Česko by podle europoslanců mělo v čele EU řešit i zelená a sociální témata

Česká vláda mezi své hlavní úkoly řadí pomoc Ukrajině a zvládnutí náporu uprchlíků, energetickou bezpečnost, posílení obrany, nebo odolnost unijní ekonomiky a demokratických institucí. Právě v těchto dnech se však francouzské předsednictví snaží dovést členské státy ke shodě nad klimatickým balíčkem určeným ke splnění přísnějších emisních cílů k roku 2030. Mezi schvalovanými návrhy je například ukončení systému bezplatných emisních povolenek či zásadní omezení výroby aut se spalovacími motory.

Právě o této novele, která je vnímána jako praktický zákaz výroby benzínových a dieselových aut od roku 2035, se však čeští vládní politici vyjadřují kriticky, zatímco europoslanci či velká část dalších členských zemí stojí o její rychlé přijetí. "Doufám, že dosáhneme dohody za českého předsednictví," řekl ČTK nizozemský zpravodaj návrhu Jan Huitema z liberální frakce europoslanců. "Předsednická země běžně nehájí své vlastní zájmy, ale zájmy rady jako celku,“ připomněl zásadu platící pro vedení Rady EU zastupující členské státy.

Europoslanci se připravují na takzvané trialogy, neboli vyjednávání mezi českým předsednictvím, zástupci EP a Evropské komise, které určuje finální podobu jednotlivých norem. Zvláště levicoví ekologicky smýšlející poslanci očekávají, že za českého předsednictví budou muset svůj přístup při vyjednáváních tvrdě hájit.

"Víme, že to bude složité," připustila belgická zelená europoslankyně Sara Matthieuová, která je členkou parlamentního vyjednávacího týmu k novému sociálně klimatickému fondu. Jednání s členskými státy pod českým vedením se však podle ní nemusí lišit od dřívějších trialogů týkajících se klimatických norem. Poslanci při nich totiž zpravidla usilují o vyšší cíle, zatímco vlády je mírní s odkazem na ekonomickou nedosažitelnost některých požadavků.

Vedle zelené agendy někteří europoslanci apelují na české předsednictví, aby neváhalo posouvat kupředu sociální či genderová témata, která mají unijní země v současnosti rozjednána. Podle německé místopředsedkyně početně druhé nejsilnější skupiny socialistů Gabriele Bischoffové to je například norma o platové transparentnosti, která má přispět ke snížení mzdových rozdílů mezi muži a ženami.

"To bude také výzva pro české předsednictví... Musí se velmi angažovat a být nestranným prostředníkem. Úspěch předsednictví bude měřen tím, zda se mu to podaří nebo ne," řekla ČTK Bischoffová, podle níž bude mít česká vláda vzhledem k aktuální krizi nelehkou úlohu.

Připomněla také, že Česko patří k malé skupině zemí východního křídla EU, které dosud neratifikovaly Istanbulskou úmluvu odsuzující mimo jiné domácí násilí a sexuální obtěžování. Unie ji podepsala v roce 2017 a europoslanci již několikrát vyzývali všechny členské země, aby ji ratifikovaly. Současná česká vláda však podle některých českých médií nemá letos v plánu projednat její ratifikaci.