Británie se stává klíčovým spojencem. Proč se zavázala k pomoci Ukrajině na 100 let?

Premiér Starmer během rozhovoru pro Sky News zdůraznil, že konflikt není pouze otázkou suverenity Ukrajiny, ale také otázkou hodnot, demokracie a bezpečnosti, které ovlivňují celou Evropu včetně Velké Británie. Rusko podle něj svou agresí ohrožuje nejen Ukrajinu, ale i širší mezinárodní pořádek, což má dlouhodobé důsledky.

Návštěva Kyjeva přišla v citlivé době, kdy se mění geopolitické podmínky po vítězství Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách. Trump slíbil dosáhnout mírové dohody mezi Ruskem a Ukrajinou během 100 dnů od své inaugurace, což vyvolalo obavy v Evropě. Někteří lídři varují, že tlak na rychlé uzavření míru by mohl vést k ústupkům na úkor ukrajinské územní integrity.

Starmer zároveň naznačil ochotu Spojeného království vyslat britské jednotky v rámci mírových misí, pokud by k tomu došlo. Přesto zdůraznil, že je třeba postupovat opatrně a s důrazem na ukrajinskou suverenitu.

Diskuse o budoucnosti Ukrajiny zahrnují i její dlouhodobou snahu o členství v NATO. Ačkoli je cesta Ukrajiny do aliance považována za nevratnou, debaty o načasování a podmínkách vstupu stále pokračují. Prezident Zelenskyj v minulosti naznačil, že kompromisní dohoda by mohla zahrnovat ochranu části ukrajinského území pod „deštníkem NATO“, což by vytvořilo prostor pro diplomatické jednání o zbytku.

Ruský odpor vůči rozšiřování NATO zůstává klíčovým bodem napětí. Trump ve svých vyjádřeních uznal obavy Moskvy, která vnímá rozšiřování NATO jako hrozbu na svých hranicích. Tento postoj však může komplikovat evropské snahy o jednotnou podporu Ukrajiny.

Starmerova návštěva v Kyjevě, včetně momentu, kdy ruský dron přeletěl nad prezidentským palácem, je symbolickým gestem solidarity s Ukrajinou. Zdůrazňuje, že válka není pouze regionálním konfliktem, ale bitvou za hodnoty, které mají dalekosáhlé dopady na globální politiku a bezpečnost. 

Starmer ve čtvrtek dorazil na historickou návštěvu Ukrajiny, aby podepsal „stoletou dohodu o partnerství“ s prezidentem Volodymyrem Zelenským. Tento krok přichází v kritické fázi konfliktu, který vstoupil do třetího roku. Cílem dohody je posílit bezpečnostní spolupráci v oblasti Černého a Baltského moře a podpořit ekonomické a kulturní vazby mezi oběma zeměmi.

Starmerova cesta je významná nejen svým symbolickým rozměrem, ale i načasováním. Spojené státy se připravují na návrat Donalda Trumpa do Bílého domu, který slíbil rychlé ukončení války. To vyvolává obavy mezi ukrajinskými spojenci, že by Washington mohl omezit svou podporu a nechat Evropu, aby čelila konfliktu samostatně. Navíc v Evropě získávají na síle politické síly nakloněné Moskvě, například v Rakousku, Rumunsku a Německu.

Premiér Starmer prohlásil, že Putinova snaha izolovat Ukrajinu od jejích blízkých partnerů selhala a že tato dohoda posiluje vztahy obou zemí na zcela novou úroveň. Británie zároveň slíbila další vojenskou pomoc, včetně tzv. „smrtící podpory“, ačkoliv přesné detaily nebyly dosud zveřejněny.

Ukrajina mezitím zůstává otevřená možnosti jednání o míru, i když za podmínek, které zahrnují záruky dlouhodobé bezpečnosti. Západní lídři, například francouzský prezident Emmanuel Macron, navrhují dokonce nasazení evropských mírových jednotek, ačkoliv panuje značná skepse, zda má Moskva o mírová jednání skutečný zájem.

Zelenskyj zdůrazňuje, že klíčovým cílem Ukrajiny zůstává členství v NATO, které by bylo nejsilnějším odstrašujícím prvkem proti dalším ruským agresím. To však stále naráží na váhavý postoj některých západních zemí, což znamená, že bezpečnostní záruky zůstávají klíčovým bodem budoucích jednání.