Počasí trhlo další rekord. Nejdelší tropická bouře v historii pustošila Afriku, za 36 dní urazila 13 tisíc kilometrů

Světová meteorologická organizace (WMO) vyhlásila v úterý loňskou cyklonu Freddy za dosud nejdéle trvající tropickou bouři. Freddy trval 36 dní, přičemž pustošil zejména pobřeží východní Afriky.

Cyklóna Freddy se zformovala během prvního únorového týdne u severozápadního pobřeží Austrálie. Odtud se přesunula na západ k pobřeží východní Afriky. Trvala rekordních 36 dní, díky čemuž předstihla hurikán John, který před třemi desetiletími zasáhl Havaj a trval 29,75 dne.

Freddy zároveň „procestoval“ 12.785 kilometrů. V této kategorii zaostal za Johnem s více než 13.000 kilometry.

Po Freddym zůstalo přes 1400 mrtvých či pohřešovaných; nejvíce je hlásili v Malawi (přes 1200) a v Mosambiku (přes 180) a napáchal i značné škody. Mluvčí WMO Clare Nullisová konstatovala, že Freddy "zasáhl pevninu" v podstatě vícekrát, než je při takovém typu bouří běžné.

Tropické bouře jsou rozděleny do sedmi kategorií v závislosti na rychlosti větru, který je doprovází, a to od tropické deprese po cyklonu či hurikán, přibližuje DPA.

Hurikán, cyklóna a tajfun pojmenovávají stejný jev, jen v jiné části světa. Termín hurikán se používá v Atlantiku a severním Pacifiku, tajfun v Asii a cyklóna v Indickém oceánu.

Tropické cyklony a hurikány přitom patří mezi nejnebezpečnější přírodní katastrofy, proti nimž prakticky neexistuje obrana. Podle vědců ale zesilují, a to rychleji než tomu bylo dosud. Ukazuje to nedávná studie uveřejněná v odborném časopise Scientific Reports s tím, že jediným způsobem, jak omezit další posilování hurikánů, je zpomalení globálního oteplování.

Tropické cyklony a hurikány, jsou známy tím, že jejich vývoj a intenzita jsou výrazně ovlivňovány vodní parou. Zvyšující se teplota oceánů na planetě vede ke zvýšenému odpařování, což vnáší více vodní páry do atmosféry.

Zároveň stoupá teplota vzduchu, což tropickým cyklónům umožňuje absorbovat a zpracovat více vodní páry, to ale ještě více zrychluje jejich posilování, vysvětluje Andra Garnerová z Rowan University v New Jersey.

Tato nová dynamika vývoje hurikánů je alarmující zejména proto, že komplikuje předpovědi vzniku hurikánů, které mohou působit katastrofální škody, varuje podle New York Times Garnerová.

Studie se opírá o analýzu dat z databáze Hurdat2, která obsahuje podrobné záznamy o všech hurikánech. Zjištění ukazují, že pravděpodobnost, že hurikán kategorie 1 zesílí na ničivou kategorii 3 během 24 hodin od svého vzniku, je nyní více než dvojnásobně vyšší než dříve.

Mezi lety 1979 a 1990 byla tato pravděpodobnost na úrovni 3,23 procenta, zatímco v období od roku 2021 do roku 2020 stoupla na 8,12 procenta.

Výsledky této studie jasně poukazují na to, že jediným způsobem, jak omezit další posilování hurikánů, je zpomalení globálního oteplování, zdůrazňuje autorka studie. Vědci vyzývají k vypracování plánů pro přímořská území a k přijímání opatření, která umožní zranitelným komunitám čelit neustále se měnícím hrozbám spojeným s tropickými cyklóny.

Oteplování zhoršuje nejen hurikány

Hurikány ale nejsou jedinou přírodní katastrofou, která se vlivem klimatických změn zhoršuje. Stále častěji se objevují také ničivé požáry, na které mají vliv právě i klimatické změny, které nejméně dvakrát zvýšily pravděpodobnost vzniku podmínek vhodných pro šíření požárů, jako byly ty letos v Kanadě. Ukazuje to studie vědecké skupiny World Weather Attribution (WWA). Takové požáry ale generují masivní množství emisí, které klimatickou situaci ještě zhoršují.

Svět přitom ani tak není na dobré cestě k dosažení dlouhodobých klimatických cílů Pařížské dohody z roku 2015. Vyplývá to ze závěrů první hodnotící zprávy OSN o pokroku států, podle které současné snahy nestačí a pokud nepřijdou okamžité a razantní změny, naši planetu čekají katastrofální dopady klimatických změn, včetně extrémního horka, sucha, povodní, stoupajících hladin moří a hromadného vymírání druhů.

Aktuální tempo snižování emisí podle zprávy OSN nestačí k dosažení hlavního cíle Klimatické pařížské dohody, kterým je omezit globální oteplování na 1,5 stupně Celsia do konce století. Tento cíl byl stanoven jako nezbytný k prevenci katastrofických dopadů změny klimatu.

Podle nového hodnocení kroky jednotlivých zemí v oblasti snižování emisí vedou k tomu, že do roku 2100 by teploty na planetě stouply o 2,5 stupně Celsia. V roce 2015 se přitom státy na pařížském summitu dohodly, že budou usilovat o udržení růstu teplot v 21. století pod dvěma stupni Celsia, s cílem co nejvíce se přiblížit úrovni 1,5 stupně.

Nová zpráva OSN varuje, že současné snahy nestačí a planeta míří k ještě katastrofálnějším dopadům změny klimatu, včetně extrémního horka, sucha, povodní, stoupajících hladin moří a hromadného vymírání druhů.

Klimatická změna má navíc měřitelný vliv na kvalitu ovzduší a tím i na lidské zdraví, proto je obě třeba vnímat společně. Vyplývá to z nedávné zprávy, kterou zveřejnila Světová meteorologická organizace (WMO).

"Vlna veder zhoršují kvalitu vzduchu a mají vliv na lidské zdraví, ekosystémy, zemědělství a tím i náš každodenní život. Klimatická změna a kvalita ovzduší jdou ruku v ruce a pokud se chceme dostat z tohoto začarovaného kruhu, musíme je řešit společně," uvedl v prohlášení zveřejněném ve středu generální tajemník WMO Petteri Taalas.

Účinky znečištění ovzduší způsobené vysokými teplotami jsou podle zprávy WMO stejně škodlivé, ale často jsou přehlíženy. Příkladem může být severozápad Spojených států, kde vlna veder spustila lesní požáry, nebo vlny veder v Evropě často doprovázeny pronikáním pouštního prachu ze Sahary. Oba jevy vedly v roce 2022 k rapidnímu zhoršení kvality ovzduší.

Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) už dříve uvedla, že znečištění vzduchu v Evropě způsobuje každoročně předčasné úmrtí nejméně 1200 dětí a dospívajících, ačkoliv se situace zlepšuje. Kromě toho špatná kvalita vzduchu zvyšuje riziko chronických onemocnění v dospělosti.

Podle WHO celých 99 procent lidí dýchá znečištěný vzduch. Každoročně kvůli tomu předčasně zemře více než sedm milionů lidí. "Je nepřijatelné, abychom po překonání pandemie (covidu-19) měli sedm milionů úmrtí, kterým lze předejít, a nespočet ztracených let života ve zdraví v důsledku znečištění ovzduší," uvedla Maria Neiraová, šéfka odboru WHO pro životní prostředí, změnu klimatu a zdraví.

Vztah mezi dopady oteplování a emisemi je přitom oboustranný. Za tří měsíce loňských lesních požárů v Evropě se do ovzduší v kouři uvolnilo 6,4 megatun uhlíku a šlo o nejvýznamnější emise látek znečišťujících ovzduší od roku 2007. Evropská služba pro sledování atmosféry Copernicus uvedla, že největší podíl na emisích měly loni ohně v jihozápadní Francii a ve Španělsku, menší měrou se ovšem podílel i požár v Českém a Saském Švýcarsku. Francie a Španělsko zaznamenaly nejvyšší emise za posledních 20 let.

Průměrná teplota v Evropě se přitom loni zvýšila o přibližně 2,3 stupně Celsia ve srovnání s obdobím před průmyslovou revolucí mezi lety 1850 až 1900. Tento nárůst způsobil, že průměrná roční teplota na kontinentu patřila mezi druhou a čtvrtou nejvyšší naměřenou teplotu. V roce 2022 se v Evropě vyskytla místy rekordní vedra, která byla jednou z hlavních příčin výrazného nárůstu úmrtí spojených s počasím.

Podle zprávy Mezinárodní meteorologické organizace (WMO) o stavu klimatu v Evropě za rok 2022 došlo mezi lety 1997 a 2022 ke ztrátě 880 kilometrů krychlových ledu na evropských ledovcích. Tyto údaje poukazují na dramatický úbytek ledu v důsledku globálního oteplování. Nicméně zpráva také přináší naději do budoucna, jelikož signalizuje rostoucí význam obnovitelných zdrojů energie v boji proti změně klimatu.

Související

Hurikán

UNICEF apeluje na svět: Pomozte před hurikánovou sezónou

Dětský fond OSN (UNICEF) v pátek apeloval na mezinárodní pomoc pro Haiti, aby se země postižená násilím lépe připravila na nadcházející hurikánovou sezónu v Atlantském oceánu. Podle agentury Reuters by hurikány mohly ohrozit mnoho vysídlených obyvatel.

Více souvisejících

Hurikán

Aktuálně se děje

včera

Volodymyr Zelenskyj a Petr Pavel

Ukrajina chce s Českem podepsat novou dohodu, prozradil Zelenskyj

Česko je mezi zeměmi, s nimiž Ukrajina plánuje podepsat nové dohody. Po návratu ze summitu NATO to v neděli řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dohody chystá Kyjev také se Slovinskem a Irskem. Zelenskyj také potvrdil, že je na cestě další vojenská pomoc. 

včera

včera

Miroslav Kalousek

Odpudivá propaganda. Kalousek odsoudil reakci europoslance Turka na atentát

Naprostá většina reakcí z Česka i ze světa především odsoudila sobotní atentát na amerického exprezidenta Donalda Trumpa a jakékoliv násilí v politice. Nový český europoslanec Filip Turek (Přísaha a Motoristé) šel dál, za což si vysloužil ostrou kritiku například ze strany exministra financí Miroslava Kalouska. 

včera

Barbora Krejčíková se setkala s princeznami Kate a Charlotte.

Kate předala trofej vítězi Wimbledonu. Mluvila i s českou šampionkou Krejčíkovou

Britská princezna Kate se v neděli dočkala ovací vestoje od publika při mužském finále tenisového Wimbledonu. Šlo o její teprve druhé veřejné vystoupení od konce března, kdy světu oznámila, že jí byla diagnostikována rakovina. S manželkou následníka trůnu se setkala i nová česká wimbledonská šampionka Barbora Krejčíková. 

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

Osmasedmdesátiletý bývalý prezident byl po střelbě v Butleru v Pensylvánii sveden z pódia s krví rozmazanou po obličeji, zatímco střelec a kolemjdoucí byli zabiti a dva diváci kriticky zraněni (14. července 2024).

Atentát na Trumpa či Fica? Došly argumenty a přichází násilí. Expert pro EZ řekl, co bude dál

Svět se vzpamatovává z dalšího atentátu na důležitou politickou osobnost. Po slovenském premiérovi Robertu Ficovi schytal ránu ze střelné zbraně republikánský kandidát na amerického prezidenta Donald Trump. Je naživu a v pořádku. Podle bezpečnostního experta Tomáše Řepy z Univerzity obrany v Brně ale dva atentáty v rámci západních demokracií za poslední měsíce mohou znamenat „jedině to, že se společnost dále radikalizuje“.

včera

včera

včera

včera

Osmasedmdesátiletý bývalý prezident byl po střelbě v Butleru v Pensylvánii sveden z pódia s krví rozmazanou po obličeji, zatímco střelec a kolemjdoucí byli zabiti a dva diváci kriticky zraněni (14. července 2024).

Děkuji Bohu, ale nezačnu se bát. Donald Trump opět promluvil

Bývalý americký prezident Donald Trump se v neděli podruhé od atentátu veřejně vyjádřil k tomu, co se stalo. Republikánský prezidentský kandidát poděkoval Bohu a dal najevo, že ani nyní se nezačne bát. Trump se už za pár dní chystá znovu veřejně vystoupit.

včera

včera

včera

včera

Kateřina Siniaková

Na Krejčíkovou ve Wimbledonu navázala Siniaková. S Townsendovou vyhrála turnaj ve čtyřhře

Sobota byla ve Wimbledonu ryze českým dnem. Poté, co ve finále ženského singlu uspěla po Janě Novotné, Petře Kvitové a Markétě Vondroušové jako čtvrtá Češka v historii v éře samostatného státu Barbora Krejčíková, připsal si český tenis ještě ten samý den úspěch i v ženské čtyřhře. Finále turnaje totiž ovládl česko-americký pár Kateřina Siniaková-Taylor Tonwsendová poté, co dvakrát 7:6 porazil kanadsko-novozélandské duo Gabriela Dabrowská-Erin Routliffeová.

včera

včera

včera

Co bude dál? Trumpův kult posílí, míní analytici. Kampaň se změní, ale nikdo neví jak

Spojené státy americké zažily atentát na exprezidenta Donalda Trumpa, který usiluje o návrat do Bílého domu. Co bude dál? Odpovědi na zásadní otázku se v analytických textech věnují přední světová média v čele s americkou CNN a britskou BBC

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy