Putin sebral Ukrajině 15 procent území. Navzdory odporu světa i zmanipulovaným referendům

Ruský prezident Vladimir Putin dnes v Kremlu podepsal smlouvy o připojení čtyř ukrajinských regionů k Ruské federaci. Spolu s ním tak při ceremoniálu v Kremlu učinili zástupci těchto Ruskem okupovaných a ovládaných oblastí. Mezinárodně neuznané Doněcká lidová republika a Luhanská lidová republika a rovněž Chersonská a Záporožská oblasti dohromady představují zhruba 15 procent rozlohy celé Ukrajiny.

Putin hned v úvodním projevu chystanou anexi potvrdil a zároveň vyzval Kyjev k jednání. Zabraných území se ale Moskva nevzdá a bude je hájit "všemi dostupnými prostředky", zdůraznil prezident jedné z jaderných mocností.

"Lidé svoji volbu udělali, jednoznačně si vybrali," prohlásil Putin v narážce na výsledky hlasování v mezinárodně neuznané Doněcké a Luhanské lidové republice (DNR a LNR) a v částečně okupované Chersonské a Záporožské oblasti na východě a jihu Ukrajiny. Je přesvědčen, že ruský parlament připojení těchto čtyř oblastí k Rusku schválí. "Je to vůle milionů lidí," zdůraznil ruský vůdce, který se odvolával se na právo na sebeurčení zakotvené v Chartě OSN i na ruské dějiny, výsledky válek a bitev.

Kyjev a Západ výsledky referend neuznávají a nehodlají uznat ani anexi ukrajinského území.

Putin, na jehož rozkaz ruská vojska vpadla na konci února na Ukrajinu, obvinil "kolektivní Západ", že vede proti Rusku hybridní válku a snaží se podřídit si všechny země světa. Ale Rusko nebude žít podle falešných pravidel, prohlásil šéf Kremlu, podle něhož Západ nemá žádné morální právo hodnotit počínání Ruska. "Nikdy jsme nepřijali a nepřijmeme takový politický rasismus, nenávist proti Rusku," řekl.

Putin mimo jiné vyčetl Spojeným státům bombardování Drážďan, Hirošimy a Nagasaki za druhé světové války, i to, že podle jeho slov "fakticky dodnes okupují" Německo a Japonsko. Evropští politici se podle Putina pokorně podřizují požadavkům Spojených států na zavádění dalších sankcí proti Rusku, přestože tyto sankce v zásadě vedou ke zničení evropského průmyslu a odporují zájmům evropských zemí.

Moskva bude považovat útok na ukrajinské území, které anektovala, za agresi vůči Rusku samotnému. Podle agentury TASS to dnes už dříve uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Čtyři ukrajinské územní celky se podle něj stanou neoddělitelnou součástí Ruska.

Ruské okupační a proruské úřady tvrdí, že o připojení k Ruské federaci požádali v hlasování obyvatelé ukrajinských oblastí. Kyjev a Západ hlasování neuznávají a výsledky považují za neplatné.

Pětidenní, narychlo zorganizované hlasování se konalo od minulého týdne v Moskvou ovládaných částech Chersonské a Záporožské oblasti, k níž byly připojeny menší obsazené části dalších ukrajinských oblastí, a v samozvaných proruských útvarech - Doněcké lidové republice (DNR) a v Luhanské lidové republice (LNR).

"Lidové republiky Doněck a Luhansk uznává Rusko v hranicích stanovených v roce 2014. Co se týče území Chersonské a Záporožské oblasti, to si potřebuji ujasnit," řekl Peskov na dotaz novinářů.

Dnešní připojení území je pro Rusko jiné, než anexe Krymu, shodují se odborníci

Ačkoliv se dnešní ceremonie o připojení čtyř ukrajinských území k Rusku v mnohém podobala anexi Krymského poloostrova v roce 2014, okolnosti oznámení jsou jiné, shodují se podle BBC odborníci. Otázkou je, jak uprostřed konfliktu přijmou anexi nového území občané Ruska, i jak se Moskva vypořádá s nejasnými hranicemi v oblastech, které plně nekontroluje.

"Tyto kroky ruského vedení nebudou mít stejnou odezvu, jako anexe Krymu v roce 2014," domnívá se politický analytik Grigorij Golosov. "Krym byl v 90. letech předmětem rozhořčení a panovala představa, že se chce sám připojit k Rusku. Byl to klamný názor, ale masově rozšířený, a proto Rusové kroky ruského vedení v roce 2014 přijali pozitivně," uvádí Golosov.

Je sice možné, že část lidí smýšlí podobně i o proruských útvarech DNR a LNR, ale zcela zřejmě si to nemyslí a ani nikdy nemysleli o Chersonské a Záporožské oblasti, dodává analytik. Pro Rusy podle něj tyto oblasti byly vždy součástí Ukrajiny.

"Nemyslím si, že připojení těchto území si mezi (ruskými) obyvateli vyslouží nadšení nebo dokonce pochopení," dodává odborník.

"(Po formalizaci anexe ukrajinského území) Ruská federace vstoupí do nové fáze své existence," uvedla ruská politoložka z berlínské Akademie Roberta Bosche Jekatěrina Schulmannová. "Stane se státem s nelegitimní hranicí, jež zahrnuje fragmenty, které nejenže de iure neuzná žádná jiná země nebo mezinárodní organizace, ale kterou de facto nemá pod kontrolou ani centrální administrativa," dodala.

Hranice Ruskem připojených území nejsou přesně zřejmé. Jak poznamenala BBC, Rusko ani jednu ze čtveřice ukrajinských oblastí plně neovládá. Největší územní zisky má v Luhanské oblasti, kterou kontroluje téměř celou. Podobně jako v Chersonské oblasti zde ale čelí ukrajinské protiofenzivě. Velké části Záporožské a Doněcké oblasti mají pod kontrolou ukrajinské síly.

Zábor ukrajinského území není pro Rusy prioritou, píše korespondentka BBC pro východní Evropu Sarah Rainsfordová. "Obzvláště když za ně musí bojovat - a potenciálně umírat - jejich vlastní příbuzní," dodává s odkazem na nedávnou mobilizaci, kterou Putin v Rusku vyhlásil.

"Ruští rezervisté jsou mobilizováni, aby bránili Ruskem samozvané a neuznávané nové hranice, které z nejrozlehlejší země na světě činí ještě větší. Místo toho z Ruska prchají desítky tisíc mužů," uvedla Rainsfordová, podle které je zřejmé, že Rusko k tomuto kroku přivedl pro něj nepříznivý vývoj na bojišti.

Související

Vladimir Putin

Zelenskyj: Putin nařídil své armádě zrušit dosavadní omezení a stupňovat útoky na civilní cíle

Ruský prezident Vladimir Putin nařídil své armádě zrušit dosavadní omezení a stupňovat útoky na civilní cíle na Ukrajině. V rozhovoru pro deník Financial Times to prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ukrajinská hlava státu se odvolává na zpravodajské informace a zachycenou komunikaci mezi představiteli Kremlu. Podle Zelenského ruský vůdce výslovně prohlásil, že v současné válce už neplatí žádná pravidla.
Rusko v plamenech po útoku ukrajinských dronů

Ukrajina pokračuje v útocích na ruské ropné rafinérie. Trumpovi se to nelíbí, veřejnosti ale neříká pravdu

Ukrajina pokračuje v útocích na ruské ropné rafinérie i přes nesouhlas amerického prezidenta Donalda Trumpa. Bílý dům tvrdí, že ukrajinské údery zhoršují celosvětový nedostatek nafty a zvyšují ceny pohonných hmot před nadcházejícími volbami. Energetičtí analytici však podle The Guardian upozorňují, že hlavním důvodem růstu cen je spíše konflikt v Íránu a s ním spojené poruchy na globálních trzích. Ukrajinská strana přesto v útocích na ruskou energetickou infrastrukturu nepolevuje.

Více souvisejících

válka na Ukrajině ,  Ukrajina ,  Vladimír Putin

Aktuálně se děje

včera

 FlyDubai

Terorismus, nebo sebevražda? Experti se neshodnou, co bylo cílem útočícího pilota

Na palubě pravidelné linky FZ 1073 letecké společnosti FlyDubai z Dubaje do Tel Avivu došlo k brutálnímu útoku v pilotní kabině, který málem vyústil v obrovskou tragédii. Letadlo typu Boeing 737 se během jediného okamžiku prudce naklonilo a během necelé minuty ztratilo zhruba pět tisíc metrů výšky. Na palubě v té chvíli zavládla panika mezi všemi sto osmdesáti dvěma cestujícími. Jen díky duchapřítomnosti těžce zraněného kapitána a rychlému zásahu několika pasažérů se nakonec podařilo zabránit zřícení stroje.

včera

Evropská unie

Sedmnáct států EU vytvořilo frontu. Brojí proti plánovaným škrtům

Sedmnáct členských států Evropské unie vytvořilo společnou frontu proti plánovaným škrtům v evropském rozpočtu zaměřených na zemědělství a regionální rozvoj. Ve společném dopise adresovaném irskému premiérovi Micheálu Martinovi, jehož země aktuálně předsedá Radě Evropské unie, požadují zachování finančních prostředků ve výši téměř devíti set miliard eur.

včera

Ilustrační foto

Skupina G7 se dohodla na uvolnění sta milionů barelů ropy

Skupina ekonomicky nejrozvinutějších zemí G7 se dohodla na uvolnění sta milionů barelů ropy ze svých rezerv v průběhu následujících čtyř měsíců. Tento krok je přímou reakcí na silný tlak ze strany administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa, která požadovala, aby evropské státy využily své zásoby nafty. Podle společného prohlášení lídrů skupiny začne uvolňování zásob okamžitě a jako první přijde na řadu právě nafta. Hlavním cílem celého opatření je zklidnit situaci na trhu a zamezit prudkému růstu cen ropných produktů.

včera

Prezident Petr Pavel přichází na Pražský hrad

Prezident Pavel nepůjde ke komunálním volbám

Prezident České republiky Petr Pavel dnes odjel na soukromou zahraniční cestu. Do svého oficiálního pracovního programu se navrátí v pondělí 19. října 2026, kdy má naplánováno přijetí nově nastupujících velvyslanců. 

včera

Francouzská policie

Demonstrace se mění v nepokoje. Francie zavírá stovky škol

Francouzské střední školy čelí rozsáhlé krizi, v jejímž důsledku zůstává přibližně čtyři sta vzdělávacích zařízení po celé zemi zcela uzavřeno. Vlna studentských protestů, která vypukla teprve před týdnem v pařížském regionu, se s neuvěřitelnou rychlostí rozšířila do všech koutů Francie a postupně přerostla v agresivní pouliční střety. Dospívající studenti v posledních ročnících lyceí masově blokují přístupové cesty k budovám, zakládají před branami branami branami branami ohně a pouštějí se do přímých konfrontací s těžkooděnci. Situace v mnoha městech eskaluje a úřady zatím nenacházejí efektivní způsob, jak hnutí uklidnit.

včera

krimi

Smrtící injekci přežila. Co teď bude s odsouzenou americkou vražedkyní?

Američanka odsouzená k trestu smrti Christa Pike přežila ve státě Tennessee pokus o popravu pomocí smrtící injekce. V současné době se nachází v kritickém stavu v nemocnici, kde dostává lékařskou péči zachraňující život. K selhání došlo poté, co jí byly aplikovány dvě fatální dávky pentobarbitalu. Její obhájci odmítli sdělit podrobnější informace o jejím aktuálním zdravotním stavu. Pokud by byla poprava dokončena, stala by se první popravenou ženou v Tennessee po 200 letech.

včera

Vladimir Putin

Zelenskyj: Putin nařídil své armádě zrušit dosavadní omezení a stupňovat útoky na civilní cíle

Ruský prezident Vladimir Putin nařídil své armádě zrušit dosavadní omezení a stupňovat útoky na civilní cíle na Ukrajině. V rozhovoru pro deník Financial Times to prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ukrajinská hlava státu se odvolává na zpravodajské informace a zachycenou komunikaci mezi představiteli Kremlu. Podle Zelenského ruský vůdce výslovně prohlásil, že v současné válce už neplatí žádná pravidla.

včera

včera

Smit Machchhar a indický premiér

"Věděl jsem, že pokud neotevřu dveře, všichni zemřou." První slova hrdinského pilota

Indický kapitán letecké společnosti Flydubai Smit Machchhar popsal dramatické okamžiky v kokpitu, kde ho během středečního letu napadl jeho druhý pilot. Útočník kapitána pobodal a podle izraelských úřadů se pravděpodobně pokusil letadlo s více než 180 lidmi na palubě poslat k zemi. Těžce zraněný kapitán se však dokázal zvednout a odemknout dveře kabiny, aby dovnitř pustil cestující a další členy posádky. Svým rozhodným činem tak zabránil hrozící katastrofě a zachránil životy všech lidí na palubě.

včera

Filip Turek

Turek se omluvil Hnutí Duha za to, že jej veřejně označil za parazity

Poslanec za hnutí Motoristé sobě a čestný prezident této strany Filip Turek zaslal oficiální omluvu neziskové organizaci Hnutí Duha za to, že ji veřejně označil za parazity. Ve své omluvě Turek výslovně přiznal, že jeho tehdejší prohlášení bylo nepravdivé a představovalo neoprávněný zásah do dobré pověsti tohoto ekologického spolku. 

včera

Smit Machchhar

Navzdory rozsáhlým zraněním a masivní ztrátě krve cestující zachránil. Kapitán letadla FlyDubai se stal hrdinou

Kapitán indického původu Smit Machchhar se stal středem mezinárodního uznání poté, co svým hrdinským činem zachránil letadlo společnosti FlyDubai (let FZ 1073) mířící z Dubaje do Tel Avivu. Během letu byl přímo v kokpitu pobodán druhým pilotem ománské národnosti, který se podle dosavadních informací pokusil se strojem zřítit. Útok vedl k prudkému klesavému manévru, při němž Boeing 737 MAX ztratil téměř 4 300 metrů (14 000 stop) výšky během necelých třiceti sekund.

včera

Rusko v plamenech po útoku ukrajinských dronů

Ukrajina pokračuje v útocích na ruské ropné rafinérie. Trumpovi se to nelíbí, veřejnosti ale neříká pravdu

Ukrajina pokračuje v útocích na ruské ropné rafinérie i přes nesouhlas amerického prezidenta Donalda Trumpa. Bílý dům tvrdí, že ukrajinské údery zhoršují celosvětový nedostatek nafty a zvyšují ceny pohonných hmot před nadcházejícími volbami. Energetičtí analytici však podle The Guardian upozorňují, že hlavním důvodem růstu cen je spíše konflikt v Íránu a s ním spojené poruchy na globálních trzích. Ukrajinská strana přesto v útocích na ruskou energetickou infrastrukturu nepolevuje.

včera

 FlyDubai

Kokpit letadla jako nedobytná pevnost? Incident v letadle FlyDubai může změnit letectví

Nedávný útok na palubě letu společnosti FlyDubai FZ 1073 z Dubaje do Tel Avivu obnovil mezi odborníky na leteckou bezpečnost debatu o pravidlech uzamykání pilotních kabin. Ačkoli pohotová reakce pobodaného kapitána a zásah cestujících zabránily zřícení stroje se více než 170 lidmi na palubě, bezpečnostní opatření zavedená po teroristických útocích z 11. září 2001 čelí rostoucí kritice. Dveře kokpitu konstruované jako nedobytná pevnost měly původně chránit posádku před teroristy, v praxi však v některých případech brání záchraně, pokud hrozba pochází přímo od jednoho z pilotů.

včera

Benjamin Netanjahu

Netanjahu: Útočník z letadla prošel radikální islámskou indoktrinací, vykazoval sebevražedné úmysly

Ománský druhý pilot společnosti flydubai napadl kapitána a pokusil se zřítit letadlo mířící z Dubaje do Izraele. Podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua prošel útočník radikální islámskou indoktrinací a vykazoval sebevražedné úmysly. Tragédii na palubě stroje s více než sto sedmdesáti cestujícími zabránil rychlý zásah izraelských pasažérů a náhradní posádky, která letadlo stabilizovala. Stroj následně bezpečně přistál v Saúdské Arábii.

včera

krimi

Tennessee po nepovedené popravě zastavilo tresty smrti. Pikeová je ve vážném stavu

Guvernér amerického státu Tennessee Bill Lee pozastavil všechny popravy v regionu nejméně do konce roku a nařídil nezávislé vyšetřování poté, co v tamním vězení selhal pokus o popravu smrtící injekcí. Padesátiletá Christa Pikeová, odsouzená k trestu smrti za vraždu z roku 1995, přežila aplikaci dvou dávek smrtící látky a ve vážném stavu byla převzata do péče zdravotníků v mimovězeňském zařízení.

včera

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje Evropě použitím jaderných zbraní

Ruský prezident Vladimir Putin varoval Západ před dalším stupňováním konfliktu na Ukrajině a prohlásil, že Moskva je připravena použít všechny dostupné zbraně včetně jaderných v případě napadení ruské kaliningradské exklávy.

včera

1. října 2026 21:59

Houby, ilustrační fotografie.

Houbaři se učí sbírat neobvyklé druhy. Na horách jsou podmínky stále dobré

Hlavní houbařská sezóna se nachýlila ke svému konci, ale počasí babího léta nadále láká k výletu do lesa. Není přitom vyloučeno, že na houby stále narazíte. Stále populárnější jsou u sběračů i druhy, které nejsou z těch nejznámějších. V českých lesích se například objevil hřib štíhlotřenný, který pochází ze Severní Ameriky.

1. října 2026 21:05

Ilustrační fotografie.

Norimberský proces. Před 80 lety padly rozsudky

Po druhé světové válce se svět vypořádával s následky válečného konfliktu, ale také s nacistickými zločinci. Ti byli souzeni v rámci tzv. Norimberského procesu, který začal v listopadu roku 1945 a skončil přesně před 80 lety, dne 1. října 1946. Tehdy byly vyneseny rozsudky: padly tresty smrti, doživotí i dlouhodobé odnětí svobody. Někteří jedinci byli ovšem osvobozeni a ti nejhorší zločinci se soudu ani nedožili, protože spáchali sebevraždu.

1. října 2026 20:21

Trump se rozhodnutí soudu nepodřídil. Novináře opět vyhodil

Bílý dům podruhé během jednoho týdne jednostranně vyřadil televizní stanici CNN z hlavního novinářského fondu určeného k pokrývání aktivit prezidenta Donalda Trumpa. K tomuto kroku došlo necelý týden poté, co federální soud zrušil předchozí zákaz vstupu vydaný americkou administrativou pro vybrané mediální organizace. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy