Většina Ukrajinců, kteří před válkou utekli do okolních zemí, tam hodlá zůstat

Asi dvě třetiny Ukrajinců, kteří před válkou ve své vlasti utekli do okolních zemí, hodlají v nejbližší době zůstat tam, kde nyní jsou. Nicméně většina z nich doufá, že se jednou na Ukrajinu budou moci vrátit, ale nevědí kdy to bude možné. Vyplynulo to z průzkumu mezi 4900 ukrajinskými uprchlíky v Polsku, Moldavsku, Slovensku, Maďarsku, Rumunsku a Česku, o kterém informoval Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR). Průzkum se konal mezi polovinou května a června.

Vrátit se na Ukrajinu podle něj plánovalo 16 procent dotázaných. Patnáct procent z nich uvedlo, že půjde jen o krátkou cestu s cílem navštívit rodinu, obstarat si potřebné věci nebo pomoci blízkým dostat se do zahraničí. Jedenašedesát procent nevědělo, na jak dlouho na Ukrajinu pojedou.

UNHCR podotýká, že plány uprchlíků ohledně toho, jestli zůstanou v hostitelské zemi, nebo se vrátí na Ukrajinu, se lišily podle toho, z jaké ukrajinské oblasti pocházejí i v jaké zemi se zrovna nacházejí. V případě Ukrajinců, kteří nalezli útočiště v Česku, třetina uvedla, že se chce v blízké době vrátit do vlasti, 27 procent plánovalo zůstat v ČR, 37 procent si nebylo ohledně svých plánů jistých a tři procenta chtěla odejít do jiné hostitelské země. V případě Polska, které přijalo nejvíce uprchlíků z Ukrajiny, dalo 79 procent dotázaných najevo, že chtějí v této zemi v blízké budoucnosti zůstat, vrátit se chtělo osm procent respondentů. Z Moldavska do jiného hostitelského státu plánovala odejít skoro čtvrtina uprchlíků, v případě Maďarska šlo o 19 procent a Rumunska o 16 procent.

Jako důvod, proč uprchlíci v dané hostitelské zemi zůstávají, největší část z nich uváděla bezpečnost (52 procent), rodinné vazby (15 procent) a zaměstnanost (11 procent). Pokud chtějí odejít do nějaké jiné země, tak nejčastěji zmiňují Německo (27 procent), které následuje Kanada (deset procent), Česko a Británie (obě země šest procent).

Za své nejnaléhavější potřeby uprchlíci označovali peníze, práci a bydlení. Co se týče typu ubytování, žijí asi dvě třetiny Ukrajinců u různých hostitelů a v pronájmech. V Česku u hostitelů bydlí 34 procent těchto lidí, v pronájmu 37 procent, v různých hromadných ubytovnách 21 procent a v přijímacích centrech jen tři procenta. V Moldavsku v přijímacích a tranzitních centrech přebývá 34 procent ukrajinských běženců, v Rumunsku 27 procent.

Průzkumu se účastnilo nejvíce lidí v Polsku, kde šlo o 2320 respondentů, a nejméně v Česku, kde odpovídalo 311 lidí. Z 90 procent to byly ženy, které se v zahraničí ocitly s dětmi nebo starými příbuznými. Z velké části z nich se staly samoživitelky, protože jejich rodiny byly kvůli válečnému konfliktu rozděleny.

V hranicích Ukrajiny zůstává více než 7,1 milionu lidí, kteří kvůli válce museli opustit domov, a odhadem 15,7 milionu lidí tam potřebuje humanitární pomoc a ochranu, uvádí UNHCR. Ke konci června bylo v různých zemích Evropy nejméně 5,5 milionu uprchlíků z Ukrajiny a dalších 3,6 milionu jich požádalo o dočasnou ochranu.

Související

Ilustrační fotografie.

EU zpřísňuje Ukrajincům podmínky pro dočasnou ochranu. Problém hrozí zejména mužům

Ukrajinským mužům, kteří nesplnili vojenskou povinnost, nastávají krušné časy. Pokud dorazí do některého z členských států EU, už nebudou mít nárok na udělení dočasné ochrany. Bylo totiž zveřejněno nové rozhodnutí Rady EU, které upravuje podmínky pro udělování dočasné ochrany a zároveň ji prodlužuje. Informovalo o tom ministerstvo vnitra.
Uprchlíci, ilustrační fotografie

Jak překonali migranti opevněnou hranici? Proč zamířili zrovna do Ceuty? Otázky, na které se ptá celý svět

Španělské území Ceuta se v minulých dnech stalo dějištěm jedné z nejrozsáhlejších migračních krizí v historii. Odhaduje se, že se z marockého území pokusilo do této španělské enklávy proniknout na padesát tisíc lidí, což představuje více než dvě třetiny jejího běžného obyvatelstva. Dramatický průběh událostí na hranicích si vyžádal desítky lidských životů a vyvolal rozsáhlé humanitární i politické napětí.

Více souvisejících

uprchlíci

Aktuálně se děje

včera

Volodymyr Zelenskyj a Valerij Zalužnyj

Zalužnyj: Schopnosti Ukrajiny překonávají NATO. Do aliance zřejmě nikdy nevstoupíme

Ukrajinský velvyslanec ve Spojeném království a bývalý vrchní velitel ozbrojených sil Valerij Zalužnyj otevřeně prohlásil, že jeho země pravděpodobně nikdy nevstoupí do NATO. Na setkání s evropskými velvyslanci uvedl, že se v otázce členství pohyboval celá léta, avšak současná realita ukazuje, že alianční standardy jsou pro Kyjev v současné podobě nedosažitelné.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Proč Írán nechce dohodu s USA? Doufá, že Trump v USA na podzim prohraje

Teherán podle webu The Guardian usiluje o to, aby diplomatická jednání s USA schválně protáhl a udržel tak amerického prezidenta Donalda Trumpa v probíhajícím konfliktu až do podzimních voleb do Kongresu. Cílem íránské strany je uštědřit americkému prezidentovi politickou ránu, která by se mohla vyrovnat krizi s americkými teheránskými rukojmími za prezidenta Jimmyho Cartera.

včera

Policie ČR

V Tanvaldu došlo k útoku nožem. Tři lidé jsou zranění

V pátek odpoledne došlo v Tanvaldu v ulici Horská k vážnému incidentu, při kterém útočník napadl lidi nožem. Zásah záchranářů a policie si vyžádal ošetření čtyř zraněných osob, přičemž tři z nich utrpěly těžká poranění.

včera

Bílý dům, Washington D.C., USA

Soud nařídil zastavit stavbu Trumpova tanečního sálu

Federální odvolací soud v USA nařídil zastavení stavby kontroverzního tanečního sálu v hodnotě 400 milionů dolarů, který v Bílém domě prosazuje prezident Donald Trump. Páteční rozhodnutí představuje vážnou překážku pro administrativu a otevírá cestu k právní bitvě před Nejvyšším soudem.

včera

včera

včera

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump se opět pokouší omezit novorozencům práva na občanství

Americký prezident Donald Trump se vrací k snahám o omezení práva na občanství získané narozením na půdě Spojených států. Stává se tak jen několik týdnů poté, co Nejvyšší soud Spojených států odmítl jeho předchozí plošší pokus o zrušení této dlouholeté praxe. 

včera

Dovoz a vývoz zboží

Trump podepsal zavedení nových cel

Americký prezident Donald Trump podepsal nové nařízení, kterým zavádí patnáctiprocentní clo na dovážené produkty obsahující polysilikon. Toto opatření má začít platit čtvrtého prosince a jeho hlavním úkolem je podpořit domácí dodavatelské řetězce v oblasti mikročipů i solárních panelů.

včera

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

WSJ: Putin může podle amerických tajných služeb zaútočit na NATO už za několik měsíců

Americké zpravodajské služby varují, že ruský prezident Vladimir Putin by mohl v období mezi letošním podzimem a rokem 2029 vyzkoušet odhodlání aliance prostřednictvím omezeného útoku. Cílem takových kroků by nebylo zabrání území, ale snaha otestovat, zda členské státy dodrží své závazky o kolektivní obraně. Tyto znepokojivé scénáře přicházejí v době, kdy Moskva čelí rostoucímu tlaku kvůli situaci na ukrajinské frontě. Masivní škody, které ukrajinské drony způsobují ruskému zázemí, totiž Kreml zahnaly do kouta.

včera

Sklad Wildberries pod útokem

Kyjev provedl útok na logistické centrum Wildberries vzdálené 2000 km od ukrajinských hranic

Ukrajinské drony provedly v pátek brzy ráno útok na logistické centrum společnosti Wildberries v ruském Jekatěrinburgu. Tento zásah vyvolal v rozlehlém areálu silný požár a potvrdil rostoucí dosah ukrajinských bezpilotních systémů hluboko v ruském vnitrozemí. Společnost posléze potvrdila, že zasažené zařízení spravuje společný podnik RWB, který řídí veškeré logistické operace.  

včera

Thajsko

Thajskem otřásl krvavý incident. Student zabil nejméně šest lidí

Thajskem v pátek otřásl mimořádně krvavý incident, když mladistvý střelec zaútočil na střední škole v provincii Nonthaburi na předměstí Bangkoku. Podle vyjádření policie začalo násilné řádění poté, co podezřelý čtrnáctiletý chlapec údajně usmrtil své prarodiče v jejich domě a následně zamířil do vzdělávací instituce. 

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Stávající pomoc Kyjevu nestačí. Ukrajina čelí stále intenzivnějším ruským úderům

Ukrajinská města čelí stále intenzivnějším úderům ze strany ruských ozbrojených sil, které naplno využívají zranitelnosti místní protivzdušné obrany. Moskva totiž v posledních měsících masivně sází na balistické rakety. Tyto zbraně dopadají na hustě obydlené oblasti s minimálním nebo dokonce žádným varováním předem, což civilnímu obyvatelstvu dává jen pramalou šanci se včas ukrýt.

včera

6. srpna 2026 22:01

6. srpna 2026 20:10

6. srpna 2026 18:56

6. srpna 2026 18:03

6. srpna 2026 17:18

6. srpna 2026 16:14

Česká diplomacie přesouvá své síly. Jeden konzulát zanikne, jiný vznikne

Ministerstvo zahraničních věcí upravuje svou diplomatickou síť tak, aby lépe odpovídala současným zájmům České republiky. Už za několik týdnu ukončí činnost jeden z konzulátů, jiný ji naopak zahájí. Ministerstvo o tom informovalo na webu

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy