Proč má koronavirus v Rusku nízkou smrtnost? Expert odkazuje na Stalina

Překvapivá čísla

Spojené státy, Rusko i Brazílie spadají do desítky států světa s nejvyšší populací, na jejich území se nacházejí hustě osídlená města a na příchod nemoci zpočátku reagovaly chaoticky a vlažně, připomíná odborník. Podotýká, že Rusko se od dalších dvou zemí v jednom ohledu liší: zatímco ve Spojených státech je smrtnost na covid-19 6 %, v Brazílii téměř 7 % a v některých částech západní Evropy dokonce přes 10 %, v Rusku se stále drží pod 1 %.

"Jak je to možné?" táže se lékař. Odkazuje na vysvětlení Eleny Malinnikovové z ruského ministerstva zdravotnictví, že v zemi dochází k časnému záchytu nemocných a Rusové zpravidla jdou k lékaři již s prvotními symptomy.

Ruští novináři hlásí, že 60 % případů koronaviru v zemi připadá na Moskvu, kde žije mladší a zdravější obyvatelstvo než na venkově, upozorňuje odborník. Dodává, že bez ohledu na důvod je tak nízká smrtnost překvapivá, a proto se rozhodl posoudit i další faktory.

Rozdíl v testování mezi Ruskem a například Brazílií je enormní a ruské úřady na sebe mohou být pyšné, konstatuje Sepkowitz. Poukazuje, že Rusko otestovalo přes 40 tisíc lidí na milion obyvatel, zatímco Brazílie pouze necelé 3,5 tisíce a Spojené státy necelých 31 tisíc.

V zemích, které rozsáhle testují, jako například Německo a Švýcarsko, je smrtnost zpočátku nízká, protože mnoho případů se nerozvine do vážného stádia, byť Německo ukázalo, že v průběhu epidemie smrtnost stoupá - v Německu stoupla z původních méně než 0,5 % na 4,5 %, uvádí lékař. Soudí, že rozsáhlé testování může být hlavní důvod, ale existují také faktory výrazně zvyšující riziko úmrtí na covid-19, obzvláště mužské pohlaví, vysoký věk, srdeční a plicní onemocnění, diabetes a obezita.

Informace o těchto faktorech v jednotlivých zemích jsou dostupné a Rusko nevykazuje žádnou z těchto komorbidit v mužské populaci ve vysoké míře, deklaruje expert. Dodává, že Rusko ani Brazílie nezveřejnily mnoho údajů o věku a pohlaví obětí, Brazílie pouze koncem dubna hlásila, že muži tvoří 59 %, ale dle Světové banky žije v Rusku 15 % obyvatel starších 65 let, podobně jako v USA (16 %) zatímco v pouze Brazílii 9 %, což by naznačovalo, že Brazílie bude mít smrtnost nejnižší.

Stejně tak onemocnění srdce je v Rusku běžnější než v Brazílii a poslední studie naznačují, že Rusko má ve srovnání s Brazílií i více komplikací u těchto onemocnění, tudíž by šlo opět předvídat, že v Rusku bude smrtnost vyšší, nastiňuje Sepkowitz. Doplňuje, že statistiky pro chronická plicní onemocnění neexistují, ale v Rusku je podstatně více kuřáků než v Brazílii -57 % mužů a 23 % žen oproti 17 %, resp. 10 % -, a přesto na plicní choroby umírá v Brazílii více osob (26,6 ze 100 tisíc, zatímco v Rusku 14,5 na 100 tisíc).

Diabetes je v Rusku méně běžný než v Brazílii (6 % ku 10 %) a obě země mají přibližně stejnou míru obezity 23% a 22 %, zatímco v USA je to 36 %, uvádí lékař. Shrnuje, že na základě těchto rizikových faktorů by Rusko mělo mít minimálně stejnou, ne-li vyšší smrtnost než Brazílie.

Politická kalkulace

"Takže, má doktorka Mallinikovová pravdu? Je rozdíl skutečně v testování a zjevně efektivním ruském zdravotnictví?" táže se odborník. Nevylučuje to, ale za možné považuje i jiné vysvětlení.

Nevíme například, jak Rusko oběti covid-19 počítá, například pokud zemře pacient s kardiovaskulárním onemocněním nakažený koronavirem, ani jak rychle se do Moskvy dostávají informace z venkovských oblastí, kde může být smrtnost s ohledem na komorbidity vyšší, poukazuje Sepkowitz. Stejně tak si není jistý, zda jsou do ruských statistik započítávána úmrtí v pečovatelských domovech, kde se netestuje.  

Přesná klasifikace úmrtí na covid-19 zůstává velmi důležitá, abychom pochopili nemoc a efektivitu našich pokusů kontrolovat ji, ale určit s jistotou, na co člověk zemřel, je velmi obtížné, přiznává lékař. Zdůrazňuje, že nemoci na sobě nejsou nezávislé a pacient s kardiovaskulárním onemocněním bude mít zpravidla větší problém se zápalem plic než jiný jedinec, ale v případě jeho úmrtí nebude příčinou jedna z těchto nemocí, nýbrž jejich souběh, který pacienta zahltí.  

Díky tomu může být příčina smrti určována různě, ale stále bude víceméně přesná, uznává Sepkowitz. Upozorňuje, že v případě covid-19, kdy se v mnoha zemích projevují politické tlaky, se do mysli dere mrazivé konstatování připisované Josifu Stalinovi: "Nezáleží, jak se hlasovalo, ale jak se hlasy spočítaly."

Úmrtí na covid-19 nemá celosvětově jednotnou definici, ale rozhodují o ni příslušné úřady, tudíž naše znalosti o této nemoci oslabuje zcela nová neznámá, upozorňuje expert. Dodává, že ta není medicínská, ale je čistým výsledkem politické kalkulace.