Skandál v Německu. Část členů elitní jednotky se hlásí ke krajní pravici

Německo řeší obrovský skandál ve svých bezpečnostních sborech. Řada členů elitní vojenské jednotky působící v řadách Kommando Spezialkräfte (KS) se podle zjištění hlásí ke krajní pravici, což možná bude mít za následek její rozpuštění.

KSK je elitním zvláštní komandem německých ozbrojených sil (Bundeswehr), která vznikla v roce 1990 jako ekvivalent amerických speciálních operací. Podle agentury AFP má okolo 1400 členů, jejichž náplní práce je boj s terorismem a braním rukojmích. Informovala o tom americká televizní stanice CNN.

Německá ministryně obrany a předsedkyně koaliční CDU Annegret Krampová-Karrenbauerová, která by se po parlamentních volbách 2021 mohla stát novou spolkovou kancléřkou, v rozhovoru pro Sueddeutsche Zeitung oznámila, že vydala nařízení o částečném zrušení skupiny, která se v rámci jednotky stala de facto nezávislou na centrálním vedení.

Ministryně se zároveň také vyjádřila k neblahému fenoménu kultury "toxického vůdcovství", k němuž po získání "autonomie" v řadách jednotky začalo docházet. Německému magazínu Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ) popsala, jak hodlá dál postupovat.

Jednat by se mělo pouze o částečnou redukci, nikoliv úplné zrušení KSK, jelikož jde pouze o lokální problém. Čistky se by se měly dotknout cca 70 vojáků.

Že se mezi členy KSK nachází řada lidí, kteří jsou známí svými sklony ke krajně pravicovým ideologiím, se vědělo už předtím. Například v květnu byly v domě německého elitního vojáka nalezeny ukryté zbraně, střelivo a výbušniny. Podle dostupných informací se skutečně jednalo o člena speciální jednotky KSK.

Členové zvláštních jednotek byli dlouhodobě vyšetřováni německou vojenskou kontrarozvědkou. Došlo také k domovním prohlídkám, což potvrdila i Karrenbauerová. Pracovní skupina, kterou za tímto účelem vytvořila, jí pak později seznámila se svým reportem. V něm uvedla, že KSK musí projít rozsáhlými systémovými a personálními změnami, aby mohla i nadále kooperovat s Bundeswehrem.

Související

Norbert Röttgen

Německá vládní CDU volí nového předsedu, kandidáti jsou tři

Německá vládní Křesťanskodemokratická unie (CDU) kancléřky Angely Merkelové si v sobotu vybere nové vedení. O post předsedy, který otevírá cestu ke kandidatuře na kancléře, se uchází tři zájemci - ministerský předseda Severního Porýní-Vestfálska Armin Laschet, někdejší šéf poslanců vládní konzervativní unie CDU/CSU Friedrich Merz a šéf zahraničního výboru Spolkového sněmu Norbert Röttgen.

Více souvisejících

Annegret Krampová-Karrenbauerová Armáda bezpečnostní služby extremismus

Aktuálně se děje

před 10 minutami

před 10 minutami

před 12 minutami

před 22 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Tanky ABRAMS, ilustrační fotografie

Ukrajina stáhla z bojiště americké Abramsy

Ukrajina dočasně stáhla z bojiště americké tanky Abrams M1A1. Ukázaly se jako zranitelné při útocích ruskými drony, uvedla agentura AP s odvoláním na zdroje v americké armádě.

před 6 hodinami

včera

Film Rivalové

RECENZE: Rivalové rozehrávají drama milostného trojúhelníku na tenisovém kurtu

Česká kina pohostí rozhodující tenisový zápas, který v závěru není ani tak důležitý ze sportovního hlediska, jako z toho osobního. Stojí proti sobě dva muži, jejichž mladistvé přátelství skrečovala společná láska k jedné ženě. Rivalové v melodramatických konturách konstruují milostný trojúhelník, jehož exekuce je jedna z těch nejlepších za poslední dobu. 

včera

Harvey Weinstein

Odvolací soud zrušil odsuzující verdikt nad Weinsteinem

Nejvyšší soud amerického státu New York ve čtvrtek zrušil rozsudek nad hollywoodským producentem Harveym Weinsteinem z roku 2020, ve kterém byl uznán vinným ze sexuálních trestných činů. Nařídil zároveň nový proces v případě.

včera

včera

včera

včera

včera

Střelec, který loni zabíjel u FF UK v Praze, nebyl duševně nemocný

Podle státní zástupkyně Jany Murínové, která vystoupila na dnešním jednání sněmovního bezpečnostního výboru, není motiv pachatele loňské tragické střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy způsoben duševní poruchou. 

Zdroj: Karolína Svobodová

Další zprávy