Berlínem otřásá skandál při transplantacích. Co se dělo na klinice?

Německé kardiologické středisko v Berlíně údajně samo podalo trestní oznámení, když na případy falšování záznamů pacientů upozornila interní vyšetřovací komise.

Místní primářka prý v letech 2010 až 2012 změnila diagnózu až 30 svých pacientů, kteří se dostali na vyšší pozici na celoněmecké čekací listině, a mohli se tak dříve dočkat náhradního orgánu.

V berlínském kardiologickém centru, třetím největším na světě, se ročně provádí více než 4500 operací srdce a oběhového systému. Asi ve stovce případů jde o transplantaci srdce či plic.

Po transplantačním skandálu, který vyšel najevo v roce 2012, ubylo v Německu meziročně dárců orgánů téměř o 20 procent. V reakci na to zákonodárci zreformovali spolkový transplantační zákon. Za manipulaci s údaji nyní hrozí trest peněžní pokuty nebo až dvou let vězení.

V pokročilé fázi srdečního selhání je kvalita života velmi špatná, nemocní mají obtíže i při běžných činnostech, časté jsou i opakované hospitalizace pro srdeční dekompenzaci.

Transplantace srdce zlepšuje stav nemocného významným způsobem. Zlepšení pozoruje nemocný již v prvých dnech po operaci, rekonvalescence postupuje velmi rychle a během prvých týdnů se již nemocný navrací k normálnímu životu. Je však nutné počítat s určitými problémy, které přináší operace i přítomnost cizího orgánu, uvedl ikem.cz.

Předpokladem příznivého potransplantačního průběhu je dobrá spolupráce nemocného, který musí přijmout určitá pravidla, především nutnost trvalého užívání léků a pravidelných kontrol. Návrat do zaměstnání určují spíše jiná než medicínská kritéria, nedoporučujeme pouze zaměstnání ohrožující pacienta vznikem infekce. Hlavní zásadou prevence kožních nádorů je ochrana před ultrafialovým zářením. Nedoporučujeme očkování živými vakcinami, užívání léků je nutné konzultovat s příslušným centrem. Otěhotnění žen s transplantovaným srdcem spíše nedoporučujeme.