Začne Evropa přijímat rodiny IS? Spojené státy k tomu daly podnět

Čtyřčlenná rodina, která opustila detenční tábor al-Roj ležící na severovýchodě Sýrie, má mít americké občanství a být kambodžského původu. Děti měly být narozeny během vlády IS v Sýrii. Americké ministerstvo zahraničí nechtělo s ohledem na soukromí rodiny případ komentovat, přiznává však, že v detenčních táborech je vícero amerických občanů.

 „Víme o malém počtu amerických občanů, kteří se nacházejí v táborech na severovýchodě Sýrie. Kvůli komplikovanému konzulárního přístupu do zařízení je velmi obtížné jim pomoci,“ uvedlo americké ministerstvo zahraničí. „Budeme usilovat o ověření a vyřízení nároků všech občanů Spojených států, a to bez ohledu na to, odkud je vznesly. USA budou i nadále repatriovat své občany, tak jak jsme to dělali v minulosti,“ dodalo ministerstvo.

Na začátku roku přitom USA odmítly repatriovat známou agitátorku IS Hodu Kurhanovou z Alabamy, která do Sýrie odešla před čtyřmi lety. Právě její propaganda IS byla důvodem jejího odmítnutí. Muthanová se brání tím, že jí měli údajně vymýt  mozek.

Přesný počet amerických občanů v Sýrii není známý. Repatriace čtyř lidí ale představuje poměrně velké číslo. USA tím vytvořily precedens a nátlak na přijímání občanů v cizích zemí, poukazuje The Guardian. Washington opakovaně vyzýval ostatní státy, aby odebraly své občany z dvou ohromných detenčních center v Sýrii, kde má být shromážděno na 132 000 lidí.

Americký prezident Donald Trump v únoru požadoval po evropských zemích, aby si „vzali zpátky“ přes osm set bojovníků IS zadržených Američany v Sýrii. Vyhrožoval, že jinak by je musel propustit a tím jim umožnit průnik do Evropy. Evropské státy však na jeho reagovaly spíše zdrženlivě.

Více ochotné jsou přijmout ženy a děti bojovníků IS. K tomu je opakovaně vyzývá OSN. Podle Unicefu je momentálně v Sýrii téměř 29 000 dětí cizinců, přičemž  většině z nich je méně než dvanáct let. Přibližně 20 000 z nich pochází z Iráku, zbylých 9000 z dalších šedesáti zemí. Další tisícovka dětí zahraničních bojovníků se nachází v Iráku.

I v tomto případě však evropské země postupují opatrně. Obávají, že děti, z nichž mnohé patřila mezi tzv. „ lvíčata chalífátu“, jsou už infikovány islamistickou ideologií a mohly by tedy v budoucnu představovat bezpečnostní riziko. Totéž ještě v zvýšené míře platí pro ženy džihádistů, které by mohly uskutečňovat v jménu IS teroristické útoky.

V Británii vzbudil velkou pozornost případ devatenáctileté Shamimy Begumové, která se před čtyřmi lety přidala k IS a letos v únoru se chtěla vrátit do vlasti. Británie ji však odebrala občanství a odmítla jí přijmout.

Podobně i Finsko odmítá přijmout 11 finských občanek s 33 dětmi z tábora Al-Húl. Odůvodňuje to tím, že skupina je velmi zradikalizovaná. Finský ministr vnitra Kai Mykkänen nicméně připustil, že země hledá možnosti, jak repatriovat děti finských občanů.