Čaputová jako první slovenská prezidentka provedla zemi velkými krizemi

Čaputová se před kandidaturou úspěšně angažovala proti plánům na vybudování nové skládky odpadů v Pezinku nedaleko Bratislavy. V roce 2017 pak vstoupila do tehdy neparlamentní strany Progresivní Slovensko (PS) a stala se její místopředsedkyní. Členství se vzdala po volebním úspěchu. 

V rozhodujícím kole prezidentských voleb před pěti lety porazila místopředsedu Evropské komise Maroše Šefčoviče, kterého podporoval Smer. Ve funkci prezidenta vystřídala Andreje Kisku, který se o znovuzvolení na další pětileté funkční období neucházel a v předvolební kampani podpořil právě ji.

Bratislavská rodačka, která za pár dní oslaví 51. narozeniny, se ujala funkce 15. června 2019, aniž by tušila, co ji během pětiletého mandátu čeká. Zažila totiž období velkých globálních či přinejmenším evropských krizí. V čele státu stála v době pandemie covidu-19 i začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu, která se Slovenskem bezprostředně sousedí.

Nejspíš i z těchto důvodů loni v červnu oznámila, že podruhé kandidovat nebude. Zdůvodnila to nedostatkem sil. Ve funkci ji nahrazuje bývalý premiér či předseda parlamentu Peter Pellegrini.

Poslední zahraniční cesta končící prezidentky vedla do Česka, kde se podle průzkumů řadila k nejpopulárnějším zahraničním politikům. Vztah si vybudovala s oběma českými prezidenty, které ve funkci zažila, tedy s Milošem Zemanem i Petrem Pavlem. Druhého jmenovaného přijela loni v lednu podpořit do volebního štábu poté, co zvítězil v prezidentské volbě. Pavel ji v týdnu udělil Řád Bílého lva za přínos při budování vztahů mezi oběma zeměmi.