Si Ťin-pchingův sen o modernizaci armády se rozpadl. Z vrchu dolů je prolezlá korupcí

Potvrdil to sám Peking s tím, že poté, co loni zmizeli z očí veřejnosti, byli dva bývalí ministři obrany vyšetřováni. Jde o velmi vážnou komplikaci ve chvíli, kdy se čínská armáda snaží prosadit jako jedna z nejmocnějších, a postavit se na velmocenském žebříčku vedle USA.

Modernizaci jedné z největších armád na světě prosazuje čínský vůdce Si Ťin-pching. Údajně se snaží bojovat proti úplatkářství v klíčových sektorech modernizace. Loni byli po vyšetřování vyloučeni z komunistické strany vyloučení Li Šangfu a Wej Feng-che. První jmenovaný působil na postu šéfa ministerstva obrany sedm měsíců, druhý pět let. Nejde ale jen o tyto dva muže – vyloučení se dotklo deseti vysokých generálů a vedoucích pracovníků vojensko-průmyslového komplexu.

Jak Šangfu, tak Feng-che na vrcholu své moci prosazovali co nejtvrdší postoj vůči jiným světovým mocnostem v čele s USA. „Čínská armáda bude bojovat za každou cenu, pokud se někdo odváží oddělit Tchaj-wan od Číny. Postaví se proti hegemonii v Jihočínském moři,“ líčili.

Li Šangfu byl navíc obviněn ze zneužívání moci a z „vážného znečištění politického prostředí a průmyslových praktik v sektoru vojenského vybavení“. Upozornila na to čínská státní televizní stanice CCTV. „Pečlivě formulovaná věta poukazuje na tajné dohody mezi státními podniky vyrábějícími zbraně a systémem zadávání zakázek PLA,“ nastínil bezpečnostní expert Joel Wuthnow.

„Víme, že existuje určitá tajná dohoda, ale není jasné – a Čínská komunistická strana by to nepřiznala – že kritické zbraně jsou skutečně nekvalitní nebo nespolehlivé. Pokud by se to prokázalo, bylo by to pro Siho ještě závažnější, protože by měl pochybnosti nejen o etice, ale i o skutečné připravenosti armády,“ shrnul expert.

Problémem zůstává, že PLA je při vyšetřování odkázána na své vlastní interní vyšetřovatele. „To je obtížné, takže korupce bude určitě pokračovat,“ připustil politický analytik James Char. „Problémy v systému nákupu PLA existují už mnoho let. Tyto problémy při zadávání zakázek a akvizicích vyvolaly otázky ohledně kvality vybavení, které PLA dříve nakoupila. Jak dobře skutečně fungují v terénu? Myslím, že to je dost diskutabilní,“ poznamenal.

Čínský vůdce se tedy snaží modernizovat kolos, který je podle všeho prošpikovaný úplatkářstvím a koupě nových zbraní se zdají být krajně nespolehlivé. „Případy Weie a Liho ukazují, že Siovy vlastní prověrkové procesy a vychvalovaná protikorupční kampaň v posledním desetiletí nedokázaly zabránit úplatkům na vrcholu systému. Myslím, že to opět ukazuje, že Si ztratil důvěru ve své vlastní jmenované,“ podotkl bezpečnostní expert Wuthnow.

Si plánuje zmodernizovat armádu do roku 2035. „Problémy se napravují podle toho, jak a kdy, a vždy se bude průběžně přezkoumávat, jak může Si Ťin-pching skutečně přivést PLA k tomu, aby se jeho sen o modernizaci PLA do roku 2035 uskutečnil,“ uzavřel Char.

Čína má poměrně velký prostor pro modernizaci svých ozbrojených sil. Z pohledu Pekingu existuje mnoho ohrožení, které musí řešit, což modernizace vyžaduje. Zároveň se ale Čína nijak aktivně neangažuje v ozbrojených konfliktech nikde po světě, proto se může zaměřit na své domácí problémy, respektive problémy s vlastní armádou.

Co do hrozeb se jedná o roli Spojených států ve východní Asii či situaci v Jihočínském moři. Rovněž existují podezření, že pevninská Čína hodlá v blízkých letech napadnout Tchaj-wan. Takové rozhodnutí by vedlo k válce s USA, na níž musí být Peking připravený, a která by byla bezprecedentně nákladná a zdlouhavá.

Společně s Indií, Pákistánem a Severní Koreou jde o čtvrtou jadernou mocnost na asijském kontinentu. Čína vlastní před 400 jaderných hlavic a jejich počet se postupně blíží k pěti stovkám. Z arsenálu, který dosud sloužil k odstrašujícím účelům, se tak brzy může stát skutečná aktivní hrozba.

Kromě Spojených států má Čína velice napjaté vztahy s Indií – dva soupeři pro případnou jadernou válku jsou tedy poměrně jistí. Velký otazník ale zůstává v záležitosti ozbrojených – a především těch nejaderných sil. Čínská armáda by na souši, ve vzduchu ani na moři za současného stavu nedokázala odolávat americké armádě v žádném z teoretických případů. Válka s Indií patrně bude zbytečně brutální a krvavá. Odtud pramení touha po modernizaci – a její neúspěšnost vede k dalšímu strachu z případné války s jedním z předních čínských konkurentů.