ROZHOVOR | Babiš zakotvil v proruské klice europarlamentu, je bezpečnostním rizikem, říká Zdechovský pro EZ

Jaké prioritní úkoly má před sebou Evropa po červnových volbách? Jak je zvládne plnit v nově navoleném europarlamentu? A jak lze číst vznik nové frakce Patrioti pro Evropu, do které se připojilo hnutí ANO expremiéra Andreje Babiše? Nejen na to se EuroZprávy zeptaly Tomáše Zdechovského, europoslance za KDU-ČSL.

Jsme na začátku nového funkčního období europarlamentu. Jaké nejdůležitější úkoly před sebou podle vás Evropa má v dalších letech?

Pomoci Ukrajině ve válce proti Rusku, posílit vnitřní i vnější bezpečnost, pořádně se obout do nelegální migrace a vypracovat komplexnější a propracovanější strategii týkající se otázky migrace ze třetích zemí do EU, snížení byrokracie a nastartování evropské ekonomiky, aby nezaostávala za velmocemi USA a Čínou a v neposlední řadě je to racionální přístup ke Green Dealu a ochraně přírody. Některé drastické návrhy je potřeba přepracovat.

A jaké jsou vaše osobní priority? Čemu se hodláte v tomto volebním období věnovat především?  

Chci nadále pokračovat v kontrolním rozpočtovém výboru, kde kontrolujeme, jak se nakládá s evropskými financemi, dále pak ve výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci, který je z mého pohledu dnes velmi důležitý, a určitě bych rád působil také ve výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů. 

Chci se tak dál věnovat otázkám bezpečnosti a migrace, kontrole evropských peněz a ochraně evropského spotřebitele.

Co si myslíte o zářném vzestupu Filipa Turka, hvězdě posledních česko- evropských voleb? 

Vyhrály mu to sociální sítě a jasný názor na zákaz výroby aut se spalovacími motory po roce 2035. Jiné téma jsem od něj nezaznamenal, ale i to mu stačilo k výbornému volebnímu výsledku. Jsem zvědav, jaké bude jeho působení. Tím, že je nezkušený na bruselské půdě, mu bude tak rok trvat, než se víc rozkouká a pochopí, jak to funguje, což ale platí pro většinu nově příchozích.

Stala se už politika skutečně zápasem o laciná hesla a lajky?

Politika se velmi zjednodušila na hesla a slogany, reálné činy za tím mnohdy chybí. Politici dneska sledují, jak jim rostou čísla na sociálních sítích a podle toho se chovají. Snaží se oslovit co nejvíce uživatelů sociálních sítích, ale kromě prázdných hesel za tím nic nenabízí. To šlo krásně vidět na otázce migrace, kdy politici provolávali nesmyslná hesla, která reálně nejdou splnit. Dávají lidem falešnou naději, že to oni vyřeší, přitom neměli ani ponětí, o čem migrační pakt pojednává. Podobné to bylo a je s Green Dealem a klíčovým balíčkem Fit for 55. Je načase, aby se do politiky vrátily konkrétní činy. Politici si musí vyhrnout rukávy a začít pracovat, máme co zlepšovat.

Jak vnímáte vznik nové frakce v europarlamentu pod názvem Patrioti pro Evropu, v níž se spojili Orbán, Babiš, Kickl a další a která je mnohými označována za proruskou kliku? Je čeho se obávat?

To je proruská klika. Martin Hlaváček z ANO nedávno oznámil, že z osobních důvodů nebude v EP pokračovat. Domnívám se, že je to z toho důvodu, kam se ANO v Evropě posunulo. Očekávám možný krok i od pana Bžocha nebo Kovaříka, kteří musí být hodně frustrování z toho, kam Babiš ANO na evropské úrovni sune. Navíc bez nějaké konzultace s nimi.

A když se podíváte, kdo v té frakci zasedá, tak každý soudní člověk musí říct, že ta frakce je z velké části proruská. To je prostě holý fakt a bezpečnostní riziko pro Evropu.

Je to jen mediální zdání, nebo skutečně v Evropě sílí hnutí volající po větší roli národních států a odklonu od federalizačních a jiných evropských snah?

Jsou to hnutí, která se zaštiťují nacionalismem, v jejich případě ale falešným. V případě prvního problému by všichni opustili svou vlast. Největší úlohu v EU mají pořád členské státy a jejich lídři, ti určují směřování Unie. Komise pak připravuje legislativu a my v Evropském parlamentu ji pozměňujeme a schvalujeme.

Green Deal a migrace, to jsou hlavní témata současné mediální politiky, o nichž lidé slyší nejčastěji. Jsou ale skutečně ta nejdůležitější?

Jsou největšími tématy. Migrace souvisí s bezpečností, kterou je potřeba v Evropě posílit. Ukazují to čísla migrantů směřujících do EU. Především pak počty migrantů, kteří nelegálně překročí hranice Unie a stávají se tak bezpečnostním rizikem pro evropské občany a snadnou kořistí pro různé zločinecké skupiny, protože jsou v šedé zóně. 

