Putin sebral Ukrajině 15 procent území. Navzdory odporu světa i zmanipulovaným referendům

Ruský prezident Vladimir Putin dnes v Kremlu podepsal smlouvy o připojení čtyř ukrajinských regionů k Ruské federaci. Spolu s ním tak při ceremoniálu v Kremlu učinili zástupci těchto Ruskem okupovaných a ovládaných oblastí. Mezinárodně neuznané Doněcká lidová republika a Luhanská lidová republika a rovněž Chersonská a Záporožská oblasti dohromady představují zhruba 15 procent rozlohy celé Ukrajiny.

Putin hned v úvodním projevu chystanou anexi potvrdil a zároveň vyzval Kyjev k jednání. Zabraných území se ale Moskva nevzdá a bude je hájit "všemi dostupnými prostředky", zdůraznil prezident jedné z jaderných mocností.

"Lidé svoji volbu udělali, jednoznačně si vybrali," prohlásil Putin v narážce na výsledky hlasování v mezinárodně neuznané Doněcké a Luhanské lidové republice (DNR a LNR) a v částečně okupované Chersonské a Záporožské oblasti na východě a jihu Ukrajiny. Je přesvědčen, že ruský parlament připojení těchto čtyř oblastí k Rusku schválí. "Je to vůle milionů lidí," zdůraznil ruský vůdce, který se odvolával se na právo na sebeurčení zakotvené v Chartě OSN i na ruské dějiny, výsledky válek a bitev.

Kyjev a Západ výsledky referend neuznávají a nehodlají uznat ani anexi ukrajinského území.

Putin, na jehož rozkaz ruská vojska vpadla na konci února na Ukrajinu, obvinil "kolektivní Západ", že vede proti Rusku hybridní válku a snaží se podřídit si všechny země světa. Ale Rusko nebude žít podle falešných pravidel, prohlásil šéf Kremlu, podle něhož Západ nemá žádné morální právo hodnotit počínání Ruska. "Nikdy jsme nepřijali a nepřijmeme takový politický rasismus, nenávist proti Rusku," řekl.

Putin mimo jiné vyčetl Spojeným státům bombardování Drážďan, Hirošimy a Nagasaki za druhé světové války, i to, že podle jeho slov "fakticky dodnes okupují" Německo a Japonsko. Evropští politici se podle Putina pokorně podřizují požadavkům Spojených států na zavádění dalších sankcí proti Rusku, přestože tyto sankce v zásadě vedou ke zničení evropského průmyslu a odporují zájmům evropských zemí.

Moskva bude považovat útok na ukrajinské území, které anektovala, za agresi vůči Rusku samotnému. Podle agentury TASS to dnes už dříve uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Čtyři ukrajinské územní celky se podle něj stanou neoddělitelnou součástí Ruska.

Ruské okupační a proruské úřady tvrdí, že o připojení k Ruské federaci požádali v hlasování obyvatelé ukrajinských oblastí. Kyjev a Západ hlasování neuznávají a výsledky považují za neplatné.

Pětidenní, narychlo zorganizované hlasování se konalo od minulého týdne v Moskvou ovládaných částech Chersonské a Záporožské oblasti, k níž byly připojeny menší obsazené části dalších ukrajinských oblastí, a v samozvaných proruských útvarech - Doněcké lidové republice (DNR) a v Luhanské lidové republice (LNR).

"Lidové republiky Doněck a Luhansk uznává Rusko v hranicích stanovených v roce 2014. Co se týče území Chersonské a Záporožské oblasti, to si potřebuji ujasnit," řekl Peskov na dotaz novinářů.

Dnešní připojení území je pro Rusko jiné, než anexe Krymu, shodují se odborníci

Ačkoliv se dnešní ceremonie o připojení čtyř ukrajinských území k Rusku v mnohém podobala anexi Krymského poloostrova v roce 2014, okolnosti oznámení jsou jiné, shodují se podle BBC odborníci. Otázkou je, jak uprostřed konfliktu přijmou anexi nového území občané Ruska, i jak se Moskva vypořádá s nejasnými hranicemi v oblastech, které plně nekontroluje.

"Tyto kroky ruského vedení nebudou mít stejnou odezvu, jako anexe Krymu v roce 2014," domnívá se politický analytik Grigorij Golosov. "Krym byl v 90. letech předmětem rozhořčení a panovala představa, že se chce sám připojit k Rusku. Byl to klamný názor, ale masově rozšířený, a proto Rusové kroky ruského vedení v roce 2014 přijali pozitivně," uvádí Golosov.

Je sice možné, že část lidí smýšlí podobně i o proruských útvarech DNR a LNR, ale zcela zřejmě si to nemyslí a ani nikdy nemysleli o Chersonské a Záporožské oblasti, dodává analytik. Pro Rusy podle něj tyto oblasti byly vždy součástí Ukrajiny.

"Nemyslím si, že připojení těchto území si mezi (ruskými) obyvateli vyslouží nadšení nebo dokonce pochopení," dodává odborník.

"(Po formalizaci anexe ukrajinského území) Ruská federace vstoupí do nové fáze své existence," uvedla ruská politoložka z berlínské Akademie Roberta Bosche Jekatěrina Schulmannová. "Stane se státem s nelegitimní hranicí, jež zahrnuje fragmenty, které nejenže de iure neuzná žádná jiná země nebo mezinárodní organizace, ale kterou de facto nemá pod kontrolou ani centrální administrativa," dodala.

Hranice Ruskem připojených území nejsou přesně zřejmé. Jak poznamenala BBC, Rusko ani jednu ze čtveřice ukrajinských oblastí plně neovládá. Největší územní zisky má v Luhanské oblasti, kterou kontroluje téměř celou. Podobně jako v Chersonské oblasti zde ale čelí ukrajinské protiofenzivě. Velké části Záporožské a Doněcké oblasti mají pod kontrolou ukrajinské síly.

Zábor ukrajinského území není pro Rusy prioritou, píše korespondentka BBC pro východní Evropu Sarah Rainsfordová. "Obzvláště když za ně musí bojovat - a potenciálně umírat - jejich vlastní příbuzní," dodává s odkazem na nedávnou mobilizaci, kterou Putin v Rusku vyhlásil.

"Ruští rezervisté jsou mobilizováni, aby bránili Ruskem samozvané a neuznávané nové hranice, které z nejrozlehlejší země na světě činí ještě větší. Místo toho z Ruska prchají desítky tisíc mužů," uvedla Rainsfordová, podle které je zřejmé, že Rusko k tomuto kroku přivedl pro něj nepříznivý vývoj na bojišti.

Související

Ukrajinská armáda střeží své území

Ukrajina přiznává krizi v armádě: 200 tisíc vojáků dezertovalo, další miliony se vyhýbají odvodu

Nově jmenovaný ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov šokoval veřejnost i poslance, když ve středu otevřeně popsal kritický stav lidských zdrojů v tamních ozbrojených silách. Během svého nominačního projevu v parlamentu uvedl, že přibližně 200 tisíc vojáků opustilo své pozice bez povolení a jsou vedeni jako zběhové. Je to vůbec poprvé, kdy vysoký ukrajinský představitel oficiálně potvrdil takto vysoký rozsah dezerce, o kterém se dosud pouze spekulovalo v kuloárech.
Volodymyr Zelenskyj a Donald Trump se setkali v Bílém domě. (18.8.2025)

Trump tlačí na Zelenského. Mírové dohodě stojí v cestě Kyjev, naznačil

Moskva je podle amerického prezidenta Donalda Trumpa připravena uzavřít dohodu vedoucí ke konci války na Ukrajině, ale Kyjev nikoliv. Trump jen několik týdnů před čtvrtým výročím začátku konfliktu prohlásil, že je nutné přesvědčit ukrajinského protějška Volodymyra Zelenského, aby s dohodou souhlasil. 

Více souvisejících

válka na Ukrajině Ukrajina Vladimír Putin

Aktuálně se děje

před 42 minutami

Petr Macinka přichází na zasedání nové vlády

Čech vězněný ve Venezuele byl propuštěn, oznámil Macinka. Letí pro něj speciál

Český občan Jan Darmovzal je po více než roce na svobodě. Dobrou zprávu v pátek dopoledne potvrdili premiér Andrej Babiš a ministr zahraničí Petr Macinka. Darmovzal byl propuštěn z venezuelské vazby v brzkých ranních hodinách našeho času a v současné době se již nachází v Caracasu, odkud stihl telefonicky kontaktovat své nejbližší.

před 1 hodinou

Alí Chameneí, íránský ajatolláh

Íránský režim nedokáže po brutálním potlačení protestů udržet kontrolu, varuje známý filmař

Íránský režim vedený ajatolláhem Alím Chameneím již nedokáže po brutálním potlačení nejnovějších protestů udržet kontrolu nad společností. Předpovídá to jeden z nejuznávanějších tamních filmařů Džafar Panahí, jehož nejnovější snímek Drobná nehoda (It Was Just an Accident) získal loni Zlatou palmu v Cannes a nyní patří k favoritům na Oscara. Podle něj si íránští lídři uvědomují, že jejich vláda je neudržitelná, a jejich jediným cílem je nyní totální zkáza země.

před 2 hodinami

Donald Trump

Trump dostal od Machadové Nobelovku za mír. Výbor pro udílení cen obratem zareagoval

Během čtvrtečního soukromého setkání v Bílém domě se odehrála neobvyklá scéna, když venezuelská opoziční vůdkyně María Corina Machadová předala Donaldu Trumpovi svou zlatou medaili Nobelovy ceny za mír. Politička tento krok vysvětlila jako uznání prezidentova výjimečného nasazení v boji za svobodu její země. Machadová získala toto prestižní ocenění v loňském roce za svůj dlouhodobý odpor proti autoritářskému režimu Nicoláse Madura.

před 2 hodinami

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Trump se chystal na "nevyhnutelný" útok na Írán. Proč jej nakonec odvolal?

Americká administrativa se ocitla na prahu vojenského zásahu v Íránu, ale prezident Donald Trump se nakonec rozhodl vyčkat. Rozhodující moment nastal po nočním jednání v krizovém štábu, kde poradci prezentovali drastické záběry poprav íránských demonstrantů. Trumpa silně zasáhly zprávy o plánované popravě mladého aktivisty Erfana Soltáního a hrozil Teheránu tvrdými následky, pokud režim nepřestane s krveprolitím.

před 4 hodinami

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Demonstrace v Íránu

V Íránu umírají občané Kanady i humanitární pracovníci. G7 hrozí sankcemi

Mezinárodní tlak na íránský režim v reakci na brutální potlačování protivládních protestů prudce narůstá. Ministři zahraničí zemí G7 (Kanady, Francie, Německa, Itálie, Japonska, Velké Británie a USA) spolu s šéfem diplomacie Evropské unie vydali ve čtvrtek společné prohlášení, v němž vyjadřují „vážné znepokojení“ nad aktuálním vývojem. Skupina nejvyspělejších ekonomik světa ostře odsoudila „úmyslné používání násilí“ proti civilistům a pohrozila Teheránu dalšími citelnými sankcemi.

včera

María Corina Machadová a Edmundo González Urrutia

Trump se dnes v Bílém domě setká s Machadovou

Prezident USA Donald Trump dnes v Bílém domě přivítá Maríi Corinu Machadovou, lídryni venezuelské opozice a čerstvou držitelku Nobelovy ceny za mír za rok 2025. Setkání přichází necelé dva týdny po šokující operaci amerických speciálních jednotek, které 3. ledna v Caracasu zajaly diktátora Nicoláse Madura a převezly ho do věznice v New Yorku. Ačkoliv svět očekával, že moc převezme právě Machadová, realita v „osvobozené“ Venezuele je mnohem komplikovanější.

včera

Prezident Trump

Vesmírný štít bez nutnosti anexe? Trump ke své „Zlaté kopuli“ Grónsko nepotřebuje

Prezident USA Donald Trump v posledních dnech úzce propojil svou snahu o ovládnutí Grónska s budováním ambiciózního obranného systému Golden Dome (Zlatá kopule). Podle jeho slov je vlastnictví tohoto největšího ostrova světa „naprosto nezbytné“ pro národní bezpečnost a fungování nového protiraketového štítu. Odborníci na obranu a vojenští analytici však upozorňují, že tato argumentace stojí na hliněných nohách – Spojené státy totiž k vybudování své „kopule“ Grónsko vlastnit nemusí, a v mnoha ohledech ho k tomu dokonce ani nepotřebují.

včera

Petr Pavel

Prezident Pavel potají dorazil na Ukrajinu

Český prezident Petr Pavel ve čtvrtek zahájil svou v pořadí již třetí oficiální návštěvu Ukrajiny od začátku ruské invaze. Jeho cesta začala ve Lvově, kde se setkal s klíčovými představiteli místní správy a vlády. Tato návštěva potvrzuje pokračující českou podporu zemi, která se již téměř čtyři roky brání agresorovi. Hlavním bodem prezidentova programu je také plánované setkání s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským.

včera

Ukrajinská armáda střeží své území

Ukrajina přiznává krizi v armádě: 200 tisíc vojáků dezertovalo, další miliony se vyhýbají odvodu

Nově jmenovaný ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov šokoval veřejnost i poslance, když ve středu otevřeně popsal kritický stav lidských zdrojů v tamních ozbrojených silách. Během svého nominačního projevu v parlamentu uvedl, že přibližně 200 tisíc vojáků opustilo své pozice bez povolení a jsou vedeni jako zběhové. Je to vůbec poprvé, kdy vysoký ukrajinský představitel oficiálně potvrdil takto vysoký rozsah dezerce, o kterém se dosud pouze spekulovalo v kuloárech.

včera

Bundeswehr, ilustrační fotografie

Evropa posílá vojáky do Grónska. Trumpovi ustoupit nehodlá

Evropské mocnosti v čele s Francií a Německem přistoupily k bezprecedentnímu vojenskému kroku v reakci na stupňující se tlak Bílého domu ohledně Grónska. Poté, co americký prezident Donald Trump otevřeně pohrozil možnou anexí tohoto strategického ostrova, zahájili spojenci operaci Arctic Endurance. Tato mise pod dánským velením má jasný cíl: ochránit územní celistvost Dánského království a vyslat do Washingtonu signál, že jakékoli pokusy o násilné převzetí kontroly nad ostrovem narazí na tvrdý odpor evropských partnerů.

včera

Donald Trump

Trump stáhl z pohotovosti strategické bombardéry. Zabíjení demonstrantů v Íránu podle něj skončilo

Americký prezident Donald Trump ve středu večer nečekaně zmírnil svou rétoriku vůči Teheránu. Prohlásil, že podle informací z „velmi důvěryhodných zdrojů“ bylo zabíjení demonstrantů v Íránu zastaveno a tamní režim aktuálně neplánuje žádné popravy. Tento obrat přichází jen několik dní poté, co Trump opakovaně varoval, že americká armáda je připravena k okamžitému zásahu, pokud íránské složky nepřestanou střílet do vlastních občanů.

včera

včera

Sněmovní maraton nebere konce. Babiš během interpelací ostře útočil na Piráty

Ani po dvou dnech vyčerpávající debaty, která probíhala v úterý a ve středu, se poslanci stále nepropracovali k samotnému hlasování o důvěře nové vládě Andreje Babiše. Na řečnické listině zůstává zapsáno přes dvacet zákonodárců, kteří chtějí v rozpravě vystoupit. Ačkoliv se původně očekávalo, že by k rozhodujícímu aktu mohlo dojít během čtvrtečního večera, ve hře zůstává i varianta, že se schůze protáhne až do pátku.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy