Šéfka francouzské krajní pravice Marine Le Penová se minulý víkend, kdy se uskutečnilo druhé kolo odložených komunálních voleb, snažila navzdory neúspěchu tvářit spokojeně. Přestože se jejímu bývalému partnerovi a straníkovi Louisi Alliotovi podařilo pro Národní sdružení získat v Perpignanu nejvíc hlasů od roku 1995, na celostátní úrovni jí zbyly oči pro pláč.
"Úspěch krajní pravice není pouze symbolickým triumfem, ale opravdovým zlomem," snažila se předsedkyně tvářit optimisticky. Někdejší kandidátka na francouzskou prezidentku se rovněž nechala slyšet, že by chtěla zabodovat i v nadcházejících regionálních volbách, které se uskuteční příští rok, a že se v roce 2022 opět účastní boje o Elysejský palác.
O aktuálním dění na francouzské politické scéně informoval John Lichfield, analytik serveru POLITICO, bývalý redaktor britského deníku The Independent, který byl 20 let korespondentem francouzského magazínu Paris.
Francouzský prezident Emmanuel Macron nevyšel z voleb zrovna nejlépe. Jeho centristické a současné koaliční hnutí En Marche! totiž porazili v několika městech Zelení, kteří momentálně ovládnou velká města jako například Bordeaux, Štrasburk nebo Lyon. V Paříži se k moci zase dostali socialisté. Nicméně ani Le Penová si v nich nepolepšila, ač se tváří, že tomu tak není.
Perpignanský triumf byl pro Alliota a obecně krajní pravici sice vítězstvím, ale samotné Le Penové příliš nepomohl, spíš naopak. Její bývalý partner se totiž rozhodl nasadit úplně jinou strategii a v předvolební kampani se od své strany symbolicky distancoval. Její logo i název chybělo na všech jeho plakátech.
Nasadil tvář představitele ještě extrémnější pravice a vůči své šéfce se začal dokonce nepřímo vymezovat. Veřejně se prezentoval například s Robertem, úspěšným nezávislým starostou Béziers, který se netají svými sympatiemi ke krajně pravicovým ideologiím.
Ten mu totiž poradil, aby se méně zaměřoval na dosud osvědčenou teorii konfliktní linie, tedy město versus venkov, a naopak se ještě radikálněji vymezil vůči Macronově politice a "politickému islámu". Čili jediné, co může Le Penová v Perpignanu slavit, je vítězství její strany, nikoliv jí samotné.
Národní sdružení je tvrdou opozicí současnému prezidentovi. Ve volbách do Evropského parlamentu 2019 se jí podařilo získat první místo, zatímco vládní En Marche! nechala o jedno procento za sebou. Proto také předpokládala, že má další podporu zajištěnou i v nadcházejících komunálních volbách.
Národní sdružení se ale pak dostalo do finančních problémů kvůli komplikacím s dříve poskytnutou ruskou půjčkou. V důsledku toho získalo v současných volbách výrazně méně zastupitelských křesel. V roce 2014 se tehdy ještě Národní frontě podařilo obhájit 1438 mandátů v 463 francouzských městech. V neděli tomu bylo 840 v 258 obcích.
Pokud jde o místa starostů, tak Národní sdružení získalo tři a ztratilo dvě. Rovněž se mu nepodařilo získat vliv v městské radě Marseille, které dlouhodobě čelí problémům s přistěhovalci, a proto v něm také má své tvrdé voličské jádro. Tyto výsledky jsou pro potenciální budoucí prezidentku Francie katastrofální, čehož si všímají její straníci. Zároveň si ale uvědomují politické dopady koronakrize, kvůli níž se muselo plánované březnové druhé kolo odložit na červen, a která měla možná také za následek nižší účast pod 50 %.
I tak ale Le Penová ve své straně postupně ztrácí dřívější podporu. Zatímco Zelení slaví své vítězství ve francouzských metropolích, členové Národního sdružení si anonymně stěžují novinářům na naprosto tristní výkon své šéfky během epidemie covid-19 a její otevřený odpor vůči londýnským oslavám 80. výročí projevu Charlese de Gaulla vyzývajícího Francouze k odboji vůči německé okupaci.
V Bretani, odkud tehdy všichni dospělí muži vypluli do Anglie, jí doslova vypískali. I tak ale existuje v Národním sdružení pevné konzervativní křídlo, které se vůči De Gaullovi otevřeně vymezuje, a které se netají svojí podporou proněmeckého režimu Vichystické Francie. Někdejšímu prezidentovi vyčítají například jeho roli v Alžírské osvobozenecké válce, kdy se dostatečně nepostavil za francouzské osadníky.
Šéfka Národního sdružení také čelí výčitkám, že během koronakrize nedokázala vytěžit z Macronovy nepopularity, která se jí mohla stát esem v rukávu. Nedávné předvolební průzkumy jí sice připisují podporu v prezidentských volbách 2022, kdy by v prvním kole mohla současného francouzského prezidenta dokonce i porazit. V závěrečném klání by mu však opět podlehla, byť ne s takovým rozdílem jako v roce 2017.
Související
Znepokojení ve Francii: Průzkum ukázal, kdo může vyhrát příští volby prezidenta
Le Penová vrací Evropskému parlamentu 330 000 za fitkivní zaměstnance. Splácí i ruské dluhy
Marine Le Pen , Francie , volby ve Francii , Národní fronta (NF) (Marine Le Penové) , Emmanuel Macron
Aktuálně se děje
včera
RECENZE: Rivalové rozehrávají drama milostného trojúhelníku na tenisovém kurtu
včera
Odvolací soud zrušil odsuzující verdikt nad Weinsteinem
včera
Dvojí kvalita potravin? Nestlé čelí vážnému obvinění, má nadržovat bohatším zemím
včera
Bělorusko obvinilo Litvu z dronového útoku. Nesmysl, reaguje Vilnius
včera
Tragická střelba na pražské FF UK zasáhla 9000 lidí. O krizovou pomoc se staraly stovky lidí
včera
Nemáte děti? Na důchody zaplatíte víc, navrhují lidovci. Piráti jsou proti
včera
Střelec, který loni zabíjel u FF UK v Praze, nebyl duševně nemocný
včera
Rusko chce rozprášit Navalného tým. Advokátům, kteří neuprchli ze země, prodloužilo vazbu
včera
16letý chlapec slíbil věrnost Islámskému státu. Chtěl útočit během olympiády ve Francii
včera
Převáží zbraně mezi Ruskem a KLDR. Loď, na kterou USA uvalily sankce, kotví v čínském přístavu
včera
Letní počasí bude pořádně žhavé. Mohou padat teplotní rekordy, naznačují modely
včera
Macron vyzval k většímu zbrojení. Nemůžeme spoléhat na USA, Evropa je smrtelná, musí posílit obranu, prohlásil
včera
Španělsko se řítí do politické nejistoty. Pedro Sánchez zvažuje kvůli manželce rezignaci
včera
Změny počasí tvrdě dopadají na celou planetu. Jeden region ale trpí víc než jiné
včera
Inspekce obvinila policisty, kteří před pražským barem napadli několik lidí
včera
Ramzan Kadyrov je údajně nevyléčitelně nemocný. Jeho stav je prý beznadějný
včera
Na poslední rozloučení s Josefem Lauferem dorazili Soukup či Troška
včera
75 let od založení, 25 let od vstupu. V Česku proběhne největší akce NATO od summitu v roce 2002
včera
Mrazivé počasí na ústupu. Pod nulou bude v noci ještě dvakrát
včera
Mrtvá těla se svázanýma rukama? Bují podezření na válečné zločiny Izraele v Pásmu Gazy
Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR) vyzval v úterý k mezinárodnímu vyšetření zpráv o masových hrobech v nemocnicích v Pásmu Gazy, které byly zničeny při obléhání izraelské armády. Podle OHCHR mohlo totiž dojít k páchání válečných zločinů.
Zdroj: Libor Novák