Co bude po pádu Asada? USA se obávají návratu Islámského státu

Ve své reakci podle BBC připisoval zásluhy americké strategii, která podle něj oslabovala vliv Ruska a Íránu v regionu a přispěla k destabilizaci Asadova režimu. Ve skutečnosti však důsledky americké podpory Izraele a Ukrajiny na pád syrského režimu nebyly předem očekávané.

Bílý dům se nyní musí vypořádat s otázkou, co bude následovat. Zatímco Syřané oslavují konec diktátora, Washington se obává vakua, které by mohlo být zaplněno radikálními islamistickými frakcemi, označovanými USA za teroristické organizace. Tyto obavy reflektuje i Pentagon, který oznámil, že americké síly zůstanou na východě Sýrie, aby zabránily návratu Islámského státu (ISIS) a podpořily umírněné arabské a kurdské síly.

V minulosti Spojené státy podporovaly umírněné rebely proti Asadovi, ale tato politika byla postupně opuštěna kvůli vzestupu extremistických skupin a zapojení Ruska do konfliktu. Bidenova administrativa pravděpodobně nyní vsadí na vyjednané řešení mezi povstalci a zbytky Asadova režimu, a to prostřednictvím OSN.

Jednou z klíčových skupin, která vedla útok na Damašek, je Hayat Tahrir al-Sham (HTS), dříve spojená s al-Káidou. Skupina se snaží distancovat od své extremistické minulosti, ale Washington zůstává vůči ní skeptický. HTS je stále na seznamu zahraničních teroristických organizací a její roli v přechodu k nové syrské vládě bude USA pečlivě sledovat.

Zatímco Biden vyzývá k opatrnému postupu, Donald Trump, zvolený budoucí prezident, označil situaci v Sýrii za „chaos“, do kterého by se USA neměly vměšovat. Trump v minulosti prosazoval stažení amerických sil ze Sýrie, což by mohlo naznačovat jeho budoucí postoj. Jeho výroky, že „toto není náš boj“, reflektují přístup, který by mohl změnit směřování americké zahraniční politiky vůči regionu.

Sýrie tak stojí na křižovatce. Zatímco se oslavy mísí s obavami, je jasné, že budoucnost země bude do značné míry ovlivněna jak vnitřními frakcemi, tak geopolitickými hráči, kteří sledují své zájmy.