Koronavirová varianta delta působí ve světě velké problémy, konstatuje profesorka Devi Sridharová v komentáři pro server The Guardian. Expertka na veřejné zdraví z Univerzity v Edinburghu připomíná, že oproti původnímu viru SARS-CoV-2 je nejméně dvakrát nakažlivější, a proto představuje zkoušku pro opatření, které jednotlivé státy přijaly v roce 2020.
Párty v Británii, lockdown v Austrálii
Počty nákaz a mrtvých rostou například v Thajsku a Jižní Koreji, které epidemii minulý rok zvládly úspěšně, lockdown platí i na Novém Zélandu a v Austrálii, poukazuje odbornice. Dodává, že středně bohaté a chudé země bojují s hrozícím kolapsem nemocnic.
"Delta radikálně změnila hru, je to téměř jako zvládání zcela nového viru," píše Sridharová. Upozorňuje, že zatímco většina světa se nachází v problémech, ve Velké Británii je život zdánlivě v normálu - londýnské noční podniky jsou plné slavících a užívajících si lidí, kteří nemají starosti jako obyvatelé jiných zemí, konají se desetitisícové festivaly a covid-19 zmizel z titulních stran médií.
Zdálo by se, že pandemie je pro většinu Britů minulostí, uvádí profesorka. Za faktor, který přinesl změnu, označuje očkování. První testy účinnosti vakcín předčily očekávání všech a úvodní studie ze Skotska naznačovaly, že preparát od Pfizeru dokáže i brzdit přenos viru, kvituje autorka komentáře. To podle ní dávalo reálnou naději, že vakcíny potlačí virus natolik, že bude dosaženo "kolektivní imunity" a přestane cirkulovat.
Delta však situaci v tomto směru změnila, a byť vakcíny vykazují stále nevídanou účinnost při bránění závažnému průběhu nemoci a úmrtím, i dvakrát očkovaní se mohou deltou nakazit a šířit ji dál, přiznává expertka. Za důležitý ukazatel nicméně považuje počet případů nemoci, které končí hospitalizací, a ten díky očkování oproti původním dvacet procentům u první čínské varianty viru SARS-CoV-2 poklesl na tři až čtyři procenta.
To představuje zanedbatelný problém ve srovnání s ničivou situací v zemích jako Indonésie, Indie, Nepál, Peru či Brazílie, kde v některých regionech kolabují nemocnice, lůžka jsou dostupná pouze tehdy, pokud někdo z hospitalizovaných zemře, a v důsledku nedostatku kyslíkové terapie umírají i ti, kteří by mohli přežít, což platí i o mladších pacientech, tvrdí Sridharová. Zmiňuje tři desítky mrtvých z jednotky intenzivní péče v Ugandě, kteří zahynuli minulý měsíc během jediné noci poté, co nemocnici došel kyslík.
Další tisíce lidí umírají doma a týmy dobrovolníků pomáhají s odvozem těl a podporou přeživších příbuzných, uvádí profesorka. Pokládá otázku, jak lze těmto zemím pomoci.
Bohaté vs. chudé země
"V krátkodobém horizontu je zásadní poskytnout zemím zdravotní prostředky, jako školený personál, kyslík, ventilátory a více lůžek," odpovídá si odbornice. Dodává, že instituce jako Světová banka pak podporují zasažené státy finančně, aby mohly zavádět lockdowny a poskytovat ekonomickou pomoc těm, kteří nemohou pracovat.
Avšak toto jsou jen krátkodobá opatření, jelikož delta se bude šířit dál, míní autorka komentáře. Za důležitější proto považuje poskytnutí dostatku vakcín postiženým zemím, aby dokázaly ochránit nejprve svůj zdravotnický personál, následně staré a ohrožené skupiny a poté proočkovat celou populaci, což v zásadě znamená zopakování britského postupu pro miliardy lidí ve světě, navíc tváří v tvář rychle se šířícímu viru, který páchá škody každým dalším dnem.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.Hlavním problémem je nyní dodavatelský řetězec, deklaruje profesorka. Vysvětluje, že bohaté země a farmakologické firmy navrhují darovací mechanismus, kdy bohaté státy přislíbí peníze a vakcíny mezinárodnímu programu Covax, který je rozveze po světě. Alternativou je darování vakcín bohatými státy vybrané konkrétní zemi, dodává Sridharová. Vyzdvihuje, že oba tyto charitativní modely ovšem selhaly.
Vakcíny byly nejprve vzácné, tudíž si je bohaté země ponechávaly a nechtěly se dělit, což se nyní opakuje díky rozhodnutí části bohatých zemí začít aplikovat třetí posilovací dávku vlastnímu obyvatelstvu, a to v situaci, kdy chudé země nemají čím očkovat, nastiňuje expertka. Nepovažuje to za překvapivé, jelikož také během předchozích epidemií eboly či prasečí chřipky se bohaté státy staraly nejprve o sebe a teprve poté o zbytek světa.
"Co to znamená pro výhled kupředu? Znamená to, že musíme vyměnit charitativní model za takový, kdy budou moct regiony vyrobit dostatek zásob pro vlastní obyvatelstvo, ideálně v místních výrobních uzlech," píše Sridharová. Doporučuje zakládat továrny ve strategických oblastech celého světa, sdílet technologie a lidské zdroje a připravit nouzové sdílení duševního vlastnictví s výrobci, aby produkce vakcín nepodléhala běžné patentové ochraně.
Světová banka a bohaté státy by měly pomoci zbytku světa k soběstačnosti, nikoliv trvat na modelu závislosti z 20. století, apeluje autorka komentáře. Výhled do zbytku roku totiž podle ní nabízí dva různé vývoje - zatímco bohaté země se posouvají vpřed a předstírají, že pandemie skončila, na chudé země se opět zapomíná, přestože se s velkými problémy snaží zabránit neustálým ztrátám na životech a stále hlubší devastaci.
Související

Lékař falšoval certifikáty o očkování proti covidu-19. Sedět nepůjde, rozhodla ministryně

Von der Leyenová čelí hlasování o nedůvěře. Nejspíš ho ustojí, ale za vysokou cenu
Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) , Velká Británie , očkování , rozvojové země
Aktuálně se děje
včera

Britové oslavili narozeniny budoucího krále. Na trůnu ho přivítají až za mnoho let
včera

Čeští fotbaloví zástupci v Evropě znají další možné soupeře. Nejtěžší výběr má Plzeň, co Ostrava a Sparta?
Aktualizováno včera

Zemřel legendární Ozzy Osbourne
včera

Na Českokrumlovsku řádily falešné lékařky. Hrozí jim až pět let ve vězení
včera

Trumpa podruhé přijme britský panovník. V programu zůstává jeden otazník
včera

Metro opět začne stavět na Staroměstské. Má to ale háček
včera

Sto let od vydání knihy, která byla základem nacistické ideologie. V Česku je zakázaná
včera

Íránský režim zdrcený válkou míchá víru s nacionalismem. Jde o nebezpečnou hru, problémy ale nezakryje
včera

Škrty v zahraniční pomoci nikoho nezabijí, tvrdí USA. Zemře 14 milionů lidí, spočítali vědci
včera

V Motole s meningokokem leží nezletilý student. Merxbauerová pro EZ řekla, na co si dávat pozor
včera

OSN: Pásmo Gazy je peklem na Zemi. Lékaři omdlévají, děti umírají hlady
včera

14 let po útocích na ostrově Utøya je internet inkubátorem extremismu. Navzdory nespočtu varování
včera

Británii dochází trpělivost. Izraeli zaslala důrazné varování
včera

USA opouští UNESCO, oznámil Trump
včera

EU žaluje Francii za to, že lidem říká, jak recyklovat
včera

V Motole je hospitalizován mexický student s potvrzenou nákazou meningokokem
včera

Francii dochází trpělivost. Tlačí EU k tvrdšímu postupu vůči Trumpovi
včera

Trump je zaskočen izraelskými útoky v Gaze a Sýrii, v Bílém domě sílí odpor k Netanjahuovi
včera

Manévry záchranářů v Roztokách u Prahy: Kvůli meningitidě vyšetřili stovku lidí
včera
Nejtragičtější letecké neštěstí v historii Bangladéše: Letadlo se zřítilo na školu, desítky mrtvých
Tragédie otřásla v pondělí bangladéšským hlavním městem, když se vojenský stíhací letoun zřítil přímo na školní areál v severní části Dháky. Podle oficiálních údajů přišlo o život nejméně 27 lidí, z toho 25 dětí. Dalších 171 osob utrpělo zranění, většinou školáci, kteří byli převezeni do několika nemocnic v metropoli.
Zdroj: Libor Novák