Masakr v Oděse: Smrtelný útok vedený z Ruska, hřímal Jaceňuk

Premiér komentoval tragický incident, při němž zahynulo 46 mladých lidí a 200 dalších bylo zraněno. 

Jaceňuk páteční tragédii označil za "provokaci proti občanům, Oděse a celé Ukrajině". Zdůraznil, že povinností policie bylo obětem na lidských životech zabránit. "Kdyby v Oděse bezpečnostní systém fungoval, všechny ty teroristy by bylo možné zneškodnit," konstatoval premiér.

"Oběťmi předem pečlivě připravené provokace se staly desítky lidí," řekl Jaceňuk. "Je třeba najít všechny zločince a organizátory, všechny, kdo pod ruským vedením zahájili smrtelný útok na Ukrajinu a Oděsu. Je třeba vyšetřit činnost všech vyšších úředníků zdejší policie," řekl.

Krátce po Jaceňukově projevu ve městě došlo k dalším násilnostem. Od rána skupina proruských radikálů blokovala místní policejní stanici, kde jsou zadržováni údajní viníci pátečních nepokojů. 

Před policejní stanicí došlo k několika šarvátkám s policií, podle agentury Interfax byli zraněni nejméně dva policisté a jeden demonstrant. Podle očitých svědků se rozhořčený dav více než 2000 lidí, který volal "Fašisti", odhodlal k útoku na budovu, rozbil několik oken a pomocí náklaďáku prorazil vstupní vrata. Zabarikádovaná policie začala pak zadržované podle agentury AFP jednoho po druhém propouštět. Dav venku je vítal jako hrdiny.

Je to strašlivé, nic takového jsme nechtěli

Konflikt podle ukrajinských novinářů začal odpoledne pochodem fotbalových fanoušků. V Oděse se v pátek v 17:00 hodin (18:00 SELČ) hrálo ligové utkání místního klubu Černomorec s charkovským Metallistem. Fanoušci obou táborů se shromáždili v Řecké ulici v centru města a pokojně se vydali na cestu městem. Bylo jich údajně několik tisíc.

"Neplánovali jsme žádnou politickou demonstraci," řekla agentuře AFP Natalja Petropavlovská, která se pochodu zúčastnila. "V průvodu byli ale samí mladí lidé, kteří jsou pochopitelně spíš pro jednotnou Ukrajinu, než pro spojení s Ruskem," dodala.

Zdroj: YouTube

Pochod, který kráčel pod ukrajinskými vlajkami a prapory obou fotbalových klubů, na jednom z bulvárů v centru Oděsy napadli proruští radikálové vyzbrojení holemi, zápalnými lahvemi a střelnými zbraněmi. Nejméně čtyři účastníky pochodu zastřelili a několik desítek zranili.Policie nezasáhla, ale účastníci pochodu, kteří byli oproti proruským útočníkům v mnohonásobné přesile, se bez ohledu na střelbu začali bránit. Zápas Černomorce s Metallistem mezitím už začal, ale po zprávách o střelbě do fanoušků se ochozy začaly vyprazdňovat. Fandové obou týmů šli bránit své druhy.

Mířili před oděský Dům odborů, před nímž si proruští demonstranti v minulých dnech zřídili stanový tábor. "Byl to rozezlený dav, který toužil po odplatě," uvedla Petropavlovská. 

Stoupenci spojení s Ruskem měli podle ní dost času na to, aby stanový tábor vyklidili a před blížícím se davem fanoušků utekli. Místo toho se ukryli v sídle odborové centrály. Přesnou odpovědnost za tragédii podle agentury AFP nebude možné zjistit. "Je to strašlivé, nic takového jsme nechtěli," řekla agentuře Natalja Petropavlovská. 

Nukleární hrozba se vrací?

Dramatické události na Ukrajině nesporně výrazně posílily pozici těch, kdo tvrdí, že Putinovo Rusko představuje ohrožení pro bezpečnost a stabilitu a že se mu nedá důvěřovat, pokud jde o dodržování mezinárodního práva a dohod, tvrdí server natoaktual.cz.

Tento názor dost hlasitě (ačkoliv pochopitelně ne tak jako v případě Krymu) zazněl již na konci minulého roku, kdy bylo Rusko obviněno z porušování Smlouvy o raketách středního doletu (INF). Nehledě k tomu, že se již delší dobu hovoří o záměru Moskvy od této dohody úplně odstoupit a že Rusko pořád napadá plány protiraketové obrany jako něco, co ohrožuje jeho raketový arzenál.

Současné napětí mezi Západem a Ruskem, které je zřejmě největší od konce studené války, se pochopitelně může odrazit též v otázkách raketových a jaderných zbraní. Rusko už údajně mj. zvažuje zastavení inspekcí v rámci odzbrojovací smlouvy New START, což by nejspíše vedlo k dalšímu nárůstu napětí. Také načasování nedávné série raketových zkoušek asi nepostrádalo souvislost se současnou "ukrajinskou krizí". A je docela dobře možné, že Rusko využije celou napjatou situaci pro onen krok, o němž se spekuluje, tedy pro přímé vypovězení dohody INF a oficiální představení nové generace raket středního doletu.

To všechno má pochopitelně velký symbolický význam, což dokládají i prohlášení, která zazněla od médií blízkých Kremlu nebo od některých známých konspiračních teoretiků, podle nichž se USA kvůli Ukrajině chystají na atomový útok proti Rusku, popř. že by si Amerika měla uvědomit, že ruské nukleární rakety ji mohou změnit v popel.

Tyto zdánlivě irelevantní výkřiky paranoie či hysterie ovšem přece jen nepřímo potvrzují, že pro Rusko znamenají jeho strategické nukleární střely výjimečně citlivé téma, a to nejen v zahraniční, ale také ve vnitřní politice.

Navzdory autokratické povaze ruského režimu bychom totiž neměli podceňovat jeho závislost na názoru ruské veřejnosti, jejíž dosud nesporně silná podpora pro prezidenta Putina pramení také z jeho "tvrdého" postupu na mezinárodní scéně.

Podobně jako v době rozhovorů o americkém radaru v ČR bychom si tedy měli uvědomovat, že četná prohlášení a gesta ruských představitelů mají sice zdánlivě "světový" zvuk, ve skutečnosti jsou však určena spíše pro domácí uši. Vzhledem k politice Kremlu sice nelze ruské "raketové ambice" brát na lehkou váhu, ovšem současně by se Západ měl zdržet přehnaných reakcí, které by Kreml mohl interpretovat jako vyhrožování a které by jeho politice mohly paradoxně vyhovovat, uvedl Lukáš Visingr pro Natoaktual.