ROZHOVOR | Babiš zakotvil v proruské klice europarlamentu, je bezpečnostním rizikem, říká Zdechovský pro EZ

Jaké prioritní úkoly má před sebou Evropa po červnových volbách? Jak je zvládne plnit v nově navoleném europarlamentu? A jak lze číst vznik nové frakce Patrioti pro Evropu, do které se připojilo hnutí ANO expremiéra Andreje Babiše? Nejen na to se EuroZprávy zeptaly Tomáše Zdechovského, europoslance za KDU-ČSL.

Jsme na začátku nového funkčního období europarlamentu. Jaké nejdůležitější úkoly před sebou podle vás Evropa má v dalších letech?

Pomoci Ukrajině ve válce proti Rusku, posílit vnitřní i vnější bezpečnost, pořádně se obout do nelegální migrace a vypracovat komplexnější a propracovanější strategii týkající se otázky migrace ze třetích zemí do EU, snížení byrokracie a nastartování evropské ekonomiky, aby nezaostávala za velmocemi USA a Čínou a v neposlední řadě je to racionální přístup ke Green Dealu a ochraně přírody. Některé drastické návrhy je potřeba přepracovat.

A jaké jsou vaše osobní priority? Čemu se hodláte v tomto volebním období věnovat především?  

Chci nadále pokračovat v kontrolním rozpočtovém výboru, kde kontrolujeme, jak se nakládá s evropskými financemi, dále pak ve výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci, který je z mého pohledu dnes velmi důležitý, a určitě bych rád působil také ve výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů. 

Chci se tak dál věnovat otázkám bezpečnosti a migrace, kontrole evropských peněz a ochraně evropského spotřebitele.

Co si myslíte o zářném vzestupu Filipa Turka, hvězdě posledních česko- evropských voleb? 

Vyhrály mu to sociální sítě a jasný názor na zákaz výroby aut se spalovacími motory po roce 2035. Jiné téma jsem od něj nezaznamenal, ale i to mu stačilo k výbornému volebnímu výsledku. Jsem zvědav, jaké bude jeho působení. Tím, že je nezkušený na bruselské půdě, mu bude tak rok trvat, než se víc rozkouká a pochopí, jak to funguje, což ale platí pro většinu nově příchozích.

Stala se už politika skutečně zápasem o laciná hesla a lajky?

Politika se velmi zjednodušila na hesla a slogany, reálné činy za tím mnohdy chybí. Politici dneska sledují, jak jim rostou čísla na sociálních sítích a podle toho se chovají. Snaží se oslovit co nejvíce uživatelů sociálních sítích, ale kromě prázdných hesel za tím nic nenabízí. To šlo krásně vidět na otázce migrace, kdy politici provolávali nesmyslná hesla, která reálně nejdou splnit. Dávají lidem falešnou naději, že to oni vyřeší, přitom neměli ani ponětí, o čem migrační pakt pojednává. Podobné to bylo a je s Green Dealem a klíčovým balíčkem Fit for 55. Je načase, aby se do politiky vrátily konkrétní činy. Politici si musí vyhrnout rukávy a začít pracovat, máme co zlepšovat.

Jak vnímáte vznik nové frakce v europarlamentu pod názvem Patrioti pro Evropu, v níž se spojili Orbán, Babiš, Kickl a další a která je mnohými označována za proruskou kliku? Je čeho se obávat?

To je proruská klika. Martin Hlaváček z ANO nedávno oznámil, že z osobních důvodů nebude v EP pokračovat. Domnívám se, že je to z toho důvodu, kam se ANO v Evropě posunulo. Očekávám možný krok i od pana Bžocha nebo Kovaříka, kteří musí být hodně frustrování z toho, kam Babiš ANO na evropské úrovni sune. Navíc bez nějaké konzultace s nimi.

A když se podíváte, kdo v té frakci zasedá, tak každý soudní člověk musí říct, že ta frakce je z velké části proruská. To je prostě holý fakt a bezpečnostní riziko pro Evropu.

Je to jen mediální zdání, nebo skutečně v Evropě sílí hnutí volající po větší roli národních států a odklonu od federalizačních a jiných evropských snah?

Jsou to hnutí, která se zaštiťují nacionalismem, v jejich případě ale falešným. V případě prvního problému by všichni opustili svou vlast. Největší úlohu v EU mají pořád členské státy a jejich lídři, ti určují směřování Unie. Komise pak připravuje legislativu a my v Evropském parlamentu ji pozměňujeme a schvalujeme.

Green Deal a migrace, to jsou hlavní témata současné mediální politiky, o nichž lidé slyší nejčastěji. Jsou ale skutečně ta nejdůležitější?

