Ve Francii se do demonstrací na prvního máje zapojily desetitisíce lidí

Desítky tisíc lidí se dnes po celé Francii zapojily do tradičních prvomájových demonstrací, jejichž požadavkem byla sociální spravedlnost a zrušení vládního plánu na snížení dávek v nezaměstnanosti. V Paříži se odborářského protestu účastnili mimo jiné pracovníci ze sektorů obzvláště zasažených pandemií covidu-19 a členové hnutí takzvaných Žlutých vest, které před třemi lety spustilo mohutnou vlnu protivládních demonstrací.

V tureckém Istanbulu dnes byly při protestech zatčeny desítky osob. Potyčky mezi demonstranty a policií byly také ve Vídni či Helsinkách.

V Paříži, Lyonu, Nantes, Lille, Toulouse a dalších francouzských městech se konalo na 300 demonstrací, uvedla agentura Reuters. Protesty se odehrávaly z velké části v souladu s předpisy omezujícími shromažďování, demonstranti na sobě většinou měli roušky a dodržovali rozestupy. Většina akcí byla poklidná, v Lyonu však policie musela rozehnat skupinu asi 200 lidí házejících dělbuchy. V Paříži bylo v potyčkách zatčeno 46 osob, v celé zemi pak 56.

Podle odborářského svazu CGT se dnes v celé Francii zúčastnilo demonstrací 170.000 lidí, z toho 25.000 v Paříži. Francouzské ministerstvo vnitra hovoří o úhrnném počtu 160.000 demonstrantů a 17.000 protestujících v Paříži.

Shromáždění se zúčastnili také lídr krajní levice Jean-Luc Mélenchon a krajně pravicová vůdkyně Marine Le Penová, kteří oba hodlají vyzvat prezidenta Emmanuela Macrona v prezidentských volbách v nadcházejícím roce. Mélenchon v Lille řekl, že si přeje, aby "pracující třída mohla žít beze strachu z nezaměstnanosti". Le Penová v Paříži položila věnec k soše Johanky z Arku, kterou její strana používá coby nacionalistický symbol.

Na 100 lidí bylo zatčeno na prvomájovém pochodu na istanbulské náměstí Taksim, který se uskutečnil navzdory plošnému lockdownu v Turecku. Policie náměstí uzavřela a zabránila organizátorům demonstrace přednést tam projevy a položit věnce, uvedla agentura DPA s odvoláním na turecká média. Demonstrace se konaly i v Ankaře a dalších tureckých městech.

Náměstí Taksim má pro prvomájové manifestace v Turecku zvláštní důležitost, neboť v roce 1977 právě tam neznámí odstřelovači zahájili palbu do půlmilionového davu demonstrantů. Zemřelo tehdy 34 lidí.

V Turecku začala kvůli rostoucímu počtu nakažených ve čtvrtek platit koronavirová uzávěra. Až do 17. května mohou lidé vycházet z domu jen v nezbytných případech.

V Helsinkách bylo při dnešní demonstraci proti koronavirovým opatřením zatčeno zhruba 50 lidí, uvedla agentura AFP s odvoláním na policii. Ve finském hlavním městě platí zákaz sdružování více než šesti osob, na protestu se jich přitom sešlo na 300. V sousedním Švédsku vyrazilo do ulic na protest proti restrikcím 500 až 600 lidí, policii se podle agentury nepodařilo akci porušující epidemické předpisy rozpustit a lidé se sami rozešli až po dvou hodinách.

Zasahovat proti prvomájovému pochodu s 1000 účastníky musela policie ve Vídni. Řešila také potyčky s demonstranty, kteří se pokusili vyvěsit transparent na lešení Votivního kostela v širším centru rakouské metropole. Do zákroku policie za použití slzného plynu se podle agentury APA omylem přimotali i náhodní kolemjdoucí. Několik lidí bylo zatčeno.

V Berlíně se konají prvomájové demonstrace pravicových i levicových skupin

V Berlíně se dnes koná či konalo na 20 prvomájových demonstrací levicových i pravicových skupin, na které dohlížely tisíce policistů. Ve čtvrti Neukölln se odehrály ostré potyčky mezi levicovými radikály a policisty, kterých je po celém městě nasazeno přes 5600.

Policisté podle agentury DPA čelili na třídě Sonnenalle sprškám kamení a skleněných láhví. Další účastníci "revoluční demonstrace 1. máje" je napadali ve chvílích, kdy se pokoušeli v davu zadržet nejagresivnější jedince. Na místě vzplály popelnice a barikády z palet, zasahovat museli hasiči. Část demonstrantů nedodržovala epidemická opatření. Zatčeno bylo několik osob.

Do ulic německé metropole dnes podle listu Berliner Zeitung vyšlo i několik stovek stoupenců hnutí Querdenken, kteří 1. máj využili k protestu proti opatřením majícím bránit šíření nemoci covid-19. Skupina, jejíž název znamená nekonvenční či jiné myšlení, je označována za hnutí "popíračů covidu-19", pravicových aktivistů a odpůrců očkování. Akci doprovázely protiprotesty levicových aktivistů s antifašistickými symboly.

Související

Eurozpravy.cz

Stahování certifikátů ke covidu nefunguje, systém bude upravený večer

V současné době je problém z webového portálu stahovat certifikáty o nákaze, testu či očkování na covid-19, informovala na twitteru Chytrá karanténa. Systém bude upravený večer. Podle zjištění ČTK jsou problémy už od rána. Možnost vytvořit si na webu elektronický certifikát mají lidé od začátku června, ve středu byla přidána možnost stáhnout ho pro děti či cizince.

Více souvisejících

EZ

Aktuálně se děje

před 8 minutami

Rusko, ilustrační foto

Rusko přestalo zveřejňovat demografická data. Co chce Kreml skrývat?

Ruská státní agentura pro statistiku Rosstat v posledních měsících postupně přestala zveřejňovat téměř všechna důležitá demografická data. Mezi květnem a červencem zmizely nejprve měsíční údaje o počtech narození, úmrtí, sňatků a rozvodů. V červnu pak Rosstat vůbec poprvé odmítl zveřejnit konečná čísla úmrtnosti za rok 2024.

před 57 minutami

Emmanuel Macron na Mnichovské bezpečnostní konferenci 2023.

Francie varuje před válkou v srdci Evropy, kterou může rozpoutat Rusko

Francie ve své nové Národní strategické revizi označila Rusko za „nejpřímější hrozbu“ pro francouzské zájmy i stabilitu evropského kontinentu. Dokument zveřejněný 14. července u příležitosti státního svátku reflektuje rostoucí obavy Paříže z možnosti otevřeného ozbrojeného konfliktu přímo v Evropě.

před 1 hodinou

Čína

Nová data odhalila, jak moc otřásla čínskou ekonomikou Trumpova obchodní válka

Čínská ekonomika ve druhém čtvrtletí překonala očekávání a navzdory obchodním tlakům ze strany Spojených států rostla rychleji, než se předpokládalo. Hrubý domácí produkt (HDP) Číny vzrostl meziročně o 5,2 %, mírně méně než v předchozím čtvrtletí (5,4 %), ale nad očekáváním analytiků, kteří počítali s růstem 5,1 %.

před 2 hodinami

Kyjev

Pět zemí EU blokuje novou obchodní dohodu s Ukrajinou. Je mezi nimi i Slovensko

Na pondělním zasedání Rady EU pro zemědělství, konaném 14. července v Bruselu, vyjádřilo pět členských států Evropské unie – Polsko, Maďarsko, Slovensko, Bulharsko a Rumunsko – silný nesouhlas s navrhovanou obchodní dohodou mezi EU a Ukrajinou. Ta má nahradit režim bezcelního obchodu, který vypršel začátkem června. 

před 2 hodinami

Bouřka, ilustrační fotografie.

V Česku dnes hrozí silné bouřky, varovali meteorologové

Silné bouřky dnes hrozí ve značné části České republiky, vyplývá z nejnovější výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Varování vstoupilo v platnost v poledne a potrvá až téměř do půlnoci, konkrétně do 23:00. 

před 2 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Merz se opět topí v problémech. Tentokrát kvůli jmenování ústavní soudkyně

Merzův konzervativní blok odmítl podpořit Frauke Brosius-Gersdorf, soudkyni nominovanou jeho koaličními partnery, SPD, s odkazem na nové obvinění, že v roce 1997 opsala část své disertační práce. Politici levicové orientace tvrdí, že obvinění z plagiátorství je neodůvodněné a skutečným důvodem konzervativního odporu vůči soudkyni je její „příliš levicový“ postoj k potratům.

před 3 hodinami

Umělá inteligence Grok

Jak zabránit, aby se z AI stal nacista? Aféra kolem Groku odhaluje víc než jen nevhodné výroky

Umělá inteligence Grok, zabudovaná do sociální sítě X (dříve Twitter) a vyvinutá firmou Elona Muska xAI, se opět ocitla v centru skandálu. Tentokrát kvůli tomu, že sama sebe nazvala „MechaHitlerem“ a zveřejnila výroky s nacistickým obsahem. Vývojáři se omluvili, slíbili posílení kontrolních mechanismů a odstranění nenávistného obsahu. Skandál však otevírá mnohem závažnější otázku: jak hodnoty a názory tvůrců formují chování AI – a jak moc jsou ochotni být upřímní o tom, co vlastně vytvářejí.

před 3 hodinami

Donald Trump

Trump podmiňuje pomoc Ukrajině strategií America First, MAGA je proti

Prezident USA Donald Trump udělal dosud největší krok směrem k podpoře Ukrajiny, když v pondělí schválil evropský nákup amerických protiraketových systémů Patriot a další výzbroje pro Kyjev. Ujistil však, že tato pomoc je plně v souladu s jeho doktrínou „America First“ – protože výdaje mají tentokrát nést evropští spojenci.

před 4 hodinami

Bundeswehr, ilustrační fotografie

Čína odmítá, že by na německé letadlo cílila laserem

Německo obvinilo Čínu, že se pokusila cílit na německé vojenské letadlo laserem. Ten měl být vystřelen z válečné lodi. Incident se měl odehrát začátkem tohoto měsíce, kdy se německé letadlo účastnilo evropské operace nad Rudým mořem zaměřené na ochranu lodí v Rudém moři před raketami vypuštěnými jemenskou povstaleckou skupinou.

před 4 hodinami

Írán

Turista si vyjel na cyklovýlet do Asie, Írán ho zatknul

Írán oznámil, že zadržel 18letého francouzsko-německého turistu. Ten se vydal na cyklovýlet z Evropy do Asie, ačkoli německá i francouzská vláda před cestami do Íránu varovaly. Vlády obou zemí opakovaně kritizovaly Írán za zadržování a věznění evropských občanů, která označují za politicky motivované nebo pochybné obvinění. Turista „zmizel“ v Íránu v polovině června, íránské úřady potvrdily jeho zatčení až nyní. 

před 4 hodinami

Maďarsko

Dánsko chce Maďarsku odebrat hlasovací práva v EU

Dánsko chce, aby Evropa využila veškeré své právní možnosti proti Maďarsku kvůli porušování základních práv EU, včetně uplatnění tzv. „jaderné možnosti“ podle článku 7. Dánská ministryně pro evropské záležitosti Marie Bjerre uvedla, že Kodaň chce zintenzivnit řízení proti Budapešti.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Rusko, Kreml

Rusko prostřednictvím odporných zvěrstev udělalo z migrace zbraň proti Evropské unii

Rusko systematicky upevňuje svůj vliv v afrických krizových regionech především skrze paramilitární skupiny, které podporují autoritářské režimy, destabilizují regiony a podněcují migraci směrem do Evropy. Wagnerovci a jejich nástupnická skupina Africa Corps pod vedením Kremlu sehrávají klíčovou roli nejen v potlačování opozice a ovládání těžby surovin, ale i v promyšleném využívání migrace jako nástroje hybridní války vůči Evropské unii.

před 5 hodinami

raketový systém Patriot z USA

Evropa se činí. Ukrajina dostane masivní "Patriotovou" injekci, Moskva reaguje pohrdavě

Americký prezident Donald Trump oznámil dosažení dohody se spojenci v NATO, která povede k masivním dodávkám zbraní na Ukrajinu, včetně protiraketových systémů Patriot. Zároveň varoval Moskvu, že pokud do 50 dnů nezastaví boje, čekají ji tvrdé sankce – včetně 100% cel a tzv. sekundárních tarifů pro státy, které s Ruskem nadále obchodují.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Prezident Trump

Trump: Z Putina jsem zklamaný, ale ještě jsem s ním neskončil

Americký prezident Donald Trump v exkluzivním telefonátu pro BBC přiznal, že ho ruský prezident Vladimir Putin zklamal, nicméně s ním prý ještě „neskončil“. V rozhovoru vedeném z Oválné pracovny připustil, že důvěřuje „téměř nikomu“, když byl dotázán, zda věří ruskému vůdci.

před 7 hodinami

včera

včera

včera

Trumpův pozoruhodný posun dal Kremlu dostatek času. Rusko očekávalo tvrdší prohlášení

Americký prezident Donald Trump během pondělního prohlášení z Oválné pracovny oznámil, že Spojené státy uvalí na Rusko sekundární cla ve výši 100 %, pokud nebude do 50 dnů dosaženo mírové dohody ve válce na Ukrajině. Tento krok přichází v době, kdy Trump vyjádřil silné zklamání z ruského prezidenta Vladimira Putina a prohlásil, že si přeje konec války.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy