Obnova Islámského státu, nová uprchlická vlna. Zaznělo varování před děním v Sýrii

Krátkozraký postoj

Americký prezident Donald Trump si nad syrským konfliktem pomyslně umyl ruce, ačkoliv vedení Pentagonu odmítá jeho požadavek, aby byly ze země staženi všichni američtí vojáci, poukazuje The Observer. Dodává, že evropští politici jsou zaneprázdněni množstvím dalších urgentních problémů a zdá se, že na Sýrii raději vůbec nemyslí.

"Tento postoj je nepřijatelně krátkozraký," deklaruje britský týdeník. Soudí, že nezájem západních vlád o osm let trvající válku a především její dopad na civilisty je smutně známý fenomén, byť předvídatelnost tohoto nezájmu není omluvou.

Západní angažmá v Sýrii je tak sporadické a nekonsistentní a projevuje se čas od času, v době ostře sledovaných událostí, jakými jsou chemické útoky či válečné zločiny, které jsou tak děsivé, že je nelze ignorovat, kritizuje editorial. Doplňuje, že prioritou bylo pouze tažení proti Islámskému státu.

Cenu za tuto kolektivní neschopnost přímo se postavit jedné z největších strategických výzev naší doby ovšem nyní opět platí syrské obyvatelstvo, uvádí prestižní server. Připomíná, že v provincii Idlib na severozápadě Sýrie se nacházejí pod palbou syrských režimních sil podporovaných ruskými bombardéry a dělostřelci více než 3 miliony lidí, přičemž od dubna zahynulo nejméně 800 civilistů a nejméně půl milionu dalších, většinou vnitrostátních syrských běženců, prchá k turecké hranici.      

Navzdory apelům OSN a humanitárních i místních organizací, například Bílých přileb, se vraždění a masakry stupňují poté, co vojska Bašára Asada dobyla minulý víkend město Chán Šajchún na jihu Idlibu, konstatuje The Observer. Podotýká, že vážná situace prchajících obyvatel se setkává s váhavostí Turecka přijmout další uprchlíky a jeho záměrem vysídlit z velkých měst  3,6 milionu Syřanů, kteří jsou již v zemi, a následně je poslat zpět do vlasti.

"Když už ne ze soucitu, pak z důvodu úzkých vlastních zájmů musí západní politici věnovat (situaci) větší pozornost," nabádá renomovaný týdeník. Poukazuje, že turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan pomáhá udržovat linie v Idlibu od loňského roku, kdy vytvořil pozorovatelská stanoviště, která od sebe drží vládní síly, povstalce a džihádisty.

Nestabilita se prohlubuje

Toto uspořádání se ale hroutí a minulý týden došlo k napadení tureckého konvoje, což Erdoğana vedlo k žádosti o mimořádné jednání s jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem, uvádí The Observer. Obává se, že politicky oslabený Erdoğan může ztratit trpělivost, což by mělo vážné dopady.  

Podobně jako dříve v al-Babu, Afrínu a Azazu může Erdoğan nařídit další vojenské vpády do Sýrie, aby vytvořil to, co Ankara nazývá bezpečným útočištěm pro uprchlíky, naznačuje britský server. Dodává, že Turecko ale může také dále vystupovat proti prozápadním syrským Kurdům, kteří ovládají oblast na východ od řeky Eufrat a blokovat hlavní ústupovou cestu civilistům z Idlibu, a tak spustit další masový exodus směrem do Evropy, podobný tomu z roku 2015.

"To vše je velmi důležité pro širší stabilitu Blízkého východu," varuje The Observer. Vysvětluje, že navzdory tureckému tvrzení, že jde bez výhrad o teroristy, syrští Kurdové podporovaní americkými a britskými zvláštními jednotkami jsou klíčovým prvkem v nedokončeném boji proti Islámskému státu.

Zprávy z regionu totiž hovoří o podstatném oživování Islámského státu v severní Sýrii a Iráku, připomíná prestižní týdeník. Konstatuje, že spící buňky této organizace údajně od konce června provedly 43 útoků na syrské Kurdy v oblasti a existuje podezření, že jim v tom Turecko tajně pomáhá.    

Mezitím syrského chaosu využil Izrael a s tichým požehnáním Trumpa a zřejmě i Putina eskaloval nevyhlášenou válku s Íránem a podnikl množství náletů na pozice íránských jednotek a jejich spojenců v Sýrii, uvádí britský server. Dodává, že Izrael svou kampaň nyní rozšířil na íránské cíle v Iráku a jeho poslední nálety zasáhly muniční sklady a základnu íránský Revolučních gard severně od Bagdádu.

"Tato eskalace stupňuje již tak se prohlubující nestabilitu," konstatuje editorial. Deklaruje, že Idlib, Islámský stát a izraelsko-íránský konflikt jsou toxickou směsí a zároveň vedlejším produktem západní ostudné neschopnosti jednat rozhodně a ukončit syrskou válku.