Proklínaný švédský přístup se může vyplatit. Je zde ovšem háček, zní z USA

Příklad hodný následování?

Skandinávská země přijala některá opatření, která mají šíření koronaviru udržet pod kontrolou, jako například zákaz shromáždění více než 50 lidí, vyzvala k omezování mezilidského kontaktu a starší žáky odkázala na výuku pomocí videa, připomíná editorial. Dodává, že Švédsko se ale neuchýlilo k drakonickému přístupu.

Švédské školy pro žáky mladší 16 let tak zůstaly otevřené, stejně jako mnoho barů, restaurací a sportovišť, kde je pouze dodržován větší fyzický odstup, upozorňuje americký server. Podotýká, že to vznáší otázku, zda je tento příklad hodný následování.

"Z pohledu nemocných a úmrtnosti se zdá, že Švédsko platí za svůj přístup vyšší cenu," pokračuje Washington Post. Poukazuje, že počátkem tohoto týdne vykazovala země s 10 miliony obyvatel téměř 3.700 obětí koronaviru, zatímco sousední Dánsko, Norsko a Finsko, které mají dohromady 16,5 milionu obyvatel, zavedly tvrdší omezení a celkem zaznamenaly za stejnou dobu jen přes něco tisíc obětí.

Švédsko hlásí přes 364,3 úmrtí na milion lidí, Dánsko 94,4, Finsko 53,7 a Norsko 42,8, uvádí vlivný deník. Na druhou stranu přiznává, že Švédsko si v tomto ohledu vede lépe než Velká Británie, Francie, Itálie a Španělsko, tedy země, které zavedly přísnou karanténu.

Koronavirus pronikl do švédských pečovatelských domů, jejichž klienti tvoří velkou část obětí, deklaruje renomovaný server. Za důvod označuje pomalou reakci tamní vlády, která včas neomezila návštěvy v těchto zařízeních.

"Švédsko zároveň neunikne ekonomickým škodám pandemie," vyzdvihuje washingtonský deník. Odkazuje na názor ekonomů, že švédské hospodářství, které je úzce navázáno na globální dodavatelské řetězce, upadne letos do hluboké recese, k čemuž přispěje i skutečnost, že se téměř zastavil turismus, mnoho firem muselo pozastavit provoz, v důsledku čehož poroste nezaměstnanost.   

Klíčový faktor - vakcína

Díky svému přístupu může Švédsko z dlouhodobého hlediska vytvořit ve své populaci větší přirozenou imunitu vůči viru, na který se nemusí objevit vakcína, přiznává vlivný server. Dodává, že k dosažení tzv. kolektivní imunity, která víceméně brání šíření viru, je nutné, aby s virem přišly do kontaktu dvě třetiny obyvatel, a tak získaly protilátky.

Není jasné, zda Švédsko této úrovně dosáhne, ale i tak by mohlo být přirozeně odolnější proti druhé vlně nemoci, upozorňuje Washington Post. Vysvětluje, že země, které přijaly drastická opatření k ochraně svých obyvatel na samém počátku, budou v případě druhé vlny mnohem zranitelnější.

Pokud by se však v dohledné době objevila vakcína, bude podle amerického deníku možné vytvořit imunitu při mnohem menším počtu obětí na životech.

Švédsko také demonstrovalo výhodu v podobě vysoké míry důvěry ve vládu, vyzdvihuje editorial. Připomíná, že Švédové zůstali doma, aniž jim to bylo nařízeno, myli si ruce, přijímali vládní doporučení a řídili se jimi a zploštili křivku nakažených.  

"V krizové zdravotní situaci toto odráží zdravý rozum a dobrý úsudek kontrastující s hlasitými požadavky ve Spojených státech, aby se upustilo od vládních nařízení," píše Washington Post. Dodává, že celkový verdikt nad švédským přístupem stále není možné vynést.

Z krátkodobého hlediska švédský přístup zřejmě vedl k většímu počtu mrtvých a nemocných a ne bezvýznamným ekonomickým těžkostem, zatímco v dlouhodobém horizontu může být jeho odměnou větší odolnost, shrnuje prestižní deník. Deklaruje, že nejlepším řešením pro všechny by tak byl co nejrychlejší objev vakcíny.