Mocenský otřes v EU? Vztahy mezi klíčovými hráči se mění, varuje analytik

NÁZOR - Francouzsko-německé vztahy jsou napjaté, tvrdí analytik Mujtaba Rahman v komentáři pro server Politico. Vedoucí evropské sekce konzultační firmy Eurasia Group se obává, že nejde o pouhou přechodnou fázi, ale spíše systémový jev.

Slabý Berlín, silná Paříž

"Důvod je jednoduchý: rozdílné politické osudy francouzského prezidenta Emmanuela Macrona a německé kancléřky Angely Merkelové (a samozřejmě jejího nástupce) a jejich vlád převrátily tento vztah vzhůru nohama," píše analytik. Dodává, že Berlín je slabý, zatímco Paříž silná a ač se dopady tohoto stavu na EU teprve formují, je cítit první záchvěvy.

Vysoce postavení němečtí představitelé přiznávají, že první přešlapy ve vztazích s Paříží učinili sami, poukazuje Rahman. Podotýká, že po svém nástupu se Macron primárně snažil napravit chyby svého předchůdce François Hollanda, realizovat reformy ve Francii a teprve poté chtěl usilovat o spolupráci s Německem v řešení rozpočtových problémů a stabilizace šoku v eurozóně.

Macron například zjednodušil francouzské pracovní právo, ořezal podporu v nezaměstnanosti a uvolnil omezení pro nábor a propouštění zaměstnanců, nastiňuje odborník. Dodává, že němečtí politici mu nešli naproti a souhlasili pouze s kosmetickými změnami v eurozóně, což Elysejský palác postřehl.

Představitelé v Berlíně nyní věří, že Macron se rozhodl prosazovat takové evropské reformy, které považoval za nezbytné, bez ohledu na Německo a jako důkaz uvádějí veto francouzského prezidenta ohledně zahájení obchodních rozhovorů s USA a zahájení přístupových rozhovorů s Albánií a Severní Makedonií či jeho podporu usmíření s Ruskem, konstatuje expert. Soudí, že Macronova ochota jednat samostatně není pouze o jeho frustrovaných ambicích.

Macron míní, že neschopnost Hollanda myslet koncepčně zastavila progres v Evropě, naznačuje Rahman. Podotýká, že Macronovo strategičtější uvažování o EU, které prvně představil v přelomovém projevu na Sorbonně, kde hovořil o "Evropě, která chrání", kontrastuje s předchozími neúspěchy Hollanda na evropské scéně.

"Otevřeně řečeno, Macron věří, že EU musí opustit svou posedlost volným trhem a stát se politickým a strategickým hráčem s jednotným hlasem a jednotným smyslem - nejprve ve svém regionu a následně ve světě," pokračuje analytik. Doplňuje, že klíčem k tomu je patřičná obranná politika Unie.

Naplňování politických priorit v ohrožení     

Tyto myšlenky ovšem zvýšily napětí s Německem, především kvůli tomu, že Berlín neuvažuje příliš strategicky, deklaruje Rahman. Odkazuje na svůj nedávný soukromý rozhovor s nejmenovaným členem německé vlády, který prohlásil, že Německo mělo naposledy vizi pro Evropu za kancléře Helmuta Kohla.

Druhým důvodem je skutečnost, že představy německé kancléřky, ministerstva zahraničí a Bundestagu se výrazně liší do těch francouzských, upozorňuje analytik. Vysvětluje, že Berlín Macrona podezírá, že důrazem na obranu ve své vizi "nové EU" chce nahradit vůdčí roli Německa založenou na ekonomice vůdčí rolí Francie vyplývající z její síly v zahraniční a bezpečnostní politice.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Němečtí představitelé se obávají, že pozici motoru jednání a síly EU by namísto německé ekonomiky zaujala francouzská armáda, konstatuje Rahman. Neočekává proto, že by se vztahy mezi Paříží a Berlínem v dohledné době zlepšily a plánovaná konference o budoucnosti Evropy naopak jejich rozpory pouze prohloubí.

Macronovi se také podařilo dosadit své spojence na klíčové posty v Bruselu, což výrazně usnadní naplňování jeho cílů, soudí analytik. Připomíná, že nastupující předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, které francouzský prezident do tohoto horkého křesla hodně pomohl, se již nechala slyšet, že se hodlá zaměřit na geopolitiku, což souzní s prioritami Paříže.

Současná hlava Francie bude zřejmě v disponovat až do roku 2027 absolutní většinou v silně centralizovaném francouzském politickém systému, i kdyby se ve volbách v roce 2022 mírně zmenšila, očekává Rahman. Podotýká, že proti tomu současná německá velká koalice CDU-CSU Merkelové a sociálních demokratů bude přinejmenším do spolkových voleb v roce 2021 pouze paběrkovat a její životaschopnost bude prověřena již tento měsíc na sjezdu sociální demokracie.

