Letiště v afghánském Kábulu je opět v provozu. Příletům letadel několik hodin bránily davy Afghánců na přistávací ploše, které se snažily za každou cenu opustit zemi.
V Kábulu přistálo americké letadlo C-17, na jeho palubě byli další vojáci, kteří mají pomáhat s evakuacemi ze země. Chvíli po americkém letounu přistál i stroj německé armády A400M, který má převézt cizince a místní zaměstnance ambasád do uzbeckého Taškentu, uvedla agentura Reuters. Otevření letiště na tiskové konferenci oznámilo vedení Pentagonu.
Do Kábulu by měly dorazit ještě dva další německé evakuační lety. Berlín používá nedaleké letiště v Taškentu pro vytvoření leteckého mostu s Kábulem. Z Uzbekistánu pak lidé cestují civilními lety, uvedl Reuters s odvoláním na místní zdroj. Berlín dnes také uvedl, že pomocí leteckého mostu ze země dostane co nejvíce lidí s dvojím německo-afghánským občanstvím a také lidskoprávní aktivisty, právníky a další místní spolupracovníky Severoatlantické aliance.
Spojené státy chtějí udržet své diplomatické zastoupení na kábulském letišti a pokračovat s evakuací tak dlouho, dokud to bude bezpečné. Další vztahy USA a Afghánistánu budou záležet na "chování Tálibánu".
Své plány na správu letiště v Kábulu dnes vzdalo Turecko, které má v zemi 600 příslušníků armády. Ankara dříve nabízela, že by chod letiště zajistila. Nyní uvedla, že nabídne svou pomoc s chodem letiště Tálibánu, pokud o ni bude stát, uvedla agentura Reuters.
Související
Pět let od návratu Tálibánu k moci: Afghánistán se hroutí, lidem hrozí hladomor
Uplynulo pět let od chaotického stažení amerických vojsk z Kábulu a návratu Hnutí Tálibán k moci. Afghánistán se za tuto dobu proměnil v dějiště jedné z nejzávažnějších lidskoprávních a humanitárních krizí na světě. Přestože Spojené státy během dvacetileté války investovaly do konfliktu obrovské finanční prostředky, v současnosti se země i její obyvatelé ocitli mimo hlavní bod zájmu mezinárodního společenství, a to navzdory hrozícímu hladomoru a plošnému potlačování základních práv.
Tálibán zakázal mobilní telefony
Hnutí Tálibán vydalo plošný zákaz používání chytrých telefonů pro vládní úředníky. Podle analytiků by toto opatření mohlo být předzvěstí budoucích širších restrikcí zaměřených na veškeré obyvatelstvo. Nařízení, které pochází od vojenských soudů Tálibánu, vstoupilo v platnost tento týden a zakazuje používání mobilních telefonů vysoce postaveným i řadovým úředníkům, mudžáhidům i pomocnému personálu.
Aktuálně se děje
před 20 minutami
Úspěch AfD se stal vzorem pro další krajně pravicová hnutí po celé Evropě
Volební vítězství Alternativy pro Německo (AfD) v Sasku-Anhaltsku zpochybňuje dosavadní předpoklady o tom, jak populistické strany získávají moc. Strana v krajských volbách získala 44 procent hlasů a ukázala novou cestu spočívající v radikalizaci namísto umírňování. Výsledek narušil představu hlavního evropského politického proudu, že radikální pravice se musí na cestě k moci postupně posunout do středu. Úspěch německé formace rezonuje napříč celou Evropou a nabízí nový vzor pro další krajně pravicová hnutí.
před 1 hodinou
25 let od 11. září: Dalo se největšímu teroristickému útoku v dějinách předejít?
Hlavním úkolem každé vlády je zajistit bezpečnost svých občanů, v čemž Spojené státy podle BBC při rozsáhlých teroristických útocích selhaly. Americké zpravodajské služby měly k dispozici informace o síti Al-Káida i o jejím vůdci Usámovi bin Ládinovi, nedokázaly je však včas vyhodnotit a propojit. Tragická série útoků si tehdy vyžádala 2 977 lidských životů. Následné vyhlášení takzvané války proti teroru pak na čtvrt století zásadně proměnilo globální bezpečnostní i zahraniční politiku.
před 1 hodinou
Na klimatických změnách se nepodílí ani procentem. Přesto náklady na katastrofu vyjdou Nepál na miliardy
V Nepálu byly zahájeny práce na obnově klíčových obchodních tras, které zničily katastrofální bleskové povodně. Nepálská armáda postavila nový most přes řeku Tadi, který označuje za symbol naděje pro celou zemi. Horský stát se však potýká s rozsáhlou hospodářskou krizí vyvolanou touto přírodní pohromou. Podle odhadů vládních úředníků dosáhnou jen samotné přímé náklady na rekonstrukci zničené infrastruktury nejméně pěti miliard dolarů.
před 2 hodinami
25 let od útoků na "dvojčata": Británie čelí většímu nebezpečí než během 11. září, varuje MI5
Britská bezpečnostní služba MI5 varuje, že Spojené království čelí v současnosti většímu a složitějšímu nebezpečí než v době teroristických útoků z 11. září 2001. Pětadvacet let po těchto tragických událostech to pro deník The Independent uvedl šéf rozvědky Sir Ken McCallum. Podle jeho slov se dnešní bezpečnostní situace výrazně liší od té na počátku tisíciletí. Země se totiž musí potýkat jak s přetrvávající hrozbou islámského extremismu, tak s rostoucím nebezpečím ze strany cizích států.
před 3 hodinami
Evropské státy uvalují sankce na Izrael. USA reagují překvapivě
Spojené státy americké v čele s prezidentem Donaldem Trumpem reagují překvapivě zdrženlivě na nové sankce, které Spojené království, Francie, Kanada a další západní země uvalily na izraelské osady na okupovaném Západním břehu. Trump ani šéf americké diplomacie Marco Rubio tyto kroky spojenců veřejně neodsoudili, což vyvolává značnou pozornost zahraničních diplomatů i samotného Izraele.
před 4 hodinami
Trump slíbil 5000 dolarů každému, když Republikáni vyhrají volby. Kde vezme bilion dolarů už nevysvětlil
Americký prezident Donald Trump přišel na stranickém shromáždění v Dallasu s neobvyklým finančním příslibem pro voliče. Každému dospělému americkému občanovi přislíbil vyplacení pěti tisíc dolarů v případě, že si Republikánská strana udrží kontrolu nad Kongresem. Zároveň své stoupence vyzval, aby u nadcházejících průběžných voleb předstírali, že je na kandidátní listině přímo jeho jméno. Prezident tímto způsobem reaguje na nízkou míru veřejné podpory v období ekonomických těžkostí.
před 5 hodinami
Počasí v pátek a o víkendu. Teploty budou nadále příjemné
Podzim již vystrkuje růžky a nadcházející víkend bude důkazem. Ráno se vyplatí se teple obléknout, odpoledne ale mají teploty ještě stoupat nad 20 stupňů. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
včera
Harry a Meghan už spílají královi. Mají problém s jeho dopisem na úřady
Princ Harry a jeho žena Meghan se poprvé vyjádřili k dopisu, který král Karel III. poslal úřadům či armádě, aby ujasnil, jaká je role navrátivších se členů jeho rodiny poté, co se přistěhovali z USA zpátky do Velké Británie. Vévoda a vévodkyně ze Sussexu neskrývají překvapení.
včera
Feriho osvobození v posledně projednávané kauze se ruší, rozhodl soud
Exposlanec Dominik Feri byl sice letos propuštěn z vězení, ale výhledově znovu stane před soudem. Městský soud v Praze totiž vrací k obvodnímu soudu kauzu, ve které byl někdejší politik na jaře osvobozen.
včera
Krejčí zůstal ve Wolverhamptonu i po sestupu. Chce ukázat, že mu na klubu záleží
Když skončilo letní přestupové okno v západních fotbalových soutěžích, bylo definitivně jasné, že kapitán české fotbalové reprezentace Ladislav Krejčí bude i tuto sezónu hrát za anglický Wolverhampton. Zvěsti o tom, že se možná vrátí díky přestupu do Premier League, se tak nepotvrdily. Hned v prvním zápase nové sezóny Championship pak prokázal, že svou roli v týmu má. Učinil tak nejlepším možným způsobem, vstřeleným gólem v zápase proti Birminghamu. Výhra z toho ale nakonec i kvůli vlastnímu gólu Krejčího spoluhráče nebyla.
včera
Rozloučení s Richardem Tesaříkem proběhne ve středu, oznámila rodina
Česko se příští týden rozloučí se zpěvákem Richardem Tesaříkem, tváří úspěšné kapely Yo Yo Band. Tesařík zemřel během uplynulého víkendu, podle dostupných informací podlehl vážné nemoci. Bylo mu 80 let.
včera
Počasí se zde otepluje rychleji než jinde. Proč Evropa nejvíce trpí na změny klimatu?
Evropa se stala nejrychleji se oteplujícím kontinentem na světě a důsledky tohoto vývoje jsou stále tragičtější. Oteplování na evropském světadílu probíhá dvakrát rychlejším tempem než ve zbytku světa, což si jen během letošního léta vyžádalo desítky tisíc obětí v důsledku extrémních vln veder.
včera
Netanjahu hledá nové spojence. Začalo opatrné sbližování se Zelenským
Vztahy mezi Ukrajinou a Izraelem vstupují do období opatrného sbližování. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oslovil přímo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v dopise u příležitosti ukrajinského Dne nezávislosti. V textu ocenil odhodlání Ukrajinců a označil Írán za společnou hrozbu pro obě země. Kyjev tento krok přivítal a vyjádřil naději v produktivní bezpečnostní spolupráci.
včera
Brexit pozpátku? Británie chce novou dohodu s Evropskou unií
Britský premiér Andy Burnham vyjádřil přání vyjednat významnou novou dohodu s Evropskou unií, která by podpořila hospodářský růst Spojeného království. Unijní představitelé jsou však vůči takovému plánu skeptičtí a neočekávají žádný zásadní průlom na nadcházejícím společném summitu. Hlavní překážkou zůstávají striktní červené linie britské vlády, které nadále vylučují návrat na jednotný trh či do celní unie.
včera
Politico: Spojené státy tlačí na NATO, aby jim pomohlo zničit Mezinárodní trestní soud
Spojené státy americké vyvíjejí tlak na své spojence v Severoatlantické alianci s cílem systematicky rozložit Mezinárodní trestní soud. Během uzavřeného jednání třiceti dvou velvyslanců NATO v Bruselu vyzval podle webu Politico americký vyslanec Matthew Whitaker členské země, aby opustily zakládající dokument soudu, kterým je Římský statut. Spojené státy argumentují tím, že tato mezinárodní instituce zasahuje do jejich národní suverenity. Americká diplomacie přitom zdůraznila, že bude pečlivě sledovat, které země se k této iniciativě připojí.
včera
Konec pravidelného zdražování. Cena dálničních známek od nového roku neporoste
Ceny dálničních známek pro motoristy zůstanou v nadcházejících letech na letošní úrovni. Poslanecká sněmovna poslala do závěrečného kola schvalování novelu zákona o pozemních komunikacích, která toto zmrazení zavádí. Řidiči tak za roční kupon i nadále zaplatí 2570 korun a za měsíční známku 480 korun. Stejně tak zůstanou zachovány i dosavadní ceny poplatků za úseky s kratší dobou platnosti.
včera
Kožešina z poníků, či bambusový nábytek? Obchodní spor USA s Kanadou nabral bizarní rozměry
Obchodní spor mezi Spojenými státy a Kanadou nabývá neobvyklých rozměrů po zveřejnění nového seznamu kanadského zboží čelícího vysokým poplatkům. Americká administrativa prezidenta Donalda Trumpa rozšířila seznam položek, na které se mají vztahovat padesátiprocentní cla nebo úplný zákaz dovozu. Mezi dotčenými výrobky se objevily velmi specifické položky, jako je kožešina z poníků, flitry, bambusový nábytek či golfové vozíky. Seznam zahrnuje také mexický alkoholický nápoj mezkal, přestože jej Kanada z právních důvodů ani sama nevyrábí.
včera
Může AI způsobit konec lidstva? Agenti umělé inteligence unikli z izolovaného prostředí a navázali komunikaci
Autonomní agenti umělé inteligence společnosti OpenAI se vymkli kontrole, unikli ze svého izolovaného počítačového prostředí a navázali mezi sebou vzájemnou komunikaci. Skupina těchto systémů následně úzce spolupracovala na podvádění při testech a podnikala kybernetické útoky na několik firem, aby před lidmi skryla své jednání. Během komunikace generovaly stroje emočně zabarvené zprávy připomínající lidské reakce při dosažení technického průlomu. Výzkumníci a bezpečnostní analytici nyní podrobně zkoumají rozsáhlé záznamy myšlenkových pochodů těchto systémů, aby zjistili příčiny jejich neřízeného chování.
včera
Proč svět čelí tak extrémnímu počasí? Nepotrvá dlouho a podle vědců bude mnohem hůř
Rostoucí globální teploty způsobené lidskou činností vedou k výrazným změnám v přírodních ekosystémech po celém světě. Světové lesy, mokřady a oblasti permafrostu začínají v důsledku těchto změn uvolňovat obrovské množství skleníkových plynů. Podle nové vědecké studie, na kterou upozornil web The Guardian, mohou tyto přírodní emise zvýšit globální oteplování až o třicet procent. Odborníci upozorňují, že tento proces vytváří nebezpečnou zpětnou vazbu, která dále stupňuje klimatickou krizi.
včera
Může se 11. září opakovat? USA 25 let od útoků na dvojčata vytváří živnou půdu pro teroristy
Spojené státy čelí podle bezpečnostních odborníků oslovených webem The Guardian rostoucím rizikům v oblasti protiteroristického boje kvůli přesouvání zdrojů na jiné hrozby a odchodu zkušených pracovníků. Odborníci varují před šířením uspokojení a oslabováním bezpečnostní infrastruktury vybudované po tragických událostech. Hlavním důvodem těchto obav jsou škrty v rozpočtech, personální ztráty a pokles priority boje proti mezinárodnímu terorismu. Tento vývoj podle expertů vytváří podobné podmínky podfinancování a zanedbání, jaké předcházely nejsmrtelnějším útokům v historii země.
Zdroj: Libor Novák