NÁZOR: Pandemie skončila a začala párty? Profesorka varuje před iluzí bohatých

Párty v Británii, lockdown v Austrálii

Počty nákaz a mrtvých rostou například v Thajsku a Jižní Koreji, které epidemii minulý rok zvládly úspěšně, lockdown platí i na Novém Zélandu a v Austrálii, poukazuje odbornice. Dodává, že středně bohaté a chudé země bojují s hrozícím kolapsem nemocnic.

"Delta radikálně změnila hru, je to téměř jako zvládání zcela nového viru," píše Sridharová. Upozorňuje, že zatímco většina světa se nachází v problémech, ve Velké Británii je život zdánlivě v normálu - londýnské noční podniky jsou plné slavících a užívajících si lidí, kteří nemají starosti jako obyvatelé jiných zemí, konají se desetitisícové festivaly a covid-19 zmizel z titulních stran médií.  

Zdálo by se, že pandemie je pro většinu Britů minulostí, uvádí profesorka. Za faktor, který přinesl změnu, označuje očkování. První testy účinnosti vakcín předčily očekávání všech a úvodní studie ze Skotska naznačovaly, že preparát od Pfizeru dokáže i brzdit přenos viru, kvituje autorka komentáře. To podle ní dávalo reálnou naději, že vakcíny potlačí virus natolik, že bude dosaženo "kolektivní imunity" a přestane cirkulovat.

Delta však situaci v tomto směru změnila, a byť vakcíny vykazují stále nevídanou účinnost při bránění závažnému průběhu nemoci a úmrtím, i dvakrát očkovaní se mohou deltou nakazit a šířit ji dál, přiznává expertka. Za důležitý ukazatel nicméně považuje počet případů nemoci, které končí hospitalizací, a ten díky očkování oproti původním dvacet procentům u první čínské varianty viru SARS-CoV-2 poklesl na tři až čtyři procenta.    

To představuje zanedbatelný problém ve srovnání s ničivou situací v zemích jako Indonésie, Indie, Nepál, Peru či Brazílie, kde v některých regionech kolabují nemocnice, lůžka jsou dostupná pouze tehdy, pokud někdo z hospitalizovaných zemře, a v důsledku nedostatku kyslíkové terapie umírají i ti, kteří by mohli přežít, což platí i o mladších pacientech, tvrdí Sridharová. Zmiňuje tři desítky mrtvých z jednotky intenzivní péče v Ugandě, kteří zahynuli minulý měsíc během jediné noci poté, co nemocnici došel kyslík.

Další tisíce lidí umírají doma a týmy dobrovolníků pomáhají s odvozem těl a podporou přeživších příbuzných, uvádí profesorka. Pokládá otázku, jak lze těmto zemím pomoci.

Bohaté vs. chudé země

"V krátkodobém horizontu je zásadní poskytnout zemím zdravotní prostředky, jako školený personál, kyslík, ventilátory a více lůžek," odpovídá si odbornice. Dodává, že instituce jako Světová banka pak podporují zasažené státy finančně, aby mohly zavádět lockdowny a poskytovat ekonomickou pomoc těm, kteří nemohou pracovat.

Avšak toto jsou jen krátkodobá opatření, jelikož delta se bude šířit dál, míní autorka komentáře. Za důležitější proto považuje poskytnutí dostatku vakcín postiženým zemím, aby dokázaly ochránit nejprve svůj zdravotnický personál, následně staré a ohrožené skupiny a poté proočkovat celou populaci, což v zásadě znamená zopakování britského postupu pro miliardy lidí ve světě, navíc tváří v tvář rychle se šířícímu viru, který páchá škody každým dalším dnem.

• Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Hlavním problémem je nyní dodavatelský řetězec, deklaruje profesorka. Vysvětluje, že bohaté země a farmakologické firmy navrhují darovací mechanismus, kdy bohaté státy přislíbí peníze a vakcíny mezinárodnímu programu Covax, který je rozveze po světě. Alternativou je darování vakcín bohatými státy vybrané konkrétní zemi, dodává Sridharová. Vyzdvihuje, že oba tyto charitativní modely ovšem selhaly.

Vakcíny byly nejprve vzácné, tudíž si je bohaté země ponechávaly a nechtěly se dělit, což se nyní opakuje díky rozhodnutí části bohatých zemí začít aplikovat třetí posilovací dávku vlastnímu obyvatelstvu, a to v situaci, kdy chudé země nemají čím očkovat, nastiňuje expertka. Nepovažuje to za překvapivé, jelikož také během předchozích epidemií eboly či prasečí chřipky se bohaté státy staraly nejprve o sebe a teprve poté o zbytek světa.

"Co to znamená pro výhled kupředu? Znamená to, že musíme vyměnit charitativní model za takový, kdy budou moct regiony vyrobit dostatek zásob pro vlastní obyvatelstvo, ideálně v místních výrobních uzlech," píše Sridharová. Doporučuje zakládat továrny ve strategických oblastech celého světa, sdílet technologie a lidské zdroje a připravit nouzové sdílení duševního vlastnictví s výrobci, aby produkce vakcín nepodléhala běžné patentové ochraně.   

Světová banka a bohaté státy by měly pomoci zbytku světa k soběstačnosti, nikoliv trvat na modelu závislosti z 20. století, apeluje autorka komentáře. Výhled do zbytku roku totiž podle ní nabízí dva různé vývoje - zatímco bohaté země se posouvají vpřed a předstírají, že pandemie skončila, na chudé země se opět zapomíná, přestože se s velkými problémy snaží zabránit neustálým ztrátám na životech a stále hlubší devastaci.