Šéfové zemí EU řeší spory kolem nákupu a rozdělování vakcín

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie dnes odpoledne zahájili videokonferenci, při které budou hledat způsob, jak zajistit více vakcín proti koronaviru a urychlit zatím neuspokojivé tempo očkování. Unijní státy přitom stále nejsou jednotné v pohledu na možný zákaz vývozu očkovacích látek či na to, zda a jak přerozdělit společně nakoupené vakcíny.

Těch mají některé státy včetně Česka s ohledem na počet obyvatel méně a požadují kompenzace, podporu však zatím nezískaly.

Lídři se k summitu, který se kvůli zhoršení pandemické situace v Evropě na poslední chvíli přesunul do virtuálního prostředí, scházejí v době sporů o dodávky vakcín, kterých má unie méně než očekávala. Zatímco shoda na společném prohlášení, že unie musí "zásadně a naléhavě" urychlit výrobu a distribuci vakcín bude patrně jednomyslná, komplikovanější debata se podle diplomatů čeká o tom, jak tohoto cíle dosáhnout. Země nejsou jednotné v otázce, jak moc omezovat vývoz vakcín ve snaze přimět zejména firmu AstraZeneca, aby plnila slíbené množství dodávek. Těch v prvním čtvrtletí společnost dodá evropskému bloku necelou třetinu z původně plánovaných téměř 100 milionů, nedůvěru navíc den před summitem vzbudila zpráva o 29 milionech dávek této vakcíny skladovaných v Itálii.

Evropská komise ve středu navrhla, aby se kontroly a možné zákazy vývozu nevztahovaly jen na firmy neplnící dodávky, ale i na země, které jsou napřed v očkování a vakcíny nevyvážejí. Častější využívání zákazu se však nelíbí státům jako Nizozemsko, Belgie či skandinávským zemím.

"Panují obavy, aby se to neobrátilo proti EU," řekl novinářům jeden z diplomatů s tím, že při příliš častém zakazování vývozu by mohly některé země přestat do Evropy posílat komponenty k výrobě vakcín. Záměr unie kritizovala zejména Británie, kterou by omezení vývozu mohlo postihnout nejvíce. Londýn a Brusel se ve středu večer ve společném prohlášení shodli, že chtějí hledat řešení výhodné pro obě strany. Tím by podle diplomatů mohlo být například sdílení části produkce AstraZeneky ze závodů v EU.

Ani krátce před summitem se zástupci členských zemí nedokázali shodnout na dorovnání nerovnoměrné distribuce vakcín, které požaduje Rakousko podporované Českem a dalšími čtyřmi státy. Tyto země chtějí přehodnotit současný distribuční klíč a jako kompenzaci získat větší podíl z urychlené dodávky deseti milionů dávek vakcíny od firem Pfizer/BioNTech. S tím však nesouhlasí další státy v čele s Německem, které podle diplomatů kritizují mimo jiné ostrá slova rakouského kancléře Sebastiana Kurze na adresu společných nákupů vakcín. Německá kancléřka Angela Merkelová či francouzský prezident Emmanuel Macron před summitem dali najevo, že přes dosavadní nedostatky tento systém stále podporují.

Související

Více souvisejících

EU (Evropská unie) Summit EU očkování

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Nelson Mandela, bývalý prezident Jihoafrické republiky a jeden z hlavních bojovníků proti apartheidu. Byl spoluzakladatelem ozbrojeného křídla Afrického národního kongresu Umkhonto we Sizwe, které bylo vládami Jižní Afriky a Spojených států označeno za teroristickou organizaci. Za svou činnost byl režimem apartheidu 27 let vězněn.

Mandelu jako hlavu státu uznávali prakticky všichni Jihoafričané, uvádí afrikanista Skalník

Uplynulo 30 let od chvíle, kdy se jihoafrickým prezidentem stal čelní bojovník proti rasovému apartheidu Nelson Mandela. Během pětileté vlády procházela země především transformací, kdy klíčové státní i ekonomické pozice přebírali černí Afričané, připomíná Petr Skalník v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Afrikanista, antropolog a bývalý diplomat v něm také upozorňuje, že Mandela byl mnohem více nacionalistou než socialistou a za jeho prezidentství Jihoafrická republika získala mezinárodní prestiž a začala hrát rozhodující politickou i hospodářskou roli na kontinentu. Mandelovo působení v čele státu tak považuje za úspěšné, navzdory tomu, že se první hlavě státu černé pleti nepodařilo zkrotit bující kriminalitu a překlenout majetkovou propast ve společnosti.

před 1 hodinou

Ilustrační fotografie.

Pro Kämpfa uvolnil místo v národním týmu Kousal, kapitánem se stal veterán Červenka

Čtvrtečního tréninku v pražské O2 Areně se zúčastnil poprvé útočník Toronta David Kämpf, který se tak připojil k týmu. Musel ho naopak opustit někdo ze stávajících nominovaných, vyšlo to na Pavla Kousala. Realizační tým v čele s Radimem Rulíkem pak počítá s Kämpfem do prvního utkání turnaje, který Češi odehrají v pátek proti Finsku. Kromě toho ve čtvrtek taktéž vybrali kapitána a jeho asistenty. Čéčko bude nosit podle očekávání ten nejzkušenější Roman Červenka a jeho pobočníky se pak stali obránce Radko Gudas (Anaheim) a útočník Ondřej Palát (New Jersey).

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Izraelská armáda se připravuje k útoku na Hamás

Izraelské tanky obklíčily východní část Rafahu. Městem zní exploze a střelba

Podle agentury Reuters dnes izraelské tanky zablokovaly hlavní silnici oddělující východní a západní část Rafahu na jihu Pásma Gazy, což v podstatě obklíčilo celou východní část tohoto města. Obyvatelé východní a severovýchodní části města hlásí téměř nepřetržité exploze a střelbu, přičemž intenzivní boje mezi izraelskou armádou a ozbrojenci z hnutí Hamás a Palestinského islámského džihádu pokračují.

Aktualizováno před 3 hodinami

před 4 hodinami

Ruská armáda, ilustrační foto

Ruská armáda zahájila pozemní ofenzívu na severovýchodě Ukrajiny

Ruské jednotky spustily v pátek ráno pozemní ofenzívu na severovýchodě Ukrajiny v Charkovské oblasti a u města Vovčansk postoupily přibližně o jeden kilometr. Uvedla to agentura Reuters odvolávajících se na ukrajinské ministerstvo obrany a zdroj z prostředí ukrajinské armády.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Bělorusko, Minsk

Bělorusko plánuje systematicky přesouvat stovky migrantů na hranice s Polskem

Běloruské bezpečnostní a zpravodajské služby plánují systematicky přesouvat stovky migrantů na hranice s Polskem. Organizace ByPol, sdružující bývalé představitele běloruských silových struktur, upozornila na tuto situaci na svých internetových stránkách s tím, že se jedná o skupinu 700 až 800 osob, které se mají pokusit překročit hranice Evropské unie.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

Finále Eurovize 2024 bez Česka. Aiko v semifinále neuspěla

Česko bude chybět mezi 26 zeměmi v sobotním finále Eurovize ve švédském Malmö. Aiko totiž nepostoupila ze čtvrtečního druhého semifinále. Nejlepším českým výsledkem tak zůstává šesté místo Mikolase Josefa z roku 2018. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy