Volební úspěch AfD otřásá Evropou: Debakl Merkelové, úder demokracii, píše tisk

Řada deníků vyjadřuje přesvědčení, že propad dosavadních vládních stran je důsledkem posledních let, kdy v zemi vládla velká koalice. "Nejvyšší dům německé demokracie ztrácí svoji nevinu: pryč jsou časy bez pravicových radikálů, kteří se v Německu zatím dokázali dostat jen do zemských sněmů. Německou demokracii je třeba znovu bránit," konstatuje deník Mannheimer Morgen.

Podobně volby komentuje list Frankfurter Rundschau, podle něhož je Spolkový sněm v nebezpečí, že v něm budou mít prostor národovecká agenda a paranoidní spiklenecké teorie. "Tahle demokracie teď potřebuje naši vášeň, naši upřímnost, nekompromisní odpor proti jedu zprava," míní. Obdobně výsledky hlasování, v němž AfD získala 12,6 procenta, hodnotí i další deníky.

"Vstup AfD jako třetí nejsilnější strany do Spolkového sněmu je historický krok zpět pro německou společnost: hořký pro demokratickou kulturu. Je to úder vůči prvnímu článku ústavy, který chrání důstojnost všech lidí i uprchlíků," je přesvědčen list Süddeutsche Zeitung.

"Špatný výsledek CDU a CSU konzervativní unií těžko otřese, protože Angele Merkelové k další vládě zůstává jen spojenectví se Zelenými a FDP," píše list Westfälische Nachrichten.

Podle listu Leipziger Volkszeitung propad konzervativní unie souvisí i s migrační krizí. Kroky Merkelové ze září 2015, kdy kancléřka rozhodla, že žadatelé o azyl nebudou na hranicích kontrolováni, jí podle listu někteří voliči stále neodpustili.

"Zatímco konzervativní unie přes značné ztráty dopadla stále ještě úctyhodně, nabízí se u SPD po nedělním výsledku stejně jako po předchozích dvou volbách otázka, jakto, že strana i s váženým kandidátem dopadla tak špatně," míní Stuttgarter Zeitung. Slabost SPD podle něj spočívá v tom, že byla slabším členem velké koalice, a těžko se tak mohla prezentovat jako věrohodná alternativa k CDU/CSU. Straně by mohl prospět čas v opozici.

Výrazy "neštěstí, debakl, porážka" označuje italský list Il Messaggero volební výsledek německých sociálních demokratů. Jejich porážka rozbourala dosavadní úvahy o pokračování velké koalice, jedinou cestou pro SPD je cesta do opozičních lavic, konstatuje list. "Má to ale dvě výhody - SPD se v opozici může znovu postavit na nohy a navíc to bude tato strana - nikoli AfD -, která v parlamentu opozici povede," uvedl Il Messaggero.

Na Evropu po německých volbách padne stín nejen kvůli výsledku protievropské AfD, upozorňuje v komentáři belgický deník De Standaard. Merkelová musí vytvořit koalici s liberály, kteří mají na spojenou Evropu vlastní názor. Během své zatím poslední účasti v německé vládě se stavěli proti záchrannému balíku pro Řecko, v předvolební kampani hlásala FDP euroskeptické názory. "Německá vůdkyně Evropy tak zahájí svůj čtvrtý premiérský mandát příliš slabá na to, aby uvedla kontinent do pohybu," soudí De Standaard.

Obavy dává najevo i španělský list El Mundo. "Pokud se Merkelová dohodne s liberály a Zelenými, bude se muset vzdát dosavadního stanoviska k brexitu a solidarity se zeměmi na jihu Evropy. To ohrozí jednotu Evropské unie," píše deník.

"Politicky rozhádaný parlament a slabá vyhlídka na utvoření nové vlády signalizují nové poměry v Berlíně... Politická identita Německa byla založena na radikálním rozchodu s minulostí a na všeobecné touze zapojit se do celoevropské politiky. Krajně pravicová stanoviska, kterých se AfD nedokáže zbavit, jsou z tohoto pohledu nejen nechutná, ale i znepokojivá," uvedl nizozemský list de Volkskrant.