Orbán se chvástá: Buď já, nebo postkomunistický úpadek. Opozice mu to vrátila

Maďaři budou volit nový parlament 6. dubna. Ze všech průzkumů vychází Orbánova strana Fidesz jako favorit a udržuje si náskok před koalicí levicových stran, vedených socialisty.

Už minulé volby v roce 2010 přinesly Orbánově straně dvoutřetinovou většinu v parlamentu, kterou premiér využil k mnoha kontroverzním reformám. Ty ale kritizovali nejen domácími odpůrci, ale zahraničí, včetně Spojených států či Evropské unie.

Premiér se pochválil, že jeho vláda snížila rozpočtový schodek pod tři procenta výkonu maďarské ekonomiky, snížila ceny energií pro domácnosti a otočila ekonomický vývoj k lepšímu. V projevu ke stovkám svých přívrženců Orbán také připomněl, že inflace je teď v Maďarsku nejnižší za 40 let, zatímco hospodářství roste.

"Musíme si vybrat mezi dvěma možnostmi, dvěma ideologiemi a dvěma silami. Budoucnost, anebo minulost. Je to velice jednoduché. Buď budeme tvořit budoucnost, anebo obnovovat postkomunismus," prohlásil.

Levice to ale vidí jinak

Kritici Orbánově vládě vyčítají, že přepsala zákony tak, aby si upevnila moc. Ke snížení schodku veřejných financí využila bankovní a speciální daně a znárodnila soukromý penzijní fond, který disponoval částkou v přepočtu asi 280 miliard Kč.

Premiér naopak obvinil socialistické vlády z let 2002 až 2010, že zemi ničily natolik, že ji musel tahat z bryndy úvěrový program od Mezinárodního měnového fondu, zatímco jeho vláda dala maďarské finance do pořádku. A ustála prý také útoky "bruselských byrokratů", když Budapešť nečekaně uvalila tvrdé daně na banky, energetické a telekomunikační společnosti a obchodní řetězce, vlastněné převážně cizími firmami. Vláda také potěšila voliče snížením účtů, které platí domácnosti, zvýšením platů učitelů či velkorysými dětskými přídavky.

"Boj ale ještě neskončil. Musíme bránit to, čeho jsme dosáhli," burcoval premiér a sliboval ještě nižší daně, nejlevnější elektřinu v Evropě i práci pro všechny, kdo pracovat chtějí.

Orbanův Fidesz se podle posledního průzkumu společnosti Ipsos těší podpoře 30 procent voličů, zatímco levicová koalice má podporu 23 procent dotázaných. Její předák, vůdce socialistů Attila Mesterházy, jehož strana chce zrušit rovnou šestnáctiprocentní daň zavedenou Orbánem, označil premiérův projev za "zbabělý a plný lží", protože čtyři miliony Maďarů žijí pod hranicí chudoby.

"Země se za čtyři roky opravdu změnila, ale k horšímu. Bude nutné si 6. dubna vybrat mezi minulostí v podobě restaurace Horthyho éry (autoritářského vládce z 30. a 40. let minulého století a Hitlerova spojence), anebo moderní evropskou republikou, spravedlivou a svobodnou," prohlásil opoziční kandidát na premiéra.

Podle statistik maďarská ekonomika v posledním čtvrtletí zrychlila meziroční růst hrubého domácího produktu na 2,7 procenta. Veřejný dluh na úrovni 80 procent HDP je ale stále nejvyšší ve střední Evropě a forint je na dvouletém minimu vůči euru.