Druhý mírový summit: Ukrajina chce získat globální jih, pořádat se může i tam

Na prvním mírovém summitu, který se konal minulý týden ve Švýcarsku, se sešli zástupci více než 90 zemí. Ukrajina se snaží získat širší podporu pro svůj mírový plán, který by ukončil válku začatou ruskou invazí v únoru 2022.

Rusko, které na summit nebylo pozváno, označilo jeho výsledek za "téměř nulový". Závěrečné prohlášení podepsala většina účastníků, avšak Indie, Brazílie a Saúdská Arábie se k nim nepřipojily.

Poradce prezidenta Ihor Žovkva, citovaný tiskovou agenturou Interfax-Ukrajina, uvedl, že několik zemí nabídlo možnost hostit summit a s vysokou pravděpodobností by se mohl konat v jedné ze zemí globálního jihu.

Kyjev by si přál, aby se další summit uskutečnil ještě před koncem roku, a dodal, že by mohli pozvat i Rusko, pokud by bylo ochotno jednat o ukrajinském plánu a nevznášelo ultimáta.

Ruský prezident Vladimir Putin 14. června prohlásil, že Rusko by válku na Ukrajině ukončilo, pokud by se Kyjev vzdal ambicí vstoupit do NATO a předal Moskvě čtyři oblasti na východě země, které jsou nyní částečně pod ruskou kontrolou. Kyjev tento požadavek odmítl jako požadavek na kapitulaci.

Ukrajina má podporu většiny západních zemí a nyní se snaží získat podporu i od zemí globálního jihu a asijských států, které historicky mají blíže k Rusku a k jeho válce na Ukrajině se nestaví jednoznačně.

Švýcarský ministr zahraničí Ignazio Cassis už v úterý uvedl, že další summit o Ukrajině, navazující na víkendové rozhovory ve Švýcarsku, by se mohl uskutečnit ještě před prezidentskými volbami v USA v listopadu. Uvedl to server France24.

Agentura Reuters v sobotu uvedla, že jedním z hlavních kandidátů na druhý summit je Saúdská Arábie, kterou ve Švýcarsku zastupoval ministr zahraničních věcí.

Dvoudenní mírový summit skončil v neděli závěrečným prohlášením, ve kterém 80 z 93 zúčastněných zemí odsoudilo ruskou válku na Ukrajině, která způsobuje "rozsáhlé lidské utrpení a ničení".

Státy podle agentury Ukrinform zdůraznily, že dosažení míru vyžaduje zapojení všech stran a jakákoliv mírová dohoda musí respektovat územní celistvost Ukrajiny.

Prohlášení se nezmiňuje o příštím summitu a není jasné, kde by se mohl konat. Švýcarská prezidentka Viola Amherdová vyjádřila ochotu hostit další setkání, pokud si to účastníci přejí.

Šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba už před zveřejněním prohlášení řekl přítomným novinářům, že text pokládá za vyvážený. "Všechny naše zásadní pozice, na kterých Ukrajina trvala, byly zohledněny," konstatoval podle agentury Reuters. 

Kuleba naznačil, že Rusko by mohlo být zapojeno do příštího summitu, avšak zároveň odmítl požadavek ruského prezidenta Vladimira Putina, který je ochoten jednat o míru jen za předpokladu, že se Kyjev vzdá čtyř okupovaných oblastí a upustí od snahy vstoupit do NATO.

"Chápeme, že přijde čas, kdy bude třeba jednat s Ruskem. Ale naše pozice je celkem jasná: Nedovolíme Rusku, aby mluvilo jazykem ultimát, jako to dělá teď," dodal ministr. 

Summit se konal v turistickém středisku Bürgenstock v kantonu Nidwalden nedaleko Luzernu ve dnech 15. a 16. června. Podle švýcarské vlády bylo cílem summitu stanovit definici plánu, jak zapojit Kyjev i Moskvu do budoucího mírového procesu. Řešila se například potřeba jaderné a potravinové bezpečnosti, svoboda plavby či humanitární otázky.

Rusko zahájilo v únoru 2022 rozsáhlou invazi na Ukrajinu, což vyvolalo nejkrvavější konflikt v Evropě od druhé světové války. Před švýcarským summitem zveřejnilo své požadavky na ukončení války, mezi něž patřilo stažení Ukrajiny z Doněcké, Luhanské, Chersonské a Záporožské oblasti, které částečně okupuje, a vzdání se snah o vstup do NATO. Kyjev tyto podmínky odmítl.