Má se bát Katalánsko nezávislosti? Analytik píše o nepřátelství EU

NÁZOR - Zahraniční ekonom by neměl zaujímat pozici k nezávislosti Katalánska, o tom musí rozhodnout přímo lidé Katalánsku a ve Španělsku, zdůrazňuje úvodem svého komentáře pro server The Independent ekonomický analytik Hamish McRae. Konstatuje, že z jeho pohledu by Katalánsko coby plně nezávislý stát - po jistém turbulentním období - bylo zřejmě extrémně úspěšnou ekonomikou.

Katalánsko má štěstí v mnoha směrech

McRae pro své tvrzení předkládá mnoho argumentů: Předně odkazuje na 7,5 milionu obyvatel Katalánska. "V tomto směru neexistuje dobrý či špatný počet, jelikož existují úspěšné země, které jsou velmi malé - Lucembursko s populací pod 600 tisíc je nejbohatší zemí světa měřeno HDP na hlavu," deklaruje analytik. Odkazuje také na tři nejlidnatější země světa - Čínu, Indii a USA, které jsou svým způsobem také úspěšné.  

Zdá se, že ideální počet obyvatel je mezi 5-15 miliony, jelikož takové země jsou dostatečně velké, aby nabídly svým občanům plné spektrum služeb, ale zároveň dostatečně malé pro udržení sociální soudržnosti, vysvětluje McRae. Katalánsko by se tak podle něj přirozeně zařadilo po bok Irska, Norska, Švédska, Dánska či Švýcarska.

To vede k druhé podmínce úspěchu, poloze, uvádí komentátor. Konstatuje, že země si svou polohu vybrat nemohou a musejí se snažit vytěžit z ní to nejlepší, ale pokud se jejich sousedům daří dobře, pokud se od nich daná země záměrně neizoluje, bude zřejmě prosperovat spolu s nimi. "Katalánsko má v tomto ohledu štěstí v mnoha směrech," píše McRae. Připomíná, že sousedí s prosperujícími státy Francií a Španělskem, má přístup ke Středozemnímu moři a Barcelona a Tarragona jsou dva největší přístavy ve Španělsku.

Zatřetí, Katalánsko má zavedenou ekonomickou základnu, poukazuje analytik. Podotýká, že jde o výrobní centrum, fungují zde dvě prestižní obchodní školy a průmyslové služby mají velký záběr. Odkazuje na tvrzení separatistů, že ačkoliv v Katalánsku žije okolo 18% španělské populace, generuje se zde více než 20% HDP země a pokud by region byl nezávislým státem, Barcelona, coby jeho hlavní město, by představovala jednu z nejzářivějších metropolí světa.

V neposlední řadě představuje Katalánsko uznávaný pojem, deklaruje McRae. Připouští, že jde o pouze nehmatatelnou výhodu, ale lze ji převést do dalších ekonomických předností, jak se povedlo například Irsku, které těžilo ze své pověsti a stalo se základnou pro hi-tech americké firmy usilující o vstup na evropský trh. Samostatné Katalánsko tak může dle komentátora rychle lákat obchodníky a díky tomu vytvářet více pracovních míst, než pokud by bylo součástí Španělska.

Na členství v EU a euro zapomeňte

"Tyto výhody jsou však obecné, využitelné v středně a dlouhodobém horizontu, ale méně užitečné v krátkodobém," píše analytik. Varuje, že překonat počáteční období by bylo složité, protože politické problémy vedou k ekonomickým problémům a navíc je pravděpodobné, že by se nejednalo o "sametový rozvod" jako v případě České republiky a Slovenska.          

Je zde dlouhý řetězec praktických otázek, například jakou měnu by Katalánsko používalo, konstatuje komentátor. Míní, že by si zřejmě muselo vytvořit vlastní, jelikož další používání eura, byť neformální, by bylo velmi obtížené. Z dlouhodobého hlediska by vlastní měna mohla být Katalánsku ku prospěchu, jelikož malá flexibilita eura je jedním z důvodů vysoké nezaměstnanosti ve Španělsku, soudí McRae. Dodává, že v prvních dnech a měsících po vyhlášení nezávislosti by vlastní měna byla problémem, banky by s ním mohly sotva obchodovat, a musely by tak přesunovat svá právní sídla, nehledě na problémy pro obchodníky a turismus.

Analytik si myslí, že pokud by nezávislé Katalánsko chtělo vstoupit do EU, tak by ho nakonec přivítala, ale vstup by mohl trvat až desetiletí. "Mezitím bychom byli svědky nepřátelství od EU," očekává McRae. Doplňuje, že i jiné velké země prezentují své stanovisko o neuznání Katalánska, což považuje za poměrně pochopitelné a správné - nezávislý katalánský stát by se musel s touto realitou smířit, přičemž tento politický problém by vedl ke značným ekonomickým škodám.

Výzvy ke klidu z úst sesazeného katalánského premiéra Carlese Puigdemonta jsou tedy podle komentátora rozumné a mohou pomoci. "Uvidíme, co se stane. Pokud však na konci bude nová evropská země, v další dekádě bude zřejmě prosperovat," očekává McRae.

Související

Pedro Sánchez

Plamenný projev Sáncheze na COP29: Počasí zabilo v Španělsku stovky lidí, může za to klimatická krize

Na klimatické konferenci COP29 v Baku vystoupil španělský premiér Pedro Sánchez, který ve své řeči varoval před narůstajícími hrozbami klimatické změny, která zasáhla i jeho zemi. Španělsko nedávno čelilo ničivým záplavám, které si vyžádaly více než 200 obětí, a Sánchez uvedl, že podle odborníků by záplavy byly méně intenzivní, kdyby nedocházelo k prohlubování klimatické krize. Svět podle něj vysílá stále hlasitější varovné signály, ale mnohé vlády reagují pomalu nebo dokonce popírají realitu.

Více souvisejících

Španělsko Katalánsko EU (Evropská unie) Ekonomika

Aktuálně se děje

před 42 minutami

Vít Rakušan

Rakušan vyjednal pro policisty ještě tisícikorunu navíc

Vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) představil zástupcům odborů bezpečnostních sborů parametry plánovaného růstu platů policistů a hasičů pro příští rok. Nad rámec už schválených 1500 Kč získá každý policista i hasič dalších 1000 Kč jako součást stabilizačního příspěvku, informovalo ministerstvo vnitra v tiskové zprávě. 

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

COP29

Jde vůbec o počasí? Na COP29 dostalo pozvánku víc ropných lobbistů než zahraničních delegací

Fosilní paliva a jejich vliv na klimatické konference se znovu dostaly do centra pozornosti na letošním klimatickém summitu COP29, který se koná v Ázerbájdžánu. Podle informací od deníku The Guardian bylo na konferenci jako hosté ázerbájdžánské vlády pozváno nejméně 132 vedoucích pracovníků a zaměstnanců ropných a plynárenských společností. Tito hosté získali speciální akreditaci „hostitelské země“, což jim poskytlo privilegovaný přístup na jednání.

před 5 hodinami

Olaf Scholz, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Scholz po dvou letech zvedl telefon a zavolal Putinovi

Německý kancléř Olaf Scholz si poprvé po dvou letech volal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Podle serveru DW to potvrdil mluvčí spolkové vlády. Oba státníci spolu mluvili asi hodinu, Berlín hodlá o obsahu rozhovoru informovat členské státy NATO. 

před 6 hodinami

Lidé čekají ve stanici Můstek během zastavení provozu metra na lince B. Prohlédněte si galerii

Metro na lince B odpoledne nejezdilo

Na lince metra B musel být v pátek odpoledne na necelých 20 minut zastaven provoz po celé trase mezi stanicemi Zličín a Černý Most. Do kolejiště totiž vstoupila duševně narušená osoba. Aktuálně už vlaky opět jezdí v obou směrech. 

před 6 hodinami

Ministerstvo práce, ilustrační fotografie.

Platy ve veřejné sféře v lednu vzrostou. Ministerstvo práce poslalo návrh dál

Platy státních zaměstnanců a zaměstnanců ve veřejné sféře od ledna paušálně vzrostou o 1400 korun. Informovalo o tom ministerstvo práce a sociálních věcí, které dnes poslalo příslušný návrh do připomínkového řízení.  Jednotlivé platové tarify budou valorizovány v rozmezí od 1,8 % do 11,5 %. Výjimku tvoří pedagogové v regionálním školství a akademičtí pracovníci státních vysokých škol, jimž se platové tarify navýší o 7 procent, tedy v rozmezí od 1 090 Kč do 4 040 Kč. 

před 7 hodinami

Ilustrační fotografie.

Problémy SOCDEM s Lidovým domem pokračují. Soud rozhodl ve prospěch Altnerových

Problémy sociálních demokratů s Lidovým domem nekončí. Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl, že SOCDEM má zaplatit pozůstalým po zesnulém právníkovi Zdeňku Altnerovi, který po straně požadoval miliony za právní služby, téměř půl miliardy korun. K žalované částce ve výši 18 a půl milionu korun přibyly úroky a smluvní pokuta. Sociální demokraté s rozsudkem nesouhlasí. 

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Aktualizováno před 10 hodinami

Jan Cimický

Cimický je vinen, rozhodl soud. Dostal nejvyšší možný trest

Psychiatr Jan Cimický, který čelil obviněním ze znásilnění a vydírání, je vinen, rozhodl Obvodní soud pro Prahu 8 v pátek. Obžalovanému udělil nejvyšší možný a žalobkyní navrhovaný trest v délce pěti let odnětí svobody. Rozsudek není pravomocný, je možné se proti němu odvolat. Cimický, který dnes k soudu opět nepřišel, vinu dlouhodobě odmítá. 

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 11 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 12 hodinami

před 13 hodinami

Káže vodu, pije víno. Evropa boj s počasím jen předstírá? Plánuje pravý opak, varují experti

Evropa plánuje rozsáhlé rozšíření kapacit pro výrobu energie z fosilního plynu, a to navzdory svým ambiciózním klimatickým cílům, které prezentuje na summitu COP29. Uvedl to server The Guardian.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy