Mocenský otřes v EU? Vztahy mezi klíčovými hráči se mění, varuje analytik

NÁZOR - Francouzsko-německé vztahy jsou napjaté, tvrdí analytik Mujtaba Rahman v komentáři pro server Politico. Vedoucí evropské sekce konzultační firmy Eurasia Group se obává, že nejde o pouhou přechodnou fázi, ale spíše systémový jev.

Slabý Berlín, silná Paříž

"Důvod je jednoduchý: rozdílné politické osudy francouzského prezidenta Emmanuela Macrona a německé kancléřky Angely Merkelové (a samozřejmě jejího nástupce) a jejich vlád převrátily tento vztah vzhůru nohama," píše analytik. Dodává, že Berlín je slabý, zatímco Paříž silná a ač se dopady tohoto stavu na EU teprve formují, je cítit první záchvěvy.

Vysoce postavení němečtí představitelé přiznávají, že první přešlapy ve vztazích s Paříží učinili sami, poukazuje Rahman. Podotýká, že po svém nástupu se Macron primárně snažil napravit chyby svého předchůdce François Hollanda, realizovat reformy ve Francii a teprve poté chtěl usilovat o spolupráci s Německem v řešení rozpočtových problémů a stabilizace šoku v eurozóně.

Macron například zjednodušil francouzské pracovní právo, ořezal podporu v nezaměstnanosti a uvolnil omezení pro nábor a propouštění zaměstnanců, nastiňuje odborník. Dodává, že němečtí politici mu nešli naproti a souhlasili pouze s kosmetickými změnami v eurozóně, což Elysejský palác postřehl.

Představitelé v Berlíně nyní věří, že Macron se rozhodl prosazovat takové evropské reformy, které považoval za nezbytné, bez ohledu na Německo a jako důkaz uvádějí veto francouzského prezidenta ohledně zahájení obchodních rozhovorů s USA a zahájení přístupových rozhovorů s Albánií a Severní Makedonií či jeho podporu usmíření s Ruskem, konstatuje expert. Soudí, že Macronova ochota jednat samostatně není pouze o jeho frustrovaných ambicích.

Macron míní, že neschopnost Hollanda myslet koncepčně zastavila progres v Evropě, naznačuje Rahman. Podotýká, že Macronovo strategičtější uvažování o EU, které prvně představil v přelomovém projevu na Sorbonně, kde hovořil o "Evropě, která chrání", kontrastuje s předchozími neúspěchy Hollanda na evropské scéně.

"Otevřeně řečeno, Macron věří, že EU musí opustit svou posedlost volným trhem a stát se politickým a strategickým hráčem s jednotným hlasem a jednotným smyslem - nejprve ve svém regionu a následně ve světě," pokračuje analytik. Doplňuje, že klíčem k tomu je patřičná obranná politika Unie.

Naplňování politických priorit v ohrožení     

Tyto myšlenky ovšem zvýšily napětí s Německem, především kvůli tomu, že Berlín neuvažuje příliš strategicky, deklaruje Rahman. Odkazuje na svůj nedávný soukromý rozhovor s nejmenovaným členem německé vlády, který prohlásil, že Německo mělo naposledy vizi pro Evropu za kancléře Helmuta Kohla.

Druhým důvodem je skutečnost, že představy německé kancléřky, ministerstva zahraničí a Bundestagu se výrazně liší do těch francouzských, upozorňuje analytik. Vysvětluje, že Berlín Macrona podezírá, že důrazem na obranu ve své vizi "nové EU" chce nahradit vůdčí roli Německa založenou na ekonomice vůdčí rolí Francie vyplývající z její síly v zahraniční a bezpečnostní politice.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Němečtí představitelé se obávají, že pozici motoru jednání a síly EU by namísto německé ekonomiky zaujala francouzská armáda, konstatuje Rahman. Neočekává proto, že by se vztahy mezi Paříží a Berlínem v dohledné době zlepšily a plánovaná konference o budoucnosti Evropy naopak jejich rozpory pouze prohloubí.

Macronovi se také podařilo dosadit své spojence na klíčové posty v Bruselu, což výrazně usnadní naplňování jeho cílů, soudí analytik. Připomíná, že nastupující předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, které francouzský prezident do tohoto horkého křesla hodně pomohl, se již nechala slyšet, že se hodlá zaměřit na geopolitiku, což souzní s prioritami Paříže.

Současná hlava Francie bude zřejmě v disponovat až do roku 2027 absolutní většinou v silně centralizovaném francouzském politickém systému, i kdyby se ve volbách v roce 2022 mírně zmenšila, očekává Rahman. Podotýká, že proti tomu současná německá velká koalice CDU-CSU Merkelové a sociálních demokratů bude přinejmenším do spolkových voleb v roce 2021 pouze paběrkovat a její životaschopnost bude prověřena již tento měsíc na sjezdu sociální demokracie.

"Čím déle Merkelová pokulhává a více se spekuluje o jejím nástupci, tím je méně pravděpodobné, že ji nahradí jí zvolená nástupnice Anngret Kramp-Karrenbauerová," píše odborník. Konstatuje, že její výkony coby předsedkyně CDU a ministryně obrany nejsou nijak impozantní, její spolustraníky neoslovily, a tak je s postupem času pravděpodobnější, že její protivníci získají více příležitostí nárokovat si nejvyšší pozici.    

Macron bude dále dominovat francouzské politice, stejně jako bude Německem zmítat politická nestabilita, domnívá se analytik. Přiznává, že francouzsko-německé napětí zatím není strukturální, ale varuje, že to se může brzy změnit, a takový vývoj by výrazně bránil oběma zemím a celé EU v naplňování jejich politických priorit.

Související

Friedrich Merz (CDU)

Proč se plán Francie a Německa na stavbu stíhačky budoucnosti rozpadá? Problém je v požadavcích i velení

Ambiciózní plán Francie a Německa na společnou stavbu stíhačky budoucnosti se ocitl na pokraji kolapsu. Projekt Future Combat Air System (FCAS), ke kterému se později přidalo i Španělsko, měl být symbolem evropské obranné jednoty. Místo toho se však v době rostoucí hrozby z Ruska stává ukázkou hlubokých neshod mezi Paříží a Berlínem, které nedokážou najít společnou řeč v otázce, kdo by měl celému podniku velet.
Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Zabetonování Elysejského paláce: Macron chce rok před volbami ochránit Francii před výhrou Le Penové

Francouzský prezident Emmanuel Macron se podle informací z diplomatických i vládních kruhů snaží v posledním roce svého mandátu preventivně zajistit klíčové státní instituce. Cílem této strategie je ochránit zemi před případným šokem po prezidentských volbách v roce 2027, v nichž je podle aktuálních průzkumů favoritem krajně pravicové Národní sdružení (RN). Macron proto urychluje jmenování svých věrných spojenců do významných postů, aby omezil manévrovací prostor pro případnou administrativu Marine Le Penové nebo Jordana Bardelly.

Více souvisejících

Francie Německo Emmanuel Macron Angela Merkelová EU (Evropská unie)

Aktuálně se děje

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Experti: Rusko bude schopno pokračovat v invazi po celý rok 2026. Hrozba pro Evropu narůstá

Rusko bude schopno pokračovat v invazi na Ukrajinu po celý rok 2026, a to i přes narůstající ekonomické potíže a tlaky na trhu práce. Podle analýzy předního vojenského institutu IISS (International Institute for Strategic Studies) existuje jen málo náznaků, že by se schopnost Moskvy vést válku i v jejím pátém roce nějak výrazně snižovala. Zároveň se zvyšuje hrozba, kterou pro Evropu představují ruské rakety a drony.

včera

Petr Macinka

Nemáte odvahu přiznat, že jste selhali. Žádná velmoc nemůže vyhrát válku proti realitě, vzkázal Macinka Lavrovovi

Český ministr zahraničí Petr Macinka vystoupil v úterý na půdě Valného shromáždění OSN v New Yorku s neobvykle přímočarým projevem. U příležitosti čtvrtého výročí ruské invaze na Ukrajinu odmítl opakovat diplomatické fráze a svůj apel adresoval přímo ruskému šéfovi diplomacie Sergeji Lavrovovi, i když ten v sále osobně přítomen nebyl.

včera

Olympijský hokejový stadion v Miláně

Jak nám sportovci zase jednou dali důvod tomu, proč má olympiáda i v dnešním světě smysl

Pro sportovní nadšence, fanoušky a novináře během posledních šestnácti dní prakticky neexistovalo nic jiného, než Zimní olympijské hry v Miláně a Crotině d´Ampezzo. Vedle toho, že takový velký sportovní svátek kromě radosti přináší pro sportovce i novináře stres ve snaze předvést co nejlepší a bezchybné výkony, tak přináší také jednu z mála jistot v dnešním stále se měnícím světě. Pokaždé když při zahajovacím i zakončovacím ceremoniálu zazní emotivní tóny olympijské hymny, alespoň pro mně se ten překotný svět, který už pomalu nestíháme ani sledovat, zastaví s vědomím, že zkrátka vidím něco, co musí přežít i pro další generace.

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj pozval Trumpa na návštěvu Ukrajiny

U příležitosti čtvrtého výročí ruské invaze vystoupil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s emotivním videoprojevem, v němž vyzval Donalda Trumpa k návštěvě Kyjeva. Zelenskyj zdůraznil, že Vladimir Putin nedosáhl svých původních válečných cílů a nepodařilo se mu zlomit ukrajinský lid. Ukrajina podle něj v žádných budoucích jednáních nezradí své občany a udělá vše pro dosažení spravedlivého a důstojného míru.

včera

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Čtyři roky války na Ukrajině otřásly celým světem. Mezi Ukrajinci sílí vyčerpání a pocit, že zůstali sami

Válka na Ukrajině trvá již čtyři roky a za tu dobu stihla od základů proměnit povahu moderního válčení, otřást globální rovnováhou sil a rozbít dosavadní evropskou bezpečnostní architekturu. Pro Ukrajinu je tento konflikt krutým prokletím – země musí neustále adaptovat své síly, aby ušetřila zbytek Evropy před ruskou agresí, zatímco sama platí daň v podobě nekončících ztrát. Mezi Ukrajinci sílí vyčerpání a pocit, že jsou v boji osamoceni, zatímco Západ sice mluví o míru, ale svou váhavostí v materiální podpoře odsuzuje zemi k nekonečnému boji.

včera

Volodymyr Zelenskyj v krytu

VIDEO: Zelenskyj světu na výročí války poprvé ukázal svůj bunkr

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj si připomněl čtvrté výročí zahájení ruské invaze emotivním videoprojevem, který natočil přímo v prostorách svého bunkru na Bankovově ulici v Kyjevě. V úvodu připomněl známý výrok o tom, že Vladimir Putin plánoval dobýt Kyjev za pouhé tři dny. Skutečnost, že ukrajinský odpor trvá již čtyři roky, podle něj vypovídá o nesmírné odvaze a vytrvalosti celého národa, který od 24. února 2022 urazil náročnou cestu.

včera

Belgie, Brusel

Belgie se po ostré hádce snaží narovnat vztahy s USA

Belgické ministerstvo zahraničí v úterý oznámilo, že nastal čas „otočit list“ v diplomatické roztržce se Spojenými státy. Napětí vyvolaly výroky amerického vyslance Billa Whitea, které vyústily v ostrou výměnu názorů s místními politiky. Po uklidňujícím setkání mezi ministrem zahraničí Maximem Prévotem a velvyslancem Whitem belgická strana zdůraznila, že obě země jsou dlouholetými spojenci s hlubokými historickými vazbami a měly by se soustředit na pozitivní agendu.

včera

Karel Řehka Prohlédněte si galerii

Řehka označil Rusko za největší hrozbu: Politika Kremlu směřuje k rozvratu světového řádu

Přední představitelé české armády a vlády upozorňují na kritické zhoršení bezpečnostního prostředí v Evropě, které označují za nejvážnější od dob studené války. Náčelník generálního štábu Karel Řehka během pravidelného velitelského shromáždění označil za největší hrozbu současné Rusko. Podle jeho slov se bezpečnostní situace v nejbližší době nezlepší a varoval, že agresivní politika Kremlu směřuje k rozvratu stávajícího světového řádu.

včera

Robert Fico

Fico se přidal na stranu Ruska, tvrdí SaS. Podala na něj trestní oznámení za vlastizradu

Slovenská opoziční strana SaS v úterý podala na Generální prokuratuře SR trestní oznámení na premiéra Roberta Fica. Důvodem jsou jeho nedávná vyjádření a kroky, které směřují k zastavení takzvaných havarijních dodávek elektrické energie na Ukrajinu. Podle představitelů opozice mohl předseda vlády svým jednáním naplnit skutkovou podstatu hned několika závažných trestných činů.

včera

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Peskov k výročí invaze: Západ se snaží Rusko rozdrtit, válka sjednotila zemi

Kremelský mluvčí Dmitrij Peskov u příležitosti čtvrtého výročí zahájení plnohodnotné invaze prohlásil, že Rusko hodlá i nadále prosazovat své válečné cíle na Ukrajině. Moskva se podle něj nachází v široké konfrontaci se Západem, který se údajně snaží Rusko „rozdrtit“. Peskov však tvrdí, že tento tlak namísto oslabení pomohl zemi sjednotit a vedl k mimořádné konsolidaci ruské společnosti.

včera

včera

Dovoz a vývoz zboží

Trump plánuje nově zavedená cla ještě navýšit

Nová celosvětová cla amerického prezidenta Donalda Trumpa jsou v současné době nastavena na úrovni 10 %, avšak četné zprávy naznačují, že představitelé Bílého domu již plánují cestu k jejich zvýšení na 15 %. Takový nárůst by zasáhl zejména Velkou Británii, která si teprve loni v létě vyjednala desetiprocentní sazbu na mnoho druhů zboží. Podle analýzy nezávislého orgánu pro monitorování obchodu by scénář s patnáctiprocentním clem paradoxně přinesl největší snížení průměrných celních sazeb Brazílii a následně Číně.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Ve válce padlo 55 tisíc ukrajinských vojáků, prohlásil Zelenskyj. Na ruské straně jsou ztráty vyšší, spočítala BBC

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj u příležitosti čtvrtého výročí ruské invaze v plném rozsahu prohlásil, že Ukrajina udělá vše pro to, aby dosáhla míru. Podle jeho slov Vladimir Putin nedosáhl svých cílů, kterých chtěl v sousední zemi docílit. Zelenskyj během vzpomínkových akcí v Kyjevě zdůraznil, že od 24. února 2022 padlo nejméně 55 000 ukrajinských vojáků, ačkoliv odhady stanice BBC naznačují, že počet obětí může být až 200 000.

včera

Donald Trump

Od trpělivé diplomacie až po svržení íránského režimu. Jaké možnosti má Trump na stole?

Prezident USA Donald Trump stojí před zásadním rozhodnutím ohledně dalšího postupu vůči Íránu poté, co nařídil největší posílení amerických vojenských sil na Blízkém východě od začátku války v Iráku. Aktuálně má na stole tři hlavní scénáře, které sahají od trpělivé diplomacie až po snahu o svržení tamního režimu. Každá z těchto cest s sebou nese značná rizika a prezident dostává od svých poradců i spojenců často protichůdná doporučení.

včera

Zničená Ukrajina.

CNN: Ruská bezohlednost Evropu nevede k masivní akci. Čeká, že se agresor jednou zastaví sám

Čtyři roky války na Ukrajině přinesly seismické změny, které zásadně proměnily povahu moderního válčení, rovnováhu globálních mocností i samotnou evropskou bezpečnost. Pro Ukrajinu je tento konflikt prokletím, v němž musí bojovat o přežití a adaptovat se dostatečně rychle na to, aby ušetřila hranice Evropy před ruskými silami. Kyjev platí za tento rozvrat neúprosnou cenu v podobě neustálých ztrát, přičemž mnozí Ukrajinci přiznávají, že zůstávají pozitivní jen proto, že jinou možnost prostě nemají.

včera

Dovoz a vývoz zboží

Začala platit nová Trumpova plošná cla. Evropa nevylučuje odvetu

Nová plošná cla amerického prezidenta Donalda Trumpa ve výši 10 % oficiálně vstoupila v platnost. Stalo se tak poté, co Nejvyšší soud v pátek zablokoval řadu jeho rozsáhlých dovozních daní. Pouhých několik hodin po tomto soudním rozhodnutí podepsal prezident výkonné nařízení, které zavedlo tento nový poplatek s platností od 24. února.

včera

23. února 2026 21:14

Peter Mandelson

Británií otřásá další zatčení. Policie kvůli Epsteinovým spisům zadržela exministra Mandelsona

Bývalý britský ministr a někdejší velvyslanec v USA Peter Mandelson byl zatčen pro podezření ze zneužití pravomoci úřední osoby. K zadržení došlo krátce před půl pátou odpoledne v jeho londýnském domě ve čtvrti Camden, odkud ho policisté odvedli do neoznačeného civilního vozu. Dvaasedmdesátiletý šlechtic byl následně převezen na policejní stanici k výslechu.

23. února 2026 20:04

Státy, které USA zneužívaly, budou čelit mnohem vyšším clům, prohlásil Trump. EU zastavuje ratifikaci dohody

Americký prezident Donald Trump i přes nedávné soudní komplikace dál stupňuje svou obchodní válku a ohlásil zavedení nových patnáctiprocentních globálních cel. Tento krok přichází bezprostředně poté, co Nejvyšší soud označil jeho předchozí nouzová cla za nezákonná. Federální úřad celní a hraniční ochrany potvrdil, že sběr těchto zneplatněných poplatků bude ukončen dnes po půlnoci východoamerického času.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy