Ukrajinští technici pracují v Záporožské jaderné elektrárně pod hlavněmi ruských zbraní

Ukrajinští technici pracují v Záporožské jaderné elektrárně pod hlavněmi ruských zbraní a čelí obrovskému tlaku, ale zůstávají, aby zajistili, že nenastane katastrofa podobná havárii v Černobylu. Agentuře Reuters to řekl jeden z pracovníků největší atomové elektrárny v Evropě, kterou od března okupuje ruské vojsko a v poslední době zažila ostřelování, z něhož se navzájem obviňují Moskva a Kyjev.

Mnoho pracovníků zařízení poslalo své rodiny pryč z města Enerhodar, kde se elektrárna nachází. Sami však zůstali, aby zajistili bezpečný provoz zařízení. "Zaměstnanci chápou, že potřebují dostat své rodiny pryč, ale sami se vracejí. Musejí pracovat kvůli možnosti velké katastrofy jako byl Černobyl v roce 1986," sdělil technik, jenž si nepřál zveřejnit své jméno z obavy před ruskou odvetou.

Těžce ozbrojení ruští vojáci jsou podle něj všude, což je samo o sobě velmi znervózňující. Navíc na vstup do zařízení, kudy chodí do práce zaměstnanci, míří hlavně obrněných transportérů. "Neustále chodí po areálu se zbraněmi. Je to velmi těžké, když přijdete do závodu a vidíte ty lidi a musíte tam být. Je to mentálně a psychologicky velmi náročné," uvedl.

Ruské jednotky někdy pracovníky elektrárny nepustí po konci jejich směny ihned domů, tvrdí. "Nacházejí důvody, proč je (zaměstnance) nepustit ven - ostřelování, nebo si vymýšlejí něco jiného," řekl. Ruské ministerstvo obrany na žádost Reuters o komentář bezprostředně neodpovědělo.

Ukrajinská státní jaderná společnost Enerhoatom, která za normálních podmínek na elektrárnu dohlíží, je přesvědčena, že na pracovníky zařízení je vyvíjen nátlak a že jsou v nebezpečí. Šéf společnosti Petro Kotin na začátku srpna uvedl, že zaměstnanci pracují pod "silným psychickým a fyzickým tlakem", přičemž si stěžoval na přítomnost Rusů v zařízení.

Jednou z neustálých obav je možnost přerušení elektrického vedení do elektrárny, protože čerpadla, která chladí jádro reaktoru a bazény s vyhořelým palivem, potřebují ke svému provozu elektřinu, uvedl technik. Je tam záložní stanice, která funguje na naftu, ale pracovník elektrárny si není jistý, kolik dieselu v areálu zůstalo.

Přestože v současné době fungují pouze dva ze šesti reaktorů, mají zaměstnanci množství důležité bezpečnostní práce. Čtyři ze šesti reaktorů v současné době nepracují na normální výkon, ale stále vyžadují řádnou údržbu, popsal zaměstnanec elektrárny. "Personál se vrátil, aby udržoval kontrolu, protože v sázce je bezpečnost Ukrajiny, celého evropského kontinentu a světa," dodal technik.

V Záporožské jaderné elektrárně pracovalo podle Reuters před ruskou invazí na Ukrajinu 11.000 zaměstnanců, současný počet ukrajinské úřady nezveřejňují, vysvětlují to bezpečnostními důvody. Enerhodar měl před válkou více než 50.000 obyvatel. Starosta města Dmytro Orlov agentuře řekl, že ve městě zůstalo asi 25.000 lidí. Do července město opustilo rovněž zhruba 1000 zaměstnanců elektrárny, uvedl mluvčí Enerhoatomu.

Ukrajina i Rusko prohlásily, že chtějí, aby zařízení navštívili inspektoři Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE), píše Reuters, podle něhož její šéf Rafael Grossi prohlásil, že je připraven takovou misi vést. Technik je nicméně podle Reuters skeptický, že by návštěva pracovníků MAAE příliš pomohla. "Lidé budou skutečně v bezpečí pouze po naprostém ukončení okupace města, jaderné elektrárny, tepelné elektrárny, Záporožské a Chersonské oblasti a dalších," řekl pracovník Záporožské jaderné elektrárny.

Související

Ebrahím Azízí

Teherán označil Ukrajinu za „legitimní válečný cíl“ pro íránské síly

Íránští představitelé vyslali Kyjevu ostré varování, které dále eskaluje napětí v souvislosti s probíhajícím konfliktem na Blízkém východě. Ebrahím Azízí, předseda parlamentního výboru pro národní bezpečnost a zahraniční politiku, prohlásil, že se celá Ukrajina stala „legitimním válečným cílem“ pro íránské síly. Podle Teheránu se země aktivně zapojila do války tím, že poskytla Izraeli své technologie a experty na boj proti bezpilotním letounům.

Více souvisejících

Ukrajina Záporožská jaderná elektrárna

Aktuálně se děje

včera

Norská princezna Mette-Marit (autor fotky: Frankie Fouganthin)

Norská princezna zápasí s vážnou nemocí. Čeká ji transplantace

Jedna z evropských královských rodin se obává o svou prominentní členku. Zdravotní stav norské korunní princezny Mette-Marit, která se dlouhodobě potýká s chronickou plicní fibrózou, se znovu zhoršil. Informoval o tom web Topky.sk, který se odvolává na zahraniční zpravodajské agentury. 

včera

Andrej Babiš

Babiš vyzval zbrojařské firmy k maximálnímu zabezpečení areálů

Premiér Andrej Babiš (ANO) v souvislosti s vyšetřováním pátečního požáru v Pardubicích vyzval zbrojařské firmy, aby své areály co možná nejlépe zabezpečily. V případu panuje podezření ze spáchání teroristického útoku. Stupeň ohrožení terorismem se pro tuto chvíli nemění a zůstává na druhém ze čtyř. 

včera

včera

včera

včera

Modžtaba Chámeneí

Nový vzkaz mladého Chameneího. Otce označil za mučedníka

Nový íránský duchovní vůdce Modžtaba Chameneí se znovu ozval. U příležitosti oslav perského nového roku zveřejnil obsáhlý vzkaz, který odvysílala státní televize. Vrací se v něm k úmrtí svého otce. Zároveň tvrdí, že Írán neútočil na Turecko a Omán. 

včera

včera

Chuck Norris

Zemřel legendární akční herec Chuck Norris

Z USA dorazila zpráva, které se nechce moc věřit. Ve věku 86 let zemřel legendární akční herec Chuck Norris. O úmrtí informovala jeho rodina. Norrise, který v březnu oslavil 86. narozeniny, dobře znali i čeští televizní diváci. 

včera

Donald Trump

Budeme si pamatovat, že jste zbabělci, vzkázal Trump členům NATO

Americký prezident Donald Trump se opět pustil do členských zemí NATO kvůli jejich neochotě pomoci se znovuotevřením Hormuzského průlivu. Trump obvinil spojence ze zbabělosti. Podle jeho slov se nechtějí zapojit ani v okamžiku, kdy je válka na Blízkém východě v podstatě vyhraná. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

19. března 2026 22:05

Jak se zbavit závislosti na Hormuzském průlivu? Netanjahu navrhuje vybudování potrubí přes Arabský poloostrov

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve svém projevu k národu i mezinárodnímu společenství zdůraznil, že probíhající válka s Íránem bude trvat tak dlouho, „dokud to bude nutné“. Ve spolupráci se Spojenými státy se Izrael podle jeho slov soustředí na tři klíčové cíle: úplnou likvidaci íránského jaderného programu, zničení arzenálu balistických raket dříve, než je Írán stihne ukrýt hluboko pod zem, kde by byly imunní vůči leteckým úderům, a vytvoření podmínek pro to, aby íránský lid mohl získat zpět svou svobodu. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy