Francie už Britům nevěří. Začala přípravy na tvrdý brexit

Firmy obchodující s Británií se musí připravit na obnovení celních formalit, ale také na nová sanitární a fytosanitární opatření, změny v daňových povinnostech a platbách DPH nebo třeba na konec automatické ochrany autorských práv, značek a patentů na britském území. Všechny tyto změny s sebou nesou řadu administrativních kroků a vláda vede intenzivní informační kampaň. Ministerstvo financí publikuje a aktualizuje podrobné návody a organizuje pro firmy informační a poradní schůze po celé Francii. Zřídila také portál Brexit v praxi, kde podrobně informuje francouzské i britské občany a firmy o nezbytných krocích.

Odchod bez dohody by znamenal i absenci přechodného období, během kterého by se zatím nic neměnilo a vyjednávaly by se podmínky budoucího uspořádání. Důsledky brexitu bez dohody by pocítili především dopravci a firmy obchodující s Británií, ale také Britové ve Francii a Francouzi v Británii. Mnoho lidí, především ve smíšených rodinách, tak zvažuje žádost o občanství hostitelské země. Nově budou muset dříve či později řešit uznání diplomů, pracovní povolení nebo nárok na zdravotní služby či důchod.

Francie prožívá brexit možná víc než jiné země v EU, zejména kvůli společné historii. Po staletích rivality a válek se z obou zemí stali ve 20. století spojenci a pro jejich ambivalentní vztah se vžil termín "nejlepší nepřátelé". Přesto, nebo právě proto, je Francie po Španělsku druhou nejpopulárnější evropskou zemí pro Brity.

Podle Eurostatu žilo v roce 2017 ve Francii 152.900 Britů. Stejně atraktivní je Británie pro Francouze. Londýn bývá pro svou početnou francouzskou komunitu označován za 21. pařížský obvod nebo za šesté největší francouzské město. Ke konci roku 2017 bylo zapsáno v registru francouzského generálního konzulátu v Londýně téměř 150.000 francouzských občanů. Celkový počet Francouzů ve Spojeném království je ale vzhledem k nepovinnému zápisu odhadován minimálně na dvojnásobek.

Jedním z prvních hmatatelných důsledků brexitu byl 6. března oficiální přesun Evropského bankovního úřadu (EBA) z Londýna do Paříže. Vzhledem k průtahům se ale skutečné stěhování do dosud plánovaného 29. března nestihne. Tato unijní agentura bude postupně převádět své aktivity do nového sídla v pařížské obchodní čtvrti La Défense, kde budou od 30. března zatím jen schůze vedení. Plně v provozu by měla být EBA v Paříži až od 3. června.

Francie je nejbližším kontinentálním sousedem Británie a francouzské přístavy Calais a Dunkerque jsou spolu s tunelem pod Lamanšským průlivem klíčovými dopravními uzly. Projde jimi celkem 60 procent osob a zboží z celkového objemu dopravy mezi Británií zbytkem Evropy. Ačkoliv vláda oznámila investice ve výši 50 miliónů eur (1,3 miliardy korun) na úpravy přístavů a letišť a vedení přístavu v Calais ujišťuje, že všechny přípravy na případné zavedení hraničních a celních kontrol jdou podle plánu, odbory zaměstnanců celní správy v Calais a v Dunkerque již od 4. března "stávkují".

Ve skutečnosti provádějí mnohem přísnější a zdlouhavější kontroly kamiónů, takže se před vjezdem do tunelu a před přístavními terminály tvoří kilometrové fronty, ve kterých jsou stovky kamionů. Osobní dopravy se akce netýká. Odbory, které chtějí víc peněz na úpravu pohraniční infrastruktury a více personálu, chtějí simulovat situaci, která podle nich po brexitu bez dohody nastane.

Obavy o plynulost dopravy se týkají i společnosti Eurostar provozující spojení rychlovlaky mezi Paříží a Londýnem. Francouzská média popisují hypotetické katastrofální scénáře na obou stranách průlivu. Podle Evropské turistické asociace by posílené hraniční kontroly mohly prodloužit odbavení cestujících až o 90 vteřin na osobu, což by při plně obsazeném vlaku znamenalo zdržení celých 22 hodin a kilometrové fronty cestujících. Francouzská ministryně dopravy Élisabeth Borneová i vedení Eurostaru tyto obavy vyvracejí a ujišťují, že činí vše pro to, aby minimalizovali dopady kontrol na pohodlí cestujících.

Brexit bez dohody by byl problém i pro francouzské rybáře, kteří 50 až 60 procent ryb nyní vyloví v britských teritoriálních vodách. Pokud by nedošlo k dohodě, musely by tam francouzské lodě - stejně jako ze všech dalších unijních zemí - přestat lovit. Francouzský ministr zemědělství a rybolovu Didier Guillaume připustil, že Francie bude muset zvažovat sociální důsledky takové situace.