Světová meteorologická organizace (WMO) vyhlásila v úterý loňskou cyklonu Freddy za dosud nejdéle trvající tropickou bouři. Freddy trval 36 dní, přičemž pustošil zejména pobřeží východní Afriky.
Cyklóna Freddy se zformovala během prvního únorového týdne u severozápadního pobřeží Austrálie. Odtud se přesunula na západ k pobřeží východní Afriky. Trvala rekordních 36 dní, díky čemuž předstihla hurikán John, který před třemi desetiletími zasáhl Havaj a trval 29,75 dne.
Freddy zároveň „procestoval“ 12.785 kilometrů. V této kategorii zaostal za Johnem s více než 13.000 kilometry.
Po Freddym zůstalo přes 1400 mrtvých či pohřešovaných; nejvíce je hlásili v Malawi (přes 1200) a v Mosambiku (přes 180) a napáchal i značné škody. Mluvčí WMO Clare Nullisová konstatovala, že Freddy "zasáhl pevninu" v podstatě vícekrát, než je při takovém typu bouří běžné.
Tropické bouře jsou rozděleny do sedmi kategorií v závislosti na rychlosti větru, který je doprovází, a to od tropické deprese po cyklonu či hurikán, přibližuje DPA.
Hurikán, cyklóna a tajfun pojmenovávají stejný jev, jen v jiné části světa. Termín hurikán se používá v Atlantiku a severním Pacifiku, tajfun v Asii a cyklóna v Indickém oceánu.
Tropické cyklony a hurikány přitom patří mezi nejnebezpečnější přírodní katastrofy, proti nimž prakticky neexistuje obrana. Podle vědců ale zesilují, a to rychleji než tomu bylo dosud. Ukazuje to nedávná studie uveřejněná v odborném časopise Scientific Reports s tím, že jediným způsobem, jak omezit další posilování hurikánů, je zpomalení globálního oteplování.
Tropické cyklony a hurikány, jsou známy tím, že jejich vývoj a intenzita jsou výrazně ovlivňovány vodní parou. Zvyšující se teplota oceánů na planetě vede ke zvýšenému odpařování, což vnáší více vodní páry do atmosféry.
Zároveň stoupá teplota vzduchu, což tropickým cyklónům umožňuje absorbovat a zpracovat více vodní páry, to ale ještě více zrychluje jejich posilování, vysvětluje Andra Garnerová z Rowan University v New Jersey.
Tato nová dynamika vývoje hurikánů je alarmující zejména proto, že komplikuje předpovědi vzniku hurikánů, které mohou působit katastrofální škody, varuje podle New York Times Garnerová.
Studie se opírá o analýzu dat z databáze Hurdat2, která obsahuje podrobné záznamy o všech hurikánech. Zjištění ukazují, že pravděpodobnost, že hurikán kategorie 1 zesílí na ničivou kategorii 3 během 24 hodin od svého vzniku, je nyní více než dvojnásobně vyšší než dříve.
Mezi lety 1979 a 1990 byla tato pravděpodobnost na úrovni 3,23 procenta, zatímco v období od roku 2021 do roku 2020 stoupla na 8,12 procenta.
Výsledky této studie jasně poukazují na to, že jediným způsobem, jak omezit další posilování hurikánů, je zpomalení globálního oteplování, zdůrazňuje autorka studie. Vědci vyzývají k vypracování plánů pro přímořská území a k přijímání opatření, která umožní zranitelným komunitám čelit neustále se měnícím hrozbám spojeným s tropickými cyklóny.
Oteplování zhoršuje nejen hurikány
Hurikány ale nejsou jedinou přírodní katastrofou, která se vlivem klimatických změn zhoršuje. Stále častěji se objevují také ničivé požáry, na které mají vliv právě i klimatické změny, které nejméně dvakrát zvýšily pravděpodobnost vzniku podmínek vhodných pro šíření požárů, jako byly ty letos v Kanadě. Ukazuje to studie vědecké skupiny World Weather Attribution (WWA). Takové požáry ale generují masivní množství emisí, které klimatickou situaci ještě zhoršují.
Svět přitom ani tak není na dobré cestě k dosažení dlouhodobých klimatických cílů Pařížské dohody z roku 2015. Vyplývá to ze závěrů první hodnotící zprávy OSN o pokroku států, podle které současné snahy nestačí a pokud nepřijdou okamžité a razantní změny, naši planetu čekají katastrofální dopady klimatických změn, včetně extrémního horka, sucha, povodní, stoupajících hladin moří a hromadného vymírání druhů.
Aktuální tempo snižování emisí podle zprávy OSN nestačí k dosažení hlavního cíle Klimatické pařížské dohody, kterým je omezit globální oteplování na 1,5 stupně Celsia do konce století. Tento cíl byl stanoven jako nezbytný k prevenci katastrofických dopadů změny klimatu.
Podle nového hodnocení kroky jednotlivých zemí v oblasti snižování emisí vedou k tomu, že do roku 2100 by teploty na planetě stouply o 2,5 stupně Celsia. V roce 2015 se přitom státy na pařížském summitu dohodly, že budou usilovat o udržení růstu teplot v 21. století pod dvěma stupni Celsia, s cílem co nejvíce se přiblížit úrovni 1,5 stupně.
Nová zpráva OSN varuje, že současné snahy nestačí a planeta míří k ještě katastrofálnějším dopadům změny klimatu, včetně extrémního horka, sucha, povodní, stoupajících hladin moří a hromadného vymírání druhů.
Klimatická změna má navíc měřitelný vliv na kvalitu ovzduší a tím i na lidské zdraví, proto je obě třeba vnímat společně. Vyplývá to z nedávné zprávy, kterou zveřejnila Světová meteorologická organizace (WMO).
"Vlna veder zhoršují kvalitu vzduchu a mají vliv na lidské zdraví, ekosystémy, zemědělství a tím i náš každodenní život. Klimatická změna a kvalita ovzduší jdou ruku v ruce a pokud se chceme dostat z tohoto začarovaného kruhu, musíme je řešit společně," uvedl v prohlášení zveřejněném ve středu generální tajemník WMO Petteri Taalas.
Účinky znečištění ovzduší způsobené vysokými teplotami jsou podle zprávy WMO stejně škodlivé, ale často jsou přehlíženy. Příkladem může být severozápad Spojených států, kde vlna veder spustila lesní požáry, nebo vlny veder v Evropě často doprovázeny pronikáním pouštního prachu ze Sahary. Oba jevy vedly v roce 2022 k rapidnímu zhoršení kvality ovzduší.
Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) už dříve uvedla, že znečištění vzduchu v Evropě způsobuje každoročně předčasné úmrtí nejméně 1200 dětí a dospívajících, ačkoliv se situace zlepšuje. Kromě toho špatná kvalita vzduchu zvyšuje riziko chronických onemocnění v dospělosti.
Podle WHO celých 99 procent lidí dýchá znečištěný vzduch. Každoročně kvůli tomu předčasně zemře více než sedm milionů lidí. "Je nepřijatelné, abychom po překonání pandemie (covidu-19) měli sedm milionů úmrtí, kterým lze předejít, a nespočet ztracených let života ve zdraví v důsledku znečištění ovzduší," uvedla Maria Neiraová, šéfka odboru WHO pro životní prostředí, změnu klimatu a zdraví.
Vztah mezi dopady oteplování a emisemi je přitom oboustranný. Za tří měsíce loňských lesních požárů v Evropě se do ovzduší v kouři uvolnilo 6,4 megatun uhlíku a šlo o nejvýznamnější emise látek znečišťujících ovzduší od roku 2007. Evropská služba pro sledování atmosféry Copernicus uvedla, že největší podíl na emisích měly loni ohně v jihozápadní Francii a ve Španělsku, menší měrou se ovšem podílel i požár v Českém a Saském Švýcarsku. Francie a Španělsko zaznamenaly nejvyšší emise za posledních 20 let.
Průměrná teplota v Evropě se přitom loni zvýšila o přibližně 2,3 stupně Celsia ve srovnání s obdobím před průmyslovou revolucí mezi lety 1850 až 1900. Tento nárůst způsobil, že průměrná roční teplota na kontinentu patřila mezi druhou a čtvrtou nejvyšší naměřenou teplotu. V roce 2022 se v Evropě vyskytla místy rekordní vedra, která byla jednou z hlavních příčin výrazného nárůstu úmrtí spojených s počasím.
Podle zprávy Mezinárodní meteorologické organizace (WMO) o stavu klimatu v Evropě za rok 2022 došlo mezi lety 1997 a 2022 ke ztrátě 880 kilometrů krychlových ledu na evropských ledovcích. Tyto údaje poukazují na dramatický úbytek ledu v důsledku globálního oteplování. Nicméně zpráva také přináší naději do budoucna, jelikož signalizuje rostoucí význam obnovitelných zdrojů energie v boji proti změně klimatu.
27. června 2024 11:53
Extrémní počasí jen tak neskončí. Asie zažívá peklo na Zemi, podle experta ale bude hůř
Související
UNICEF apeluje na svět: Pomozte před hurikánovou sezónou
Vědce znepokojuje síla počasí: Přírodní katastrofy budou silnější a častější
Aktuálně se děje
včera
Američané ruší vojenské manévry v Gruzii. Tbilisi vzneslo křivá obvinění
včera
Putinův uvězněný kritik Kara-Murza byl převezen do sibiřské nemocnice
včera
Beryl bičuje mexický poloostrov Yucatán, Texas připravuje obyvatele na úder
včera
Nebezpečí je na našem prahu. Veteráni varují před Le Penovou, připomněli Hitlerovu okupaci
Aktualizováno včera
Skončí válka v Izraeli? USA vnímají průlom v jednáních s Hamásem
včera
Starmer představil klíčové členy vlády. Šéf diplomacie má vazby na Obamu
včera
Chceme úplný konec války na Ukrajině, řekl Putin před Orbánem
včera
RECENZE Z VARŮ: Od marca do mája je křehce empatickým filmem bez konfliktu
včera
Kara-Murzu převezli do vězeňské nemocnice, prozradila manželka
včera
Proti Le Penové se spojuje, co má ruce a nohy. Z voleb odstoupil i ministr
včera
NATO dalo ruce pryč od Orbánovy eskapády v Moskvě, promluvil Stoltenberg
včera
Potvrzeno. Do Slavie se přesouvá Chorý z Plzně, tam si už za něj našli náhradu
včera
Vražda na Teplicku: Jeden muž zastřelil druhého, hrozí mu 18 let vězení
včera
Starmer šel ke králi, pak spěchal do Downing Street. Britům slíbil změnu, která zabere čas
včera
Premiér Sunak podal králi demisi. Po historické porážce Konzervativců končí i v čele strany
včera
Orbán je v Moskvě. Putina takhle nezastavíme, reagovala von der Leyenová
včera
Zatčen vrchní řezník z Buči: Plukovník, který velel zabijáckým jednotkám je obviněn z korupce
včera
Hamiltonova mizérie bez vítězství. Lhůta brzy vyprší
včera
Počasí: Návrat tropů a bouřek potvrzen. Platí dvě výstrahy
včera
České reakce na britské volby: První slova Fialy a Rakušana. Změny v zahraniční politice nečekají
Premiér Petr Fiala (ODS) očekává, že britská zahraniční politika se navzdory střídání stráží v Downing Street zásadně nezmění, informovala ČT. Podle vicepremiéra Víta Rakušana (STAN) dopadly volby na Ostrovech podle očekávání. Ve Velké Británii po čtrnácti letech končí vláda konzervativců, pohodlnou většinu získali labouristé. Novým premiérem bude Keir Starmer.
Zdroj: Jan Hrabě