Vítězství Ruska, nebo frustrace? Úspěch syrské mise naráží na dva problémy

Dva hlavní problémy

Poté, co se v roce 1991 zhroutil Sovětský svaz, Rusko v zásadě ustoupilo z Blízkého východu, připomínají Clarke a Courtney. Dodávají, že obnovením ruského angažmá v regionu prezident Vladimir Putin vyslyšel touhu mnoha Rusů, aby se jejich země opět stala prvořadou globální mocností.

Klíčem k ruskému postupu je přemrštěná vojenská a energetická síla, upozorňují Courtney s Clarkem. Poukazuj, že Rusko neváhá útočit na civilní cíle a vyzbrojovat různé klienty, navíc se dohodlo se Saúdskou Arábií, aby ovlivnilo ceny ropy na světových trzích.

Zároveň vede Kreml na Blízkém východě zručnou diplomacii, udržuje vztahy se všemi klíčovými aktéry a podstupuje uvážená rizika, která se vyplácejí, konstatují politolog a diplomat. Podotýkají, že ruská intervence v roce 2015 pomohla zachránit režim prezidenta Bašára Asada, který porážely různé povstalecké skupiny včetně Islámského státu a odnoží al-Káidy, za což Rusko získalo možnost rozmístit v Sýrii více námořní a vzdušné síly, která ohrožuje jednotky NATO ve východním Středomoří.

"To je klíčový ruský cíl," pokračují Courtney a Clarke. Domnívají se, že pokud se podíváme na ruské úspěchy, Kreml přesto čelí dvěma hlavním problémům - domácímu odporu proti nepopulární intervenci a neschopnosti pomoci obnově Sýrie.

Průzkum nezávislého Levadova centra v roce 2017 zjistil, že 49 % Rusů podporuje ukončení ruských vojenských operací v Sýrii, zatímco jejich pokračování podpořilo jen 30 % respondentů, připomínají diplomat a politolog. Dodávají, že americký ústup ze Sýrie může posilovat vnímání Ruska coby vítěze, což je však především mediální obraz.

Mnoho Rusů naopak vnímá vojenské zásahy v Sýrii a na východě Ukrajiny jako nákladná zahraniční dobrodružství, což se odráží v růstu obav, že Rusko se nachází v další éře stagnace, která charakterizovala bídu a strnulost Brežněvovy vlády, upozorňují Clarke a Courtney. Poukazují, že ruský HDP je o pouhé procento vyšší než před pěti lety a průzkumy ukazují, že od roku 2008 stále více Rusů hodnotí aktuální rok jako horší než minulý.

Konflikt stále neskončil   

"Chudé Rusko může sotva pomoci Sýrii s obnovou," píšou Courtney s Clarkem. Odkazují na loňský odhad OSN, že tamní válka způsobila fyzické škody za 388 miliard dolarů, ohromné škody utrpěl i lidský kapitál a mezinárodní společenství vyčísluje náklady na rekonstrukci na 250 miliard dolarů, což je čtyřnásobek předválečného syrského HDP.

Francie loni zdůraznila, že EU nepomůže s obnovou Sýrie, dokud tam neproběhne politická transformace, včetně přijetí nové ústavy a uspořádání svobodných voleb, k čemuž se kloní i USA, uvádějí politolog a diplomat. Dodávají, že další potenciální donátory odrazují obavy z rizik, korupce, plýtvání a sankcí, kterým Asad čelí.

V Sýrii existuje riziko, že agresivní nestátní aktéři jako íránské a ši'ítské milice či Islámský stát rozkradou zdroje, budou bránit rekonstrukci či budou vymáhat daně od místních rekonstrukčních projektů, vysvětlují Clarke a Courtney. Doplňují, že Kreml neochota Západu platit frustruje.     

Ruský vyslanec při EU v lednu 2018 varoval Evropu, že pokud brzy nezačne investovat desítky miliard eur do rekonstrukce Sýrie, ponese odpovědnost, připomínají Courtney s Clarkem. Konstatují, že podle Moskvy tento argument bude v Evropě zajisté rezonovat, a tak i ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov tvrdil, že neochota Washingtonu pomoci Sýrii s obnovou odrazuje syrské uprchlíky od návratu do vlasti.

"Rusko bude z intervence v Sýrii profitovat více, pokud budou boje ustupovat a začne ekonomický proces," deklarují politolog a diplomat. Zdůrazňují, že to si však žádá politické urovnání pod záštitou OSN, které by omezilo násilí a smířilo hlavní strany, a toho bude těžké dosáhnout, pokud Kreml nebude tlačit Asada k mírovým ústupkům.

Dlouhodobá stabilita v Sýrii vypadá téměř donkichotsky a otevírá se spíše v řádu dekád než let, připouštějí Courtney a Clarke. Domnívají se proto, že posoudit, nakolik Rusko v Sýrii trumfovalo, nějaký čas potrvá, jelikož absence ukončení konfliktu a přílivu rozsáhlé západní pomoci zvyšuje riziko, že Moskva nebude schopná sklidit plody své syrské snahy.