Asi dvě třetiny Ukrajinců, kteří před válkou ve své vlasti utekli do okolních zemí, hodlají v nejbližší době zůstat tam, kde nyní jsou. Nicméně většina z nich doufá, že se jednou na Ukrajinu budou moci vrátit, ale nevědí kdy to bude možné. Vyplynulo to z průzkumu mezi 4900 ukrajinskými uprchlíky v Polsku, Moldavsku, Slovensku, Maďarsku, Rumunsku a Česku, o kterém informoval Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR). Průzkum se konal mezi polovinou května a června.
Vrátit se na Ukrajinu podle něj plánovalo 16 procent dotázaných. Patnáct procent z nich uvedlo, že půjde jen o krátkou cestu s cílem navštívit rodinu, obstarat si potřebné věci nebo pomoci blízkým dostat se do zahraničí. Jedenašedesát procent nevědělo, na jak dlouho na Ukrajinu pojedou.
UNHCR podotýká, že plány uprchlíků ohledně toho, jestli zůstanou v hostitelské zemi, nebo se vrátí na Ukrajinu, se lišily podle toho, z jaké ukrajinské oblasti pocházejí i v jaké zemi se zrovna nacházejí. V případě Ukrajinců, kteří nalezli útočiště v Česku, třetina uvedla, že se chce v blízké době vrátit do vlasti, 27 procent plánovalo zůstat v ČR, 37 procent si nebylo ohledně svých plánů jistých a tři procenta chtěla odejít do jiné hostitelské země. V případě Polska, které přijalo nejvíce uprchlíků z Ukrajiny, dalo 79 procent dotázaných najevo, že chtějí v této zemi v blízké budoucnosti zůstat, vrátit se chtělo osm procent respondentů. Z Moldavska do jiného hostitelského státu plánovala odejít skoro čtvrtina uprchlíků, v případě Maďarska šlo o 19 procent a Rumunska o 16 procent.
Jako důvod, proč uprchlíci v dané hostitelské zemi zůstávají, největší část z nich uváděla bezpečnost (52 procent), rodinné vazby (15 procent) a zaměstnanost (11 procent). Pokud chtějí odejít do nějaké jiné země, tak nejčastěji zmiňují Německo (27 procent), které následuje Kanada (deset procent), Česko a Británie (obě země šest procent).
Za své nejnaléhavější potřeby uprchlíci označovali peníze, práci a bydlení. Co se týče typu ubytování, žijí asi dvě třetiny Ukrajinců u různých hostitelů a v pronájmech. V Česku u hostitelů bydlí 34 procent těchto lidí, v pronájmu 37 procent, v různých hromadných ubytovnách 21 procent a v přijímacích centrech jen tři procenta. V Moldavsku v přijímacích a tranzitních centrech přebývá 34 procent ukrajinských běženců, v Rumunsku 27 procent.
Průzkumu se účastnilo nejvíce lidí v Polsku, kde šlo o 2320 respondentů, a nejméně v Česku, kde odpovídalo 311 lidí. Z 90 procent to byly ženy, které se v zahraničí ocitly s dětmi nebo starými příbuznými. Z velké části z nich se staly samoživitelky, protože jejich rodiny byly kvůli válečnému konfliktu rozděleny.
V hranicích Ukrajiny zůstává více než 7,1 milionu lidí, kteří kvůli válce museli opustit domov, a odhadem 15,7 milionu lidí tam potřebuje humanitární pomoc a ochranu, uvádí UNHCR. Ke konci června bylo v různých zemích Evropy nejméně 5,5 milionu uprchlíků z Ukrajiny a dalších 3,6 milionu jich požádalo o dočasnou ochranu.
Související
Sánchez: Rusko a Izrael šíří lži o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě
EU zpřísňuje Ukrajincům podmínky pro dočasnou ochranu. Problém hrozí zejména mužům
Aktuálně se děje
před 27 minutami
Pohřeb válečného zločince Ratka Mladiće výrazně zhoršil vztahy mezi Bruselem a Srbskem
před 1 hodinou
Okamžité deportace, konec podpory Ukrajiny, obnovení vztahů s Ruskem... Co slibuje Němcům AfD?
před 1 hodinou
V Kanadě vstoupila v platnost odvetná cla vůči USA
před 2 hodinami
V Kladně hoří obchod Lidl, škoda jde do desítek milionů
před 3 hodinami
Počasí bude o víkendu mírné, bez tropů i deště
včera
Vzestup nacionalismu nemusí skončit v Německu. Evropa se obává blížících se voleb v jiných zemích
včera
Válku s Íránem pociťuje celý svět. Teherán sílí, lidé sahají hlouběji do kapsy
včera
Amerika a Rusko slaví, Evropa je zdrcena. Reakce na vítězství AfD jsou nekompromisní
včera
Nové záznamy odhalují detaily vyšetřování útoku 11. září
včera
Merz přiznal největší volební porážku za desetiletí: Výhra AfD dopadne na celé Německo, slaví ji i v Rusku
včera
Vláda schválila rekordní růst minimální mzdy. Střídání času prodloužila o dalších pět let
včera
Ceny paliv na benzinkách prudce rostou. Vláda k zastropování zatím nepřistoupí, potvrdil Babiš
včera
S Mladićem se loučí tisíce lidí. Srbsko vystavilo ostatky válečného zločince navzdory varování EU
včera
Vítězná buňka AfD je podle rozvědky extremistická. Tusk si po volbách nebral servítky
včera
MANUÁL: Do komunálních voleb zbývá měsíc. Jak funguje specifický systém křížkování?
včera
Úspěch AfD ve volbách otřásá Německem i zbytkem Evropy
včera
Ani Trumpovi lidé už nevěří v úspěch. USA možná nezabrání Íránu v získání jaderných zbraní, přiznávají
včera
U jezera to neskončilo. Trump zvažuje přejmenování celého státu
včera
Vítězství AfD oslavuje Trump i Rusko. Zásadní přelom v německé politice, varují experti
včera
Nejsilnější výsledek krajně pravicové strany od druhé světové války. AfD dosáhla ve volbách historického vítězství
Krajně pravicová strana Alternativa pro Německo (AfD) dosáhla ve spolkové zemi Sasko-Anhaltsko historického volebního vítězství. Podle předběžných výsledků získala 44 procent hlasů, což představuje nejsilnější výsledek krajně pravicové strany v německých zemských volbách od druhé světové války. V parlamentu o 83 křeslech obsadí celkem 39 míst. K dosažení absolutní většiny, která je potřebná pro samostatné vládnutí, jí chybí pouhá tři křesla.
Zdroj: Libor Novák