Jsou největšími tématy. Migrace souvisí s bezpečností, kterou je potřeba v Evropě posílit. Ukazují to čísla migrantů směřujících do EU. Především pak počty migrantů, kteří nelegálně překročí hranice Unie a stávají se tak bezpečnostním rizikem pro evropské občany a snadnou kořistí pro různé zločinecké skupiny, protože jsou v šedé zóně. 

Green deal pak pochopitelně je velkým tématem, protože se k němu váže velké množství legislativy, která ovlivňuje životy milionů lidí v Evropě. Ukazuje se, že pro některé návrhy chybí dopadové studie, jsou tlačeny zelenými příznivci bez rozmyslu, kolik to bude stát a zda to bude mít kýžený efekt. A už vůbec je nezajímá, jak to dopadne na občany. U tohohle nechci hrát stafáž. Smysluplné návrhy jsem v minulém období podpořil, ale třeba s návrhem výroby aut se spalovacími motory po roce 2035 jsem souhlasit nemohl, stejně jako se směrnicí o energetické náročnosti budov. Je potřeba se na to po odchodu Franse Timmermanse, který zelenou transformaci hodně tlačil, podívat racionálněji. 

Evropská komise oznámila, že zavede clo až 38,1 procenta na dovoz čínských elektromobilů, přičemž současné clo bylo jen 10 procent. Máte pocit, že toto opatření ochrání evropský automobilový průmysl? Nevyvolá spíš obchodní válku?

Čína už se snaží kroky Komise obejít tím, že v Turecku chce postavit závody na výrobu svých elektroaut. Turecko má pak s EU celní unii. Z mého pohledu je ale nutné uvalit cla, protože Čína svými levnými elektromobily, které navíc dotuje ze státního rozpočtu, zaplavila evropský trh. Cenám nemohou evropské automobilky konkurovat. Navíc ta hranice není nijak přísná. USA uvalila na čínské vozy 100% cla a Čína prakticky ani neštěkla. Nesmíme si to nechat líbit. Když se s nimi nejde domluvit po dobrém, tak to musí jít po zlém. 

Související

Patrik Šváb Rozhovor

Obchodní válka to není. Ekonom pro EZ vysvětlil, jak Trumpova cla zasáhnou Česko

Obchodní válka není řešením, upozorňuje Patrik Šváb z Katedry mezinárodních ekonomických vztahů Fakulty mezinárodních vztahů Vysoké školy ekonomické v Praze. V exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz vysvětlil, jak a proč jsou cla vyhlášená ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa motivována domácí politikou, jak by měla reagovat Evropská unie i Česká republika a proč mohou panika či odveta nadělat více škody než užitku.
Šárka Shoup Rozhovor

Trumpovy kroky jako série nepromyšlených gest? Je za tím ale něco víc, říká pro EZ Shoup o amerických clech

Výkonná ředitelka Institutu pro politiku a společnost Šárka Shoup v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsala, na co americký prezident Donald Trump může cílit vysokými celními tarify, které uvalil na dovoz z téměř celého světa. Primárním cílem je zřejmě Čína. „Záměrně šel cestou plošného zacílení, aby Čína nemohla jednoduše reagovat protiopatřením. Je to chytrá, i když velmi tvrdá strategie. Otázkou ale zůstává, co to udělá s důvěrou partnerů i s globální ekonomikou,“ nastínila.

Více souvisejících

rozhovor Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) evropský parlament KDU - ČSL migrace Klimatické změny europoslanci EU (Evropská unie) Andrej Babiš Hnutí ANO Patrioti pro Evropu Ukrajina Filip Turek

Aktuálně se děje

před 35 minutami

Aktualizováno před 1 hodinou

Emmanuel Macron

Muž pokory, hlas míru. Světoví lídři vzdávají poctu papeži Františkovi

Po zprávě o úmrtí papeže Františka, který zemřel ve věku 88 let ve Vatikánu na velikonoční pondělí, přicházejí z celého světa projevy soustrasti i obdivu k jeho životu a odkazu. Světoví státníci vyjadřují úctu vůči muži, který se podle jejich slov stal hlasem soucitu, míru a lidskosti v náročném století.

před 1 hodinou

Papež František na posledních záběrech před smrtí

Poslední záběry papeže Františka: Vystoupil před věřící, Urbi et Orbi už nepřečetl

Papež František se na veřejnosti naposledy objevil v neděli, tedy den před svou smrtí. Své velikonoční poselství Urbi et Orbi – Městu a světu – věnoval prosbě za světový mír, odzbrojení a propuštění vězňů. Navzdory rekonvalescenci po zánětu plic se papež z lodžie baziliky svatého Petra obrátil k tisícům věřících shromážděným na květinami zaplněném náměstí. Poselství už ale nepřečetl.

před 2 hodinami

Papež František

Mimořádná zpráva Zemřel papež František, bylo mu 88 let

Vatikán dnes ráno oznámil úmrtí papeže Františka, který zesnul ve věku 88 let. Podle oficiálního prohlášení zemřel v pondělí ráno 21. dubna 2025 na Velikonoční pondělí v 7:35 místního času ve svém rezidenčním sídle Casa Santa Marta ve Vatikánu, uvedl server BBC.

před 3 hodinami

Volodymyr Zelenskyj, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Putin podle Zelenského tisíckrát porušil velikonoční příměří

Ruské síly během velikonočního příměří, které jednostranně vyhlásil prezident Vladimir Putin, opakovaně útočily na Ukrajinu, uvedl v neděli ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Na sociální síti Telegram napsal, že Rusko se snaží vyvolat dojem dodržování příměří, ale ve skutečnosti dál podniká útoky a snaží se postupovat na frontě.

před 4 hodinami

Pete Hegseth

Skandál se opakuje. Hegseth sdílel vojenské plány v konverzaci se svou rodinou

Americký ministr obrany Pete Hegseth sdílel podrobné plány vojenské operace proti povstalcům Húsíům v Jemenu v soukromé konverzaci na aplikaci Signal, která zahrnovala nejen jeho právníka a bratra, ale i jeho manželku. Informaci přinesla televize CNN s odvoláním na tři nezávislé zdroje obeznámené s obsahem chatu.

před 5 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

Joe Biden

"Biden byl mimo, uprostřed jednání šel do bazénu." Spisovatel popsal, co se dělo v Bílém domě, sepsul i Trumpa

Kdysi uznávaný jako pozorovatel dění v Bílém domě a autor knihy The Fight of His Life, Chris Whipple nyní ve svém novém díle s názvem Uncharted ostře mění kurz. Exprezidenta Joea Bidena a jeho nejbližší spolupracovníky líčí v mnohem temnějších barvách, než tomu bylo ještě před dvěma lety. Zatímco dříve vyzdvihoval Bidenovu vytrvalost a mentální bystrost, dnes hovoří o „šokující únavě“, „ztrátě kontaktu s realitou“ a „nepřipravenosti vést kampaň“.

včera

včera

Giorgia Meloniová, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

"To nejhorší, co se mohlo stát." Během jednání Trumpa s Meloniovou došlo k fatálnímu selhání

Tlumočnice italské premiérky Giorgie Meloniové Valentina Maiolini-Rothbacher se veřejně omluvila za nepříjemné selhání během důležité schůzky s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Incident, ke kterému došlo tento týden v Bílém domě, přiměl samotnou premiérku Meloniovou, aby svou odpověď na otázku ohledně NATO a obranných výdajů přeložila do angličtiny sama.

včera

Pentagon

Vlastní reaktor do každé základny? Pentagon v tichosti chystá energetickou revoluci

Vývoj umělé inteligence prudce zvyšuje poptávku po elektrické energii, včetně jaderné. I když zájem investorů roste, dosud jej brzdily praktické a regulační překážky. Pentagon nyní podnikl klíčový krok: jeho agentura Defense Innovation Unit (DIU) vybrala nové firmy, které mohou začít stavět malé jaderné elektrárny, takzvané mikrоrеaktory, na základnách amerického ministerstva obrany.

včera

včera

Země, pohled z Měsíce

Kde se na Zemi skutečně vzala voda? Nový objev otřásl vědeckou komunitou

Vědci z Oxfordské univerzity možná výrazně otřásli dosavadními představami o tom, odkud se na Zemi vzala voda. Podle nové studie, zveřejněné ve středu v odborném časopise Icarus, byl raný materiál, ze kterého se Země formovala, bohatší na vodík, než se dosud předpokládalo, píše CNN. Výzkum přináší možnost, že voda na naší planetě vznikla z jejích původních složek a nebyla „dovezena“ z vesmíru.

včera

včera

Soud v USA, ilustrační foto

Urychlil vyhošťování imigrantů, pak soud deportaci zakázal. Co se děje v USA?

Ve výjimečném rozhodnutí přijatém během noci z pátku na sobotu zablokoval Nejvyšší soud Spojených států deportaci skupiny venezuelských migrantů zadržovaných v Texasu. Tento krok přišel pouhých několik dní poté, co stejný soud umožnil prezidentu Donaldu Trumpovi využít kontroverzní zákon z 18. století – Alien Enemies Act – pro urychlení vyhošťování imigrantů.

včera

Hlavně nenaštvat Trumpa. Jak NATO mění rétoriku, aby USA neodešly

Státy Severoatlantické aliance (NATO) začaly mírnit svá tvrzení týkající se klimatu, genderu a diverzity ve svých interních dokumentech. Podle tří dobře informovaných zdrojů je cílem této změny vyhnout se možné odvetě ze strany administrativy prezidenta Donalda Trumpa, který v druhém funkčním období vede kampaň proti politice rozmanitosti a klimatických iniciativ.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy