Ukrajina v NATO? Expert varuje před katastrofálními důsledky

Rusko Západu nevěří

"Existují důvody věřit, že takový krok vyprovokuje Rusko, zemi která se již teď cítí ohrožena vzrůstajícím vlivem Západu ve východní Evropě, k němuž dochází od pádu komunismu. Podle ruských zahraničněpolitických expertů NATO zůstává jednou z největších hrozeb pro jejich zemi. Není to překvapivé, vezmeme-li v potaz, že Severoatlantická aliance byla vytvořena jako nástroj proti Sovětskému svazu," konstatuje profesor.

"V roce 2008 začaly Spojené státy otevřeně prosazovat členství Gruzie a Ukrajiny v alianci. Rusko na ně tehdy bouřlivě reagovalo. Již červnu 2006 ruský ministr zahraničí prohlásil, že vstup Ukrajiny či Gruzie do NATO by vedl k zásadnímu posunu globální geopolitické situace. Strach z důsledků připojení těchto zemí k alianci vedl Francii a Německo k zablokování jejich členství na bukurešťském summitu NATO v dubnu 2008," připomíná expert.  

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

"Není to pouze NATO, před nímž se má Rusko na pozoru. Spojené státy a další přední západní státy jako Francie, Británie a Německo podporují tzv. barevné revoluce v bývalých sovětských zemích jako Gruzie, Kyrgyzstán či Ukrajina, které Rusko považuje jako velmi destabilizující. V únoru 2014 pak západní vlády podpořily Majdan v Kyjevě, což podle obav Kremlu mohlo být předehrou k revoluci v samotném Rusku," domnívá se Tsjgankov.

Politolog v té souvislosti cituje ze známého krymského projevu ruského prezidenta Vladimira Putina "...na Ukrajině naši západní partneři překročili linii, hráli si na medvěda a jednali nezodpovědně a neprofesionálně."    

Západ není odhodlán čelit ruské agresi

"Napjatý pat, který se mezi Západem a Ruskem následně utvořil, vyústil ve zhoršení situace na samotné Ukrajině a nejširší sankce vůči Rusku od skončení studené války. Vztahy se dostávají na stále nižší úroveň a zhorší se ještě více, pokud v západní agendě zůstane ukrajinské členství v NATO. Je skutečně Západ připraven na agresivní Putinovu reakci na vnímanou hrozbu ze strany Severoatlantické aliance?" ptá se akademik.

"Putin již odvážně testoval západní odhodlání při mnoha příležitostech. The European Leadership Initiative Network nedávno vydala zprávu, v niž je zdokumentováno zhruba 40 nebezpečných incidentů mezi letadly Ruska a NATO od března 2014. Zahrnují narušení národního vzdušného prostoru, nouzové vzlety, na poslední chvíli odvrácené kolize, těsné přiblížení se z moře, simulované nálety a další nebezpečné situace," uvádí Tsjgankov.  

"Mezi rutinními šarvátkami je i 11 vážných incidentů, kdy se například ruská letadla přiblížila mimořádně blízko západním válečným lodím. Tři incidenty z minulého roku jsou pak označovány za nejhorší, jelikož při nich existovalo vysoké riziko ztráty lidských životů či přímého vojenského zásahu. Hon na ponorku ve švédských vodách v říjnu, ruský únos estonského zpravodajce v září a hrozící kolize ruského špionážního letounu s civilním letem společnosti SAS z Kodaně do Říma v březnu - všechny tyto události mohly vést k nechtěné eskalaci," myslí si expert na mezinárodní vztahy.

"Mezitím se zdá, že Západ není ochotný Rusku rázně odpovědět. Rusko zajalo estonského důstojníka jen dva dny poté, co prezident Barack Obama navštívil Tallinn a slíbil Estonsku plnou vojenskou podporu. NATO a Evropská unie vyzvaly k tvrdé odvetě, ale žádná taková zatím nepřišla. To naznačuje nedostatek ochoty zaplést se s agresivním Ruskem," tvrdí profesor.

"V Rusku naopak den ze dne roste podpora rázným akcím. Kvůli hospodářským sankcím a domácí propagandistické kampani nyní drtivá většina Rusů vnímá západní země jako nepřátele usilující o zničení Ruska a jeho vůdců. Pokud se ukáže potřeba, pro Kreml nebude žádným vážným problémem zajistit si veřejnou podporu pro otevřenou vojenskou intervenci na Ukrajině," odhaduje politolog.  

"Řešením tohoto není ukrajinské členství v NATO. Takový krok by pouze přispěl k přeměně Ruska z rozzuřené, ale zvladatelné mocnosti ve skutečného nepřítele a možná i ke vzniku větší války v Evropě. Stabilita závisí na západní ochotě nevtáhnout Ukrajinu do Severoatlantické aliance a EU. Z dlouhodobého hlediska je pro Západ naopak výhodné mít Rusko jako spolu-garanta bezpečnosti a rozvoje na Ukrajině," míní Tsjgankov.

"V delším časovém horizontu pak musí být svolána nová konference o evropské bezpečnosti, aby formálně ukončila post-studenoválečný stav a vytvořila nový systém, v němž budou Rusko i Ukrajina hrát důležitou roli," uzavírá akademik svůj komentář.     

EuroZprávy.cz se snaží svým čtenářům nabídnout pohled na události jak ze západní, tak z ruské perspektivy. Našim cílem je nestranné zpravodajství, proto hledáme názory na obou stranách. Děkujeme za pochopení.