KOMENTÁŘ | Úpadek amerického vlivu. Je ohrožena pozice nejmocnější země světa?

Americká pozice světové velmoci se otřásá v základech. Zatímco Čína rychle roste a vojensky dominuje v Jihočínském moři, USA ztrácejí vliv v různých koutech světa, od Blízkého východu až po Latinskou Ameriku. Výsledkem je narůstající geopolitická izolace a úpadek hegemonie.

Američané ještě na přelomu tisíciletí platili za nejmocnější zemi světa. Po rozpadu Sovětského svazu Washingtonu ubyl nejdůležitější konkurent, nové Rusko bylo prakticky „nepoužitelné“ a ekonomický boom Číny teprve začínal. 

V roce 2024 je ale situaci úplně jiná. Spojené státy se sice stále dají pokládat za nejmocnější zemi světa, ale Čína jim zdatně konkuruje. Do toho zaznamenávají nepříjemné neúspěchy na Blízkém východě a díky politice exprezidenta Donalda Trumpa se výrazně vzdálily svým transatlantickým spojencům v Evropě. 

Američané – pokud k tomu dojde, mají jen málo šancí zdárně vojensky konkurovat Číně v Jihočínském moři. Čínské loďstvo je v prvé řadě větší, navíc jsou americké lodě dislokovány prakticky po celém světě. To je jeden z faktorů, který kreslí tlustou čáru mezi moc Washingtonu a Pekingu – USA sice mají vliv fakticky ve všech mořích a oceánech, zároveň je pro ně ale těžké účinně a plnou silou reagovat v jednom místě. 

Naproti tomu Číňané vyvíjejí (ve spolupráci s Ruskem) úsilí o průnik do Arktidy, celosvětový vliv jim však zaručuje spíše ekonomická spolupráce než vojenská přítomnost. A tento vliv roste nezávisle na snahách západních spojenců ho omezit. 

Dá se říct, že Američané vůbec nestíhají tempu, jakým Číňané svůj vliv ve světě posilují. Už tak nezvládli „korigovat“ ekonomický boom, který největší komunistickou zemi světa potkal na přelomu tisíciletí. 

Vliv USA padá jako domino

Dálný východ není jediná oblast, kde Američané začínají selhávat. Totéž je potkalo v arabském světě. Změnu předznamenalo stažení amerických vojsk z Afghánistánu a prakticky okamžitý nástup Tálibánu k moci. Teď v rámci příští let Washington plánuje udělat totéž v Iráku, který se postupně začíná vzpírat americké přítomnosti a poddává se íránskému vlivu. 

Právě Írán je největší výzvou, jaké Američané na Blízkém východě čelí. Společně se s několika dalšími mocnostmi zde má významný vliv. Oproti Saúdům, Turkům nebo Izraelcům ale využívá rozsáhlou síť zástupných uskupení, které jsou roztroušeny úplně všude – od Jemenu, přes Libanon až po Irák. Nutno podotknout, že velká část těchto skupin vede válku proti Izraeli – tedy spojenci USA. 

Americká hegemonie ale netrpí pouze na Dálném a Blízkém východě. Naopak, děje se to prakticky po celém světě. V Africe má Washington jen minimální vliv, protože si tady své sítě vlivu rozhodi0i hlavně l Číňané a Rusové. 

Vliv USA v Jižní Americe zase ohrožují tamní rychle rostoucí ekonomiky a někteří autoritářští vůdci s vazbami na Moskvu a Peking. 

Kapitolou o sobě samé je Evropa. V průběhu dvacátého století zde Američané nasbírali desítky věrných a spolehlivých spojenců. Jenže v roce 2017 nastoupil do Bílého domu Donald Trump, který do značné míry rozvrátil vzájemnou důvěru napříč Atlantským oceánem. Pokud nastoupí podruhé, může dojít k úplnému rozpadu této důvěry a vypuknutí obchodní války – což je úplně poslední věc, kterou Brusel s Washingtonem potřebují. 

Zatímco Trump je jestřáb, většina evropských lídrů přistupuje k externím hrozbám úplně jinak. Pro Evropskou unii je důležitá diplomacie (ta je vždy v první řadě) následovaná případnými ekonomickými opatřeními, jako jsou sankce a podobně. 

Republikánský exprezident se naopak už několikrát nechal slyšet, že válku na Ukrajině „ukončí do 24 hodin“ a hodlá jít do konfliktu s Íránem. Pro unijní politiku založenou na určitých hodnotách je to velice agresivní přístup a pokud Trump zachová podobný přístup k zahraniční politice jako při svém minulém mandátu, transatlantická shoda nikdy nepřijde. 

Měli možnost část vlivu zachránit

Američané měli možnost část vlivu zachránit – konkrétně toho na Blízkém východě. Jenže, a jak se to stává často, okolnosti jim nepřály. Íránci nastolili tvrdý přístup poté, co Trump samovolně a bez konzultace se západními spojenci odstoupil od jaderné dohody z roku 2015. V tomto kontextu si velmi uškodil u partnerů ve Francii, Německu a Velké Británii, protože tyto přední země Evropské unie iniciovaly značnou část diplomatických jednání o této dohodě. 

Situaci ale stále bylo možné zachránit. Do funkce šéfa Bílého domu nastoupil Joe Biden a začal „rekonstruovat“ svým předchůdcem poškozenou americkou zahraniční politiku. Více než dva roky po jeho nástupu do funkce teroristické hnutí Hamás zaútočilo na Izrael a na Blízkém východě vypukla nejbrutálnější válka za několik posledních dekád. 

Biden ustoupil od jakýchkoli sankcí či omezení vůči režimu izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a eventuálně jeho snahu o zničení Hamásu podpořil. Boj proti teroristické organizaci jako takový je pro každou zemi přirozený a pokud se nějaká taková na území suverénního státu vyskytuje, je nutné proti ní zasáhnout. 

Izrael však přistoupil k velice brutálnímu řešení. Za pomoci raket, tanků a dělostřelectva začal Pásmo Gazy, kde se bojovníci Hamásu zbaběle skrývají, nemilosrdně rovnat se zemí. Biden v tu chvíli měl jediný úkol – zatlačit na Izrael, aby od téměř genocidních praktik upustil a boj proti Hamásu organizoval jinak.

Nenechejme se mýlit, USA mají dostatečné diplomatické a obecně i mocenské kapacity, aby na Izrael mohly tlačit. Bidenova administrativa tak ale neučinila a teď Izrael kromě Pásma Gazy bojuje v Libanonu proti Hizballáhu a konec války je v nedohlednu.

A zde přichází faktor (naštvaný) Írán. Po Trumpově administrativě mezi lety 2017-2021 jsou vztahy mezi Teheránem a Washingtonem na tak mizerné úrovni, že diplomatický kontakt je omezen jen na nutné minimum. Írán si fakticky „dělá co chce“ – letos už dvakrát vypustil salvy stovek raket proti židovskému státu a obě země si navzájem hrozí otevřenou válkou. 

S tím, že se Američané zřejmě definitivně stahují z Iráku, může přijít ohromné posílení íránského vlivu. Tedy kromě jednotlivých milic padne pod tento vliv i celá irácká armáda a vláda – což je pro Izrael i zbývající americkou přítomnost v regionu velice nebezpečné. 

Související

Donald Trump Komentář

Trump je šílenější a vzteklejší než minule. Z USA může být druhé Rusko

Kandidáti na šéfa Bílého domu Kamala Harrisová a Donald Trump mají za sebou závěrečné řeči. Zatímco demokratka ukázala na směřování kampaně proti svému protivníkovi, republikán pronesl dosud nejextrémnější výrok za celou svou kampaň – chce zahájit masivní deportační program. Ideologií se velice rychle blíží k současnému ruském politickému vedení, což pro USA může být nesmírně nebezpečné. 

Více souvisejících

komentář USA (Spojené státy americké) Bílý dům USA Čína Rusko Izrael EU (Evropská unie)

Aktuálně se děje

před 11 minutami

před 1 hodinou

Hrіm-2, také známý jako OTRK Sapsan

Ukrajina nasadí proti Rusku "zázračnou zbraň". Může s ní zkusit zabít Putina

Ukrajina se v rámci své obranné strategie připravuje na nasazení nové zbraně, balistické střely Hrim-2, která by mohla výrazně rozšířit její schopnost zasahovat ruské cíle daleko za hranicemi. "Zázračná zbraň", jak ji označil server index.hu, umožní Ukrajině zaměřit se na Kreml a dokonce i na ruského prezidenta Vladimira Putina. 

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

OSN

Největší biologická konference OSN v historii skončila fiaskem. Politikům je příroda ukradená, tvrdí vědci

Největší konference OSN o biologické rozmanitosti v historii, která se konala v kolumbijském městě Cali, skončila v sobotu bez dosažení dohody o klíčovém bodu programu – plánu na zvýšení financování ochrany druhů. Vědci podle BBC v reakci na summit tvrdí, že došlo k alarmujícímu nedostatku pokroku v záchraně přírody. Politici podle nich nejsou dostatečně ambiciózní, aby přírodu zachránili.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

B-52 Stratofortresses

Situace eskaluje. USA poslaly na Blízký východ strategické bombardéry B-52

Americká armáda vyslala na Blízký východ strategické bombardéry B-52 jako součást širšího rozmístění sil v regionu, což podle Washingtonu slouží jako varování Íránu. O nasazení bombardérů informovala americká armáda v sobotu, zatímco den předtím oznámil Pentagon, že do oblasti vyšle také stíhací a tankovací letouny a torpédoborce s protiraketovou obranou.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

včera

Alí Chameneí, íránský ajatolláh

Chameneí se chce za útoky Izraele pomstít USA

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí v sobotu varoval, že Izrael a Spojené státy obdrží "zničující odpověď" za své útoky namířené proti Íránu a jeho spojencům v regionu. Chameneí tak reagoval na zvýšené napětí v oblasti, které eskalovalo od vypuknutí války mezi Izraelem a Hamásem v Pásmu Gazy v říjnu loňského roku. Uvedl to server Times of Israel.

včera

včera

Medveděv opět vyhrožuje: Když nás budete ignorovat, bude třetí světová válka

Bývalý ruský prezident a současný místopředseda Rady bezpečnosti Ruské federace Dmitrij Medveděv v sobotu v rozhovoru pro stanici RT varoval Spojené státy, aby vážně braly ruská upozornění ohledně jaderných zbraní.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy