Putin sebral Ukrajině 15 procent území. Navzdory odporu světa i zmanipulovaným referendům

Ruský prezident Vladimir Putin dnes v Kremlu podepsal smlouvy o připojení čtyř ukrajinských regionů k Ruské federaci. Spolu s ním tak při ceremoniálu v Kremlu učinili zástupci těchto Ruskem okupovaných a ovládaných oblastí. Mezinárodně neuznané Doněcká lidová republika a Luhanská lidová republika a rovněž Chersonská a Záporožská oblasti dohromady představují zhruba 15 procent rozlohy celé Ukrajiny.

Putin hned v úvodním projevu chystanou anexi potvrdil a zároveň vyzval Kyjev k jednání. Zabraných území se ale Moskva nevzdá a bude je hájit "všemi dostupnými prostředky", zdůraznil prezident jedné z jaderných mocností.

"Lidé svoji volbu udělali, jednoznačně si vybrali," prohlásil Putin v narážce na výsledky hlasování v mezinárodně neuznané Doněcké a Luhanské lidové republice (DNR a LNR) a v částečně okupované Chersonské a Záporožské oblasti na východě a jihu Ukrajiny. Je přesvědčen, že ruský parlament připojení těchto čtyř oblastí k Rusku schválí. "Je to vůle milionů lidí," zdůraznil ruský vůdce, který se odvolával se na právo na sebeurčení zakotvené v Chartě OSN i na ruské dějiny, výsledky válek a bitev.

Kyjev a Západ výsledky referend neuznávají a nehodlají uznat ani anexi ukrajinského území.

Putin, na jehož rozkaz ruská vojska vpadla na konci února na Ukrajinu, obvinil "kolektivní Západ", že vede proti Rusku hybridní válku a snaží se podřídit si všechny země světa. Ale Rusko nebude žít podle falešných pravidel, prohlásil šéf Kremlu, podle něhož Západ nemá žádné morální právo hodnotit počínání Ruska. "Nikdy jsme nepřijali a nepřijmeme takový politický rasismus, nenávist proti Rusku," řekl.

Putin mimo jiné vyčetl Spojeným státům bombardování Drážďan, Hirošimy a Nagasaki za druhé světové války, i to, že podle jeho slov "fakticky dodnes okupují" Německo a Japonsko. Evropští politici se podle Putina pokorně podřizují požadavkům Spojených států na zavádění dalších sankcí proti Rusku, přestože tyto sankce v zásadě vedou ke zničení evropského průmyslu a odporují zájmům evropských zemí.

Moskva bude považovat útok na ukrajinské území, které anektovala, za agresi vůči Rusku samotnému. Podle agentury TASS to dnes už dříve uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Čtyři ukrajinské územní celky se podle něj stanou neoddělitelnou součástí Ruska.

Ruské okupační a proruské úřady tvrdí, že o připojení k Ruské federaci požádali v hlasování obyvatelé ukrajinských oblastí. Kyjev a Západ hlasování neuznávají a výsledky považují za neplatné.

Pětidenní, narychlo zorganizované hlasování se konalo od minulého týdne v Moskvou ovládaných částech Chersonské a Záporožské oblasti, k níž byly připojeny menší obsazené části dalších ukrajinských oblastí, a v samozvaných proruských útvarech - Doněcké lidové republice (DNR) a v Luhanské lidové republice (LNR).

"Lidové republiky Doněck a Luhansk uznává Rusko v hranicích stanovených v roce 2014. Co se týče území Chersonské a Záporožské oblasti, to si potřebuji ujasnit," řekl Peskov na dotaz novinářů.

Dnešní připojení území je pro Rusko jiné, než anexe Krymu, shodují se odborníci

Ačkoliv se dnešní ceremonie o připojení čtyř ukrajinských území k Rusku v mnohém podobala anexi Krymského poloostrova v roce 2014, okolnosti oznámení jsou jiné, shodují se podle BBC odborníci. Otázkou je, jak uprostřed konfliktu přijmou anexi nového území občané Ruska, i jak se Moskva vypořádá s nejasnými hranicemi v oblastech, které plně nekontroluje.

"Tyto kroky ruského vedení nebudou mít stejnou odezvu, jako anexe Krymu v roce 2014," domnívá se politický analytik Grigorij Golosov. "Krym byl v 90. letech předmětem rozhořčení a panovala představa, že se chce sám připojit k Rusku. Byl to klamný názor, ale masově rozšířený, a proto Rusové kroky ruského vedení v roce 2014 přijali pozitivně," uvádí Golosov.

Je sice možné, že část lidí smýšlí podobně i o proruských útvarech DNR a LNR, ale zcela zřejmě si to nemyslí a ani nikdy nemysleli o Chersonské a Záporožské oblasti, dodává analytik. Pro Rusy podle něj tyto oblasti byly vždy součástí Ukrajiny.

"Nemyslím si, že připojení těchto území si mezi (ruskými) obyvateli vyslouží nadšení nebo dokonce pochopení," dodává odborník.

"(Po formalizaci anexe ukrajinského území) Ruská federace vstoupí do nové fáze své existence," uvedla ruská politoložka z berlínské Akademie Roberta Bosche Jekatěrina Schulmannová. "Stane se státem s nelegitimní hranicí, jež zahrnuje fragmenty, které nejenže de iure neuzná žádná jiná země nebo mezinárodní organizace, ale kterou de facto nemá pod kontrolou ani centrální administrativa," dodala.

Hranice Ruskem připojených území nejsou přesně zřejmé. Jak poznamenala BBC, Rusko ani jednu ze čtveřice ukrajinských oblastí plně neovládá. Největší územní zisky má v Luhanské oblasti, kterou kontroluje téměř celou. Podobně jako v Chersonské oblasti zde ale čelí ukrajinské protiofenzivě. Velké části Záporožské a Doněcké oblasti mají pod kontrolou ukrajinské síly.

Zábor ukrajinského území není pro Rusy prioritou, píše korespondentka BBC pro východní Evropu Sarah Rainsfordová. "Obzvláště když za ně musí bojovat - a potenciálně umírat - jejich vlastní příbuzní," dodává s odkazem na nedávnou mobilizaci, kterou Putin v Rusku vyhlásil.

"Ruští rezervisté jsou mobilizováni, aby bránili Ruskem samozvané a neuznávané nové hranice, které z nejrozlehlejší země na světě činí ještě větší. Místo toho z Ruska prchají desítky tisíc mužů," uvedla Rainsfordová, podle které je zřejmé, že Rusko k tomuto kroku přivedl pro něj nepříznivý vývoj na bojišti.

Související

Více souvisejících

válka na Ukrajině Ukrajina Vladimír Putin

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Markéta Pekarová Adamová

Pekarová Adamová vyrazila do Pobaltí. Lotyšsko dá čtvrt miliardy na munici pro Ukrajinu

Předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) navštívila v rámci baltské cesty Lotyšsko. V Rize jednala s předsedkyní parlamentu Daigou Mieriņou o dalších způsobech podpory Ukrajiny a s premiérkou Evikou Siliņou o bezpečnostní i ekonomické spolupráci. Na místní vojenské základně navštívila také české vojáky pomáhající chránit východní křídlo NATO.

včera

včera

Pavel Novotný (ODS) na 29. kongresu strany

ODS rozhodne o osudu Pavla Novotného až po eurovolbách

Výkonná rada ODS bude v úterý 11. června rozhodovat o osudu starosty pražských Řeporyjí Pavla Novotného, jemuž kvůli některým vyjádřením hrozí vyloučení z vládní strany. Informovala o tom agentura ČTK. Rozhodnutí tak padne až po volbách do Evropského parlamentu. 

včera

Princ William se svou rodinou

Princ William obstál v těžké zkoušce. Spekulace jeho ženě na zdraví nepřidaly

Britskou monarchií v prvních měsících letošního roku otřásly diagnózy, které si vyslechli král Karel III. a princezna Kate. U obou členů královské rodiny byla odhalena rakovina. Oporou jim samozřejmě jsou nejbližší, důležitá je zejména role prince Williama. Následník trůnu se ale s atmosférou v Británii vyrovnával dost těžce. 

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

včera

Alexander De Croo

Moderátor po útoku na Fica vyzval k odstranění belgického premiéra

Belgický premiér Alexander De Croo podal ve čtvrtek stížnost na rozhlasového moderátora, který posluchače vyzýval k jeho "odstranění". Nejmenovaný moderátor, kterého vyšetřuje policie, se tak vyjádřil v souvislosti se středečním atentátem na slovenského premiéra Roberta Fica. 

včera

Mistrovství světa v ledním hokeji 2024 v Praze

Rakušané se v Praze postarali o další senzaci, připsali si historické vítězství nad Finskem. Švédové překvapení nepřipustili

Dívat se na zápas hokejového MS v Česku, ve kterém hrají rakouští hokejisté, se hokejovým fanouškům vyplatí. Poté, co dokázali dostáhnout duel s Kanadou do prodloužení poté, co ve třetí třetině nastříleli pět branek, nyní zaskočili dalšího favorita turnaje a o Finy. Ti sice vedli 2:0, jenže vedení postupem času ztratili a co víc, v poslední vteřině dokázali zápas otočit zásluhou své životní trefy Benjamina Baumgartnera, který se postaral o rakouskou historickou výhru nad tímto severským soupeřem. To Švédové nadále jedou na vítězné vlně a po zdolání Kazachstánu 3:1 už se o nich může pomalu mluvit jako o čtvrtfinalistech.

včera

Proč došlo k atentátu na Fica? Policie zjistí, jestli byl útočník zradikalizovaný

Pokud někdo úmyslně radikalizoval pachatele atentátu na předsedu vlády Roberta Fica (Směr-SD), policie to zjistí stejně, jako to udělala v případě dvojité vraždy na Zámecké ulici v Bratislavě. Řekl to publicista Juraj Hrabko v rozhovoru pro TASR TV.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy