Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Rozvojové země dlouhodobě žádají finanční podporu ve výši minimálně 1 bilionu dolarů ročně, aby mohly přejít na nízkouhlíkové ekonomiky a lépe se vypořádat s dopady extrémních klimatických jevů, jako jsou záplavy, sucha či ničivé bouře. Velká část těchto prostředků by podle nich měla pocházet z grantů od bohatších států, zatímco zbytek by mohl být kryt půjčkami či investicemi soukromého sektoru. Místo konkrétního závazku však předložený návrh přinesl pouze dvě extrémní varianty bez jakéhokoliv kompromisního řešení, což vyvolalo frustraci mezi delegáty.

Jednání navíc komplikuje role Saudské Arábie, která podle některých insiderů jedná obstrukčně. Tato země, společně se svými spojenci, údajně záměrně brzdí proces a snaží se zvrátit závazky z loňského summitu COP28 v Dubaji, kdy bylo poprvé v historii schváleno usnesení o přechodu od fosilních paliv. Současný návrh tak tento klíčový závazek neobsahuje, což je nepřijatelné pro mnoho vyspělých i rozvojových států, které chtějí na předchozích úspěších stavět, nikoliv je ztratit.

Občanská společnost na summitu nešetřila kritikou. Oscar Soria, ředitel think-tanku Common Initiative, označil absenci konkrétních čísel za symbol selhání mezinárodního společenství. „Tento symbol X místo jasného čísla ukazuje na neschopnost bohatých i rozvíjejících se ekonomik najít řešení. Bez pevného závazku hrozí, že se z X stane symbol vyhynutí pro ty nejzranitelnější,“ uvedl Soria.

Podobně ostrá slova zazněla i od Josepha Sikulua z organizace 350.org, který prohlásil, že návrh je zcela nedostatečný. „Nic menšího než 1 bilion dolarů ročně v grantech nebude stačit k zajištění spravedlivé transformace. Bohaté státy musí přestat otálet a začít jednat. Toto není charita, je čas splatit svůj dluh,“ dodal Sikulu.

Bohaté státy se však zdráhají poskytnout přímou finanční pomoc v požadovaném rozsahu. Jejich návrh zahrnuje částku mezi 200 až 300 miliardami dolarů ročně, přičemž zbytek by měl být pokryt novými zdroji financování, jako je zdanění fosilních paliv či investice soukromého sektoru. Vyspělé země zároveň požadují, aby státy s robustní ekonomikou, jako je Čína, a petro-státy, jako Saudská Arábie a Katar, rovněž přispívaly na financování klimatických opatření. Tyto země jsou však stále klasifikovány jako rozvojové podle Pařížské dohody a nejsou povinny poskytovat příspěvky.

Situace ukazuje na hluboké rozpory, které brzdí globální spolupráci v boji proti klimatické krizi. Evropský komisař pro klima Wopke Hoekstra označil současný návrh dohody za „zcela nepřijatelný v jeho současné podobě“. Delegáti teď mají jen pár hodin na to, aby našli kompromis, protože summit má oficiálně skončit v pátek večer.

Pokud se nepodaří dosáhnout dohody, bude to dalším zklamáním pro miliony lidí, kteří očekávají od světových lídrů konkrétní kroky v boji proti změně klimatu. Výsledek summitu COP29 tak bude nejen testem schopnosti mezinárodního společenství jednat, ale také zrcadlem jeho odhodlání naplnit cíle Pařížské dohody a zajistit spravedlivější a udržitelnější budoucnost.