ROZHOVOR | Babiš zakotvil v proruské klice europarlamentu, je bezpečnostním rizikem, říká Zdechovský pro EZ

Jaké prioritní úkoly má před sebou Evropa po červnových volbách? Jak je zvládne plnit v nově navoleném europarlamentu? A jak lze číst vznik nové frakce Patrioti pro Evropu, do které se připojilo hnutí ANO expremiéra Andreje Babiše? Nejen na to se EuroZprávy zeptaly Tomáše Zdechovského, europoslance za KDU-ČSL.

Jsme na začátku nového funkčního období europarlamentu. Jaké nejdůležitější úkoly před sebou podle vás Evropa má v dalších letech?

Pomoci Ukrajině ve válce proti Rusku, posílit vnitřní i vnější bezpečnost, pořádně se obout do nelegální migrace a vypracovat komplexnější a propracovanější strategii týkající se otázky migrace ze třetích zemí do EU, snížení byrokracie a nastartování evropské ekonomiky, aby nezaostávala za velmocemi USA a Čínou a v neposlední řadě je to racionální přístup ke Green Dealu a ochraně přírody. Některé drastické návrhy je potřeba přepracovat.

A jaké jsou vaše osobní priority? Čemu se hodláte v tomto volebním období věnovat především?  

Chci nadále pokračovat v kontrolním rozpočtovém výboru, kde kontrolujeme, jak se nakládá s evropskými financemi, dále pak ve výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci, který je z mého pohledu dnes velmi důležitý, a určitě bych rád působil také ve výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů. 

Chci se tak dál věnovat otázkám bezpečnosti a migrace, kontrole evropských peněz a ochraně evropského spotřebitele.

Co si myslíte o zářném vzestupu Filipa Turka, hvězdě posledních česko- evropských voleb? 

Vyhrály mu to sociální sítě a jasný názor na zákaz výroby aut se spalovacími motory po roce 2035. Jiné téma jsem od něj nezaznamenal, ale i to mu stačilo k výbornému volebnímu výsledku. Jsem zvědav, jaké bude jeho působení. Tím, že je nezkušený na bruselské půdě, mu bude tak rok trvat, než se víc rozkouká a pochopí, jak to funguje, což ale platí pro většinu nově příchozích.

Stala se už politika skutečně zápasem o laciná hesla a lajky?

Politika se velmi zjednodušila na hesla a slogany, reálné činy za tím mnohdy chybí. Politici dneska sledují, jak jim rostou čísla na sociálních sítích a podle toho se chovají. Snaží se oslovit co nejvíce uživatelů sociálních sítích, ale kromě prázdných hesel za tím nic nenabízí. To šlo krásně vidět na otázce migrace, kdy politici provolávali nesmyslná hesla, která reálně nejdou splnit. Dávají lidem falešnou naději, že to oni vyřeší, přitom neměli ani ponětí, o čem migrační pakt pojednává. Podobné to bylo a je s Green Dealem a klíčovým balíčkem Fit for 55. Je načase, aby se do politiky vrátily konkrétní činy. Politici si musí vyhrnout rukávy a začít pracovat, máme co zlepšovat.

Jak vnímáte vznik nové frakce v europarlamentu pod názvem Patrioti pro Evropu, v níž se spojili Orbán, Babiš, Kickl a další a která je mnohými označována za proruskou kliku? Je čeho se obávat?

To je proruská klika. Martin Hlaváček z ANO nedávno oznámil, že z osobních důvodů nebude v EP pokračovat. Domnívám se, že je to z toho důvodu, kam se ANO v Evropě posunulo. Očekávám možný krok i od pana Bžocha nebo Kovaříka, kteří musí být hodně frustrování z toho, kam Babiš ANO na evropské úrovni sune. Navíc bez nějaké konzultace s nimi.

A když se podíváte, kdo v té frakci zasedá, tak každý soudní člověk musí říct, že ta frakce je z velké části proruská. To je prostě holý fakt a bezpečnostní riziko pro Evropu.

Je to jen mediální zdání, nebo skutečně v Evropě sílí hnutí volající po větší roli národních států a odklonu od federalizačních a jiných evropských snah?

Jsou to hnutí, která se zaštiťují nacionalismem, v jejich případě ale falešným. V případě prvního problému by všichni opustili svou vlast. Největší úlohu v EU mají pořád členské státy a jejich lídři, ti určují směřování Unie. Komise pak připravuje legislativu a my v Evropském parlamentu ji pozměňujeme a schvalujeme.

Green Deal a migrace, to jsou hlavní témata současné mediální politiky, o nichž lidé slyší nejčastěji. Jsou ale skutečně ta nejdůležitější?

Jsou největšími tématy. Migrace souvisí s bezpečností, kterou je potřeba v Evropě posílit. Ukazují to čísla migrantů směřujících do EU. Především pak počty migrantů, kteří nelegálně překročí hranice Unie a stávají se tak bezpečnostním rizikem pro evropské občany a snadnou kořistí pro různé zločinecké skupiny, protože jsou v šedé zóně. 

Green deal pak pochopitelně je velkým tématem, protože se k němu váže velké množství legislativy, která ovlivňuje životy milionů lidí v Evropě. Ukazuje se, že pro některé návrhy chybí dopadové studie, jsou tlačeny zelenými příznivci bez rozmyslu, kolik to bude stát a zda to bude mít kýžený efekt. A už vůbec je nezajímá, jak to dopadne na občany. U tohohle nechci hrát stafáž. Smysluplné návrhy jsem v minulém období podpořil, ale třeba s návrhem výroby aut se spalovacími motory po roce 2035 jsem souhlasit nemohl, stejně jako se směrnicí o energetické náročnosti budov. Je potřeba se na to po odchodu Franse Timmermanse, který zelenou transformaci hodně tlačil, podívat racionálněji. 

Evropská komise oznámila, že zavede clo až 38,1 procenta na dovoz čínských elektromobilů, přičemž současné clo bylo jen 10 procent. Máte pocit, že toto opatření ochrání evropský automobilový průmysl? Nevyvolá spíš obchodní válku?

Čína už se snaží kroky Komise obejít tím, že v Turecku chce postavit závody na výrobu svých elektroaut. Turecko má pak s EU celní unii. Z mého pohledu je ale nutné uvalit cla, protože Čína svými levnými elektromobily, které navíc dotuje ze státního rozpočtu, zaplavila evropský trh. Cenám nemohou evropské automobilky konkurovat. Navíc ta hranice není nijak přísná. USA uvalila na čínské vozy 100% cla a Čína prakticky ani neštěkla. Nesmíme si to nechat líbit. Když se s nimi nejde domluvit po dobrém, tak to musí jít po zlém. 

Související

Petr Macinka na zasedání nové vlády Rozhovor

Macinka není kompetentní pro funkci šéfa diplomacie, Babiš je teď ve složité situaci, míní politoložka

Politoložka Daniela Ostrá z olomoucké Univerzity Palackého exkluzivně pro EuroZprávy.cz promluvila o SMS zprávách ministra zahraničních věcí Petra Macinky prezidentu Petru Pavlovi, které Hrad označil za vydírání. „I pokud se jedná o akt učiněný v rámci akutního zamlžení mysli nebo pod vlivem uvolněné atmosféry v nějakém restauračním zařízení, poukazuje to minimálně na to, že pan Macinka není kompetentní a způsobilý zastávat funkci šéfa české diplomacie,“ zdůraznila.
Tomáš Řepa Rozhovor

USA dávají najevo, že jsou ochotny jednat tvrdě. Zásah v Latinské Americe ale může povzbudit Čínu a Rusko, říká Řepa

Bezpečnostní analytik Tomáš Řepa v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsal, co hodnotí jako reálné cíle americké intervence ve Venezuele a co očekává od budoucího vývoje. „Nejpravděpodobnější scénář je spjatý s alespoň částečnou energetickou obnovou. USA a partnerské firmy přinesou kapitál, servis a technologie, postupně zvednou produkci a exporty,“ říká. Scénář konsolidace venezuelské ekonomiky ale není jediný – existují i horší, které zahrnují drastické zhoršení bezpečnostní situace v Latinské Americe nebo zamrznutí konfliktu, sabotáže ropných zařízení či rozkvět černého trhu.

Více souvisejících

rozhovor Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) evropský parlament KDU - ČSL migrace Klimatické změny europoslanci EU (Evropská unie) Andrej Babiš hnutí ANO Patrioti pro Evropu Ukrajina Filip Turek

Aktuálně se děje

včera

včera

Při výbuchu auta v Moskvě údajně zahynul ruský generál

Při výbuchu auta v Moskvě údajně zahynul ruský generál

V satelitním městě Balašicha nedaleko Moskvy došlo v úterý ráno k výbuchu osobního automobilu, při kterém zahynul řidič. Incident se odebral kolem půl šesté ráno, kdy v blízkosti obytného domu explodovalo jedoucí vozidlo značky BMW X3.

včera

Ursula von der Leyenová, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

EU chce zakázat vstup všem Rusům, kteří od začátku války sloužili v armádě

Evropská unie plánuje v rámci nového balíčku sankcí zakázat vstup na své území všem ruským vojákům, kteří od začátku války sloužili v tamních ozbrojených silách. Návrh jednadvacátého souboru opatření od zahájení plnohodnotné invaze v únoru 2022 představila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.

včera

Alexandr Lukašenko

Lukašenko odmítl poslat běloruské vojáky na Ukrajinu: Nebudeme potravou pro děla

Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko vyloučil možnost, že by vyslal své vojáky bojovat na Ukrajinu. Během projevu v západoběloruském městě Hrodna podle polského webu TVP prohlásil, že jeho vojáci se nenechají zneužít jako kanonenfutr pro cizí zájmy. Zároveň však potvrdil, že vojenské a obranné spojenectví s Ruskem zůstává plně v platnosti a Minsk je v případě potřeby připraven Moskvu bránit.

včera

Pentagon

Tajnůstkářství, nedůvěra, testování loajality. Co se děje v Pentagonu pod vedením Hegsetha?

Vedení amerického ministerstva obrany pod vedením ministra Peta Hegsetha provází podle CNN hluboká nedůvěra vůči podřízeným a neustálé prověřování jejich loajality. Tento stav vyvrcholil na začátku dubna, kdy se náčelník generálního štábu armády Randy George pokusil s ministrem osobně setkat. Chtěl s ním projednat narůstající napětí, které vyvolaly Hegsethovy přímé zásahy do kariérního postupu vysokých důstojníků, včetně zablokování povýšení čtyř plukovníků. K plánované schůzce, na které chtěl generál George představit armádní technologické priority, už ale nedošlo, protože byl hned následující den z funkce propuštěn.

včera

včera

včera

Libanon

Izraelská armáda nařídila evakuaci pátého největšího města Libanonu

Izraelská armáda vydala prostřednictvím svého mluvčího pro arabské vysílání Avichaje Adraeeho příkaz k vynucené evakuaci pro obyvatele jiholibanonského Tyru, který je pátým největším městem v zemi. Výzva k okamžitému opuštění domovů a přesunu na sever za řeku Zahrání se týká samotného Tyru, včetně tamní křesťanské čtvrti, a také přilehlých uprchlických táborů a okolních čtvrtí. Podle vyjádření mluvčího jsou nadcházející údery reakcí na to, že hnutí Hizballáh porušilo dohodu o příměří a cílí na izraelské zázemí, přičemž tyto téměř každodenní útoky si podle dostupných zpráv často vyžadují civilní oběti a ničí civilní infrastrukturu.

včera

včera

Trump na zápase NBA

Trumpa na zápase NBA vypískali. Během utkání usnul

Donald Trump byl hlasitě vypískán a zahrnut bučením, když se jeho tvář v pondělí večer objevila na velkoplošných obrazovkách v Madison Square Garden. K incidentu došlo těsně před zahájením třetího zápasu finále NBA mezi týmy San Antonio Spurs a New York Knicks. Prezident se na jumbotronu objevil ve chvíli, kdy v hale zněla americká státní hymna, což v celé aréně okamžitě vyvolalo vlnu nevole. Trump byl na záběrech o něco déle než osm sekund, během nichž se usmíval a salutoval, přičemž o několik okamžiků později kamera ukázala nastoupené hráče domácích Knicks a negativní reakce publika se rázem změnily v jásot.

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj

Na frontě se mu nedaří, ve světě čelí rostoucí izolaci. Zelenskyj popsal bezútěšnou pozici Ruska

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se během rozhovoru v Londýně projevoval velmi optimisticky. Více než čtyři roky od začátku ruské invaze vyjádřil přesvědčení, že největší evropský konflikt od roku 1945 se začíná pomalu obracet ve prospěch Kyjeva. Současná vojenská situace je podle něj pro ukrajinskou stranu nejslibnější za poslední dva a půl roku. Ačkoliv nelze tvrdit, že by Rusko válku přímo prohrávalo, podle ukrajinského vůdce ztrácí okupační vojska iniciativu na bojišti doslova den za dnem.

včera

Donald Trump

Trump: K podpisu mírové dohody s Íránem dojde do tří dnů

Americký prezident Donald Trump potvrdil, že vyjednávání s Íránem nadále pokračují a podpis mírové dohody očekává během dvou až tří dnů. Podle jeho slov již v rozhovorech nezbývají žádné sporné body a šance na uzavření velmi silné a stabilní dohody jsou vysoké. Trump rovněž přislíbil, že bezprostředně po podpisu dohody o příměří dojde k opětovnému otevření strategického Hormuzského průlivu. Toto prohlášení přichází poté, co Írán a Izrael poprvé od dubnového příměří přerušili vzájemnou výměnu palby, která hrozila uvrhnout Blízký východ do plnohodnotné války.

včera

Benjamin Netanjahu

Írán a Izrael oznámily zastavení vzájemných útoků

Írán a Izrael oznámily zastavení vzájemných útoků, ke kterým došlo poprvé od dubnového příměří. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu potvrdil, že jeho země v tuto chvíli palbu drží, avšak zdůraznil, že boj proti Íránu a jím podporovanému libanonskému hnutí Hizballáh zdaleka neskončil. Íránská armáda již dříve deklarovala konec operací poté, co Izraeli uštědřila bolestivou odpověď. Zároveň však pohrozila ještě tvrdšími opatřeními v případě, že židovský stát podnikne další údery, a to včetně akcí na území Libanonu.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Soud opět zasáhl proti Trumpovi. Zrušil poplatek 100 000 dolarů za žádost o víza

Federální soudce v pondělí zrušil nařízení prezidenta Donalda Trumpa, které zavádělo poplatek ve výši 100 000 dolarů za žádost o víza typu H-1B. Podle soudního verdiktu hlava státu neměla k zavedení takové politiky pravomoc. Tento specifický vízový program přitom hojně využívají americké společnosti k najímání vysoce kvalifikovaných zahraničních pracovníků v odborných oblastech.

včera

Letní počasí, ilustrační foto

Výhled počasí na měsíc. Teploty budou jiné, než bývá zvykem

Druhý týden meteorologického léta je v plném proudu, ale s tropy se v červnu moc nepočítá. Vyplývá to z nejnovějšího měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), který očekává, že období do začátku července bude teplotně podprůměrné. 

8. června 2026 22:01

8. června 2026 21:08

Počasí

Další tornádo potvrzeno. Meteorologové ho zachytili v Děčíně

Hned tři tornáda zaznamenali meteorologové v Česku během uplynulého týdne. V pátek se obávaný jev objevil v Děčíně na severu Čech. Další dvě tornáda se navíc spustila z nebe už během poslední květnové neděle, upozornil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). 

8. června 2026 20:19

8. června 2026 19:36

Česko dá v příštím roce více peněz za státní pojištěnce, rozhodla vláda

Stát příští rok odvede do systému veřejného zdravotního pojištění za tzv. státní pojištěnce o 24 miliard korun více než letos. Skokové navýšení platby má zajistit novela zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, jejíž návrh odsouhlasila vláda Andreje Babiše (ANO) na pondělním zasedání. Části jednání byl přítomen i prezident republiky Petr Pavel.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy