ROZHOVOR | Babiš zakotvil v proruské klice europarlamentu, je bezpečnostním rizikem, říká Zdechovský pro EZ

Jaké prioritní úkoly má před sebou Evropa po červnových volbách? Jak je zvládne plnit v nově navoleném europarlamentu? A jak lze číst vznik nové frakce Patrioti pro Evropu, do které se připojilo hnutí ANO expremiéra Andreje Babiše? Nejen na to se EuroZprávy zeptaly Tomáše Zdechovského, europoslance za KDU-ČSL.

Jsme na začátku nového funkčního období europarlamentu. Jaké nejdůležitější úkoly před sebou podle vás Evropa má v dalších letech?

Pomoci Ukrajině ve válce proti Rusku, posílit vnitřní i vnější bezpečnost, pořádně se obout do nelegální migrace a vypracovat komplexnější a propracovanější strategii týkající se otázky migrace ze třetích zemí do EU, snížení byrokracie a nastartování evropské ekonomiky, aby nezaostávala za velmocemi USA a Čínou a v neposlední řadě je to racionální přístup ke Green Dealu a ochraně přírody. Některé drastické návrhy je potřeba přepracovat.

A jaké jsou vaše osobní priority? Čemu se hodláte v tomto volebním období věnovat především?  

Chci nadále pokračovat v kontrolním rozpočtovém výboru, kde kontrolujeme, jak se nakládá s evropskými financemi, dále pak ve výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci, který je z mého pohledu dnes velmi důležitý, a určitě bych rád působil také ve výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů. 

Chci se tak dál věnovat otázkám bezpečnosti a migrace, kontrole evropských peněz a ochraně evropského spotřebitele.

Co si myslíte o zářném vzestupu Filipa Turka, hvězdě posledních česko- evropských voleb? 

Vyhrály mu to sociální sítě a jasný názor na zákaz výroby aut se spalovacími motory po roce 2035. Jiné téma jsem od něj nezaznamenal, ale i to mu stačilo k výbornému volebnímu výsledku. Jsem zvědav, jaké bude jeho působení. Tím, že je nezkušený na bruselské půdě, mu bude tak rok trvat, než se víc rozkouká a pochopí, jak to funguje, což ale platí pro většinu nově příchozích.

Stala se už politika skutečně zápasem o laciná hesla a lajky?

Politika se velmi zjednodušila na hesla a slogany, reálné činy za tím mnohdy chybí. Politici dneska sledují, jak jim rostou čísla na sociálních sítích a podle toho se chovají. Snaží se oslovit co nejvíce uživatelů sociálních sítích, ale kromě prázdných hesel za tím nic nenabízí. To šlo krásně vidět na otázce migrace, kdy politici provolávali nesmyslná hesla, která reálně nejdou splnit. Dávají lidem falešnou naději, že to oni vyřeší, přitom neměli ani ponětí, o čem migrační pakt pojednává. Podobné to bylo a je s Green Dealem a klíčovým balíčkem Fit for 55. Je načase, aby se do politiky vrátily konkrétní činy. Politici si musí vyhrnout rukávy a začít pracovat, máme co zlepšovat.

Jak vnímáte vznik nové frakce v europarlamentu pod názvem Patrioti pro Evropu, v níž se spojili Orbán, Babiš, Kickl a další a která je mnohými označována za proruskou kliku? Je čeho se obávat?

To je proruská klika. Martin Hlaváček z ANO nedávno oznámil, že z osobních důvodů nebude v EP pokračovat. Domnívám se, že je to z toho důvodu, kam se ANO v Evropě posunulo. Očekávám možný krok i od pana Bžocha nebo Kovaříka, kteří musí být hodně frustrování z toho, kam Babiš ANO na evropské úrovni sune. Navíc bez nějaké konzultace s nimi.

A když se podíváte, kdo v té frakci zasedá, tak každý soudní člověk musí říct, že ta frakce je z velké části proruská. To je prostě holý fakt a bezpečnostní riziko pro Evropu.

Je to jen mediální zdání, nebo skutečně v Evropě sílí hnutí volající po větší roli národních států a odklonu od federalizačních a jiných evropských snah?

Jsou to hnutí, která se zaštiťují nacionalismem, v jejich případě ale falešným. V případě prvního problému by všichni opustili svou vlast. Největší úlohu v EU mají pořád členské státy a jejich lídři, ti určují směřování Unie. Komise pak připravuje legislativu a my v Evropském parlamentu ji pozměňujeme a schvalujeme.

Green Deal a migrace, to jsou hlavní témata současné mediální politiky, o nichž lidé slyší nejčastěji. Jsou ale skutečně ta nejdůležitější?

Jsou největšími tématy. Migrace souvisí s bezpečností, kterou je potřeba v Evropě posílit. Ukazují to čísla migrantů směřujících do EU. Především pak počty migrantů, kteří nelegálně překročí hranice Unie a stávají se tak bezpečnostním rizikem pro evropské občany a snadnou kořistí pro různé zločinecké skupiny, protože jsou v šedé zóně. 

Green deal pak pochopitelně je velkým tématem, protože se k němu váže velké množství legislativy, která ovlivňuje životy milionů lidí v Evropě. Ukazuje se, že pro některé návrhy chybí dopadové studie, jsou tlačeny zelenými příznivci bez rozmyslu, kolik to bude stát a zda to bude mít kýžený efekt. A už vůbec je nezajímá, jak to dopadne na občany. U tohohle nechci hrát stafáž. Smysluplné návrhy jsem v minulém období podpořil, ale třeba s návrhem výroby aut se spalovacími motory po roce 2035 jsem souhlasit nemohl, stejně jako se směrnicí o energetické náročnosti budov. Je potřeba se na to po odchodu Franse Timmermanse, který zelenou transformaci hodně tlačil, podívat racionálněji. 

Evropská komise oznámila, že zavede clo až 38,1 procenta na dovoz čínských elektromobilů, přičemž současné clo bylo jen 10 procent. Máte pocit, že toto opatření ochrání evropský automobilový průmysl? Nevyvolá spíš obchodní válku?

Čína už se snaží kroky Komise obejít tím, že v Turecku chce postavit závody na výrobu svých elektroaut. Turecko má pak s EU celní unii. Z mého pohledu je ale nutné uvalit cla, protože Čína svými levnými elektromobily, které navíc dotuje ze státního rozpočtu, zaplavila evropský trh. Cenám nemohou evropské automobilky konkurovat. Navíc ta hranice není nijak přísná. USA uvalila na čínské vozy 100% cla a Čína prakticky ani neštěkla. Nesmíme si to nechat líbit. Když se s nimi nejde domluvit po dobrém, tak to musí jít po zlém. 

Související

Petr Macinka na zasedání nové vlády Rozhovor

Macinka není kompetentní pro funkci šéfa diplomacie, Babiš je teď ve složité situaci, míní politoložka

Politoložka Daniela Ostrá z olomoucké Univerzity Palackého exkluzivně pro EuroZprávy.cz promluvila o SMS zprávách ministra zahraničních věcí Petra Macinky prezidentu Petru Pavlovi, které Hrad označil za vydírání. „I pokud se jedná o akt učiněný v rámci akutního zamlžení mysli nebo pod vlivem uvolněné atmosféry v nějakém restauračním zařízení, poukazuje to minimálně na to, že pan Macinka není kompetentní a způsobilý zastávat funkci šéfa české diplomacie,“ zdůraznila.
Tomáš Řepa Rozhovor

USA dávají najevo, že jsou ochotny jednat tvrdě. Zásah v Latinské Americe ale může povzbudit Čínu a Rusko, říká Řepa

Bezpečnostní analytik Tomáš Řepa v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsal, co hodnotí jako reálné cíle americké intervence ve Venezuele a co očekává od budoucího vývoje. „Nejpravděpodobnější scénář je spjatý s alespoň částečnou energetickou obnovou. USA a partnerské firmy přinesou kapitál, servis a technologie, postupně zvednou produkci a exporty,“ říká. Scénář konsolidace venezuelské ekonomiky ale není jediný – existují i horší, které zahrnují drastické zhoršení bezpečnostní situace v Latinské Americe nebo zamrznutí konfliktu, sabotáže ropných zařízení či rozkvět černého trhu.

Více souvisejících

rozhovor Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) evropský parlament KDU - ČSL migrace Klimatické změny europoslanci EU (Evropská unie) Andrej Babiš hnutí ANO Patrioti pro Evropu Ukrajina Filip Turek

Aktuálně se děje

před 15 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Donald Trump

Trump podpisem posvětil nové protiruské sankce

Washington může opět zvýšit tlak na Rusko v souvislosti s jeho válkou na Ukrajině. Americký prezident Donald Trump podepsal zákon zavádějící nové protiruské sankce. Informovala o tom BBC. Ruská válečná ekonomika by měla nově utrpět tím, že Američané budou trestat kupce ruské ropy a plynu. 

před 2 hodinami

Andrej Babiš

Babiš jednal s jordánským králem. Děkoval mu za repatriační lety

Premiér Andrej Babiš (ANO) v pátek přijal v Kramářově vile jordánského krále Abdalláha II. Společně s prvním místopředsedou vlády a ministrem průmyslu a obchodu Karlem Havlíčkem jednali o aktuální bezpečnostní situaci na Blízkém východě a o dalším rozvoji hospodářské a obranné spolupráce. Představitelé obou zemí hovořili také o možnostech spolupráce ve zdravotnictví, kybernetické bezpečnosti a vodním hospodářství.

před 3 hodinami

Alpy, ilustrační fotografie.

Když Alpy vydaly mumii. Před 35 lety byl nalezen Ötzi

Před 35 lety, dne 19. září roku 1991, nalezli turisté v Alpách na hranicích Rakouska a Itálie lidské ostatky, které byly přirozeně mumifikované. Že se nejedná o žádného zesnulého horolezce, ale o tělesné pozůstatky staré tisíce let, to vyšlo najevo až za několik dní. A mumie dostala podle místa nálezu jméno Ötzi. Co všechno o něm po 35 letech od nálezu jeho těla víme?

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Donald Trump

Trump se dočkal. Světu oznámil dohodu ohledně Grónska

Americký prezident Donald Trump se dočkal nové dohody ohledně americké vojenské přítomnosti v Grónsku. Washington podle jeho slov zvýší vojenskou přítomnost na ostrově, zvolené řešení označil za skvělé pro všechny strany i americké spojence.

před 7 hodinami

Ilustrační foto

Počasí se příští týden výrazně ochladí. V noci budou až 2 stupně, hrozí přízemní mrazíky

Česko čeká v úvodu příštího týdne chladné a větrné počasí doprovázené přeháňkami, které zasáhnou zejména sever a severovýchod území. Postupně však bude oblačnosti i srážek ubývat a v polovině týdne přijdou jasné noci s ojedinělými přízemními mrazíky. V závěru týdne se pak teploty začnou vracet k příjemnějším hodnotám a denní maxima dosáhnou až k jednadvaceti stupňům Celsia.

včera

Ilustrační fotografie.

Nová válečná strategie: Rusko prozradilo, proč stále častěji likviduje ukrajinské vlaky

Ruská armáda stále častěji útočí na ukrajinské osobní i nákladní vlaky pomocí drony s proudovým pohonem. Tento stupňující se tlak přímo ohrožuje železniční síť, která je klíčová pro fungování ukrajinské ekonomiky, vojenskou logistiku i pohyb obyvatelstva. Od začátku celoplošné invaze ruské údery poškodily nebo zničily již více než pět set lokomotiv. Nadpoloviční většina z nich byla zasažena během posledních osmi měsíců, přičemž ukrajinské dráhy přicházejí měsíčně až o čtyřicet strojů.

včera

Ilustrační foto

CNN: Opravdu dokáže AI vyhladit lidstvo? Není to tak lehké, jak výzkumníci tvrdí

Diskuze o rizicích umělé inteligence se v odborné komunitě vyostřuje a někteří výzkumníci varují před možným vyhynutím lidstva. Bývalí i současní zaměstnanci společnosti Anthropic upozorňují, že vývoj superinteligence představuje bezprostřední hrozbu pro celou planetu. Podle některých odhadů přesahuje pravděpodobnost katastrofálního scénáře v následujících deseti letech deset procent. Varování podpořil také šéf organizace Machine Intelligence Research Institute Nate Soares, který považuje celkové vyhynutí lidské populace za nejpravděpodobnější výsledek neřízeného vývoje.

včera

Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Macron varuje před zesilující hrozbou ruských útoků. Nařídil vypracování plánu na ochranu infrastruktury

Francouzský prezident Emmanuel Macron varoval před zesilující se hrozbou ruských hybridních útoků namířených proti Evropě a Francii. V reakci na toto nebezpečí nařídil vypracování plánu na ochranu kritické infrastruktury a objektů obranného průmyslu. Podle jeho slov byla Francie v posledních týdnech terčem několika takových operací. Macron zdůraznil, že tyto kroky nezůstanou ze strany Paříže bez odpovídající reakce.

včera

Kongres USA

Žádná regulace AI nebude. Trump i Republikáni v Kongresu ji shodili ze stolu

Snaha o vytvoření zvláštního výboru pro regulaci umělé inteligence narazila ve Sněmovně reprezentantů Spojených států na odpor republikánského vedení. Republikánský kongresman Jay Obernolte požadoval po vydání desítek doporučení mezipartijní pracovní skupiny zřízení specializovaného orgánu k přípravě legislativy. Vedení strany však jeho žádost zamítlo s tím, že stávající výbory mohou vycházet z dosavadních zjištění. Volební lídři ani administrativa prezidenta Donalda Trumpa navíc nejeví o zavádění nových regulačních pravidel zájem.

včera

Ilustrační foto

Předvolební debata, do které nikdo nepřišel. V Rusku opozice už prakticky neexistuje

V televizním studiu státní stanice Rossija-1 zůstaly během předvolební debaty ve městě Rjazaň pouze prázdné pulty, jelikož se nedostavil ani jeden ze šesti registrovaných kandidátů. Moderátorka Elizaveta Dorochinová byla nucena vysílání předčasně ukončit a přepnout na komerční přestávku. Tento incident z města ležícího jihovýchodně od Moskvy ilustruje podle CNN atmosféru kolem parlamentních voleb v Rusku. Jde o první hlasování do Státní dumy od zahájení plnohodnotné invaze na Ukrajinu.

včera

armáda Jižní Korea (Republic of Korea army - ROK army)

Jižní Korea dala Trumpovi košem. Armádu na Blízký východ nepošle

Jihokorejský prezident I Dže-mjong odmítl výzvy amerického prezidenta Donalda Trumpa k vyslání vojenských jednotek na Blízký východ na podporu amerických operací v Íránu. Během tiskové konference novinářům sdělil, že Soul nepodnikne žádné kroky, které by zemi zatáhly do válečného konfliktu. Výslovně zdůraznil, že Jižní Korea k tomuto účelu nenasadí svoje armádní složky v žádné podobě. Toto jednoznačné prohlášení tak ukončilo dohady o přímém zapojení jihokorejské armády do bojových akcí.

včera

Marija Zacharovová

Rusko se vzteká. Okamžitě odstraňte americké raketové systémy, vzkazuje Japonsku

Moskva zaslala Tokiu oficiální protestní nótu kvůli rozmístění amerických raketových systémů Typhon na japonském ostrově Kjúšú. O tomto kroku informovala mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. Ruská strana vyjádřila s tímto postupem zásadní nesouhlas. Podle Zacharovové představuje přítomnost těchto zbraní na japonském území závažný problém.

včera

Andrej Babiš

Jsme zklamaní. Česko padá na samé dno aliance, vzkazuje diplomat NATO

Velvyslanec Spojených států amerických při Severoatlantické alianci Matthew Whitaker podrobil Českou republiku ostré kritice za nedostatečné výdaje na obranu. Své výhrady přednesl přímo na bezpečnostním summitu v Praze, kde zdůraznil nutnost plnění aliančních závazků, uvedla agentura Reuters. 

včera

Ilustrační foto

Fotí obrazovku, čte zprávy... Ruská obdoba WeChatu špehuje desítky milionů uživatelů, odinstalovat ji nemohou

Desítky milionů Rusů byly v uplynulých měsících donuceny nainstalovat si novou mobilní aplikaci s názvem Max. Úřady tuto multifunkční platformu propagují jako vlasteneckou alternativu ke službám Telegram a WhatsApp, které stát postupně zablokoval. Za vývojem stojí společnost VKontakte, jež je úzce propojena s ruským státem a v níž nepřímý podíl vlastní i prezident Vladimir Putin. Během léta se Max stal nejpoužívanější komunikační aplikací v zemi.

včera

Robert Fico se poprvé od atentátu zúčastnil jednání vlády.

Fico zrušil cestu na Ukrajinu. Odmítl zapojení Slovenska do kolektivní obrany NATO

Slovenský premiér Robert Fico zrušil ze zdravotních důvodů svou plánovanou cestu na Ukrajinu. Předseda slovenské vlády se měl v sousední zemi zúčastnit summitu Karpatské iniciativy. O zrušení zahraniční návštěvy v důsledku nemoci informoval zpravodajský portál The Kyiv Independent s odvoláním na ukrajinskou prezidentskou kancelář. Zpráva o premiérově onemocnění se objevila v době, kdy byla cesta oficiálně připravována.

včera

Kanada nemá vyhráno. Přidružené členství už bylo jednou nabídnuto jiné zemi, EU jej odmítla

Kanadský premiér Mark Carney ve svém projevu před Evropským parlamentem vřele přivítal návrh předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové na vytvoření nového statusu přidruženého členství pro Kanadu. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy