Tálibán se zmocnil prezidentského paláce. Chce vyhlásit Islámský emirát Afghánistán, odmítl přechodnou vládu

Z Kábulu se snaží dostat tisíce lidí a řada západních zemí z něj přes mezinárodní letiště evakuuje své občany. Rusko, které se naopak na evakuaci svých diplomatů nechystá, chce kvůli situaci v Afghánistánu mimořádné zasedání Rady bezpečnosti OSN.

Ve čtyřmilionové afghánské metropoli dnes panuje chaos, nad městem přelétají vrtulníky, které evakuují lidi na mezinárodní letiště. Podle posledních informací dalo hnutí Tálibán rozkaz svým bojovníkům, aby postoupili do Kábulu. Zdůvodnilo to tím, že ve městě nefunguje policie a že je potřeba zabránit rabování.

Povstalci vzápětí vstoupili do prezidentského paláce a převzali nad ním kontrolu, sdělili agentuře Reuters dva velitelé Tálibánu, Televize Al-Džazíra pak odvysílala záběry, na kterých jsou podle ní velitelé Tálibánu a s nimi desítky ozbrojených bojovníků tohoto islamistického hnutí. Mluvčí Tálibánu televizi řekl, že těm, kteří spolupracovali s vládou a s armádou, nabídne povstalecké hnutí amnestii. 

? TRAFFIC SITUATION RIGHT NOW IN #KABUL pic.twitter.com/egk1YkHTwU

Stanice BBC dnes dříve uvedla, že povstalci procházejí městem bez jakéhokoli odporu ze strany armády a bezpečnostních složek. Zástupce Tálibánu v Dauhá, kde se od loňska vedou zatím neúspěšné rozhovory mezi vládou a povstalci, uvedl, že tálibové mají rozkaz, aby se vyvarovali násilí a umožnili z metropole odejít všem, kdo budou chtít. Boje se neodehrály dnes ani ve městě Dželálábád, protože guvernér se vzdal Tálibánu, aby zachránil životy civilistů.

Rovněž bez většího odporu obsadili tálibové v sobotu čtvrté největší afghánské město Mazáre Šaríf; v předchozím týdnu dobyli i třetí a druhé největší afghánské město Kandahár a Herát. Mazáre Šaríf byl přitom tradiční baštou odporu proti Tálibánu a prezident Ghaní tam ve středu osobně intervenoval u vlivných velitelů milicí, kteří slíbili město bránit.

Právě podpora ozbrojených skupin mimo armádu mohla podle analytiků pomoci postup Tálibánu zpomalit nebo zastavit. Vůdce uzbeckých milicí Abdul Rašíd Dóstum a prominentní tádžický vůdce Atta Muhammad Núr ale v sobotu uprchli přes hranice do Uzbekistánu. Núr pak na twitteru napsal, že navzdory odporu jeho jednotek armáda "zbaběle odevzdala zbraně Tálibánu".

Rychlý postup Tálibánu umožnilo stahování amerických vojáků a jednotek dalších zemí NATO, které se letos v květnu začaly z Afghánistánu definitivně stahovat. Nyní se do Kábulu vrátilo kvůli evakuacím několik tisíc amerických a několik stovek britských vojáků.

V metropoli podle zpravodajů zahraničních médií panuje chaos, lidé obléhali banky, aby si vybrali své úspory. Dlouhé fronty se stály i před velvyslanectvími západních zemí. Řada z nich, včetně České republiky, ale svá zastoupení již uzavřela a diplomaty evakuuje.

Tálibán v Afghánistánu vládl už v letech 1996 až 2001, než ho v listopadu 2001 svrhla operace vedená Spojenými státy, které tak reagovaly na útoky z téhož roku na New York a Washington spáchané organizací Al-Káida. Ta měla v Afghánistánu základnu. Americký ministr zahraničí Antony Blinken dnes uvedl, že Spojené státy splnily úkol, s kterým před 20 lety do Afghánistánu šly, tedy vypořádat se s těmi, kdo na Spojené státy 11. září 2001 zaútočili.

Tálibán podle Reuters nechce přechodnou vládu

Tálibán očekává, že v Afghánistánu plně převezme vládu, s avizovanou přechodnou vládou nepočítá. Informovala o tom dnes agentura Reuters, která se odvolává na dva činitele Tálibánu. Tiskové agentury předtím uváděly, že možnost přechodné vlády existuje. Posléze se však ukázalo, že afghánský prezident Ašraf Ghaní opustil zemi. Situace v Kábulu, do něhož dnes vstoupili bojovníci Tálibánu, je velmi nepřehledná. Objevily se také zatím nepotvrzené zprávy, že Tálibán obsadil prezidentský palác.

Stanice BBC s odvoláním na novináře z místa dění uvedla, že dnešní jednání zástupců vlády s Tálibánem předpokládalo, že prezident Ghaní se zúčastní v prezidentském paláci předání moci přechodné vládě. Mezitím ale prezident ze země uprchl, podle experta citovaného televizí Al-Džazíra mohl mít obavy o život. Mnoho Afghánců je podle něj zklamaných, že nedokázal zemi uchránit před obsazením radikálními islamisty. Ti mají pod kontrolou už prakticky celou zemi.

Hlavní vládní mírový vyjednávač Abdulláh Abdulláh, který předsedá radě pro národní smíření jednající v minulosti se zástupci Tálibánu, potvrdil, že Ghaní opustil zemi. Mluvil o něm také jako o "bývalém prezidentovi". Ghaní stál v čele Afghánistánu od září 2014. "Ghaní opustil národ v této situaci, zodpovídat se bude před Bohem a také národ ho bude soudit," uvedl podle BBC Abdulláh na facebooku. Podle nepotvrzených zpráv Ghaní odletěl do Tádžikistánu.

Dříve během dne agentury informovaly o možnosti přechodné vlády, o níž hovořil i mluvčí Tálibánu Suhajl Šahín. Agentury spekulovaly o možnosti, že by vládu vedl exministr vnitra Alí Ahmad Dželalí, který teď působí na vysoké škole ve Spojených státech. Dželalí byl ministrem vnitra v letech 2003 až 2005, v letech 2017 a 2018 byl velvyslancem Afghánistánu v Německu.

Později BBC informovala, že její zpravodajku kontaktoval mluvčí Tálibánu, aby sdělil "kábulskému lidu", že jeho životy jsou v bezpečí. "Ujišťujeme lid Afghánistánu, včetně obyvatel Kábulu, že jejich majetky i životy jsou v bezpečí - nebude žádná msta," řekl Šahín. "Jsme služebníci lidu a této země," dodal. Nic podle něj nehrozí ani ženám, diplomatům a novinářům. Agentura AP následně uvedla, že Tálibán chce vyhlásit Islámský emirát Afghánistán. Ten byl už jednou vyhlášen, mezi lety 1996–2001.