Green deal pak pochopitelně je velkým tématem, protože se k němu váže velké množství legislativy, která ovlivňuje životy milionů lidí v Evropě. Ukazuje se, že pro některé návrhy chybí dopadové studie, jsou tlačeny zelenými příznivci bez rozmyslu, kolik to bude stát a zda to bude mít kýžený efekt. A už vůbec je nezajímá, jak to dopadne na občany. U tohohle nechci hrát stafáž. Smysluplné návrhy jsem v minulém období podpořil, ale třeba s návrhem výroby aut se spalovacími motory po roce 2035 jsem souhlasit nemohl, stejně jako se směrnicí o energetické náročnosti budov. Je potřeba se na to po odchodu Franse Timmermanse, který zelenou transformaci hodně tlačil, podívat racionálněji. 

Evropská komise oznámila, že zavede clo až 38,1 procenta na dovoz čínských elektromobilů, přičemž současné clo bylo jen 10 procent. Máte pocit, že toto opatření ochrání evropský automobilový průmysl? Nevyvolá spíš obchodní válku?

Čína už se snaží kroky Komise obejít tím, že v Turecku chce postavit závody na výrobu svých elektroaut. Turecko má pak s EU celní unii. Z mého pohledu je ale nutné uvalit cla, protože Čína svými levnými elektromobily, které navíc dotuje ze státního rozpočtu, zaplavila evropský trh. Cenám nemohou evropské automobilky konkurovat. Navíc ta hranice není nijak přísná. USA uvalila na čínské vozy 100% cla a Čína prakticky ani neštěkla. Nesmíme si to nechat líbit. Když se s nimi nejde domluvit po dobrém, tak to musí jít po zlém. 

Související

Tomáš Klvaňa Rozhovor

Trump, Harrisová, Biden a Vance. Klvaňa pro EZ zhodnotil hlavní postavy voleb v USA a poradil, co sledovat

Expert na americkou politiku Tomáš Klvaňa z New York University Prague poskytl serveru EuroZprávy.cz rozhovor o současné situaci ve Spojených státech poté, co z kandidatury na prezidenta odstoupil šéf Bílého domu Joe Biden. „Pochopil tu realitu, že za ním Demokratická strana jednoznačně nestojí. Upřednostnil před kariérou svou stranu a zemi,“ říká exkluzivně pro EuroZprávy.cz. Podle něj má Kamala Harrisová devadesátiprocentní šanci, že ho na kandidátní listině nahradí. Klvaňa letos v říjnu vypustí na trh knihu Svět podle Trumpa. 

Více souvisejících

rozhovor Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) evropský parlament KDU - ČSL migrace Klimatické změny europoslanci EU (Evropská unie) Andrej Babiš Hnutí ANO Patrioti pro Evropu Ukrajina Filip Turek

Aktuálně se děje

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

Záběry pádu letounu v Sao Paulu se objevily na sítích. (9.8.2024)

Led mohl být příčinou smrti 62 lidí na palubě letadla v Brazílii

Nastal pokrok ve vyšetřování srpnové tragické letecké nehody v Brazílii, kterou nepřežilo všech 62 lidí na palubě. Podle v pátek zveřejněné oficiální zprávy hlásila posádka krátce před nehodou poruchu systému odmrazování. Informoval o tom Guardian s odkazem na agenturu Reuters. 

včera

včera

včera

včera

Deštivé počasí, ilustrační fotografie.

Počasí jako na houpačce. Přijde šok, teploty klesnou o desítky stupňů

Dnes a zítra si v Česku ještě užijeme tropická vedra, pak ale bude následovat výrazná změna. Příští týden přinese zcela jiné počasí, než jsme byli zvyklí poslední dva týdny, uvedl doslova Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Přijde totiž ochlazení, očekává se i plošnější déšť. Zatímco tak v tomto týdnu dosahovala maxima až 35 °C, za několik dní může být až o dvacet stupňů méně.

včera

včera

Ministr obrany Lloyd J. Austin III v Pentagonu

Údery západními zbraněmi v hloubi Ruska válku nerozhodnou, tvrdí Austin

Američané se stále moc netváří na jeden z požadavků Kyjeva. Ministr obrany Lloyd Austin v pátek na základně Ramstein řekl, že pokud Ukrajina obdrží povolení k používání západních zbraní k útokům v hloubi Ruska, o které žádá ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, situaci na bojišti to stejně nezmění. 

včera

Vesmírná loď CST-100 Starliner

Problémy lodi Starliner jsou u konce. Její posádka si ještě oddechnout nemůže

Opakovaně použitelná kosmická loď Starliner od společnosti Boeing se v noci na sobotu vrátila na Zemi, když s pomocí padáků přistála v americkém státě Nové Mexiko. Informovala o tom NASA. Loď se však vrátila bez posádky, jejíž členové po předchozích problémech plavidla zůstávají na Mezinárodní vesmírné stanici ISS. 

včera

včera

Aktualizováno 6. září 2024 21:59

Ukrajinská armáda čelí výzvám na ruském území. Kyjev se vojáků v těžké situaci zastává

Ukrajinská armáda se při okupaci ruských území snaží dodržovat válečná pravidla a chránit civilisty, zatímco ruská vojska pokračují v útocích na civilní objekty. Kyjev zdůrazňuje, že jeho vojáci nepropadají k rabování a drancování, čímž si chce získat mezinárodní podporu.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy