Ukrajinští technici pracují v Záporožské jaderné elektrárně pod hlavněmi ruských zbraní a čelí obrovskému tlaku, ale zůstávají, aby zajistili, že nenastane katastrofa podobná havárii v Černobylu. Agentuře Reuters to řekl jeden z pracovníků největší atomové elektrárny v Evropě, kterou od března okupuje ruské vojsko a v poslední době zažila ostřelování, z něhož se navzájem obviňují Moskva a Kyjev.
Mnoho pracovníků zařízení poslalo své rodiny pryč z města Enerhodar, kde se elektrárna nachází. Sami však zůstali, aby zajistili bezpečný provoz zařízení. "Zaměstnanci chápou, že potřebují dostat své rodiny pryč, ale sami se vracejí. Musejí pracovat kvůli možnosti velké katastrofy jako byl Černobyl v roce 1986," sdělil technik, jenž si nepřál zveřejnit své jméno z obavy před ruskou odvetou.
Těžce ozbrojení ruští vojáci jsou podle něj všude, což je samo o sobě velmi znervózňující. Navíc na vstup do zařízení, kudy chodí do práce zaměstnanci, míří hlavně obrněných transportérů. "Neustále chodí po areálu se zbraněmi. Je to velmi těžké, když přijdete do závodu a vidíte ty lidi a musíte tam být. Je to mentálně a psychologicky velmi náročné," uvedl.
Ruské jednotky někdy pracovníky elektrárny nepustí po konci jejich směny ihned domů, tvrdí. "Nacházejí důvody, proč je (zaměstnance) nepustit ven - ostřelování, nebo si vymýšlejí něco jiného," řekl. Ruské ministerstvo obrany na žádost Reuters o komentář bezprostředně neodpovědělo.
Ukrajinská státní jaderná společnost Enerhoatom, která za normálních podmínek na elektrárnu dohlíží, je přesvědčena, že na pracovníky zařízení je vyvíjen nátlak a že jsou v nebezpečí. Šéf společnosti Petro Kotin na začátku srpna uvedl, že zaměstnanci pracují pod "silným psychickým a fyzickým tlakem", přičemž si stěžoval na přítomnost Rusů v zařízení.
Jednou z neustálých obav je možnost přerušení elektrického vedení do elektrárny, protože čerpadla, která chladí jádro reaktoru a bazény s vyhořelým palivem, potřebují ke svému provozu elektřinu, uvedl technik. Je tam záložní stanice, která funguje na naftu, ale pracovník elektrárny si není jistý, kolik dieselu v areálu zůstalo.
Přestože v současné době fungují pouze dva ze šesti reaktorů, mají zaměstnanci množství důležité bezpečnostní práce. Čtyři ze šesti reaktorů v současné době nepracují na normální výkon, ale stále vyžadují řádnou údržbu, popsal zaměstnanec elektrárny. "Personál se vrátil, aby udržoval kontrolu, protože v sázce je bezpečnost Ukrajiny, celého evropského kontinentu a světa," dodal technik.
V Záporožské jaderné elektrárně pracovalo podle Reuters před ruskou invazí na Ukrajinu 11.000 zaměstnanců, současný počet ukrajinské úřady nezveřejňují, vysvětlují to bezpečnostními důvody. Enerhodar měl před válkou více než 50.000 obyvatel. Starosta města Dmytro Orlov agentuře řekl, že ve městě zůstalo asi 25.000 lidí. Do července město opustilo rovněž zhruba 1000 zaměstnanců elektrárny, uvedl mluvčí Enerhoatomu.
Ukrajina i Rusko prohlásily, že chtějí, aby zařízení navštívili inspektoři Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE), píše Reuters, podle něhož její šéf Rafael Grossi prohlásil, že je připraven takovou misi vést. Technik je nicméně podle Reuters skeptický, že by návštěva pracovníků MAAE příliš pomohla. "Lidé budou skutečně v bezpečí pouze po naprostém ukončení okupace města, jaderné elektrárny, tepelné elektrárny, Záporožské a Chersonské oblasti a dalších," řekl pracovník Záporožské jaderné elektrárny.
Související
Egypt učinil zásadní obrat ve své obchodní politice vůči Rusku a Ukrajině
Zelenskyj zvažuje, že už znovu nebude kandidovat na prezidenta
Ukrajina , Záporožská jaderná elektrárna
Aktuálně se děje
před 38 minutami
Sněmovní volby by vyhrálo ANO. Problém by měl jeden z jeho partnerů
před 1 hodinou
Evropská letiště čelí vážné hrozbě. Nedostatek paliva může v Evropské unii uzemnit letadla
před 2 hodinami
Klempíř sloučení České televize a Českého rozhlasu nechystá
před 3 hodinami
Vance před zahájením jednání varuje Teherán: Pokud se pokusíte o manipulaci, nebudeme vstřícní
před 4 hodinami
Ministerstvo zveřejnilo maximální ceny pohonných hmot na víkend
před 4 hodinami
Proč se USA v Íránu nedaří? Bývalý diplomat popsal, kde Trump udělal chybu
před 5 hodinami
Jako dítě Orbána miloval, teď se ho chystá sesadit. Kdo je Péter Magyar?
před 6 hodinami
Rozhodující volby v Maďarsku jsou za dveřmi. Blíží se konec šestnáctileté éry Orbána?
před 6 hodinami
Putin a Zelenskyj se dohodli na dočasném příměří v období Velikonoc
před 7 hodinami
Írán zveřejnil seznam požadavků, které jsou pro Trumpa nepřijatelné. USA přišly s vlastním plánem
před 7 hodinami
Na Špicberkách zemřel polárník Jakeš. Tělo se našlo v ledovcové trhlině
před 8 hodinami
Izraelská armáda mohutně útočí v Libanonu. Žádné příměří neplatí, tvrdí Netanjahu
před 8 hodinami
Politico: Trump se pohádal s Ruttem, pohrozil spojencům odvetnými kroky
před 9 hodinami
Islámábád se uzavírá, úřady vyhlásily volno. Do Pákistánu míří americká a íránská delegace
před 11 hodinami
Páteční počasí přinese zajímavou situaci, avizují meteorologové
včera
Ve StarDance už nezbývá žádné místo. Poslední hvězdou je Vojta Dyk
včera
Obchody se o některých svátcích podřizují zákonu. Mohlo by se to změnit
včera
Další z obviněných v kauze pardubického útoku skončil ve vazbě
včera
Pravda o projevech změny klimatu v Česku. Nejde jen o rostoucí teploty
včera
Žena spáchala atentát. Před sto lety chtěla zabít Mussoliniho
Benito Mussolini se nechvalně zapsal do dějin jako zakladatel fašismu. Právě tento vůdcovský totalitní politický systém začal velice brzy vadit nejenom obyvatelům Itálie, a tak se proti němu lidé bouřili. Kromě nejrůznějších forem odboje se někteří radikální jedinci rozhodli diktátory fyzicky odstranit. Přesně před 100 lety, sedmého dubnového dne roku 1926, spáchala na Mussoliniho atentát dokonce žena.
Zdroj: Lucie Žáková