Le Penová vrací Evropskému parlamentu 330 000 za fitkivní zaměstnance. Splácí i ruské dluhy

Francouzská politička a vůdkyně krajně pravicové strany Národní sdružení (RN) Marine Le Penová se rozhodla vrátit Evropskému parlamentu (EP) 330 000 eur, které jí byly vyplaceny za fiktivní zaměstnání dvou asistentů během jejího působení jako europoslankyně. 

Tímto krokem Marine Le Penová unikne "nucené exekuci," jak podle médií potvrdil její právní zástupce Rodolphe Bosselut.

Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) po ukončení administrativního vyšetřování, které bylo zahájeno v roce 2014 kvůli podezření ze zneužití evropských fondů Marine Le Penovou, požadoval, aby vrátila částku 330 000 eur za fiktivní práci dvou asistentů.

Bývalá europoslankyně, která sloužila v EP v letech 2004–2017, byla obviněna z toho, že zneužila evropské prostředky ve prospěch své strany Národní fronta (nyní Národní sdružení) prostřednictvím fiktivního zaměstnávání dvou asistentů. Šlo o šéfku svého štábu Catherine Grisetovou a svého osobního strážce Thierryho Legiera.

Marine Le Penová popírala tato obvinění a tvrdila, že Grisetová a Legier skutečně pracovali pro ni. Jelikož peníte odmítala vrátit, EP začal srážet 50 procent z jejích příspěvků na práci europoslankyně z jejích denních diet a výdajů na chod její kanceláře.

Trvalo to ale pouze čtyři měsíce, dokud Le Penová v červnu 2017 po svém zvolení do francouzského parlamentu neopustila Evropský parlament. Hrozilo jí však exekuční rozhodnutí ve výši 326 401 eur, nakonec ale v červenci souhlasila s vrácením zbývající částky.

Advokát Marine Le Penové, Rodolphe Bosselut, uvedl, že platba byla "provedena s cílem vyhnout se výkonu správního rozhodnutí Evropského parlamentu, jehož podstatu však má moje klientka za neopodstatněnou." Dodal, že platba "v žádném případě nepředstavuje výslovné ani implicitní uznání nároků Evropského parlamentu."

Podle serveru Le Monde také Le Penová splácí mnohamilionový dluh ruské bance. Krajně pravicová strana tak doufá, že se před evropskými volbami v roce 2024 vypořádá s podezřením z náklonnosti ke Kremlu.

Půjčku, kterou její politická strana obdržela od ruské banky před téměř deseti lety, před létem před parlamentní vyšetřovací komisí podle serveru Le Monde obhajovala čtyři hodiny. 

Uvedla, že půjčka nebyla ovlivněna postoji a vizemi strany v oblasti geopolitiky. "Podepsala jsem půjčku s bankou, ne s Vladimirem Putinem," řekla Le Penová s tím, že půjčka "ji k ničemu nezavazuje".

Nacionalistická Národní fronta (FN) Le Penové si vzala půjčku více než 9 milionů eur od První česko-ruské banky. Peníze ale hrály roli v loňské kampani francouzských prezidentských voleb, kdy byla Le Penová opakovaně obviněna z úzkých vazeb na Rusko.

Le Penová však vehementně popírá, že by na ni Rusko vyvíjelo nátlak a že by její hnutí bylo kontrolováno Kremlem. Dodala, že finanční prostředky si od ruské banky vzala proto, že žádná jiná banka ve Francii ani jinde v Evropě nechtěla její straně půjčit.

Přiznala však, že strana má finanční potíže a je nucena hledat věřitele mimo EU. Podle esrveru však již splatila zhruba 6 milionů eur.

Související

Francouzské námořnictvo

Francouzský jaderný deštník u expertů narazil. Sloužit má jako pojistka, pokud selže jednotné evropské odstrašení

V březnu 2026 stanul francouzský prezident Emmanuel Macron na pobřeží Bretaně před jadernou ponorkou, aby pronesl projev, který se zapíše do dějin jako konec jedné éry strategické nejednoznačnosti. Macron oznámil, že Francie hodlá přetvořit svůj jaderný arzenál v ústřední pilíř evropské bezpečnosti. Toto rozhodnutí reaguje na posun americké pozornosti směrem k Asii a na masivní rozšiřování jaderných kapacit Ruska a Číny.
Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Macron chce nad Evropou vybudovat jaderný deštník. S Českem se nepočítá

Francouzský prezident Emmanuel Macron ohlásil zásadní obrat v jaderné politice země. V ostře sledovaném projevu na námořní základně Île Longue u Brestu oznámil, že Francie navýší svůj jaderný arzenál a rozšíří svou odstrašující strategii tak, aby kryla i další evropské spojence. Tento krok je přímou reakcí na rostoucí nestabilitu ve světě a hrozby plynoucí především z agresivní politiky Ruska.

Více souvisejících

Francie Marine Le Pen Národní fronta (NF) (Marine Le Penové)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Andrej Babiš

Babiš vyzval zbrojařské firmy k maximálnímu zabezpečení areálů

Premiér Andrej Babiš (ANO) v souvislosti s vyšetřováním pátečního požáru v Pardubicích vyzval zbrojařské firmy, aby své areály co možná nejlépe zabezpečily. V případu panuje podezření ze spáchání teroristického útoku. Stupeň ohrožení terorismem se pro tuto chvíli nemění a zůstává na druhém ze čtyř. 

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Modžtaba Chámeneí

Nový vzkaz mladého Chameneího. Otce označil za mučedníka

Nový íránský duchovní vůdce Modžtaba Chameneí se znovu ozval. U příležitosti oslav perského nového roku zveřejnil obsáhlý vzkaz, který odvysílala státní televize. Vrací se v něm k úmrtí svého otce. Zároveň tvrdí, že Írán neútočil na Turecko a Omán. 

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Chuck Norris

Zemřel legendární akční herec Chuck Norris

Z USA dorazila zpráva, které se nechce moc věřit. Ve věku 86 let zemřel legendární akční herec Chuck Norris. O úmrtí informovala jeho rodina. Norrise, který v březnu oslavil 86. narozeniny, dobře znali i čeští televizní diváci. 

před 6 hodinami

Donald Trump

Budeme si pamatovat, že jste zbabělci, vzkázal Trump členům NATO

Americký prezident Donald Trump se opět pustil do členských zemí NATO kvůli jejich neochotě pomoci se znovuotevřením Hormuzského průlivu. Trump obvinil spojence ze zbabělosti. Podle jeho slov se nechtějí zapojit ani v okamžiku, kdy je válka na Blízkém východě v podstatě vyhraná. 

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 14 hodinami

včera

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Jak se zbavit závislosti na Hormuzském průlivu? Netanjahu navrhuje vybudování potrubí přes Arabský poloostrov

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve svém projevu k národu i mezinárodnímu společenství zdůraznil, že probíhající válka s Íránem bude trvat tak dlouho, „dokud to bude nutné“. Ve spolupráci se Spojenými státy se Izrael podle jeho slov soustředí na tři klíčové cíle: úplnou likvidaci íránského jaderného programu, zničení arzenálu balistických raket dříve, než je Írán stihne ukrýt hluboko pod zem, kde by byly imunní vůči leteckým úderům, a vytvoření podmínek pro to, aby íránský lid mohl získat zpět svou svobodu. 

včera

Írán už nedokáže obohacovat uran, není jasné, kdo zemi vede, řekl Netanjahu. Nevyloučil pozemní invazi

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve čtvrtek vystoupil na tiskové konferenci, kde shrnul dosavadní úspěchy vojenského tažení proti Íránu. V úvodu svého projevu v hebrejštině prohlásil, že se Izraeli podařilo dosáhnout strategického průlomu, který zásadně mění bezpečnostní architekturu Blízkého východu. Podle jeho slov Írán již není schopen obohacovat uran ani vyrábět balistické rakety.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy