Asi dvě třetiny Ukrajinců, kteří před válkou ve své vlasti utekli do okolních zemí, hodlají v nejbližší době zůstat tam, kde nyní jsou. Nicméně většina z nich doufá, že se jednou na Ukrajinu budou moci vrátit, ale nevědí kdy to bude možné. Vyplynulo to z průzkumu mezi 4900 ukrajinskými uprchlíky v Polsku, Moldavsku, Slovensku, Maďarsku, Rumunsku a Česku, o kterém informoval Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR). Průzkum se konal mezi polovinou května a června.
Vrátit se na Ukrajinu podle něj plánovalo 16 procent dotázaných. Patnáct procent z nich uvedlo, že půjde jen o krátkou cestu s cílem navštívit rodinu, obstarat si potřebné věci nebo pomoci blízkým dostat se do zahraničí. Jedenašedesát procent nevědělo, na jak dlouho na Ukrajinu pojedou.
UNHCR podotýká, že plány uprchlíků ohledně toho, jestli zůstanou v hostitelské zemi, nebo se vrátí na Ukrajinu, se lišily podle toho, z jaké ukrajinské oblasti pocházejí i v jaké zemi se zrovna nacházejí. V případě Ukrajinců, kteří nalezli útočiště v Česku, třetina uvedla, že se chce v blízké době vrátit do vlasti, 27 procent plánovalo zůstat v ČR, 37 procent si nebylo ohledně svých plánů jistých a tři procenta chtěla odejít do jiné hostitelské země. V případě Polska, které přijalo nejvíce uprchlíků z Ukrajiny, dalo 79 procent dotázaných najevo, že chtějí v této zemi v blízké budoucnosti zůstat, vrátit se chtělo osm procent respondentů. Z Moldavska do jiného hostitelského státu plánovala odejít skoro čtvrtina uprchlíků, v případě Maďarska šlo o 19 procent a Rumunska o 16 procent.
Jako důvod, proč uprchlíci v dané hostitelské zemi zůstávají, největší část z nich uváděla bezpečnost (52 procent), rodinné vazby (15 procent) a zaměstnanost (11 procent). Pokud chtějí odejít do nějaké jiné země, tak nejčastěji zmiňují Německo (27 procent), které následuje Kanada (deset procent), Česko a Británie (obě země šest procent).
Za své nejnaléhavější potřeby uprchlíci označovali peníze, práci a bydlení. Co se týče typu ubytování, žijí asi dvě třetiny Ukrajinců u různých hostitelů a v pronájmech. V Česku u hostitelů bydlí 34 procent těchto lidí, v pronájmu 37 procent, v různých hromadných ubytovnách 21 procent a v přijímacích centrech jen tři procenta. V Moldavsku v přijímacích a tranzitních centrech přebývá 34 procent ukrajinských běženců, v Rumunsku 27 procent.
Průzkumu se účastnilo nejvíce lidí v Polsku, kde šlo o 2320 respondentů, a nejméně v Česku, kde odpovídalo 311 lidí. Z 90 procent to byly ženy, které se v zahraničí ocitly s dětmi nebo starými příbuznými. Z velké části z nich se staly samoživitelky, protože jejich rodiny byly kvůli válečnému konfliktu rozděleny.
V hranicích Ukrajiny zůstává více než 7,1 milionu lidí, kteří kvůli válce museli opustit domov, a odhadem 15,7 milionu lidí tam potřebuje humanitární pomoc a ochranu, uvádí UNHCR. Ke konci června bylo v různých zemích Evropy nejméně 5,5 milionu uprchlíků z Ukrajiny a dalších 3,6 milionu jich požádalo o dočasnou ochranu.
Související
Ústavní soud zrušil oddělené termíny zápisů pro děti z Ukrajiny. Podle něj jsou diskriminační
Česko a další státy EU požadují kvůli migraci omezení zákonů o lidských právech
Aktuálně se děje
před 3 minutami
Ukrajina se musí vzdát, prohlásil ruský diplomat. Zelenskyj naznačil, co bude dál
před 51 minutami
Ať Macinka závěrečné varování od Lipavského klidně ignoruje. Historie ale mluví jasně
před 1 hodinou
Hromadná nehoda uzavřela dálnici D1 na Vysočině. Havaroval i autobus
před 1 hodinou
Turek se podíval do kalendáře. Chce novou schůzku s prezidentem
před 2 hodinami
Trump se rozhodl přilepšit vojákům. USA mají dosud nevídaný respekt, tvrdí prezident
včera
Ani Ukrajina, ani Pásmo Gazy. Rutte prozradil, co je největším úspěchem Trumpa
včera
WHO vydala varování před masivní epidemií chřipky. Překvapivě se šíří i ve školách
včera
Falešné video odhalilo sílu AI. Smyšlená zpráva o převratu ve Francii otřásla celým světem
včera
Pavel telefonoval se Zelenským. Řešili další podporu Ukrajině
včera
Klimatická krize v Česku skončila, prohlásil Macinka. Počasí nesouhlasí
včera
Rusko dosáhne svých cílů na Ukrajině za každou cenu, prohlásil Putin. Evropské lídry označil za prasátka
včera
Venezuela uvidí něco, co ještě nikdy nespatřila, vzkázal Trump. Caracas válečné hrozby odsoudil
včera
Monumentální zrada tradic, vydírání... Fotbalové MS může být kvůli politice USA a cenám vylidněné
včera
Ústavní soud zrušil oddělené termíny zápisů pro děti z Ukrajiny. Podle něj jsou diskriminační
včera
Babiš se vrací k evropskému stolu v kritický moment. Ukrajině se neúprosně krátí čas
včera
Soud poprvé rozhodoval v případu únosu chlapce ze Zlínska. Verdikt nepřekvapil
včera
Tři soutěsky už nebudou největší. Čína hluboko v Himálajích potají buduje nejvýkonnější vodní elektrárnu na světě
včera
Rusko rozmístilo u hranic NATO 360 tisíc vojáků, píše tisk. Šíříte fake news, varuje média rozvědka a armáda
včera
Klíčové jednání se blíží. Lídři EU rozhodnou o financování půjčky pro Ukrajinu, proti je Maďarsko, Slovensko i Česko
včera
Trump nařídil úplnou námořní blokádu tankerů mířících do a z Venezuely
Donald Trump nařídil úplnou námořní blokádu všech sankcionovaných tankerů, které připlouvají do Venezuely nebo z ní odjíždějí. Tímto krokem výrazně stupňuje tlak na autoritářského vůdce Nicoláse Madura v rámci rozsáhlé vojenské kampaně. Spojené státy v regionu již dříve posílily svou přítomnost a provedly desítky úderů na plavidla v Karibiku a Pacifiku.
Zdroj: Libor Novák