CIA: Pokud Ukrajina nedostane peníze, letos válku s Ruskem prohraje

Ukrajina může do konce letošního roku přehrát válku s Ruskem, pokud jí Spojené státy neposkytnou další vojenskou pomoc, varoval ve čtvrtek šéf americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) Bill Burns. 

Varování přichází krátce před tím, než bude Sněmovna reprezentantů amerického Kongresu v sobotu hlasovat o balíčku pomoci pro Ukrajinu v hodnotě 61 miliard dolarů. Americkou vojenskou pomoc už několik měsíců blokují republikánští zákonodárci spříznění s Donaldem Trumpem, který se snaží o znovuzvolení.

Administrativa prezidenta Joea Bidena při lobbování za zaslání většího množství munice a dalšího materiálu na Ukrajinu varovala, že Kyjev by mohl ztratit území ve prospěch ruských invazních sil, pokud nedostane více pomoci od Washingtonu.

Burns však tvrdí, že v "sázce" je mnohem více. "Myslím si, že s podporou, kterou by přinesla vojenská pomoc, a to jak z praktického, tak psychologického hlediska, jsou Ukrajinci naprosto schopni udržet si své postavení v roce 2024. Bez dodatečné pomoci bude situace mnohem horší," řekl Burns v projevu v Centru George W. Bushe pro zpravodajské služby.

"Existuje velmi reálné riziko, že Ukrajinci by mohli do konce roku 2024 na bojišti prohrát nebo přinejmenším dostat (ruského prezidenta Vladimira) Putina do pozice, ve které by mohl diktovat podmínky politického urovnání," dodal.

Burns se také snažil ilustrovat, jak moc ukrajinským silám chybí munice. Uvedl, že dvě vojenské brigády (jednotky, které mají více než 2000 vojáků) vystřelí "15 dělostřeleckých nábojů denně" a "celkem 42 minometných nábojů".

Ukrajině chybí dostatečná vzdušná obrana k tomu, aby dokázala zastavit ruský útok na město Černihiv na severu země, který si vyžádal již deset obětí na životech, uvedl už ve středu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Zelenskyj ve svém příspěvku na sociální síti Telegram prohlásil, že nedávný útok na Černihiv by se neuskutečnil, kdyby měla Ukrajina adekvátní vybavení pro vzdušnou obranu a pokud by bylo odhodlání světa k vzdoru proti ruskému teroru dostatečné.

Počet obětí středečního útoku na Černihiv stoupl na nejméně deset mrtvých a 20 zraněných. Gubernátor Černihivské oblasti Viačeslav Čaus uvedl, že probíhá záchranná operace a lidé jsou pod troskami.

Podle primátora Černihivu Olexandra Lomaka byl infrastrukturní objekt přímo zasažen útokem a těžce poškozena osmipatrová budova. Lomak také poznamenal, že ruské síly zesílily své útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, i když budova zasažená útokem nesouvisela s výrobou energie.

Ukrajina dlouhodobě žádá své spojence o dodání sofistikovanějších systémů vzdušné obrany, aby mohla odrazit systematické ruské útoky na svou klíčovou infrastrukturu.

Město Černihiv se nachází asi 145 kilometrů severně od Kyjeva a před začátkem konfliktu v něm žilo přibližně 285 000 lidí. Černihivská oblast, která sousedí s Běloruskem, byla na začátku invaze částečně okupována. Po stažení ruských vojsk byla většinou ušetřena od rozsáhlých bojů. 

Zelenskyj už dříve tento týden uvedl, že Rusko dokázalo zničit důležitou elektrárnu dodávající elektrickou energii do Kyjeva, protože Ukrajině došly obranné rakety. 

Rusko více než tři týdny téměř neustále útočí na ukrajinskou energetickou síť, v důsledku čehož zůstaly bez dodávek elektrické energie miliony lidí. Trypilská tepelná elektrárna, která je jedním z největších dodavatelů energie v Kyjevské oblasti, zničil ruský raketový útok 11. dubna.

"Letělo tam 11 raket. Zničili jsme prvních sedm. Čtyři zničili Trypilskou, proč? Protože jsme měli nula raket," uvedl Zelenskyj v rozhovoru pro americkou stanici PBS. "Došly nám rakety na obranu Trypilské," řekl ukrajinský prezident.

Ukrajina je stále více frustrována zdržováním pomoci od jejích spojenců, konstatuje AFP. Kyjev přitom pravidelně upozorňuje na nedostatky ve své vzdušné obraně, kterou potřebuje k odvracení ruských útoků.

Zelenskyj poskytl rozhovor v době, kdy ukrajinská energetická síť čelí dalšímu tlaku po nočních bouřkách, kdy zůstaly tisíce lidí bez elektřiny. "V důsledku nepříznivého počasí zůstalo bez dodávek elektrické energie 173 obcí ve čtyřech oblastech," uvedlo v úterý ukrajinské ministerstvo energetiky.

Vlna ruských útoků na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, kterou Moskva spustila minulý měsíc, zapříčinila zničení většiny ukrajinských tepelných elektráren nebo jejich obsazení ruskými jednotkami.  

Ukrajinský premiér Denys Šmyhal ve středu uvedl, že v případě porážky Ukrajiny v konfliktu s Ruskem nastane třetí světová válka. Americký Kongres vyzval, aby schválil zpožděný balík vojenské pomoci pro jeho zemi.

"Tyto peníze jsme potřebovali včera, ne dnes, ne zítra," řekl Šmyhal ve středu pro BBC ve Washingtonu. Pokud Ukrajina nebude chráněna, padne a zničen bude i světový systém bezpečnosti. "Nebo tady bude množství konfliktů, množství takových válek, a nakonec to může vést ke třetí světové válce," řekl.

Sněmovna reprezentantů amerického Kongresu má v sobotu hlasovat o balíčku, který zahrnuje pomoc pro Ukrajinu i Izrael. Ukrajinský premiér vyjádřil přesvědčení, že Kongres pro jeho zemi pomoc v hodnotě 61 milionů dolarů odebere.

Americký prezident Joe Biden ve středu uvedl, že zákon v případě schválení okamžitě podepíše s cílem vyslat světu vzkaz, že USA stojí u svých přátel.

Ukrajina se brání proti ruské invazi a je závislá na dodávkách zbraní z USA a Západu. Pomoc USA má však zdržení pro obstrukce ve Sněmovně reprezentantů, kde mají většinu republikáni.

Kreml uvedl, že další americký balík vojenské pomoci pro Ukrajinu nezmění situaci na bojišti. 

Významný balík pomoci pro Ukrajinu blokovali několik měsíců republikáni ve Sněmovně reprezentantů USA i přes několik žádostí Kyjeva. Ve středu však nakonec představili návrhy zákonů, které předpokládají pomoc v hodnotě 60,8 miliardy dolarů pro Ukrajinu, 26,4 miliardy dolarů pro Izrael a 8,1 miliardy pro spojence USA v indicko-tichomořském regionu včetně Tchaj-wanu.

"V žádném případě to neovlivní vývoj situace na frontě," řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. "Všichni odborníci nyní tvrdí, že situace na frontě je pro ukrajinskou stranu velmi nepříznivá. Proto (americká pomoc) nebude moci nic změnit." dodal.

Související

Ukrajinská armáda, ilustrační fotografie

Ukrajina je připravena na příměří, tvrdí Kellogg. Kreml reaguje

Ukrajina souhlasí s příměřím na úrovni současné frontové linie, nastínil americký zmocněnec Keith Kellogg v rozhovoru pro televizní stanici Fox News. Kyjev nicméně trvá na vytvoření demilitarizované zóny na své i ruské straně. Kreml o takovém návrhu zatím neví. 
Rusko, ilustrační foto

Ukrajinské drony podruhé zaútočily na Moskvu, krátce před vojenskou přehlídkou

Moskva se v noci stala terčem druhého po sobě jdoucího útoku ukrajinských dronů, zatímco se ruská metropole připravuje na velkolepou vojenskou přehlídku u příležitosti 80. výročí vítězství nad nacistickým Německem. Ruské úřady oznámily, že systémy protivzdušné obrany zneškodnily nejméně 19 ukrajinských dronů mířících na město, den poté, co byly u Moskvy sestřeleny čtyři další bezpilotní stroje.

Více souvisejících

válka na Ukrajině CIA USA (Spojené státy americké)

Aktuálně se děje

před 23 minutami

před 46 minutami

před 1 hodinou

Čína, ilustrační fotografie.

Čína se vložila do konfliktu v Kašmíru. V zákulisí jasně stojí za jednou ze zemí

Čína vyzvala Indii a Pákistán k maximální zdrženlivosti poté, co se obě země v noci na středu ocitly v ozbrojeném konfliktu, zejména v citlivém regionu Kašmíru. Přestože Peking oficiálně apeluje na mír a stabilitu, v praxi se staví spíše na stranu Islámábádu. Čínsko-pákistánské vztahy nejsou mimořádně dobré jen kvůli strategickému partnerství, ale i v důsledku vlastních dlouhodobých pohraničních sporů obou zemí s Indií.

před 1 hodinou

Ukrajinská armáda, ilustrační fotografie

Ukrajina je připravena na příměří, tvrdí Kellogg. Kreml reaguje

Ukrajina souhlasí s příměřím na úrovni současné frontové linie, nastínil americký zmocněnec Keith Kellogg v rozhovoru pro televizní stanici Fox News. Kyjev nicméně trvá na vytvoření demilitarizované zóny na své i ruské straně. Kreml o takovém návrhu zatím neví. 

před 2 hodinami

Mistři světa slavili s fanoušky na Staroměstském náměstí. (27.5.2024)

Čeští hokejisté odletěli do dějiště šampionátu. Ještě v Praze poprvé s týmem trénoval Pastrňák

Česká hokejová reprezentace už odletěla do Dánska, kde bude od pátku 9. května hrát základní skupinu B. V ní se postupně utká se Švýcarskem, Norskem, Dánskem, Maďarskem, Kazachstánem, Německem a USA. První zápas hraje hned v první hrací den od 16:20, proto už v úterý byl vidět celý tým na ruzyňském letišti, z jehož terminálu 3 odletěli hráči stejným letadlem jako švýcarský tým, který se poslední víkend v Brně zúčastnil Českých hokejových her.

před 2 hodinami

Indická armáda, ilustrační fotografie.

Evakuace či sestřely stíhaček. Konflikt mezi Indií a Pákistánem v Kašmíru sílí

Ozbrojený konflikt mezi Indií a Pákistánem v oblasti Kašmíru nadále eskaluje. Obě strany hlásí ztráty a pokračují v ozbrojených akcích i výměně palby přes demarkační linii. Pákistánská strana ohlásila sestřelení několika indických stíhaček francouzské výroby. Úřady na obou stranách vyzývají obyvatele z ohrožených oblastí k evakuaci.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Aktualizováno včera

Indické rakety dopadly v Pákistánu

Mimořádná zpráva Indie poslala rakety na Pákistán, ten jí sestřelil stíhačky

Napětí mezi Indií a Pákistánem dramaticky eskalovalo poté, co indické ozbrojené síly v rámci operace „Sindoor“ zaútočily raketami na devět cílů na území Pákistánu a Pákistánem spravovaného Kašmíru. Útok potvrdilo jak indické ministerstvo obrany, tak pákistánská armáda, která incident označila za „zbabělý a hanebný čin“ a přislíbila odvetu ve „vhodný čas a na místě podle vlastního výběru“, uvedl server BBC.

včera

včera

včera

Mark Carney, Liberální strana Kanady

Přidejte se k USA, získáte skvělou zdravotní péči, řekl Trump Carneymu. Nejsme na prodej, opáčil kanadský premiér

Prezident Spojených států Donald Trump v úterý během setkání s kanadským premiérem Markem Carneyem v Bílém domě znovu prohlásil, že by Kanada měla být začleněna do Spojených států jako 51. stát. Toto prohlášení zaznělo při tiskové konferenci, během níž oba lídři diskutovali o obchodních vztazích, bezpečnosti a budoucnosti společného fungování v rámci aliancí jako NATO.

včera

Velkolepé oslavy konce II. světové války v Moskvě

Dva Evropané i největší Putinův spojenec. Kdo pojede do Ruska na oslavy Dne vítězství?

Pro ruského prezidenta Vladimira Putina je Den vítězství 9. května jedním z nejdůležitějších státních svátků. Letos však již počtvrté proběhne tradiční vojenská přehlídka na Rudém náměstí bez účasti zahraničních státníků a za mimořádných bezpečnostních opatření. Ruské úřady totiž mají obavy, že by Ukrajina mohla tuto událost využít k útoku.

včera

Ilustrační foto

Postoj Evropy k Číně se mění. Snahy o zabránění ovládnutí technologických firem slábnou

Evropské snahy o zabránění čínskému kapitálu v ovládnutí klíčových evropských technologických firem, zejména v oblastech polovodičů a umělé inteligence, oslabují. Podle návrhu kompromisního znění připravovaného přezkumu pravidel pro kontrolu přímých zahraničních investic (FDI), který získal server Politico, členské státy usilují o změkčení pravidel, jež by je zavazovala k důslednější kontrole zahraničních investic do citlivých odvětví.

Aktualizováno včera

Friedrich Merz (CDU)

Mimořádná zpráva Merz byl zvolen německým kancléřem

Friedrich Merz, vůdce vítězného bloku CDU/CSU a favorit na post německého kancléře, byl ve druhém kole hlasování zvolen německým kancléřem. Dnes dopoledne přitom utrpěl nečekaný neúspěch, kdy v prvním kole hlasování ve Spolkovém sněmu nezískal potřebnou většinu a jeho nominace tak ztroskotala – chybělo mu šest hlasů k dosažení tzv. „kancléřské většiny“. 

včera

Ilustrační foto

Evropa hledá cestu ven z ruské energetické pasti. Má ale plán

Evropská unie se snaží dokončit dlouho odkládaný plán, jak definitivně přerušit energetické vazby na Rusko. A tentokrát sází na pomoc ze strany, která se dosud k tomuto úsilí stavěla zdrženlivě – na šéfy velkých ropných a plynárenských firem, uvedl server Politico.

včera

včera

Česká televize

Českou televizi dočasně povede Fila. Ředitelkou se chce stát Šmuclerová

Rada České televize po necelých třech hodinách jednání rozhodla o odvolání generálního ředitele Jana Součka. Pro jeho konec hlasovalo 15 ze 17 přítomných radních. Funkci opustí k 7. květnu. Do té doby i po něm povede televizi statutární zástupce generálního ředitele a současný šéf divize Korporátní služby Michal Fila.

včera

Souček končí v čele České televize, rada ho odvolala

Česká televize je bez generálního ředitele. Radní v úterý na mimořádné schůzi rozhodli o odvolání Jana Součka z funkce. Souček byl přitom v čele veřejnoprávního média teprve od října 2023, kdy nahradil dlouholetého šéfa televize Petra Dvořáka. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy