ROZHOVOR | Babiš zakotvil v proruské klice europarlamentu, je bezpečnostním rizikem, říká Zdechovský pro EZ

Jaké prioritní úkoly má před sebou Evropa po červnových volbách? Jak je zvládne plnit v nově navoleném europarlamentu? A jak lze číst vznik nové frakce Patrioti pro Evropu, do které se připojilo hnutí ANO expremiéra Andreje Babiše? Nejen na to se EuroZprávy zeptaly Tomáše Zdechovského, europoslance za KDU-ČSL.

Jsme na začátku nového funkčního období europarlamentu. Jaké nejdůležitější úkoly před sebou podle vás Evropa má v dalších letech?

Pomoci Ukrajině ve válce proti Rusku, posílit vnitřní i vnější bezpečnost, pořádně se obout do nelegální migrace a vypracovat komplexnější a propracovanější strategii týkající se otázky migrace ze třetích zemí do EU, snížení byrokracie a nastartování evropské ekonomiky, aby nezaostávala za velmocemi USA a Čínou a v neposlední řadě je to racionální přístup ke Green Dealu a ochraně přírody. Některé drastické návrhy je potřeba přepracovat.

A jaké jsou vaše osobní priority? Čemu se hodláte v tomto volebním období věnovat především?  

Chci nadále pokračovat v kontrolním rozpočtovém výboru, kde kontrolujeme, jak se nakládá s evropskými financemi, dále pak ve výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci, který je z mého pohledu dnes velmi důležitý, a určitě bych rád působil také ve výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů. 

Chci se tak dál věnovat otázkám bezpečnosti a migrace, kontrole evropských peněz a ochraně evropského spotřebitele.

Co si myslíte o zářném vzestupu Filipa Turka, hvězdě posledních česko- evropských voleb? 

Vyhrály mu to sociální sítě a jasný názor na zákaz výroby aut se spalovacími motory po roce 2035. Jiné téma jsem od něj nezaznamenal, ale i to mu stačilo k výbornému volebnímu výsledku. Jsem zvědav, jaké bude jeho působení. Tím, že je nezkušený na bruselské půdě, mu bude tak rok trvat, než se víc rozkouká a pochopí, jak to funguje, což ale platí pro většinu nově příchozích.

Stala se už politika skutečně zápasem o laciná hesla a lajky?

Politika se velmi zjednodušila na hesla a slogany, reálné činy za tím mnohdy chybí. Politici dneska sledují, jak jim rostou čísla na sociálních sítích a podle toho se chovají. Snaží se oslovit co nejvíce uživatelů sociálních sítích, ale kromě prázdných hesel za tím nic nenabízí. To šlo krásně vidět na otázce migrace, kdy politici provolávali nesmyslná hesla, která reálně nejdou splnit. Dávají lidem falešnou naději, že to oni vyřeší, přitom neměli ani ponětí, o čem migrační pakt pojednává. Podobné to bylo a je s Green Dealem a klíčovým balíčkem Fit for 55. Je načase, aby se do politiky vrátily konkrétní činy. Politici si musí vyhrnout rukávy a začít pracovat, máme co zlepšovat.

Jak vnímáte vznik nové frakce v europarlamentu pod názvem Patrioti pro Evropu, v níž se spojili Orbán, Babiš, Kickl a další a která je mnohými označována za proruskou kliku? Je čeho se obávat?

To je proruská klika. Martin Hlaváček z ANO nedávno oznámil, že z osobních důvodů nebude v EP pokračovat. Domnívám se, že je to z toho důvodu, kam se ANO v Evropě posunulo. Očekávám možný krok i od pana Bžocha nebo Kovaříka, kteří musí být hodně frustrování z toho, kam Babiš ANO na evropské úrovni sune. Navíc bez nějaké konzultace s nimi.

A když se podíváte, kdo v té frakci zasedá, tak každý soudní člověk musí říct, že ta frakce je z velké části proruská. To je prostě holý fakt a bezpečnostní riziko pro Evropu.

Je to jen mediální zdání, nebo skutečně v Evropě sílí hnutí volající po větší roli národních států a odklonu od federalizačních a jiných evropských snah?

Jsou to hnutí, která se zaštiťují nacionalismem, v jejich případě ale falešným. V případě prvního problému by všichni opustili svou vlast. Největší úlohu v EU mají pořád členské státy a jejich lídři, ti určují směřování Unie. Komise pak připravuje legislativu a my v Evropském parlamentu ji pozměňujeme a schvalujeme.

Green Deal a migrace, to jsou hlavní témata současné mediální politiky, o nichž lidé slyší nejčastěji. Jsou ale skutečně ta nejdůležitější?

Jsou největšími tématy. Migrace souvisí s bezpečností, kterou je potřeba v Evropě posílit. Ukazují to čísla migrantů směřujících do EU. Především pak počty migrantů, kteří nelegálně překročí hranice Unie a stávají se tak bezpečnostním rizikem pro evropské občany a snadnou kořistí pro různé zločinecké skupiny, protože jsou v šedé zóně. 

Green deal pak pochopitelně je velkým tématem, protože se k němu váže velké množství legislativy, která ovlivňuje životy milionů lidí v Evropě. Ukazuje se, že pro některé návrhy chybí dopadové studie, jsou tlačeny zelenými příznivci bez rozmyslu, kolik to bude stát a zda to bude mít kýžený efekt. A už vůbec je nezajímá, jak to dopadne na občany. U tohohle nechci hrát stafáž. Smysluplné návrhy jsem v minulém období podpořil, ale třeba s návrhem výroby aut se spalovacími motory po roce 2035 jsem souhlasit nemohl, stejně jako se směrnicí o energetické náročnosti budov. Je potřeba se na to po odchodu Franse Timmermanse, který zelenou transformaci hodně tlačil, podívat racionálněji. 

Evropská komise oznámila, že zavede clo až 38,1 procenta na dovoz čínských elektromobilů, přičemž současné clo bylo jen 10 procent. Máte pocit, že toto opatření ochrání evropský automobilový průmysl? Nevyvolá spíš obchodní válku?

Čína už se snaží kroky Komise obejít tím, že v Turecku chce postavit závody na výrobu svých elektroaut. Turecko má pak s EU celní unii. Z mého pohledu je ale nutné uvalit cla, protože Čína svými levnými elektromobily, které navíc dotuje ze státního rozpočtu, zaplavila evropský trh. Cenám nemohou evropské automobilky konkurovat. Navíc ta hranice není nijak přísná. USA uvalila na čínské vozy 100% cla a Čína prakticky ani neštěkla. Nesmíme si to nechat líbit. Když se s nimi nejde domluvit po dobrém, tak to musí jít po zlém. 

Související

Petr Macinka na zasedání nové vlády Rozhovor

Macinka není kompetentní pro funkci šéfa diplomacie, Babiš je teď ve složité situaci, míní politoložka

Politoložka Daniela Ostrá z olomoucké Univerzity Palackého exkluzivně pro EuroZprávy.cz promluvila o SMS zprávách ministra zahraničních věcí Petra Macinky prezidentu Petru Pavlovi, které Hrad označil za vydírání. „I pokud se jedná o akt učiněný v rámci akutního zamlžení mysli nebo pod vlivem uvolněné atmosféry v nějakém restauračním zařízení, poukazuje to minimálně na to, že pan Macinka není kompetentní a způsobilý zastávat funkci šéfa české diplomacie,“ zdůraznila.
Tomáš Řepa Rozhovor

USA dávají najevo, že jsou ochotny jednat tvrdě. Zásah v Latinské Americe ale může povzbudit Čínu a Rusko, říká Řepa

Bezpečnostní analytik Tomáš Řepa v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsal, co hodnotí jako reálné cíle americké intervence ve Venezuele a co očekává od budoucího vývoje. „Nejpravděpodobnější scénář je spjatý s alespoň částečnou energetickou obnovou. USA a partnerské firmy přinesou kapitál, servis a technologie, postupně zvednou produkci a exporty,“ říká. Scénář konsolidace venezuelské ekonomiky ale není jediný – existují i horší, které zahrnují drastické zhoršení bezpečnostní situace v Latinské Americe nebo zamrznutí konfliktu, sabotáže ropných zařízení či rozkvět černého trhu.

Více souvisejících

rozhovor Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) evropský parlament KDU - ČSL migrace Klimatické změny europoslanci EU (Evropská unie) Andrej Babiš hnutí ANO Patrioti pro Evropu Ukrajina Filip Turek

Aktuálně se děje

před 20 minutami

před 1 hodinou

Olympiáda, ilustrační foto

Zabystřan ve sjezdu zajel olympijské maximum, Janatová ve skiatlonu v TOP 10

Pětadvacáté Zimní olympijské hry v Miláně a Cortině d'Ampezzo jsou po pátečním zahájení a zapálení dvou olympijských ohňů již v plném proudu. Do akce tak šli po smíšené curlingové dvojici a hokejistkách i další čeští olympionici. Mezi prvními se představil alpský lyžař Jan Zabystřan, který české fanoušky před hrami navnadil senzačním předvánočním vítězstvím v super-G ve Val Gardeně. Jenže super-G přijde na olympiádě na řadu později, v sobotu dopoledne se nejprve postavil na start sjezdu. Ten ovládli Švýcaři a Italové, Zabystřan skončil na 24. místě, čímž si tak vylepšil své olympijské maximum. Další české vlaječky byly k vidění ve skiatlonu, kde se mimo jiné představila i Kateřina Janatová, která podle svých slov zajela nejlepší závod v životě, když skončila sedmá.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Zacha byl součástí vítězného týmu z MS 2024.

Hokejový tým se musí obejít bez Zachy z NHL. Přijet má sparťan Chlapík

Trenérský tým v čele s Radimem Rulíkem bude muset provést ještě před začátkem olympijského hokejového turnaje v Miláně změnu v kádru hokejistů. To proto, že nebude moct počítat s jednou z posil z kanadsko-americké NHL a mistrem světa z roku 2024, útočníkem Pavlem Zachou. Hráč Bostonu má blíže nespecifikované zranění v horní části těla a bude muset být nahrazen útočníkem pražské Sparty Filipem Chlapíkem.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Martina Sáblíková

Sáblíková učinila nejtěžší rozhodnutí v životě. Kvůli nemoci nebude na startu závodu na 3000 metrů

Během sobotního olympijského programu patřil rychlobruslařský závod na 3000 metrů k hlavním tahákům z pohledu českých fanoušků. Ovšem hned v úvodu prvního soutěžního dne přišla z české olympijské výpravy zpráva, kterou nikdo z českých fanoušků rozhodně nechtěl slyšet. Na olympijské tříkilometrové trati se totiž nepředstaví kvůli nemoci loučící se česká legenda Martina Sáblíková. Potvrdily se tak už páteční obavy poté, co tehdy byla zvěčněna zabalená pod peřinou.

před 5 hodinami

Volodymyr Zelenskyj

Američané chtějí konec války na Ukrajině do léta, prozradil Zelenskyj

V únoru uplynou čtyři roky od začátku války na Ukrajině, kterou se nadále snaží ukončit americký prezident Donald Trump. Podle nejnovějšího vyjádření ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského tlačí Washington na Kyjev i na Moskvu, aby konflikt skončil do začátku nadcházejícího léta.

před 6 hodinami

Ilustrační fotografie.

ZOH: Snowboardistovi Hronešovi se do finále big airu nepodařilo kvalifikovat

Snowboardistovi Jakubu Hronešovi se nepovedlo postoupit z kvalifikace do hlavního závodu v big airu, který je na programu v sobotu večer. Z celkového třicetičlenného startovního pole totiž skončil český reprezentant až jako osmadvacátý s tím, že na postupovou dvanáctku nakonec ztratil 77 bodů. Za dva lepší skoky, které předvedl, dostal od rozhodčích celkovou známku 86,00.

před 6 hodinami

Jan Lipavský

Lipavský se ptá Babiše na Epsteinovu kauzu. Navrhuje české vyšetřování

Epsteinova kauza se stane tématem i v české politice. Bývalý ministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) v této věci interpeloval premiéra Andreje Babiše (ANO). Česko by podle Lipavského mělo prověřit možné působení Epsteinovy sítě u nás a zjistit, zda zde nejsou nějaké oběti sexuálního delikventa. 

před 7 hodinami

Stadion San Siro v Miláně, dějiště zimních olympijských her 2026

Olympiáda začala. Slavnostní zahájení nabídlo silné okamžiky i propojení se čtyřmi středisky

Po mnoha slavnostních ceremoniálech z předešlých her si člověk možná říká, že organizátoři už nemají diváky po celém světě čím překvapit a učinit na nich cokoli historického, díky čemuž by si danou olympiádu člověk na první dobrou pamatoval. Oproti posledním letním olympijským hrám v Paříži se jednalo o střídmé zahájení bez velkých kontroverzí a s tradičním představením všeho, co k pořadatelské zemi patří. Poprvé zahájení nabídlo synchronizované propojení se čtyřmi olympijskými středisky najednou a mezi vrcholy patřily výstupy Mariah Carey či Andrey Bocelliho.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

včera

Jana Brejchová

Ve věku 86 let zemřela legendární herečka Jana Brejchová

Ve věku 86 let zemřela legendární herečka Jana Brejchová. O jejím úmrtí informovala její dcera, rovněž známá herečka Tereza Brodská. Poslední období svého života strávila umělkyně v léčebně dlouhodobě nemocných v Motole, kam se uchýlila poté, co se kvůli vážnému neurologickému onemocnění musela stáhnout z veřejného dění.

včera

Falešný sníh a vykácené lesy. Miliardové arény pro pár týdnů slávy vytváří v Itálii olympijský přelud

Pierre de Coubertin, zakladatel moderních olympijských her, nebyl myšlence zimní olympiády zpočátku vůbec nakloněn. Téměř dvě desetiletí lobboval za letní hry, zatímco zimní sporty považoval za „zcela zbytečné“ a postrádající jakékoli užitečné uplatnění. Ačkoliv nakonec ustoupil a v roce 1924 se v Chamonix uskutečnil první týden zimních sportů, tehdy jej vnímal pouze jako jakýsi přívěsek k letním hrám v Paříži. Teprve později Mezinárodní olympijský výbor tuto událost zpětně označil za první oficiální zimní olympiádu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy