Velká pardubická, nejslavnější české dostihy, se jezdí přesně 150 let. První závod se uskutečnil v roce 1874. Pardubických dostihů se v historii zúčastnily také ženy, ovšem jenom jedna z nich dosáhla vítězství.
První závod Velké pardubické se konal roku 1874, přičemž navazoval na tradici šlechtických honů a inspiroval se slavným anglickým dostihem Grand National, který se již od roku 1836 odehrává v Liverpoolu a dodnes patří mezi nejslavnější dostihové soutěže. V Anglii se ostatně tradice dostihů zrodila. O dvacet let později, v roce 1856, bylo vybudováno první dostihové závodiště také v Pardubicích. A roku 1874 se zde již jela první Velká pardubická, a to díky třem šlechticům, kteří závod zorganizovali: byl to hrabě Maxmilián Ugarte, Emil Egon princ z Fürstenbergu a Oktavián Josef hrabě Kinský z Vchynic a Tetova.
Po velmi dlouhou dobu byl dostih výsadou mužů, až po více než padesáti letech se do něj také zapojily ženy. Premiéra jezdkyň se uskutečnila v roce 1927, kdy na startu závodu stanula Lata Brandisová. Ta se také stala vůbec první a rovněž doposud jedinou vítězkou Velké pardubické, a to v roce 1937. Kdo byla tato žena?
Marie Immaculata Brandisová se narodila dne 26. června 1895 ve středních Čechách. Pocházela ze šlechtické rodiny, která má svůj původ již ve 13. století na území Tyrolska. Strýcem jejího tatínka byl jeden z otců Velké pardubické, již zmíněný Oktavián Josef hrabě Kinský. Její otec, Leopold hrabě Brandis, se na zámku v Řitce u Prahy mimo jiné věnoval chovu ušlechtilých koní, a tak není divu, že Marie Immaculata, které se říkalo zkráceně Lata, našla již v dětství zalíbení v jezdectví. Na koni se prý naučila jezdit již v osmi letech a spolu se sestrou si jako malé děti hrály na dostihy. Lásku ke koním a dostihům v děvčátku prohluboval prastrýc Oktavián Kinský.
Lata se rozhodla, že bude také závodit na koni, a roku 1916 ve věku jedenadvaceti let se zúčastnila svého prvního dostihu. Ten bohužel nemohla dokončit kvůli pádu z koně a zranění. Více než to ji ovšem trápil fakt, že se na ní ostatní jezdci-muži dívali jako na ženu v sedle skrze prsty a objevily se dokonce hlasy, že by se jako osoba něžného pohlaví neměla plést do ryze mužského sportu. Za první světové války přibyly Latě i starosti s koňmi. Muži z rodiny byli odvedeni na bojiště, a tak na její bedra připadly veškeré práce spojené s chovanými zvířaty. Situace se ještě zhoršila po vzniku československé republiky, kdy rodina na základě pozemkové reformy o milované koně přišla, což bylo pro Latu velkou ránou. Mladá a nadějná jezdkyně se ovšem nevzdávala. Trénovala na cizích koních a v roce 1921 již bodovala na speciálních dámských dostizích ve Velké Chuchli.
V Latě brzy rozpoznali talent její příbuzní Kinští, rovněž velcí milovníci koní a dostihů. Právě díky nim mohla nadále trénovat a roku 1927 se jako první žena zúčastnit Velké pardubické, ačkoliv i to se neobešlo bez problémů. Část žokejů se totiž po zjištění, že se na závod přihlásila žena, vzbouřila a požadovala, aby Lata odstoupila. Ta to ovšem odmítla a dokonce našla zastání u světoznámých anglických jezdců, a závodu se tedy mohla zúčastnit. Koně jí poskytl příbuzný hrabě Kinský. Navzdory tomu, že Lata během dostihu třikrát spadla z koně, dojela do cíle jako pátá, což byl na ženu velký úspěch.
Lata ale toužila po vítězství. A tak na Velkou pardubickou mířila i v následujících letech. Dva závody nedojela do cíle, celkem sedmkrát skončila v první pětce nejúspěšnějších jezdců. Od roku 1933 jezdila na klisně Normě z chovu Zdenka Radslava Kinského. S ní jela i svůj vítězný závod v roce 1937.
Na další dostihy mohla Lata Brandisová až po druhé světové válce, to už se jí však nedařilo. V letech 1946 a 1947 Velkou pardubickou nedokončila, protože se vážně zranila. Poslední dostih jela v roce 1949, kdy se po ní po pádu z koně projelo několik žokejů a strávila se zlomeninami lebky, nohy, žeber a páteře týden v kómatu. Závody v sedle už pak nemohla nikdy absolvovat a nesla si následky do konce života.
Žádná jiná žena už na Velké pardubické nedosáhla takového úspěchu jako Lata Brandisová. Za stopadesátiletou historii závodu se ho zúčastnilo pouhých osm žen. Dvakrát dojela do cíle druhá Eva Palyzová v letech 1965 a 1971, tak se stala druhou nejlepší žokejkou Velké pardubické.
Související
Velká pardubická bude i s esy ze zahraničí. Nejslavnější dostih slaví 150 let
Velká pardubická skončila tragédií. Taxis byl pro Stuka fatální, žokeje Lišku oživovali
Velká pardubická , Dostihy , historie
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Otřesný nález v Ústí nad Labem. V kontejneru byl novorozenec
před 1 hodinou
Policie nastínila okolnosti střelby v obci u Plzně. Muže obvinila
před 2 hodinami
Afrika jako místo, kde Západu pšenka nekvete. Expertka vysvětlila, proč tomu tak je
před 3 hodinami
Velká pardubická se jezdí již 150 let. V historii ji vyhrála pouze jedna žena
před 3 hodinami
Harrisová je po zveřejnění lékařské zprávy jistá v kramflecích. Trumpovi poslala vzkaz
před 4 hodinami
Netypické podzimní počasí. Meteorologové řekli, co přinese neděle
včera
Německá policie varuje před mafií z Nizozemska. Neváhá vraždit ani novináře
Aktualizováno včera
Harrisová má základní předpoklad pro funkci prezidenta. Jde o zdraví
včera
Jablka, nejoblíbenější ovoce našich předků
včera
Navalnyj vtipkoval o tom, že ho Putin nechá zabít, ukazují memoáry
včera
Slovensko si připomíná tragickou střelbu v Bratislavě. Pellegrini vidí jedinou cestu
včera
Úpadek amerického vlivu. Je ohrožena pozice nejmocnější země světa?
včera
U vlády neobstál. "Neúnosný" návrh růstu platů v politice se ještě bude řešit
včera
Rok starý debakl se neopakoval. Češi podali nejlepší výkon pod Haškem a vyhráli nad Albánií
včera
Harrisová se chystá poukázat na rozdíl mezi sebou a Trumpem
včera
Větrné počasí poškádlí Česko, rozšíří se téměř na celé území
včera
Rusové se neštítí ničeho. Už zase oslavují sovětského diktátora Stalina
včera
Zítko už není ve vazbě. Soud s ním ale pokračuje
včera
Číná překonává Rusko ve všem. Až na jednu oblast, upozorňuje expert pro EZ
včera
Největší záhada Everestu ožívá. Povedl se velký objev
Sto let letos uběhlo od největší záhady kolem nejvyšší hory světa Mount Everest. Dodnes totiž není jasné, zdali ji už v roce 1924 nezdolali dva britští horolezci. Nyní se týmu dokumentaristů povedl velký objev, když byly nalezeny lidské ostatky, které zřejmě paní druhému ze ztracených horolezců.
Zdroj: Lucie Podzimková