Ukrajina může do konce letošního roku přehrát válku s Ruskem, pokud jí Spojené státy neposkytnou další vojenskou pomoc, varoval ve čtvrtek šéf americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) Bill Burns.
Varování přichází krátce před tím, než bude Sněmovna reprezentantů amerického Kongresu v sobotu hlasovat o balíčku pomoci pro Ukrajinu v hodnotě 61 miliard dolarů. Americkou vojenskou pomoc už několik měsíců blokují republikánští zákonodárci spříznění s Donaldem Trumpem, který se snaží o znovuzvolení.
Administrativa prezidenta Joea Bidena při lobbování za zaslání většího množství munice a dalšího materiálu na Ukrajinu varovala, že Kyjev by mohl ztratit území ve prospěch ruských invazních sil, pokud nedostane více pomoci od Washingtonu.
Burns však tvrdí, že v "sázce" je mnohem více. "Myslím si, že s podporou, kterou by přinesla vojenská pomoc, a to jak z praktického, tak psychologického hlediska, jsou Ukrajinci naprosto schopni udržet si své postavení v roce 2024. Bez dodatečné pomoci bude situace mnohem horší," řekl Burns v projevu v Centru George W. Bushe pro zpravodajské služby.
"Existuje velmi reálné riziko, že Ukrajinci by mohli do konce roku 2024 na bojišti prohrát nebo přinejmenším dostat (ruského prezidenta Vladimira) Putina do pozice, ve které by mohl diktovat podmínky politického urovnání," dodal.
Burns se také snažil ilustrovat, jak moc ukrajinským silám chybí munice. Uvedl, že dvě vojenské brigády (jednotky, které mají více než 2000 vojáků) vystřelí "15 dělostřeleckých nábojů denně" a "celkem 42 minometných nábojů".
Ukrajině chybí dostatečná vzdušná obrana k tomu, aby dokázala zastavit ruský útok na město Černihiv na severu země, který si vyžádal již deset obětí na životech, uvedl už ve středu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Zelenskyj ve svém příspěvku na sociální síti Telegram prohlásil, že nedávný útok na Černihiv by se neuskutečnil, kdyby měla Ukrajina adekvátní vybavení pro vzdušnou obranu a pokud by bylo odhodlání světa k vzdoru proti ruskému teroru dostatečné.
Počet obětí středečního útoku na Černihiv stoupl na nejméně deset mrtvých a 20 zraněných. Gubernátor Černihivské oblasti Viačeslav Čaus uvedl, že probíhá záchranná operace a lidé jsou pod troskami.
Podle primátora Černihivu Olexandra Lomaka byl infrastrukturní objekt přímo zasažen útokem a těžce poškozena osmipatrová budova. Lomak také poznamenal, že ruské síly zesílily své útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, i když budova zasažená útokem nesouvisela s výrobou energie.
Ukrajina dlouhodobě žádá své spojence o dodání sofistikovanějších systémů vzdušné obrany, aby mohla odrazit systematické ruské útoky na svou klíčovou infrastrukturu.
Město Černihiv se nachází asi 145 kilometrů severně od Kyjeva a před začátkem konfliktu v něm žilo přibližně 285 000 lidí. Černihivská oblast, která sousedí s Běloruskem, byla na začátku invaze částečně okupována. Po stažení ruských vojsk byla většinou ušetřena od rozsáhlých bojů.
Zelenskyj už dříve tento týden uvedl, že Rusko dokázalo zničit důležitou elektrárnu dodávající elektrickou energii do Kyjeva, protože Ukrajině došly obranné rakety.
Rusko více než tři týdny téměř neustále útočí na ukrajinskou energetickou síť, v důsledku čehož zůstaly bez dodávek elektrické energie miliony lidí. Trypilská tepelná elektrárna, která je jedním z největších dodavatelů energie v Kyjevské oblasti, zničil ruský raketový útok 11. dubna.
"Letělo tam 11 raket. Zničili jsme prvních sedm. Čtyři zničili Trypilskou, proč? Protože jsme měli nula raket," uvedl Zelenskyj v rozhovoru pro americkou stanici PBS. "Došly nám rakety na obranu Trypilské," řekl ukrajinský prezident.
Ukrajina je stále více frustrována zdržováním pomoci od jejích spojenců, konstatuje AFP. Kyjev přitom pravidelně upozorňuje na nedostatky ve své vzdušné obraně, kterou potřebuje k odvracení ruských útoků.
Zelenskyj poskytl rozhovor v době, kdy ukrajinská energetická síť čelí dalšímu tlaku po nočních bouřkách, kdy zůstaly tisíce lidí bez elektřiny. "V důsledku nepříznivého počasí zůstalo bez dodávek elektrické energie 173 obcí ve čtyřech oblastech," uvedlo v úterý ukrajinské ministerstvo energetiky.
Vlna ruských útoků na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, kterou Moskva spustila minulý měsíc, zapříčinila zničení většiny ukrajinských tepelných elektráren nebo jejich obsazení ruskými jednotkami.
Ukrajinský premiér Denys Šmyhal ve středu uvedl, že v případě porážky Ukrajiny v konfliktu s Ruskem nastane třetí světová válka. Americký Kongres vyzval, aby schválil zpožděný balík vojenské pomoci pro jeho zemi.
"Tyto peníze jsme potřebovali včera, ne dnes, ne zítra," řekl Šmyhal ve středu pro BBC ve Washingtonu. Pokud Ukrajina nebude chráněna, padne a zničen bude i světový systém bezpečnosti. "Nebo tady bude množství konfliktů, množství takových válek, a nakonec to může vést ke třetí světové válce," řekl.
Sněmovna reprezentantů amerického Kongresu má v sobotu hlasovat o balíčku, který zahrnuje pomoc pro Ukrajinu i Izrael. Ukrajinský premiér vyjádřil přesvědčení, že Kongres pro jeho zemi pomoc v hodnotě 61 milionů dolarů odebere.
Americký prezident Joe Biden ve středu uvedl, že zákon v případě schválení okamžitě podepíše s cílem vyslat světu vzkaz, že USA stojí u svých přátel.
Ukrajina se brání proti ruské invazi a je závislá na dodávkách zbraní z USA a Západu. Pomoc USA má však zdržení pro obstrukce ve Sněmovně reprezentantů, kde mají většinu republikáni.
Kreml uvedl, že další americký balík vojenské pomoci pro Ukrajinu nezmění situaci na bojišti.
Významný balík pomoci pro Ukrajinu blokovali několik měsíců republikáni ve Sněmovně reprezentantů USA i přes několik žádostí Kyjeva. Ve středu však nakonec představili návrhy zákonů, které předpokládají pomoc v hodnotě 60,8 miliardy dolarů pro Ukrajinu, 26,4 miliardy dolarů pro Izrael a 8,1 miliardy pro spojence USA v indicko-tichomořském regionu včetně Tchaj-wanu.
"V žádném případě to neovlivní vývoj situace na frontě," řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. "Všichni odborníci nyní tvrdí, že situace na frontě je pro ukrajinskou stranu velmi nepříznivá. Proto (americká pomoc) nebude moci nic změnit." dodal.
Související

Ukrajina je připravena na příměří, tvrdí Kellogg. Kreml reaguje

Ukrajinské drony podruhé zaútočily na Moskvu, krátce před vojenskou přehlídkou
válka na Ukrajině , CIA , USA (Spojené státy americké)
Aktuálně se děje
před 23 minutami

Až uvidíme bílý dým, bude jasno. Kardinálové se chystají k volbě papeže
před 46 minutami

Policie zasahuje na škole v Berouně. Jde o reakci na výhrůžky střelbou
před 1 hodinou

Čína se vložila do konfliktu v Kašmíru. V zákulisí jasně stojí za jednou ze zemí
před 1 hodinou

Ukrajina je připravena na příměří, tvrdí Kellogg. Kreml reaguje
před 2 hodinami

Čeští hokejisté odletěli do dějiště šampionátu. Ještě v Praze poprvé s týmem trénoval Pastrňák
před 2 hodinami

Evakuace či sestřely stíhaček. Konflikt mezi Indií a Pákistánem v Kašmíru sílí
před 3 hodinami

Pavel zve šéfy sněmovních stran na Hrad. Chce s nimi jednat o bezpečnosti
před 3 hodinami

"Je to hanba." Trump odpověděl na indický útok proti Pákistánu
před 4 hodinami

Podrobná předpověď počasí na prodloužený víkend: V Česku může mrznout
Aktualizováno včera

Mimořádná zpráva Indie poslala rakety na Pákistán, ten jí sestřelil stíhačky
včera

Izrael plánuje Pásmo Gazy vymazat z mapy. Civilisty chce vystěhovat za hranice
včera

Nejhlasitějším výkřikem je ticho. Děti v Pásmu Gazy ani nemají sílu plakat, hlady trpí i těhotné
včera

Přidejte se k USA, získáte skvělou zdravotní péči, řekl Trump Carneymu. Nejsme na prodej, opáčil kanadský premiér
včera

Dva Evropané i největší Putinův spojenec. Kdo pojede do Ruska na oslavy Dne vítězství?
včera

Postoj Evropy k Číně se mění. Snahy o zabránění ovládnutí technologických firem slábnou
Aktualizováno včera

Mimořádná zpráva Merz byl zvolen německým kancléřem
včera

Evropa hledá cestu ven z ruské energetické pasti. Má ale plán
včera

Kanadský premiér Mark Carney míří do Bílého domu. Na pozadí ochladlých vztahů se sejde s Trumpem
včera

Českou televizi dočasně povede Fila. Ředitelkou se chce stát Šmuclerová
včera
Souček končí v čele České televize, rada ho odvolala
Česká televize je bez generálního ředitele. Radní v úterý na mimořádné schůzi rozhodli o odvolání Jana Součka z funkce. Souček byl přitom v čele veřejnoprávního média teprve od října 2023, kdy nahradil dlouholetého šéfa televize Petra Dvořáka.
Zdroj: Jan Hrabě