Pád Angely Merkelové: Jak vládla a jaké bude její dědictví?

Analýza Petra Šulky – To, co si dlouho mnozí ze srdce přáli, se stává skutkem. Kancléřka Merkelová se pomalu loučí se svojí kariérou. Po volebním debaklu v Hesensku kancléřka oznámila, že nebude kandidovat na předsedkyní CDU a do roku 2021 opustí všechny funkce. Pád kdysi nejpopulárnější kancléřky je dokonán. Nadchází soumrak a pomalé odcházení.

Merkelová se objevila v politice, pokud pomineme její angažovanost v mládežnické organizaci NDR FDJ, už v roce 1990, kdy se stala poslední mluvčí východoněmecké ale již postkomunistické vlády a vstoupila do východoněmecké CDU.  V roce 1990 se dostala do Bundestagu, v roce 1991 se stala ministryní pro mládež a ženy, od roku 1994 do roku 1998 byla ministryní životního prostředí.

Raketový vzestup byl založen na třech zásadních pilířích. V první řadě byla žena, a žen bylo podle tehdejších kritiků v politice málo. Za druhé byla z bývalé NDR a CDU/CSU potřebovala prezentovat úspěšné Východoněmce. A v neposlední řadě byla miláčkem kancléře Helmuta Kohla. Ten v ní viděl svoji učednici a oporu. Dokonce ji oslovoval jako „mein Mädchen“. Jeho děvčátko mu to vrátilo tak, že jej po vypuknutí krize s financováním CDU/CSU veřejně kritizovala a, eufemisticky a slušně řečeno, se od něj distancovala. To ji před 18 léty katapultovalo do předsednického křesla CDU/CSU.  

Když v roce 2005 Merkelová nastupovala do úřadu nikdo nepočítal s tím, že se kancléřka udrží v sedle déle než jedno období. Učednice kancléře Helmutha Kohla však všechny překvapila. Díky hospodářskému růstu se jí podařilo doslova vybudovat v Německu kult osobnosti, a to i přes to že se nejedná o osobu strhávající davy. Pragmaticky a klidně vystupující Merkelová však svým chováním Němce uhranula.

Je však třeba říci, že růst ekonomiky nebyl a není její zásluhou. Tu nastartovala předešlá vláda Gerharda Schrödera a její tvrdé reformy a zavedení eura, které nahnaly do Německa firmy a zakázky z celé Evropy a světa. Proč vyrábět v Itálii, když to za stejnou měnu a daně můžete mít Made In Germany? Kancléřka byla naopak mnoha svými kritiky obviňována z toho, že sama reformy neprovádí a jen využívá reforem socialistů.

Kancléřka takové kritiky velmi často a velmi obratně odstavila. Klasickým příkladem se stal Thilo Sarrazin, člen představenstva Spolkové banky se znelíbil Merkelové tvrdou kritikou její vlády a krokům k řešení řecké krize. K jeho vyhození z banky bylo využito oficiálně knihy Německo páchá sebevraždu, ve které kritizoval přistěhovalectví muslimů. Až později se dozvěděl, že jeho kniha byla jen zástupným problémem. Kritika paní kancléřství se neodpouštěla. A podobně odstraněných, ať kritiků či příliš ambiciózních politiků, byli desítky.

Politika kancléřky však byla v letech 2009-2013 skutečně mistrovsky machiavelistická a podařilo se ji oslovit všechny části německé společnosti. Bankéře a průmyslníky si zavázala „pomocí“ Řecku. Miliardy poslané do Řecka se v něm jen ohřály a okamžitě se vracely do rukou evropských finančníků jako splátka dluhu. Tak se podařilo spasit nejen neprozřetelné bankéře, kteří léta Řecku neprozřetelně půjčovali, ale i průmyslníky. I když Řecko bankrotovalo na nákup německých zbraní záhadně mělo vždy.

Na voliče zelených políčila v roce 2011 slibem zavření všech atomových elektráren v Německu. Již však neprozradila, že atom nebude možné v plné míře nahradit obnovitelnými zdroji. Ty naopak německou rozvodovou síť ničí. Potichu se budují elektrárny na zemní plyn, a i ty zastaralé na uhlí se udržují v provozu. A v nouzi se nakupuje elektřina z francouzských atomových elektráren. I toto však na zelené voliče stačilo. A voliče socialistů kancléřka uhranula jistotou práce a prosperitou. Výsledek? V roce 2013 CDU/CSU ve volbách brala 41 % hlasů.

Krize nastala již o dva roky později s uprchlickou vlnou. Kancléřka od počátku tvrdila, že to Německo zvládne a opravdu mnoho Němců bylo z její dobrodějné politiky nadšeno. Brzy se však začala tato politika drolit. Ukázalo se, že nebude snadné uprchlíky začlenit, i když podle vlády to měla být snadná věc. K jakékoliv kritice byla vláda a do značné míry stále je hluchá. Dokonce byl zaveden zákon, který na sítích zakazuje kritiku migrantů jako hatespeach, ale je tak vágní, že dovoluje mazat téměř vše.

V loňských volbách CDU/CSU utrpěla vítězství. Neskončily však pro ně takovou katastrofou jako pro SPD. Naopak AfD si může libovat. Nespokojenost se projevuje především v zemských volbách. A právě po volbách v Hesensku donutilo vedení CDU/CSU Merkelovou k reakci. Dáma, po které dosud stékaly všechny problémy jako po teflonu, najednou představila plán svého konce.

Ač to Němci nepřiznávají, právě migrační krize a vláda Merkelové započala rozpad současného německého politického systému, vybudovaného po 2. světové válce. Je konec dvou velkých politických stran. Socialistická SPD se v předvolebních průzkumech posunula dokonce až na třetí místo. A CDU/CSU na tom prvním již nekraluje. Je už jen jedna z mnoha. Protiimigrační AfD strhla ze všech stran voliče nesouhlasící z migrací. Naopak ti, kteří s ní souhlasí se dnes hlásí k Zeleným. Síly všech stran se pomalu vyrovnávají a složit v budoucnu vládu a novou koalici bude skutečně oříšek. To je první kus dědictví Angely Merkelové.

Pozitivní kus jejího dědictví tkví v tom, že německá ekonomika šlape a daří se dosahovat vyrovnaných ba přebytkových rozpočtů, což například v 90. letech, kdy bylo Německo skutečně nemocným mužem Evropy bylo jen vzdáleným a nesplnitelným snem. Problém je však v tom, že ekonomická nálada v zemi se zhoršuje a nikdo neví, zda další krize, možná horší než v roce 2008, není znovu za dveřmi. Již dnes mnozí ekonomové vyčítají kancléřce, že Německo na ni dostatečně nepřipravila. Přispět k ní může i nepovedená německá energetická reforma.

Pokud se ovšem podíváme na mezinárodní politickou scénu dědictví kancléřky se rozpadá již dnes. Kancléřka byla vždy přesvědčená evropská federalistka a po celou svou vládu se pokoušela vytvořit z EU pevnou federaci. V té by se vládlo z Bruselu, ale většina nebo rovnu vše mělo projít tichou kontrolou a schválením Berlína. Už teď je jasné, i přes silná slova Merkelové a jejího francouzského kolegy Macrona, je sen o pevné evropské federaci v troskách. Státy V4, před migrační krizí jen tiše reptající, se pustily do tvrdé kritiky nejen Bruselu a Evropské komise, ale i samotné Merkelové. Jako tikající atomová bomba působí Itálie.

Angela Merkelová má v plánu skončit ve funkci kancléřky v roce 2021. Je třeba zdůraznit, že to je její plán a ten ji rozhodně nemusí vyjít. Příští rok nás čekají volby nejen do Evropského parlamentu, ale především pak zemské volby v Braniborsku a problémovém Sasku. Pokud v nich CDU/CSU výrazně pohoří, je ve vzduchu možnost nejen urychleného odstranění kancléřky, ale i předčasných spolkových voleb.

Pokud by se tak stalo, rozpad německého politického systému by to jen uspíšilo. V každém případě je již nyní je kancléřka nesmírně oslabena. Politická kariéra kancléřky Angely Merkelové definitivně skončila. Zbytek mandátu, tedy pokud skutečně vydrží, až do roku 2021, bude již jen stínem své někdejší moci. Sny o federální Evropě a možná i EU se definitivně rozplývají. A to je rozhodně dědictví, které si po svém vládnutí a odchodu na politický odpočinek, kancléřka, ani žádný jiný politik, po sobě nepřeje zanechat.   

Související

Angela Merkelová

Angela Merkelová prozradila, o co Trumpovi vlastně jde

Bývalá německá kancléřka Angela Merkelová v rozhovoru v Aténách při příležitosti představení řeckého překladu svých pamětí „Svoboda“ otevřeně promluvila o svých zkušenostech s americkým prezidentem Donaldem Trumpem i o dramatických chvílích řecké dluhové krize.

Více souvisejících

Angela Merkelová Německo politika EU (Evropská unie) Konzervativní unie CDU/CSU

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Izraelská armáda, ilustrační fotografie

Izraelská armáda povolala do služby 100 000 rezervistů. V dalších zvýší intenzitu útoků na Írán

Izraelská armáda v reakci na probíhající vojenské operace a eskalaci konfliktu s Íránem povolala do služby 100 000 rezervistů. Oficiální zástupci ozbrojených sil potvrdili, že tato rozsáhlá mobilizace má za cíl posílit strategické pozice země. Povolaní vojáci budou nasazeni především v jednotkách protivzdušné obrany, při zajišťování bezpečnosti hranic a v dalších klíčových sektorech, které jsou pro obranu státu nezbytné.

před 2 hodinami

Izrael a Spojené státy zaútočily na Írán

Při nové vlně útoků bylo zasaženo ústředí íránské státní televize. Internet v zemi prakticky nefunguje

Íránská státní televize oznámila, že části jejího ústředí zasáhla nová vlna útoků, které připsala „americko-sionistickému nepříteli“. Informaci přinesla moderátorka ve vysílání zpravodajského kanálu IRINN v neděli večer s tím, že k úderu na komplex IRIB došlo před malou chvílí. Navzdory útoku vysílání prozatím pokračuje v běžném režimu a technici aktuálně prověřují rozsah způsobených škod.

před 4 hodinami

B-2 Spirit

Izrael shodil na Írán za 30 hodin 2000 bomb. Americká armáda nasadila stealth bombardéry B-2

Izraelské letectvo (IAF) během prvních 30 hodin rozsáhlého konfliktu s Íránem shodilo více než 2 000 bomb. Podle oficiálního prohlášení izraelské armády (IDF) byly tyto údery zaměřeny na stovky cílů spojených s íránským režimem a jeho vojenskou infrastrukturou. Toto množství munice představuje přibližně polovinu objemu, který Izrael využil během celé dvanáctidenní války v červnu 2025, což svědčí o mimořádné intenzitě současné operace.

před 4 hodinami

Sergej Lavrov na summitu Rusko Afrika 2023

Politico: Írán po začátku útoku zoufale hledal pomoc v Moskvě. Dostal jen slovní podporu

Zatímco se v sobotu ráno nad Teheránem ozývaly exploze amerických a izraelských bomb, íránská diplomacie se zoufale snažila dovolat do Moskvy. Podle webu Politico se však tamnímu ministru zahraničí od Sergeje Lavrova dostalo pouze slovní podpory a vyjádření soustrasti. Írán se tak stal další zemí v pořadí, která na vlastní kůži pocítila, že ruské spojenectví má své velmi úzké limity, jakmile dojde na skutečný vojenský střet s globální velmocí.

před 5 hodinami

Prezident Trump

Při jediném úderu zemřelo 48 íránských lídrů, prohlásil Trump. Co bude dál ale nikdo neví, varuje exšéf CIA

Americký prezident Donald Trump v telefonickém rozhovoru pro stanici CNBC uvedl, že vojenská operace Spojených států v Íránu postupuje „rychleji, než se plánovalo“. Podle jeho slov se jedná o jeden z nejnásilnějších režimů v historii a zásah proti němu je úkolem, který USA provádějí nejen pro sebe, ale pro celý svět. Trump zdůraznil, že se věci v současné chvíli vyvíjejí velmi pozitivním způsobem.

před 6 hodinami

Reza Pahlaví

Írán chce vybrat nového vůdce do dvou dní. Svrhněte islámskou republiku, dokud můžete, vyzval Íránce Pahlaví

Smrt íránského nejvyššího duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího vyvolala bouřlivé reakce jak v exilu, tak přímo v ulicích íránských měst. Rezá Pahlaví, syn posledního íránského šáha a bývalý korunní princ, který žije v exilu od revoluce v roce 1979, na sociální síti X prohlásil, že Chameneího smrt není „koncem“, ale začátkem nové éry. Vyzval Íránce, aby využili této historické příležitosti a dokud mohou, aby definitivně svrhli islámskou republiku.

před 6 hodinami

USS Abraham Lincoln

Írán zaútočil na americkou letadlovou loď USS Abraham Lincoln. Rakety k ní ale nedoletěly

Íránské islámské revoluční gardy (IRGC) v oficiálním prohlášení uvedly, že zaútočily na americkou letadlovou loď USS Abraham Lincoln. Podle íránských státních médií měly být k úderu použity čtyři balistické rakety. USS Abraham Lincoln představuje pátou jednotku třídy Nimitz a ve své výzbroji nese mimo jiné nejmodernější neviditelné letouny F-35, které jsou schopny unikat nepřátelským radarům.

před 7 hodinami

Alíréza Aráfí

Írán bude po zabití Chameneího řídit tříčlenná rada, povede ji ajatolláh Alíréza Aráfí

Írán oficiálně oznámil zřízení tříčlenné přechodné rady, která převzala správu státních záležitostí po zabití nejvyššího duchovního vůdce, ajatolláha Alího Chameneího. V neděli byl do tohoto dočasného orgánu jmenován ajatolláh Alíréza Aráfí, vlivný člen ústavního dozorčího orgánu. Spolu s ním radu tvoří úřadující prezident Masúd Pezeškiján a šéf soudní moci Gholám-Hosejn Mohsení-Edžeí.

před 8 hodinami

Petr Macinka na zasedání nové vlády

Konflikt v Íránu má tři scénáře vývoje, tvrdí Macinka. Kvůli Čechům v zahraničí svolal krizový štáb

Bezpečnost českých občanů na Blízkém východě je v tuto chvíli absolutní prioritou české diplomacie. Ministr zahraničí Petr Macinka v nedělním diskusním pořadu Otázky Václava Moravce zdůraznil, že otázka pomoci lidem v regionu stojí vysoko nad analýzami vojenského vývoje. Podle jeho slov je nejdůležitější zajistit bezpečný návrat všech Čechů, kteří v oblasti uvízli kvůli eskalaci konfliktu mezi Íránem, Izraelem a USA.

před 8 hodinami

Kypr

Írán vypálil rakety směrem ke Kypru, varuje Británie

Britský ministr obrany John Healey uvedl, že dvě íránské rakety byly vypáleny směrem ke Kypru, kde má Velká Británie své strategické vojenské základny. Přestože se vláda nedomnívá, že by tyto střely mířily na základny úmyslně, podle Healeyho to jasně ukazuje na „naprostou bezhlavost“ íránské odvety. Ministr situaci popsal jako velmi vážnou a neustále se zhoršující, s rostoucím rizikem dalších nekontrolovaných útoků ze strany Teheránu.

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Abú Dhabí pod útokem

Írán zahájil další vlnu raketových útoků. Nad Abú Dhabí se ozývají silné exploze

Íránské islámské revoluční gardy (IRGC) oznámily, že zahájily další, sedmou vlnu raketových útoků a náletů bezpilotních letounů na země v regionu. Nad městem Abú Dhabí byly slyšet silné exploze a následně byly spatřeny sloupy kouře stoupající z oblasti poblíž místního přístavu. Zatím není zcela jasné, co přesně dané místo zasáhlo, nicméně svědci z okolí hlásili, že nad svými hlavami slyšeli přelétající letadla.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Írán, ilustrační foto

Co teď čeká Írán? Zemi povede vytvořená rada, čeká ji boj o přežití režimu

Probíhá druhý den společných útoků Spojených států a Izraele na Írán, které v první fázi vedly k zabití nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího v jeho teheránské rezidenci. Tato událost představuje určující moment v sedmačtyřicetileté historii islámské republiky. Operace odhalila rozsáhlé zpravodajské informace, kterými Američané a Izraelci o íránském aparátu disponují, a zároveň neschopnost tamní armády ochránit své nejdůležitější postavy.

před 11 hodinami

Izrael a Spojené státy zaútočily na Írán

„Nezapomeneme na 7. říjen.“ Izraelská armáda opět udeřila v srdci Teheránu, Írán slibuje pomstu

Izraelská armáda (IDF) po společných úderech Spojených států a Izraele na Írán vydala prohlášení, ve kterém zdůraznila, že nikdy nezapomene na tragické události ze 7. října 2023. Mluvčí ozbrojených sil Effie Defrin na sociální síti X jasně deklaroval, že Izrael bude i nadále pronásledovat své nepřátele. Cílem armády jsou podle jeho slov jak samotní strůjci tehdejších útoků, tak teroristé, kteří se přímo podíleli na masakru civilistů.

před 12 hodinami

Alí Chameneí, íránský ajatolláh

Po smrti je nejen ajatolláh. Zahynula Chameneího dcera, zeť, vnouče a 40 íránských představitelů

Sobotní nálety Spojených států a Izraele na íránské území si vyžádaly životy nejvyšších představitelů země. Nejkritičtější zprávou, která zasáhla Teherán, je úmrtí nejvyššího íránského vůdce, ajatolláha Alího Chameneího. Ten byl zabit v sobotu ráno přímo ve své kanceláři, což představuje bezprecedentní zásah do samotného centra moci islámské republiky.

před 13 hodinami

Ilustrační foto

Írán zahájil rozsáhlou vlnu útoků napříč celým Blízkým východem

Írán zahájil v neděli ráno novou rozsáhlou vlnu útoků napříč celým Blízkým východem. Podle íránské polooficiální tiskové agentury Tasnim oznámily Islámské revoluční gardy vypuštění již šesté vlny raket a bezpilotních letounů. Tyto údery cílily primárně na Izrael a americké vojenské základny rozmístěné v regionu, přičemž exploze byly hlášeny z mnoha hlavních i dalších významných měst.

před 14 hodinami

Írán, ilustrační foto

Rozzuření Íránci se pokusili vtrhnout na americké velvyslanectví

V iráckém hlavním městě se demonstranti pokusili proniknout do opevněné Zelené zóny, která je mimo jiné sídlem amerického velvyslanectví. Tato akce byla přímou reakcí na zabití íránského nejvyššího vůdce. Záběry z místa zachycují nedělní ranní střety mezi protestujícími a iráckými bezpečnostními složkami na mostě 14. července, jenž vede přes řeku Tigris právě do této střežené oblasti.

před 16 hodinami

Počasí

Počasí: Příští týden jarní teploty setrvají, bude až 15 stupňů

První březnový týden přinese do České republiky převážně klidné a slunečné počasí s jarními teplotami, které budou přes den šplhat k 15 °C. Podle předpovědi ČHMÚ.cz nás čeká období s minimem srážek a jasnou oblohou, doprovázené ranními mlhami, které mohou být místy i mrznoucí.

včera

Ajatolláh Alí Chameneí je po smrti

Americký prezident Donald Trump v sobotu večer potvrdil, že íránský nejvyšší vůdce, ajatolláh Alí Chameneí, byl zabit při rozsáhlém společném úderu Spojených států a Izraele. Trump tuto zprávu oznámil prostřednictvím své sociální sítě Truth Social, kde Chameneího označil za jednoho z nejhorších lidí v historii. Podle prezidenta je jeho smrt spravedlností nejen pro íránský lid, ale i pro Američany a občany mnoha dalších zemí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy