Rusko není a nebude demokracií? Putinův poradce má svéráznou teorii

Všeobecná iluze

"Slyšte veřejné hlášení, nuže, tady je prvotní verdikt: Surkov je provokatér," deklaruje politolog. Připomíná, že bývalý první zástupce šéfa Putinovy kanceláře se na mezinárodní scéně proslavil v roce 2006 jako přední kremelský ideolog, když přišel z pojmem "suverénní demokracie".

Surkovův argument ve stručnosti zní, že Rusko není demokracií, nikdy jí nebylo a nebude, poukazuje Greene. To by nepovažoval za překvapivé, ale dodává, že podle Surkova totiž demokracie vůbec neexistují, výběr je pouhou všeobecnou iluzí.   

Západní společnosti podle Putinova poradce fungují právě proto, že nechávají lidi podlehnout této iluzi, nastiňuje akademik. Dodává, že dle Surkova iluze v Rusku nikdy nefungovala, protože Rusové jdou zpravidla k jádru věci.

"Avšak - a teď přijde to překvapivé - Rusko iluzi ani nepotřebuje, protože má Putina," popisuje politolog Surkovovy myšlenky. Poukazuje, že Putin, jak tvrdí jeho poradce, vytvořil systém, který může v Rusku vládnout dalších sto let, protože je založen na porozumění lidu, napříč všemi jeho vrstvami.   

V Surkovových očích je tak Putin ruským Sigmundem Freudem, terapeutkou Ruth Westheimerovou a starostlivou babičkou v jednom, konstatuje Greene. Vysvětluje, že ruský prezident údajně ví, co lidé potřebují a co je pro ně dobré, což platí i o dalších osobách, které s Putinem řídí zemi, potažmo o celém vládnoucím systému.

Kouřová clona

To, že pro dané tvrzení nepředkládá jediný důkaz, Surkovovi nevadí, poukazuje politolog. Připouští, že Putin je sice mezi Rusy oblíbený, byť méně než dříve, ale dodává, že jeho systém oblíbený není, Rusové si většinou nemyslí, že vládne v jejich prospěch a poskytuje jim dostatečnou možnost volby, a projevují spíše nespokojenost než vděk.

"A to Surkov téměř jistě ví. Také čte průzkumy veřejného mínění," pokračuje odborník. Nabádá proto, abychom se zamysleli nad tím, o co Surkovovi ve skutečnosti jde, než začneme publikovat titulky typu "Putinův poskok říká, že Rusko je šťastným královstvím".  

Surkov podle politologa hraje hru. Greene pokládá řečnickou otázku, zda lze skutečně čekat od člověka, který tvrdí, že politika je hra kouřových clon a zkreslujících zrcadel, že se konečně odhodlal říct pravdu a upřímně promluvil o svém šéfovi, idolu a "carovi".  

Prací Surkova - resp. jedním z jeho mnoha úkolů, protože zároveň se zabývá také ruským přístupem k Ukrajině - vždy bylo a bude přimět lidi hovořit o všem vyjma skutečných problémů, míní expert. Surkov podle něj figuruje jako pomyslná návnada a nástražný systém.

Namísto soustředění se na složité politické otázky, kterým Kreml čelí - například jak obhájit posílení výdajů na infrastrukturu na úkor sociálních služeb -, se bude debata v následujících dnech a týdnech točit okolo ruského politického systému, vysvětluje odborník. Dodává, že stejně tak se kvůli Surkovovým tezím můžeme zaměřit na rok 2024, kdy proběhnou další prezidentské volby, nikoliv na současnost.

"Tvrdím, proč ne? Co by mohlo být vlastně důležitějšího?" táže se ironicky Greene. Surkovovy teze tak označuje za pouhé rutinní veřejné hlášení, po jehož vyslechnutí nic nebrání návratu k běžnému programu.