čechům představili novou generaci EZKarty. Upozorní na preventivní vyšetření
včera
Trump se opřel do amerických kritiků války s Íránem
včera
Evropa zažívá další vlnu veder. Ve Španělsku padl letošní teplotní rekord
včera
Zemřela herečka Hana Pastejříková. Lidé si ji mohou pamatovat z Léta s kovbojem
včera
Na Vizovicku se možná toulají medvědi. Lidé mají být obezřetní
včera
Trump posílá Witkoffa s Kushnerem jednat o míru na Ukrajinu a do Ruska
včera
Počasí: Do Česka dorazí příští týden studená fronta, tropy vystřídá déšť a ochlazení
4. září 2026 21:41
V Evropě prudce roste počet sabotážních akcí, z nichž je podezřelé Rusko
Aktualizováno 4. září 2026 20:35
Budou se překreslovat atlasy. OSN schválila změnu stovky let používané mapy světa
Valné shromáždění Organizace spojených národů schválilo rezoluci, která vyzývala k postupnému nahrazení tradiční Mercatorovy mapy světa novým zobrazením lépe odpovídajícím skutečné rozloze afrického kontinentu. Návrh předložilo Togo a oficiálně jej podporuje všech padesát čtyři členských států Africké unie. Togoský ministr zahraničních věcí Robert Dussey zdůraznil, že iniciativa nepředstavuje politickou debatu, ale odbornou vědeckou diskusi opřenou o fakta. Podle jeho slov je na čase, aby mezinárodní společenství přijalo geografickou realitu v celém jejím rozsahu.
Zdroj: Libor Novák