Místo, které je v Německu „mimo zákon"? Americká základna Ramstein vyvolává kontroverze

Základna Ramstein není jen taková „obyčejná základna"

V polovině března jeden z německých soudů poprvé oznámil federálním orgánům, že by se měly starat o „dodržování mezinárodních standardů" ze strany Spojených států amerických. Například Nejvyšší správní soud v Münsteru částečně uspokojil v soudním procesu požadavky tří Jemenců proti Německu, kteří v roce 2012 ztratili své blízké v důsledku amerického použití bojových dronů v jemenské provincii Hadhramaut.

Soud nařídil německým orgánům, aby přijaly „vhodná opatření" k zajištění využití základny amerických vzdušných sil v Ramsteinu pro provádění misí zahrnujících použití bezpilotních letadel (UAV) v Jemenu, a to v souladu s mezinárodním právem, uvádí zpráva Deutsche Welle.

Letecká základna Ramstein v jihozápadním Německu je totiž mnohem více než „obyčejným vojenským letištěm". Na ploše 1 400 hektarů se jedná o největší americké letecké zařízením mimo Spojené státy americké. Na 50 000 Američanů tu žije na základně a kolem ní, včetně 8 000 vojáků. Vzniklo tu dokonce celé malé městečko s názvem Little America (Malá Amerika), jež bylo postavené na podporu amerických vojenských operací a spolupráci s evropskými partnery. Americká armáda v Ramsteinu provozuje mimo jiné také satelitní relační stanici pro mezinárodně „vysoce kontroverzní" americké mise v Africe, na Středním východě a jinde.

Nejen drony, ale i dodávky zbraní a střeliva, občas nějaký unesený imám

Němečtí poslanci Levicové strany a strany Svaz 90/Zelení upozornili na to, že mise, které provádí americké letectvo používající základnu Ramstein, zjevně porušují mezinárodní právo a federální vláda před tím zavírá oči. „Německá vláda by měla využít všech pák proti USA, aby využila svých zařízení umístěných v Německu, a to pouze v plném souladu s platnými zákony," řekl Tobias Lindner, odborník Strany zelených na otázky obrany.

Také zástupce Sociálnědemokratické strany (SPD) v parlamentním obranném výboru Fritz Felgentroy očekává, že německá strana se bude v případě neshod se svými americkými partnery chovat sebejistěji. Je pozoruhodné, píše Deutsche Welle, že téma dronů je pouze jedním z mnoha, která upozorňují na základnu Ramstein. Před dvěma lety média rovněž informovala o dodávkách zbraní a střeliva pro syrské rebely prostřednictvím základny Ramstein, což je považováno za porušení řady německých zákonů, zejména v oblasti zahraničního obchodu a kontroly nad dodávkami zbraní horkým místům. Tyto zprávy však nevedly k zahájení žádného vyšetřování, ani k přijetí opatření, protože k tomu nebylo shromážděno dost důkazů.

V loňském roce Spojené státy ohlásily, že ho hodlají zprovoznit právě na letecké základně Ramstein v Německu s protiraketové systémy THAAD s cílem „posílit obranné schopnosti Evropy". 

Na druhé straně se od evropských spojenců očekává loajalita vůči partnerovi. Poslankyně Anita Schäferová, jejíž volební obvodem je Ramstein, popírá, že by Německo mělo sdílet jakoukoli odpovědnost za útoky dronů. „Pouze proto, že tok dat (prochází)přes Německo," tvrdí Schäferová, „Německo není zapojeno do operací, pro které jsou používány." Soud v Münsteru však ve svém rozhodnutí uvádí, že stanice v Ramsteinu slouží „jako nezbytné spojení mezi piloty v USA a drony v operačním prostoru, jež mají pro mise zásadní význam." Vláda zatím toto rozhodnutí nekomentovalo, připomíná Deutsche Welle. A o revizi, o které se píše v soudním rozhodnutí, dosud nebylo rozhodnuto.

Téma dronů ale není jediným tématem, které přináší Ramsteinu novinové titulky. „Před dvěma lety německá a východní evropská média informovala o dodávkách amerických zbraní a střeliva syrským povstalcům. Tyto transporty byly vedeny přes Ramstein," píše Deutsche Welle. Podezření, že dochází k porušení německého zákona o kontrole zahraničního obchodu a válečných zbraní, se po předběžném šetření uzavřela pro „nedostatku důkazů".

Podle tiskové zprávy státního zastupitelství Kaiserslautern z února 2018 se objevily „novinové závěry, které nebyly vyloučeny", postrádaly však „indikace pro konkrétní dodávky zbraní". Během předběžných vyšetřování se ovšem ani nepokusil promluvit s americkými úřady.

V ostatních srovnatelných případech bývá vyšetřování nebo předběžné vyšetřování rychle zastaveno, poznamenává Deutsche Welle. „Například, v únoru 2003, byl unesen CIA imám v Miláně a přepraven přes Ramstein do egyptského vězení k mučení. V roce 2008 státní zástupce Zweibrückenu zastavil vyšetřování, protože nezjistila identita únosců. V Itálii byl naproti tomu ve stejném roce předchozího roku zahájen případ proti 23 agentům CIA, kteří byli později odsouzeni k dlouhým trestům odnětí svobody v nepřítomnosti," píše Deutsche Welle.

Italové na rozdíl od Němců jména zjistili. Soud v Římě uznal, že vztahy s USA byly silně zatíženy, německé soudnictví k takovému závěru nedospělo, uzavírá Deutsche Welle.