CIA: Pokud Ukrajina nedostane peníze, letos válku s Ruskem prohraje

Ukrajina může do konce letošního roku přehrát válku s Ruskem, pokud jí Spojené státy neposkytnou další vojenskou pomoc, varoval ve čtvrtek šéf americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) Bill Burns. 

Varování přichází krátce před tím, než bude Sněmovna reprezentantů amerického Kongresu v sobotu hlasovat o balíčku pomoci pro Ukrajinu v hodnotě 61 miliard dolarů. Americkou vojenskou pomoc už několik měsíců blokují republikánští zákonodárci spříznění s Donaldem Trumpem, který se snaží o znovuzvolení.

Administrativa prezidenta Joea Bidena při lobbování za zaslání většího množství munice a dalšího materiálu na Ukrajinu varovala, že Kyjev by mohl ztratit území ve prospěch ruských invazních sil, pokud nedostane více pomoci od Washingtonu.

Burns však tvrdí, že v "sázce" je mnohem více. "Myslím si, že s podporou, kterou by přinesla vojenská pomoc, a to jak z praktického, tak psychologického hlediska, jsou Ukrajinci naprosto schopni udržet si své postavení v roce 2024. Bez dodatečné pomoci bude situace mnohem horší," řekl Burns v projevu v Centru George W. Bushe pro zpravodajské služby.

"Existuje velmi reálné riziko, že Ukrajinci by mohli do konce roku 2024 na bojišti prohrát nebo přinejmenším dostat (ruského prezidenta Vladimira) Putina do pozice, ve které by mohl diktovat podmínky politického urovnání," dodal.

Burns se také snažil ilustrovat, jak moc ukrajinským silám chybí munice. Uvedl, že dvě vojenské brigády (jednotky, které mají více než 2000 vojáků) vystřelí "15 dělostřeleckých nábojů denně" a "celkem 42 minometných nábojů".

Ukrajině chybí dostatečná vzdušná obrana k tomu, aby dokázala zastavit ruský útok na město Černihiv na severu země, který si vyžádal již deset obětí na životech, uvedl už ve středu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Zelenskyj ve svém příspěvku na sociální síti Telegram prohlásil, že nedávný útok na Černihiv by se neuskutečnil, kdyby měla Ukrajina adekvátní vybavení pro vzdušnou obranu a pokud by bylo odhodlání světa k vzdoru proti ruskému teroru dostatečné.

Počet obětí středečního útoku na Černihiv stoupl na nejméně deset mrtvých a 20 zraněných. Gubernátor Černihivské oblasti Viačeslav Čaus uvedl, že probíhá záchranná operace a lidé jsou pod troskami.

Podle primátora Černihivu Olexandra Lomaka byl infrastrukturní objekt přímo zasažen útokem a těžce poškozena osmipatrová budova. Lomak také poznamenal, že ruské síly zesílily své útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, i když budova zasažená útokem nesouvisela s výrobou energie.

Ukrajina dlouhodobě žádá své spojence o dodání sofistikovanějších systémů vzdušné obrany, aby mohla odrazit systematické ruské útoky na svou klíčovou infrastrukturu.

Město Černihiv se nachází asi 145 kilometrů severně od Kyjeva a před začátkem konfliktu v něm žilo přibližně 285 000 lidí. Černihivská oblast, která sousedí s Běloruskem, byla na začátku invaze částečně okupována. Po stažení ruských vojsk byla většinou ušetřena od rozsáhlých bojů. 

Zelenskyj už dříve tento týden uvedl, že Rusko dokázalo zničit důležitou elektrárnu dodávající elektrickou energii do Kyjeva, protože Ukrajině došly obranné rakety. 

Rusko více než tři týdny téměř neustále útočí na ukrajinskou energetickou síť, v důsledku čehož zůstaly bez dodávek elektrické energie miliony lidí. Trypilská tepelná elektrárna, která je jedním z největších dodavatelů energie v Kyjevské oblasti, zničil ruský raketový útok 11. dubna.

"Letělo tam 11 raket. Zničili jsme prvních sedm. Čtyři zničili Trypilskou, proč? Protože jsme měli nula raket," uvedl Zelenskyj v rozhovoru pro americkou stanici PBS. "Došly nám rakety na obranu Trypilské," řekl ukrajinský prezident.

Ukrajina je stále více frustrována zdržováním pomoci od jejích spojenců, konstatuje AFP. Kyjev přitom pravidelně upozorňuje na nedostatky ve své vzdušné obraně, kterou potřebuje k odvracení ruských útoků.

Zelenskyj poskytl rozhovor v době, kdy ukrajinská energetická síť čelí dalšímu tlaku po nočních bouřkách, kdy zůstaly tisíce lidí bez elektřiny. "V důsledku nepříznivého počasí zůstalo bez dodávek elektrické energie 173 obcí ve čtyřech oblastech," uvedlo v úterý ukrajinské ministerstvo energetiky.

Vlna ruských útoků na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, kterou Moskva spustila minulý měsíc, zapříčinila zničení většiny ukrajinských tepelných elektráren nebo jejich obsazení ruskými jednotkami.  

Ukrajinský premiér Denys Šmyhal ve středu uvedl, že v případě porážky Ukrajiny v konfliktu s Ruskem nastane třetí světová válka. Americký Kongres vyzval, aby schválil zpožděný balík vojenské pomoci pro jeho zemi.

"Tyto peníze jsme potřebovali včera, ne dnes, ne zítra," řekl Šmyhal ve středu pro BBC ve Washingtonu. Pokud Ukrajina nebude chráněna, padne a zničen bude i světový systém bezpečnosti. "Nebo tady bude množství konfliktů, množství takových válek, a nakonec to může vést ke třetí světové válce," řekl.

Sněmovna reprezentantů amerického Kongresu má v sobotu hlasovat o balíčku, který zahrnuje pomoc pro Ukrajinu i Izrael. Ukrajinský premiér vyjádřil přesvědčení, že Kongres pro jeho zemi pomoc v hodnotě 61 milionů dolarů odebere.

Americký prezident Joe Biden ve středu uvedl, že zákon v případě schválení okamžitě podepíše s cílem vyslat světu vzkaz, že USA stojí u svých přátel.

Ukrajina se brání proti ruské invazi a je závislá na dodávkách zbraní z USA a Západu. Pomoc USA má však zdržení pro obstrukce ve Sněmovně reprezentantů, kde mají většinu republikáni.

Kreml uvedl, že další americký balík vojenské pomoci pro Ukrajinu nezmění situaci na bojišti. 

Významný balík pomoci pro Ukrajinu blokovali několik měsíců republikáni ve Sněmovně reprezentantů USA i přes několik žádostí Kyjeva. Ve středu však nakonec představili návrhy zákonů, které předpokládají pomoc v hodnotě 60,8 miliardy dolarů pro Ukrajinu, 26,4 miliardy dolarů pro Izrael a 8,1 miliardy pro spojence USA v indicko-tichomořském regionu včetně Tchaj-wanu.

"V žádném případě to neovlivní vývoj situace na frontě," řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. "Všichni odborníci nyní tvrdí, že situace na frontě je pro ukrajinskou stranu velmi nepříznivá. Proto (americká pomoc) nebude moci nic změnit." dodal.

Související

Rusko, Kreml

Rusko kvůli ukrajinským útokům zrušilo prestižní festival

V Moskvě byl pouhé čtyři dny před svým plánovaným zahájením zrušen mezinárodní vojensko-hudební festival Spasská věž, který se měl konat na Rudém náměstí. Pořadatelé akce na svém oficiálním účtu na platformě Telegram oznámili, že se událost odkládá na rok 2027 z důvodů, které leží mimo jejich kontrolu. Tento tradiční festival vojenských hudeb se poprvé uskutečnil v roce 2007 na základě rozhodnutí ruského prezidenta Vladimira Putina a v minulosti byl kvůli epidemiologické situaci zrušen pouze jednou, a to v roce 2020 během pandemie koronaviru.

Více souvisejících

válka na Ukrajině CIA USA (Spojené státy americké)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Rusko, Kreml

Rusko kvůli ukrajinským útokům zrušilo prestižní festival

V Moskvě byl pouhé čtyři dny před svým plánovaným zahájením zrušen mezinárodní vojensko-hudební festival Spasská věž, který se měl konat na Rudém náměstí. Pořadatelé akce na svém oficiálním účtu na platformě Telegram oznámili, že se událost odkládá na rok 2027 z důvodů, které leží mimo jejich kontrolu. Tento tradiční festival vojenských hudeb se poprvé uskutečnil v roce 2007 na základě rozhodnutí ruského prezidenta Vladimira Putina a v minulosti byl kvůli epidemiologické situaci zrušen pouze jednou, a to v roce 2020 během pandemie koronaviru.

před 2 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

USA tlačí na Netanjahua, aby nestavěl překážky mírovému plánu pro Pásmo Gazy

Americký zmocněnec a zeť prezidenta Donalda Trumpa Jared Kushner se v Jeruzalémě zúčastnil více než čtyřhodinového jednání s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Během schůzky vyvíjel na izraelského lídra tlak, aby nestavěl překážky mírovému plánu pro Pásmo Gazy. Jednání se zúčastnil také ředitel Rady míru (Board of Peace) Nickolay Mladenov, který předtím absolvoval rozhovory se zástupci Hnutí palestinského odporu v Egyptě.

před 3 hodinami

Donald Trump

Trump omezil rozsah vojenských cvičení. Vyvolal pochybnosti o spolehlivosti USA

Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa omezit rozsah plánovaných vojenských cvičení se Jižní Koreou vyvolává podle vojenských analytiků oslovených serverem CNN pochybnosti o spolehlivosti Spojených států vůči jejich klíčovým spojencům v Tichomoří. K tomuto kroku hlava státu přistoupila v momentě, kdy Severní Korea pokračuje v rozšiřování svého jaderného a raketového programu a upevňuje vojenské vazby na Rusko a Čínu.

před 5 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump pohrozil vojenským úderem Ománu

Americký prezident Donald Trump pohrozil vojenským úderem Ománu, pokud podle jeho slov bude zasahovat do vyjednávání Spojených států s Íránem. Své vyjádření přednesl v pondělním telefonickém rozhovoru pro televizi Fox News. Reagoval tak na informace o tom, že Omán vede s Íránem vlastní jednání týkající se správy a plavby v mezinárodně klíčovém Hormuzském průlivu.

před 5 hodinami

Transfúze

Krev nemá prázdniny. Ministerstvo nabádá k darování krve, zásoby se tenčí

Zásoby krve v českých nemocnicích se v letních měsících výrazně snížily a na některých pracovištích se dostávají na kritickou úroveň. Dárců přichází méně, potřeba krve však neklesá. Nemocnice ji každý den potřebují při operacích, úrazech, porodech i léčbě závažně nemocných pacientů. Ministerstvo zdravotnictví proto společně s transfuzními pracovišti vyzvalo všechny, kteří mohou krev darovat, aby v následujících dnech přišli k odběru.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Ilustrační fotografie.

Čísla nelžou. Kongo zažívá nejhorší epidemii eboly ve své historii

Současná epidemie smrtelně nebezpečné eboly v Demokratické republice Kongo je nejsmrtelnější v historii této africké země. Potvrzených už je přes 2300 obětí. Více mrtvých si choroba vyžádala jen jednou, a to během minulé dekády, kdy se šířila hned v několika afrických státech najednou. 

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 13 hodinami

Donald Trump a Kim Čong-un

Trump hodlá omezit americkou účast na cvičení s Jihokorejci

Americký prezident Donald Trump nařídil Pentagonu, aby omezil účast armády na společném vojenském cvičení s jihokorejskou armádou. Vysvětluje to dobrým vztahem se severokorejským diktátorem Kim Čong-unem i neochotou Soulu se podílet na jaderném odzbrojení Íránu. 

před 14 hodinami

před 15 hodinami

včera

Americká armáda, ilustrační fotografie

Írán vypsal odměnu na hlavy amerických vojáků. Ženám vyplatí dvojnásobek

Íránská armáda vypsala odměnu za zabití nebo zajetí amerických vojáků ve výši v přepočtu přibližně 30 tisíc dolarů. Podle oficiálních zpráv íránských státních médií oznámil toto opatření velitel íránských ozbrojených sil Amír Hátamí. Byla zároveň stanovená výjimka, podle níž se vypsaná částka zdvojnásobí na dvojnásobek v případě, že danou akci provede žena.

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Kyjev poslal drony na Rusko, Moskva zaútočila balistickými raketami. Počet mrtvých na obou stranách roste

Ruské úřady podle BBC oznámily, že země čelila nejrozsáhlejšímu ukrajinskému dronovému útoku v letošním roce. Podle oficiálních zpráv si údery na ruském území vyžádaly nejméně sedm lidských životů. Do operace bylo nasazeno zhruba 822 bezpilotních letounů, z nichž přibližně 600 směřovalo na Moskevskou oblast. Tamní guvernér označil tento nálet za jeden z nejmasivnějších v moderní historii.

včera

AI bude řídit, lidé rozhodovat. NATO vybuduje na východě rozsáhlou dronovou síť

Severoatlantická aliance plánuje posílit bezpečnost své východní hranice vybudováním rozsáhlé sítě bezpilotních letounů, senzorů a systémů umělé inteligence. Tato technologie má sloužit k včasnému odhalení a případnému odrazení potenciálního ruského útoku. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy