Diplomatická hra začíná. Trump staví Zelenského do nelehké pozice

Přitom musí vybalancovat diplomatické úsilí, aby neztratil podporu Washingtonu, která je pro Ukrajinu klíčová, a zároveň se vyhnout situaci, kdy by připadal jako viník neúspěšného mírového procesu.

Nominace Keitha Kellogga, bývalého poradce pro národní bezpečnost USA a zkušeného generála, jakožto zvláštního zmocněnce pro Ukrajinu a Rusko přinesla Kyjevu určité uklidnění. Kellogg je známý svým přístupem „mír skrze sílu“ a veřejně prohlašuje, že jakýkoli mírový plán musí obsahovat záruky bezpečnosti pro Ukrajinu, aby se předešlo dalším ruským invazím. Zároveň ale zdůrazňuje, že obě strany musí být ochotny jednat.

Ukrajinské vedení vnímá Kellogga jako osobu, se kterou může spolupracovat. To však neplatí pro některé další osobnosti z Trumpova okruhu, včetně jeho syna Donalda Trumpa Jr. či Richarda Grenella, kteří vystupují proti dalším vojenským podporám Ukrajiny a obviňují Joea Bidena ze zbytečné eskalace války.

Zelenskyj si uvědomuje, že musí Trumpa oslovit přímo a demonstrovat ochotu hledat diplomatické řešení. V rozhovoru pro britskou stanici Sky News naznačil možnost ukončení aktivního konfliktu tím, že by Ukrajina vstoupila do NATO, avšak kolektivní obrana aliance by se vztahovala jen na oblasti, které Kyjev kontroluje. Okupované regiony, jako je Donbas a Krym, by zůstaly pod faktickou kontrolou Ruska, aniž by je Ukrajina formálně uznala za ruské. Tato strategie by ponechala prostor pro budoucí diplomatické vyřešení jejich statusu.

Takový návrh však nese značná rizika. Zejména by mohl vyvolat odpor u ukrajinských vojáků a veřejnosti, kteří by jej mohli vnímat jako zradu. Navíc změna ústavy, která by byla pro realizaci tohoto plánu nutná, je politicky citlivá. Američtí poradci Zelenského varují, že takový krok by mohl ohrozit jeho politické přežití.

Zelenskyj však jasně signalizuje ochotu hledat kompromisy, přičemž apeluje na Trumpa, aby pochopil složitost situace. „Chci s ním sdílet své myšlenky a slyšet jeho názory,“ uvedl Zelenskyj. Zdůraznil přitom význam diplomatického řešení, což bývalý ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba interpretoval jako snahu připravit Trumpa na možné scénáře.

Putin však nadále trvá na svých podmínkách, které zahrnují nejen teritoriální ústupky a nepřijetí Ukrajiny do NATO, ale také výrazné omezení ukrajinské armády. Tyto požadavky jsou pro Kyjev nepřijatelné a zcela v rozporu s jakýmikoli bezpečnostními zárukami.

Pro Zelenského zůstává klíčovým cílem ukázat, že případné neúspěchy v mírových jednáních jsou vinou Moskvy, nikoli Kyjeva. Zároveň musí ukázat, že je připraven spolupracovat s Trumpem a jeho administrativou, a to i v době, kdy bude muset čelit narůstajícímu tlaku z Evropy, která je unavena vleklým konfliktem.

Budoucnost ukrajinsko-ruského konfliktu tak bude z velké části záviset na schopnosti Zelenského manévrovat mezi diplomatickými nástrahami a udržet podporu klíčových spojenců, včetně nového vedení Spojených států.