NÁZOR: NATO má mnohem větší problém než Afghánistán, tvrdí konzultant

Znepokojivé průzkumy

Země NATO jsou demokracie, a tak jejich lídři musí brát nálady veřejnosti neustále v potaz, vysvětluje Olsen. Politici podle něj nemohou dlouhodobě ignorovat hluboce zakořeněné názory voličů, případně jít proti nim.

Díky tomu by průzkumy veřejného mínění v evropských zemích z roku 2020 měly znepokojovat americké i evropské politiky, míní konzultant. Připomíná, že nálady Evropanů ohledně klíčových zájmů Spojených států jsou smíšené a v otázce vojenského angažmá jejich zemí v ozbrojených konfliktech přinejlepším nejednoznačné.

"Dobrou zprávou je, že evropský názor na NATO a Spojené státy zůstává převážně pozitivní," pokračuje autor komentáře. Zmiňuje průzkum společnosti Pew Research Center z letošního června, který zahrnoval i příslušníky menšin ve všech zemích krom Řecka a který zjistil, že Evropané vnímají Spojené státy kladně, což platí přinejmenším o 55 % obyvatel každé země.

Hlubší průzkum ale odhalil problém, deklaruje Olsen. Vyzdvihuje, že hlavním rysem každé vojenské aliance je ochota členů přijít na pomoc napadenému spojenci, přičemž toto jednotné stanovisko - tedy princip kolektivní obrany - činí aliance důvěryhodnými. Pokud by se někteří členové do obrany spojenců nezapojili, celý koncept se rozpadne, a proto se mnozí evropští politici obávají, že americký odchod z Afghánistánu zpochybňuje schopnost Washingtonu dostát svým závazkům, vysvětluje konzultant.

Bez ohledu na to, zda je tento strach oprávněný, zůstává skutečností, že většina obyvatel ve většině evropských zemí již nyní odmítá, aby se jejich armáda podílela na pomoci spojencům z NATO, varuje autor komentáře. Dodává, že toto zarážející zjištění ukázal průzkum Pew Research Center v únoru 2020, který položil respondentům z 16 členských zemí otázku, zda by se jejich ozbrojené síly měly zapojit do obrany některého ze aliančních spojenců v případě většího konfliktu s Ruskem.   

Pouze ve Spojených státech, Velké Británie, Kanadě, Nizozemsku a Litvě většina respondentů odpověděla kladně, shrnuje Olsen. Doplňuje, že ve všech ostatních zemích byly odpovědi vyrovnané, případně převažovala záporná odpověď, která v případě Německa dosahovala 60 %.

"Mohli bychom spekulovat, proč je ve světle této odpovědi NATO (Evropany nadále) vnímáno příznivě, ale další odpověď z průzkumu v roce 2020 dává jistotu," pokračuje konzultant. Poukazuje, že většina Evropanů, nebo alespoň polovina obyvatel všech zemí, kde průzkum proběhl, věří, že v případě ruského útoku na některého člena aliance, by mu Spojené státy přišly vojensky na pomoc.

Věří tomu například více než 70 % Italů, Španělů a Britů, ale i obyvatelé dalších evropských zemí jsou přesvědčeni, že NATO je spíše než kolektivní aliance, kde všichni podporují všechny, nástrojem poskytujícím americkou ochranu, interpretuje výsledky autor komentáře. To podle něj může vysvětlovat, proč momentálně pouze deset z třiceti členských zemí plní závazek vynakládat do vojenské oblasti 2 % svého ročního HDP.   

Čína, nebo Rusko?

Dané zjištění považuje Olsen samo o sobě znepokojivé, ale zmiňuje i další průzkum, který vysílá nepříliš dobrý signál. Jelikož Spojené státy stále více vnímají jako existenční hrozbu Čínu, přesouvají své vojenské kapacity do Tichomoří, kde mají čelit čínskému vzestupu přesvědčovat tamní americké spojence, aby nebudovaly závislost svých ekonomik na čínských zákaznících a firmách, uvádí konzultant. Soudí, že díky tomu se bude od zemí NATO stále více požadovat, aby se více angažovaly v této fakticky protičínské alianci, a to v době, kdy NATO samotné musí čelit Rusku.

Evropané ale takový scénář nechtějí a průzkum Evropské rady pro zahraniční vztahy z ledna 2021 zjistil, že 60 % z nich preferuje neutralitu své země v případném konfliktu mezi Čínou a Spojenými státy, uvádí autor komentáře. Zmiňuje i další zjištění průzkumu, že podle 59 % Evropanů bude Čína během jednoho desetiletí silnější než Spojené státy - pouze 19 % respondentů věří v pokračující americkou převahu.

Názor, že Evropa by neměla pouze spoléhat na Spojené státy a usilovat o vlastní obranyschopnost sice pak zastává 67 % Evropanů, uvádí Olsen. Tyto trendy podle něj ukazují, že evropští voliči by nepodpořili Spojené státy v konfliktu, který američtí politici napříč spektrem považují za nejdůležitější.

"Nic z toho není vytesáno do kamene. Evropští politici se mohou pokusit přesvědčit voliče o pokračující hodnotě silné, globální, západní aliance," píše konzultant. Očekává však, že pokud se jim to nepovede, budou pravděpodobně sledovat nálady voličů, investovat nedostatečně do obrany  a vyhýbat se silným protičínským prohlášením, která si ale přejí američtí politici.

V takovém případě by ale budoucí američtí prezidenti zřejmě dospěli k nešťastnému názoru, že podstatnější vojenské angažmá v Evropě již neslouží zájmům Spojených států, varuje Olsen. Naplnily by se tak podle něj nejhorší noční můry pro Evropu, a to nikoliv kvůli nezájmu Washingtonu, ale kvůli jejím vlastním inklinacím.