"Čím déle Merkelová pokulhává a více se spekuluje o jejím nástupci, tím je méně pravděpodobné, že ji nahradí jí zvolená nástupnice Anngret Kramp-Karrenbauerová," píše odborník. Konstatuje, že její výkony coby předsedkyně CDU a ministryně obrany nejsou nijak impozantní, její spolustraníky neoslovily, a tak je s postupem času pravděpodobnější, že její protivníci získají více příležitostí nárokovat si nejvyšší pozici.    

Macron bude dále dominovat francouzské politice, stejně jako bude Německem zmítat politická nestabilita, domnívá se analytik. Přiznává, že francouzsko-německé napětí zatím není strukturální, ale varuje, že to se může brzy změnit, a takový vývoj by výrazně bránil oběma zemím a celé EU v naplňování jejich politických priorit.

Související

Francouzské námořnictvo

Francouzský jaderný deštník u expertů narazil. Sloužit má jako pojistka, pokud selže jednotné evropské odstrašení

V březnu 2026 stanul francouzský prezident Emmanuel Macron na pobřeží Bretaně před jadernou ponorkou, aby pronesl projev, který se zapíše do dějin jako konec jedné éry strategické nejednoznačnosti. Macron oznámil, že Francie hodlá přetvořit svůj jaderný arzenál v ústřední pilíř evropské bezpečnosti. Toto rozhodnutí reaguje na posun americké pozornosti směrem k Asii a na masivní rozšiřování jaderných kapacit Ruska a Číny.
Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Macron chce nad Evropou vybudovat jaderný deštník. S Českem se nepočítá

Francouzský prezident Emmanuel Macron ohlásil zásadní obrat v jaderné politice země. V ostře sledovaném projevu na námořní základně Île Longue u Brestu oznámil, že Francie navýší svůj jaderný arzenál a rozšíří svou odstrašující strategii tak, aby kryla i další evropské spojence. Tento krok je přímou reakcí na rostoucí nestabilitu ve světě a hrozby plynoucí především z agresivní politiky Ruska.

Více souvisejících

Francie Německo Emmanuel Macron Angela Merkelová EU (Evropská unie)

Aktuálně se děje

před 35 minutami

NATO

Politico: Česko je na tom ze všech států nejhůře. Na obranu dává ještě míň než Maďarsko

Alianční „třída“ roku 2025 složila maturitu úspěšně. Všech dvaatřicet členských států NATO poprvé v historii splnilo stanovený cíl a vynaložilo na obranu minimálně 2 % svého hrubého domácího produktu. Výroční zpráva zveřejněná v Bruselu ukazuje, že po dekádě od stanovení tohoto závazku v roce 2014 se společenství konečně dočkalo plošného plnění.

před 1 hodinou

Hormuzský průliv

Klíč k Hormuzskému průlivu leží na sedmi ostrovech. Pokud je americká armáda obsadí, čeká ji peklo na zemi

V souvislosti se zprávami o vyslání tisíců amerických pozemních jednotek na Blízký východ sílí dohady o jejich možném nasazení. Spekuluje se především o ovládnutí íránského ostrova Chark v severní části Perského zálivu, který představuje zásadní energetický uzel. Tento terminál zajišťuje odbavení přibližně 90 % íránského vývozu ropy, což z něj činí strategický cíl pro ochromení ekonomiky Teheránu.

před 3 hodinami

Počasí

Počasí o víkendu. Tepleji bude dnes, hrozí další sněžení

Slunečný bude místy začátek posledního březnového víkendu, ale počasí se v jeho průběhu pokazí. Podle předpovědi může ve vyšších polohách připadnout další sníh. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

Důchody, ilustrační fotografie.

Důchodů se mají dotknout změny. Jsou plánované ve dvou fázích

Důchodů se týkaly změny za předchozí vlády a nevyhnou se jim ani pod vedením Andreje Babiš (ANO). Ministerstvo práce a sociálních věcí si plánované úpravy, které vycházejí z programového prohlášení, rozdělilo do dvou fází. První novinky by měly platit od příštího roku.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Portland, ilustrační foto

V USA se rozjíždí tichá mocenská válka. Demokraté se snaží vyplnit vakuum po Bidenovi

V americkém Washingtonu se pod povrchem aktuálních krizí začínají rýsovat kontury nové politické éry. Zatímco pozornost světa upírá zraky k Blízkému východu, kam jsou vysílány výsadkové jednotky, uvnitř Demokratické strany probíhá hluboké ideologické a generační přeskupování. Tato vnitřní dynamika naznačuje, že základy budoucí americké politiky se začínají nenápadně, ale zásadně měnit.

včera

Bundeswehr, ilustrační fotografie

Německo chce proměnit armádu v nejsilnější bojovou sílu Evropy, než Rusko zaútočí na NATO. Má na to tři roky

Generál Carsten Breuer, nejvýše postavený voják německého Bundeswehru, čelí úkolu, který by byl ještě před několika lety nemyslitelný: proměnit německou armádu v nejsilnější bojovou sílu Evropy. Podle Breuera je situace naléhavá, neboť Rusko masivně investuje do zbrojení a náboru. Varuje, že do roku 2029 bude Moskva schopna zahájit rozsáhlý útok proti území NATO, a Německo proto musí být připraveno na scénář velké války.

včera

Kirill Dmitrijev

Evropa bude prosit Moskvu o energetické suroviny, my si vybereme, komu pomůžeme, tvrdí Putinova pravá ruka

Přední spojenec ruského prezidenta Vladimira Putina a šéf Ruského fondu přímých investic Kirill Dmitrijev přišel s varováním, že Evropa a Velká Británie budou brzy nuceny „prosit“ Moskvu o dodávky energetických surovin. Podle jeho slov globální trhy čelí drastickému nedostatku zásob, který je umocněn probíhající válkou v Íránu. Rusko si pak bude moci samo vybrat, zda a komu případné žádosti o pomoc vyhoví.

včera

Evropská unie, ilustrační fotografie.

Maďarsko důležitější než Francie? EU se ocitá v kritickém bodě, může skončit jako rukojmí krajní pravice

Jednání o příštím dlouhodobém rozpočtu Evropské unie v astronomické výši 1,8 bilionu eur se ocitla v kritickém bodě. Podle diplomatů v Bruselu bude pro budoucí směřování sedmadvacítky a schválení finančního rámce do roku 2026 klíčový výsledek dubnových parlamentních voleb v Maďarsku. Ty jsou momentálně považovány za důležitější milník než nadcházející prezidentská volba ve Francii.

včera

Andrej Babiš

Babiš vyrazil do boje proti „nehoráznému chování“ čerpacích stanic. Chce zpřísnit kontroly a zastropovat marže

Premiér Andrej Babiš se rozhodl pro radikální krok v boji proti vysokým cenám pohonných hmot. Jeho cílem je zavedení přísné kontroly marží u čerpacích stanic, přičemž navrhuje jejich zastropování na hranici tří korun za litr. Podle předsedy vlády je současné chování prodejců, kteří u některých stojanů nastavují marže ve výši až deseti korun, naprosto nehorázné a pro státní správu nepřijatelné.

včera

Volker Türk

Kdo ničil dívčí školu v Íránu? OSN chce odpovědi, vyšetřování zatím ukazuje na USA

Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk vyzval k co nejrychlejšímu uzavření vyšetřování tragického bombardování dívčí školy v Minábu. Podle oficiálních íránských zdrojů si tento útok vyžádal životy 168 lidí, z nichž většinu tvořily děti. Türk během debaty Rady OSN pro lidská práva o ochraně dětí v konfliktech zdůraznil, že povinností těch, kteří útok provedli, je vyšetřit celou událost promptně, nestranně a transparentně.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump couvá. Opět odložil Íránu ultimátum, podle Teheránu jednání neprobíhá

Americký prezident Donald Trump se rozhodl o dalších deset dní odložit plánované vojenské údery na íránské energetické objekty. Své původní ultimátum, které mělo vypršet tento pátek, posunul až na 6. dubna 2026. Podle vyjádření Bílého domu je důvodem tohoto kroku probíhající diplomatické vyjednávání s Teheránem, které Trump označil za velmi nadějné a produktivní.

včera

Hormuzský průliv

Vojenské kapacity Íránu jsou zničené, prohlašuje Trump. Jak tedy Teherán dokáže kontrolovat Hormuzský průliv?

Strategicky významný Hormuzský průliv zůstává již téměř čtyři týdny fakticky uzavřen, což uvrhlo globální energetické trhy do stavu hlubokého chaosu. Tato úzká vodní cesta je přitom naprosto klíčová pro světovou ekonomiku, neboť tudy proudí přibližně 20 % celosvětových zásob ropy a zemního plynu. Kromě energetických surovin jsou blokádou zasaženy i dodávky hnojiv, na nichž závisí zemědělská produkce v mnoha částech planety.

včera

Předseda vlády Andrej Babiš

Okamžitě zlevněte pohonné hmoty, pustil se Babiš do pumpařů

Premiér Andrej Babiš se ostře vymezil proti cenové politice největších provozovatelů čerpacích stanic v České republice. Ve svém videu na sociální síti Facebook vyzval dominantní hráče na trhu k okamžitému zlevnění pohonných hmot. Podle jeho slov jsou současné částky, které řidiči platí zejména u dálnic, naprosto nepřijatelné a neopodstatněné.

včera

Útok zápalnými lahvemi na Ruský dům v Praze. Policie pátrá po pachateli

Ruský dům v pražských Dejvicích se ve čtvrtek večer stal místem násilného incidentu. Neznámý útočník na budovu, v níž sídlí Ruské středisko vědy a kultury, hodil několik zápalných lahví. Policie se případem intenzivně zabývá a po pachateli v současné době pátrá. Celá událost je vyšetřována jako trestný čin poškození cizí věci.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy