Spory na COP29 narůstají. Francie konferenci bojkotuje, Alijev obhajuje těžbu ropy

„Po diskuzi a ve shodě s prezidentem republiky a premiérem se příští týden do Baku nevydám,“ prohlásila ve středu francouzská ministryně pro ekologickou transformaci Agnès Pannier-Runacher ve francouzském senátu, přičemž tato slova odsoudila jako „nepřijatelná“ a „neopodstatněná“. „Ázerbájdžán instrumentalizuje boj proti změně klimatu pro své nehodné osobní cíle,“ uvedla Pannier-Runacher.

Rozhodnutí ministryně znamená, že Francie nevyšle do Baku žádného vysokého politického zástupce, jelikož se COP29 nezúčastní ani francouzský prezident Emmanuel Macron.

Poprvé od Pařížské dohody v roce 2015 — kterou Francie pomohla zprostředkovat a od té doby ji aktivně obhajuje — proběhne COP bez účasti seniorních představitelů Francie. Tento spor navíc prohlubuje napětí mezi Francií a Ázerbájdžánem kvůli vojenské podpoře Paříže vůči Bakuovu historickému rivalovi, Arménii.

Spor na COP29 vypukl ve středu ráno, když ázerbájdžánský autokrat Ilham Alijev na setkání ostrovních lídrů odsoudil Francii a Nizozemsko za „neokolonialismus“, který spojil s otázkami klimatické změny.

„Takzvaná zámořská území Francie a Nizozemska, zejména v Karibiku a Tichomoří, patří mezi oblasti nejvíce zasažené klimatickou změnou,“ řekl Alijev na summitu malých rozvojových ostrovních států na COP29. „Hlasy těchto komunit jsou často brutálně potlačovány těmito režimy.“

Alijev tvrdil, že Francie způsobila „ekologickou degradaci“ v těchto oblastech, které označil za „kolonie“, a připomněl jaderné testy ve Francouzské Polynésii a Alžírsku. Rovněž obvinil francouzskou vládu Emmanuela Macrona ze zodpovědnosti za násilné nepokoje v Nové Kaledonii, k nimž došlo začátkem letošního roku.

„Evropský parlament a parlamentní shromáždění Rady Evropy… se staly symboly politické korupce a sdílejí zodpovědnost s vládou prezidenta Macrona za zabíjení nevinných lidí,“ uvedl Alijev.

Alijevův výpad vůči Nové Kaledonii zasahuje ve Francii citlivé téma. Tato francouzská zámořská oblast byla v květnu otřesena násilnými střety poté, co francouzští zákonodárci podpořili změny v místní ústavě, které odporovaly požadavkům zastánců nezávislosti. Po vypuknutí protestů bylo při střetech s policií usmrceno 13 osob. Během těchto událostí Francie obvinila Rusko a Ázerbájdžán, že podporují vyprávění o Francii jako o kolonialistickém státu.

Do sporu se ve středu večer zapojil také evropský komisař pro klima Wopke Hoekstra, který na sociální síti X ocenil Francii jako „jednoho z předních hlasů ve světě klimatických akcí.“ Dodal: „Bez ohledu na jakékoli dvoustranné neshody by COP měl být místem, kde se mohou všechny strany svobodně účastnit jednání o klimatických opatřeních.“

Večer se bránili i Nizozemci. V prohlášení sdíleném s agenturou POLITICO mluvčí nizozemského ministerstva zahraničí „kategoricky“ odmítl Alijevovy „neopodstatněné názory na útlak“ v nizozemských zámořských územích.

Konflikt kolem Alijevových obvinění je poslední z řady kontroverzí kolem letošního ročníku klimatických jednání, kdy byl Alijevův režim hojně kritizován obhájci lidských práv za potlačování disidentů před summitem. Hostitelská země COP29 se také dostala pod palbu klimatických organizací za pokračování investic do fosilních paliv a dokonce uzavírání nových smluv během samotného summitu.

V úterním úvodním projevu Alijev obhajoval pokračující produkci ropy a plynu ve své zemi a kritizoval „dvojí metr“ západních zemí, které tyto produkty z Ázerbájdžánu dovážejí. Francouzská ministryně pro ekologickou transformaci Pannier-Runacher popsala podporu fosilních paliv ze strany hostitelské země COP29 jako „nepřijatelnou.“ „Toto je pro předsednictví COP nedůstojné,“ uvedla.