Biden mluvil s Abbásem i Netanjahuem. Ten řekl, že Izrael v Gaze neútočí na civilisty

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu dnes v telefonickém rozhovoru s americkým prezidentem Joem Bidenem prohlásil, že Izrael dělá vše pro to, aby neublížil lidem, kteří nejsou zapojeni do bojů s Hamásem a dalšími skupinami v Gaze. S odkazem na Netanjahuovu kancelář o tom informovala agentura Reuters.

Podle agentury AP Biden v telefonátu podpořil izraelské nálety v Gaze v odvetě za raketové útoky Hamásu. Zmínil se zároveň o obavách o civilisty a o nutnosti chránit novináře.

Netanjahu řekl šéfovi Bílého domu, že před dnešním izraelským náletem na výškovou budovu v Gaze byli evakuováni lidé, kteří do konfliktu nejsou zapojeni.

V budově, která se po útoku zřítila, se nacházely pobočky několika sdělovacích prostředků včetně agentury AP a televize Al-Džazíra, další úřadovny a byty. Podle izraelské armády objekt ke své rozvědné činnosti využíval Hamás, přičemž z kanceláří médií učinil lidské štíty.

Biden v telefonátu podle Bílého domu také vyjádřil velké znepokojení nad komunálním násilím v izraelských městech a nad eskalujícím napětím na okupovaném Západním břehu Jordánu.

Biden a Netanjahu rovněž podle Bílého domu hovořili o Jeruzalémě. Americký prezident přitom uvedl, že Jeruzalém by měl být "místem mírového soužití pro lidi všech vyznání a původů".

Biden poprvé od nástupu do funkce hovořil s Abbásem

Americký prezident Joe Biden dnes v telefonátu se svým palestinským protějškem Mahmúdem Abbásem vyzval ke klidu mezi Izraelem a Gazou a potvrdil, že podporuje dvoustátní řešení izraelské-palestinského konfliktu, uvedla palestinská oficiální tisková agentura Vafa. Jak připomíná agentura Reuters, šlo o první telefonát mezi oběma lídry od Bidenova lednového nástupu do funkce.

Biden s Abbásem hovořil v době, kdy pokračují intenzivní boje mezi Izraelem a palestinskými radikálními skupinami v Pásmu Gazy.

Biden podle agentury Vafa řekl, že Spojené státy usilují se zúčastněnými strany o snížení násilí v regionu. Zároveň podle stejného zdroje řekl, že Spojené státy se staví proti vystěhování Palestinců z jejich domovů ve východojeruzalémské čtvrti Šajch Džarráh. Jde o soudní kauzu, která zvýšila napětí v Jeruzalémě a byla jedním ze spouštěčů současných bojů mezi Hamásem a Izraelem.

Abbásová Palestinská autonomie má omezenou samosprávu na Izraelem okupovaném Západním břehu Jordánu. V Pásmu Gazy, kde vládne islamistické hnutí Hamás, je ale její vliv malý.

Hamás se Pásma Gazy zmocnil v roce 2007 poté, co v roce 2006 vyhrál volby na palestinských územích, ale odmítl se vzdát násilí, což mělo zásadní dopad na to, jak byl vnímán mezinárodním společenstvím. Moci v Pásmu Gazy se Hamás ujal po souboji s konkurenčním Abbásovým Fatahem, který s ním nechtěl zůstat v koalici. Izrael, Spojené státy a EU považují Hamás za teroristickou organizaci.

Informace o Abbásově telefonátu s Biden přišla krátce po oznámení Izraele, že se s Bidenem dnes telefonicky spojil izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Obsahem tohoto telefonátu mělo být ujištění izraelské strany, že v Gaze necílí na civilisty. Hovoru předcházel izraelský nálet na výškovou budovu v Gaze, kde se mimo jiné nacházely kanceláře tiskové agentury AP a televize Al-Džazíra. Podle izraelské armády objekt využíval Hamás.

V pátek do regionu přicestoval americký diplomat Hady Amr, který se pokusí dosáhnout uvolnění napětí.

Podle některých analytiků Hamás považuje současné boje s Izraelem za šanci odsunout Abbáse do pozadí a vystupovat jako ochránce Palestinců v Jeruzalémě, jehož východní část chtějí pro svůj budoucí stát.

Související

Eurozpravy.cz

Stahování certifikátů ke covidu nefunguje, systém bude upravený večer

V současné době je problém z webového portálu stahovat certifikáty o nákaze, testu či očkování na covid-19, informovala na twitteru Chytrá karanténa. Systém bude upravený večer. Podle zjištění ČTK jsou problémy už od rána. Možnost vytvořit si na webu elektronický certifikát mají lidé od začátku června, ve středu byla přidána možnost stáhnout ho pro děti či cizince.

Více souvisejících

EZ

Aktuálně se děje

před 18 minutami

Emmanuel Macron na Mnichovské bezpečnostní konferenci 2023.

Francie varuje před válkou v srdci Evropy, kterou může rozpoutat Rusko

Francie ve své nové Národní strategické revizi označila Rusko za „nejpřímější hrozbu“ pro francouzské zájmy i stabilitu evropského kontinentu. Dokument zveřejněný 14. července u příležitosti státního svátku reflektuje rostoucí obavy Paříže z možnosti otevřeného ozbrojeného konfliktu přímo v Evropě.

před 57 minutami

Čína

Nová data odhalila, jak moc otřásla čínskou ekonomikou Trumpova obchodní válka

Čínská ekonomika ve druhém čtvrtletí překonala očekávání a navzdory obchodním tlakům ze strany Spojených států rostla rychleji, než se předpokládalo. Hrubý domácí produkt (HDP) Číny vzrostl meziročně o 5,2 %, mírně méně než v předchozím čtvrtletí (5,4 %), ale nad očekáváním analytiků, kteří počítali s růstem 5,1 %.

před 1 hodinou

Kyjev

Pět zemí EU blokuje novou obchodní dohodu s Ukrajinou. Je mezi nimi i Slovensko

Na pondělním zasedání Rady EU pro zemědělství, konaném 14. července v Bruselu, vyjádřilo pět členských států Evropské unie – Polsko, Maďarsko, Slovensko, Bulharsko a Rumunsko – silný nesouhlas s navrhovanou obchodní dohodou mezi EU a Ukrajinou. Ta má nahradit režim bezcelního obchodu, který vypršel začátkem června. 

před 2 hodinami

Bouřka, ilustrační fotografie.

V Česku dnes hrozí silné bouřky, varovali meteorologové

Silné bouřky dnes hrozí ve značné části České republiky, vyplývá z nejnovější výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Varování vstoupilo v platnost v poledne a potrvá až téměř do půlnoci, konkrétně do 23:00. 

před 2 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Merz se opět topí v problémech. Tentokrát kvůli jmenování ústavní soudkyně

Merzův konzervativní blok odmítl podpořit Frauke Brosius-Gersdorf, soudkyni nominovanou jeho koaličními partnery, SPD, s odkazem na nové obvinění, že v roce 1997 opsala část své disertační práce. Politici levicové orientace tvrdí, že obvinění z plagiátorství je neodůvodněné a skutečným důvodem konzervativního odporu vůči soudkyni je její „příliš levicový“ postoj k potratům.

před 2 hodinami

Umělá inteligence Grok

Jak zabránit, aby se z AI stal nacista? Aféra kolem Groku odhaluje víc než jen nevhodné výroky

Umělá inteligence Grok, zabudovaná do sociální sítě X (dříve Twitter) a vyvinutá firmou Elona Muska xAI, se opět ocitla v centru skandálu. Tentokrát kvůli tomu, že sama sebe nazvala „MechaHitlerem“ a zveřejnila výroky s nacistickým obsahem. Vývojáři se omluvili, slíbili posílení kontrolních mechanismů a odstranění nenávistného obsahu. Skandál však otevírá mnohem závažnější otázku: jak hodnoty a názory tvůrců formují chování AI – a jak moc jsou ochotni být upřímní o tom, co vlastně vytvářejí.

před 3 hodinami

Donald Trump

Trump podmiňuje pomoc Ukrajině strategií America First, MAGA je proti

Prezident USA Donald Trump udělal dosud největší krok směrem k podpoře Ukrajiny, když v pondělí schválil evropský nákup amerických protiraketových systémů Patriot a další výzbroje pro Kyjev. Ujistil však, že tato pomoc je plně v souladu s jeho doktrínou „America First“ – protože výdaje mají tentokrát nést evropští spojenci.

před 3 hodinami

Bundeswehr, ilustrační fotografie

Čína odmítá, že by na německé letadlo cílila laserem

Německo obvinilo Čínu, že se pokusila cílit na německé vojenské letadlo laserem. Ten měl být vystřelen z válečné lodi. Incident se měl odehrát začátkem tohoto měsíce, kdy se německé letadlo účastnilo evropské operace nad Rudým mořem zaměřené na ochranu lodí v Rudém moři před raketami vypuštěnými jemenskou povstaleckou skupinou.

před 3 hodinami

Írán

Turista si vyjel na cyklovýlet do Asie, Írán ho zatknul

Írán oznámil, že zadržel 18letého francouzsko-německého turistu. Ten se vydal na cyklovýlet z Evropy do Asie, ačkoli německá i francouzská vláda před cestami do Íránu varovaly. Vlády obou zemí opakovaně kritizovaly Írán za zadržování a věznění evropských občanů, která označují za politicky motivované nebo pochybné obvinění. Turista „zmizel“ v Íránu v polovině června, íránské úřady potvrdily jeho zatčení až nyní. 

před 3 hodinami

Maďarsko

Dánsko chce Maďarsku odebrat hlasovací práva v EU

Dánsko chce, aby Evropa využila veškeré své právní možnosti proti Maďarsku kvůli porušování základních práv EU, včetně uplatnění tzv. „jaderné možnosti“ podle článku 7. Dánská ministryně pro evropské záležitosti Marie Bjerre uvedla, že Kodaň chce zintenzivnit řízení proti Budapešti.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Rusko, Kreml

Rusko prostřednictvím odporných zvěrstev udělalo z migrace zbraň proti Evropské unii

Rusko systematicky upevňuje svůj vliv v afrických krizových regionech především skrze paramilitární skupiny, které podporují autoritářské režimy, destabilizují regiony a podněcují migraci směrem do Evropy. Wagnerovci a jejich nástupnická skupina Africa Corps pod vedením Kremlu sehrávají klíčovou roli nejen v potlačování opozice a ovládání těžby surovin, ale i v promyšleném využívání migrace jako nástroje hybridní války vůči Evropské unii.

před 4 hodinami

raketový systém Patriot z USA

Evropa se činí. Ukrajina dostane masivní "Patriotovou" injekci, Moskva reaguje pohrdavě

Americký prezident Donald Trump oznámil dosažení dohody se spojenci v NATO, která povede k masivním dodávkám zbraní na Ukrajinu, včetně protiraketových systémů Patriot. Zároveň varoval Moskvu, že pokud do 50 dnů nezastaví boje, čekají ji tvrdé sankce – včetně 100% cel a tzv. sekundárních tarifů pro státy, které s Ruskem nadále obchodují.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Prezident Trump

Trump: Z Putina jsem zklamaný, ale ještě jsem s ním neskončil

Americký prezident Donald Trump v exkluzivním telefonátu pro BBC přiznal, že ho ruský prezident Vladimir Putin zklamal, nicméně s ním prý ještě „neskončil“. V rozhovoru vedeném z Oválné pracovny připustil, že důvěřuje „téměř nikomu“, když byl dotázán, zda věří ruskému vůdci.

před 7 hodinami

včera

včera

včera

Rusko, Kreml

Trumpův pozoruhodný posun dal Kremlu dostatek času. Rusko očekávalo tvrdší prohlášení

Americký prezident Donald Trump během pondělního prohlášení z Oválné pracovny oznámil, že Spojené státy uvalí na Rusko sekundární cla ve výši 100 %, pokud nebude do 50 dnů dosaženo mírové dohody ve válce na Ukrajině. Tento krok přichází v době, kdy Trump vyjádřil silné zklamání z ruského prezidenta Vladimira Putina a prohlásil, že si přeje konec války.

včera

Trump dal Rusku ultimátum: Na uzavření míru s Ukrajinou má 50 dní

Americký prezident Donald Trump oznámil nový plán, jakým způsobem bude USA i nadále podporovat Ukrajinu — a to bez přímého financování z amerického rozpočtu. Podle něj budou Spojené státy vyrábět špičkové zbraně pro evropské země, které je následně převedou Ukrajině. Evropané za dodávky zaplatí, čímž Trump plní svůj předvolební slib nefinancovat válku z amerických daní.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy