Mocenský otřes v EU? Vztahy mezi klíčovými hráči se mění, varuje analytik

Slabý Berlín, silná Paříž

"Důvod je jednoduchý: rozdílné politické osudy francouzského prezidenta Emmanuela Macrona a německé kancléřky Angely Merkelové (a samozřejmě jejího nástupce) a jejich vlád převrátily tento vztah vzhůru nohama," píše analytik. Dodává, že Berlín je slabý, zatímco Paříž silná a ač se dopady tohoto stavu na EU teprve formují, je cítit první záchvěvy.

Vysoce postavení němečtí představitelé přiznávají, že první přešlapy ve vztazích s Paříží učinili sami, poukazuje Rahman. Podotýká, že po svém nástupu se Macron primárně snažil napravit chyby svého předchůdce François Hollanda, realizovat reformy ve Francii a teprve poté chtěl usilovat o spolupráci s Německem v řešení rozpočtových problémů a stabilizace šoku v eurozóně.

Macron například zjednodušil francouzské pracovní právo, ořezal podporu v nezaměstnanosti a uvolnil omezení pro nábor a propouštění zaměstnanců, nastiňuje odborník. Dodává, že němečtí politici mu nešli naproti a souhlasili pouze s kosmetickými změnami v eurozóně, což Elysejský palác postřehl.

Představitelé v Berlíně nyní věří, že Macron se rozhodl prosazovat takové evropské reformy, které považoval za nezbytné, bez ohledu na Německo a jako důkaz uvádějí veto francouzského prezidenta ohledně zahájení obchodních rozhovorů s USA a zahájení přístupových rozhovorů s Albánií a Severní Makedonií či jeho podporu usmíření s Ruskem, konstatuje expert. Soudí, že Macronova ochota jednat samostatně není pouze o jeho frustrovaných ambicích.

Macron míní, že neschopnost Hollanda myslet koncepčně zastavila progres v Evropě, naznačuje Rahman. Podotýká, že Macronovo strategičtější uvažování o EU, které prvně představil v přelomovém projevu na Sorbonně, kde hovořil o "Evropě, která chrání", kontrastuje s předchozími neúspěchy Hollanda na evropské scéně.

"Otevřeně řečeno, Macron věří, že EU musí opustit svou posedlost volným trhem a stát se politickým a strategickým hráčem s jednotným hlasem a jednotným smyslem - nejprve ve svém regionu a následně ve světě," pokračuje analytik. Doplňuje, že klíčem k tomu je patřičná obranná politika Unie.

Naplňování politických priorit v ohrožení     

Tyto myšlenky ovšem zvýšily napětí s Německem, především kvůli tomu, že Berlín neuvažuje příliš strategicky, deklaruje Rahman. Odkazuje na svůj nedávný soukromý rozhovor s nejmenovaným členem německé vlády, který prohlásil, že Německo mělo naposledy vizi pro Evropu za kancléře Helmuta Kohla.

Druhým důvodem je skutečnost, že představy německé kancléřky, ministerstva zahraničí a Bundestagu se výrazně liší do těch francouzských, upozorňuje analytik. Vysvětluje, že Berlín Macrona podezírá, že důrazem na obranu ve své vizi "nové EU" chce nahradit vůdčí roli Německa založenou na ekonomice vůdčí rolí Francie vyplývající z její síly v zahraniční a bezpečnostní politice.

Němečtí představitelé se obávají, že pozici motoru jednání a síly EU by namísto německé ekonomiky zaujala francouzská armáda, konstatuje Rahman. Neočekává proto, že by se vztahy mezi Paříží a Berlínem v dohledné době zlepšily a plánovaná konference o budoucnosti Evropy naopak jejich rozpory pouze prohloubí.

Macronovi se také podařilo dosadit své spojence na klíčové posty v Bruselu, což výrazně usnadní naplňování jeho cílů, soudí analytik. Připomíná, že nastupující předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, které francouzský prezident do tohoto horkého křesla hodně pomohl, se již nechala slyšet, že se hodlá zaměřit na geopolitiku, což souzní s prioritami Paříže.

Současná hlava Francie bude zřejmě v disponovat až do roku 2027 absolutní většinou v silně centralizovaném francouzském politickém systému, i kdyby se ve volbách v roce 2022 mírně zmenšila, očekává Rahman. Podotýká, že proti tomu současná německá velká koalice CDU-CSU Merkelové a sociálních demokratů bude přinejmenším do spolkových voleb v roce 2021 pouze paběrkovat a její životaschopnost bude prověřena již tento měsíc na sjezdu sociální demokracie.

"Čím déle Merkelová pokulhává a více se spekuluje o jejím nástupci, tím je méně pravděpodobné, že ji nahradí jí zvolená nástupnice Anngret Kramp-Karrenbauerová," píše odborník. Konstatuje, že její výkony coby předsedkyně CDU a ministryně obrany nejsou nijak impozantní, její spolustraníky neoslovily, a tak je s postupem času pravděpodobnější, že její protivníci získají více příležitostí nárokovat si nejvyšší pozici.    

Macron bude dále dominovat francouzské politice, stejně jako bude Německem zmítat politická nestabilita, domnívá se analytik. Přiznává, že francouzsko-německé napětí zatím není strukturální, ale varuje, že to se může brzy změnit, a takový vývoj by výrazně bránil oběma zemím a celé EU v naplňování jejich politických priorit.