Má se bát Katalánsko nezávislosti? Analytik píše o nepřátelství EU

Katalánsko má štěstí v mnoha směrech

McRae pro své tvrzení předkládá mnoho argumentů: Předně odkazuje na 7,5 milionu obyvatel Katalánska. "V tomto směru neexistuje dobrý či špatný počet, jelikož existují úspěšné země, které jsou velmi malé - Lucembursko s populací pod 600 tisíc je nejbohatší zemí světa měřeno HDP na hlavu," deklaruje analytik. Odkazuje také na tři nejlidnatější země světa - Čínu, Indii a USA, které jsou svým způsobem také úspěšné.  

Zdá se, že ideální počet obyvatel je mezi 5-15 miliony, jelikož takové země jsou dostatečně velké, aby nabídly svým občanům plné spektrum služeb, ale zároveň dostatečně malé pro udržení sociální soudržnosti, vysvětluje McRae. Katalánsko by se tak podle něj přirozeně zařadilo po bok Irska, Norska, Švédska, Dánska či Švýcarska.

To vede k druhé podmínce úspěchu, poloze, uvádí komentátor. Konstatuje, že země si svou polohu vybrat nemohou a musejí se snažit vytěžit z ní to nejlepší, ale pokud se jejich sousedům daří dobře, pokud se od nich daná země záměrně neizoluje, bude zřejmě prosperovat spolu s nimi. "Katalánsko má v tomto ohledu štěstí v mnoha směrech," píše McRae. Připomíná, že sousedí s prosperujícími státy Francií a Španělskem, má přístup ke Středozemnímu moři a Barcelona a Tarragona jsou dva největší přístavy ve Španělsku.

Zatřetí, Katalánsko má zavedenou ekonomickou základnu, poukazuje analytik. Podotýká, že jde o výrobní centrum, fungují zde dvě prestižní obchodní školy a průmyslové služby mají velký záběr. Odkazuje na tvrzení separatistů, že ačkoliv v Katalánsku žije okolo 18% španělské populace, generuje se zde více než 20% HDP země a pokud by region byl nezávislým státem, Barcelona, coby jeho hlavní město, by představovala jednu z nejzářivějších metropolí světa.

V neposlední řadě představuje Katalánsko uznávaný pojem, deklaruje McRae. Připouští, že jde o pouze nehmatatelnou výhodu, ale lze ji převést do dalších ekonomických předností, jak se povedlo například Irsku, které těžilo ze své pověsti a stalo se základnou pro hi-tech americké firmy usilující o vstup na evropský trh. Samostatné Katalánsko tak může dle komentátora rychle lákat obchodníky a díky tomu vytvářet více pracovních míst, než pokud by bylo součástí Španělska.

Na členství v EU a euro zapomeňte

"Tyto výhody jsou však obecné, využitelné v středně a dlouhodobém horizontu, ale méně užitečné v krátkodobém," píše analytik. Varuje, že překonat počáteční období by bylo složité, protože politické problémy vedou k ekonomickým problémům a navíc je pravděpodobné, že by se nejednalo o "sametový rozvod" jako v případě České republiky a Slovenska.          

Je zde dlouhý řetězec praktických otázek, například jakou měnu by Katalánsko používalo, konstatuje komentátor. Míní, že by si zřejmě muselo vytvořit vlastní, jelikož další používání eura, byť neformální, by bylo velmi obtížené. Z dlouhodobého hlediska by vlastní měna mohla být Katalánsku ku prospěchu, jelikož malá flexibilita eura je jedním z důvodů vysoké nezaměstnanosti ve Španělsku, soudí McRae. Dodává, že v prvních dnech a měsících po vyhlášení nezávislosti by vlastní měna byla problémem, banky by s ním mohly sotva obchodovat, a musely by tak přesunovat svá právní sídla, nehledě na problémy pro obchodníky a turismus.

Analytik si myslí, že pokud by nezávislé Katalánsko chtělo vstoupit do EU, tak by ho nakonec přivítala, ale vstup by mohl trvat až desetiletí. "Mezitím bychom byli svědky nepřátelství od EU," očekává McRae. Doplňuje, že i jiné velké země prezentují své stanovisko o neuznání Katalánska, což považuje za poměrně pochopitelné a správné - nezávislý katalánský stát by se musel s touto realitou smířit, přičemž tento politický problém by vedl ke značným ekonomickým škodám.

Výzvy ke klidu z úst sesazeného katalánského premiéra Carlese Puigdemonta jsou tedy podle komentátora rozumné a mohou pomoci. "Uvidíme, co se stane. Pokud však na konci bude nová evropská země, v další dekádě bude zřejmě prosperovat," očekává McRae.